9 C 59/2021

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Strouhou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. příjmení příjmení , LL.M. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se do částky [částka] a v části úroků ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení.

2. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobce navrhl, aby soud připustil změnu žaloby, která byla rozšířena na částku [částka], neboť chybou v počtech došlo při součtu dlužných částek k tomu, že ač v samotném přehledu dlužných částek figurují, nebyly započteny úroky ve výši [částka]. Soud změnu žaloby připustil usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

3. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaná v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, uzavřela dne [datum] s žalobcem [příjmení] smlouvu. Jedná se o bezúčelový spotřebitelský úvěr. K uzavření Úvěrové smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], www. [webová adresa] v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, společnosti [právnická osoba] k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo mobilní aplikaci text Smlouvy a na telefonní číslo, které uvedl v žádosti a které je součástí Smlouvy v části " Smluvní strany", je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy kód zadá na webové stránce [webová adresa] nebo v mobilní aplikaci, je Smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti a zároveň je součástí Smlouvy v její části " Smluvní strany", v případě žalované na [email], zároveň je klientovi dostupná z mobilní aplikace. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je v souladu s částí Smlouvy "Podmínky úvěru" ověřena identita žadatele. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být klientem odeslána [částka] na bankovní účet společnosti [právnická osoba], případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Pokud ovšem žalobce ověřil vlastníka účtu již při uzavírání jiné smlouvy, tedy smlouvy na odlišném portfoliu, než-li [příjmení], výše uvedené již není vyžadováno. V případě, že je úvěr vyplácen na terminále [právnická osoba] a.s., je totožnost klienta ověřena obsluhou daného terminálu na základě předloženého občanského průkazu, to vše plyne z části Smlouvy "Podmínky úvěru". V tomto případě již nebylo po klientovi vyžadováno zaslání ničeho pro ověření vlastnictví účtu, to již bylo žalobcem ověřeno v minulosti na základě uzavření jiné smlouvy, než-li té, z jejíhož titulu podává žalobce tento žalobní návrh. Na základě Úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši [částka]. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši [částka]. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Jednotlivé splátky jsou potom uvedeny ve splátkovém kalendáři, který je součástí Smlouvy. Způsob poskytnutí úvěru je na volbě klienta. První variantou je vyplacení na účet, druhou poté výběr na zvoleném terminále [právnická osoba] a.s. Schválená výše úvěru byla odeslána prostřednictvím služby ThePay na účet žalované, v tomto případě byla částka [částka] zaslána dne [datum] na číslo účtu uvedeném ve Smlouvě: [bankovní účet]. Účet, který žalovaná uvedla při uzavírání Smlouvy, je v ní uveden, a to konkrétně části " Smluvní strany". Sjednány byly také další volitelné služby za následující poplatky: Poplatek za expres výplatu: Poplatek ve výši [částka] urychluje poskytnutí úvěru na účet klienta. Poplatek za tzv. Bezpečnou splátku: Poplatek ve výši [částka] umožňuje klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost aktuální splátky o měsíc a to konkrétně z důvodů uvedených ve Smlouvě. Poplatek za SMS servis: Při hrazení poplatku ve výši [částka] se žalobce zavázal zasílat žalované informace o každé důležité události prostřednictvím SMS na telefonní číslo, které žalovaná uvedla při uzavírání Smlouvy. Poplatek se hradí měsíčně v rámci jednotlivých splátek a je možné kdykoliv tuto službu ze strany klienta zrušit. To vše p yne z části Smlouvy "SMS servis". V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši [částka], který byl sjednán ve Smlouvě v části„ Náklady úvěru“. Úvěr společně s poplatky a úroky je v souladu s ustanovením části Smlouvy„ Úvěrová smlouva“ splatný ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaný za trvání Smlouvy nehradila ničeho. Žalovaná se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobcem informována o výši dluhu a vyzývána prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadala při uzavírání první smlouvy, k jeho úhradě. V souladu s částí Smlouvy " Náklady úvěru" konkrétně odstavcem "Sankce", byla žalované účtována smluvní pokuta následujícím způsobem: dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], Smluvní pokutu žalobce účtuje v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky. Výše pokuty je stanovena pevnou částkou na [částka]. V případě, že by dlužná splátka byla nižší, než [částka], je účtována smluvní pokuta ve výši nesplacené splátky. V následujících dnech byly žalované účtovány účelně vynaložené náklady: dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], Účelně vynaložené náklady účtoval žalobce v souladu s ustanoveními částmi Smlouvy„ Úvěrová smlouva“ - "Podmínky a parametry úvěru" a " Náklady úvěru" - "Sankce", jedná se o náklady, které žalobci vznikly v souvislosti s vymáháním dlužné částky po žalovaném. V souladu se zněním Smlouvy, konkrétně ustanovení části„ Ukončení smlouvy z naší strany“ byla žalované dne [datum] zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru, ve které byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru a v té souvislosti se vznikem nákladů na vymožení dlužné částky. V souvislosti s tímto dopisem byly žalované účtovány účelně vynaložené náklady ve výši [částka]. V souladu se zněním Smlouvy, konkrétně ustanovení části„ Ukončení smlouvy z naší strany“ byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty, a to ve sjednané lhůtě. Tato výzva byla zaslána dlužníkovi doporučeně. V souvislosti s tímto dopisem byly žalované účtovány účelně vynaložené náklady ve výši [částka]. V souladu s částí Smlouvy " Náklady úvěru", konkrétně odstavcem "Sankce", byla žalovanému účtována jednorázová smluvní pokuta, vypočtena jako 10 % z nezaplacené jistiny a úroků. Smluvní pokuta ve výši [částka] byla účtována dne [datum]. S ohledem na výše uvedené, eviduje žalobce ke dni sepsání žalobního návrhu za žalovaným pohledávku ve výši [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatku za expres výplatu ve výši [částka], poplatků za bezpečnou splátku ve výši [částka], poplatků za SMS servis v celkové výši [částka], úroků v celkové výši [částka], účelně vynaložených nákladů v celkové výši [částka], smluvních pokut v celkové výši [částka]

4. K posuzování úvěruschopnosti žalované žalobce na výzvu soudu uvedl, že v rámci postupu v poskytování úvěru naplňuje žalobce svoji zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, neboli credit scoringu, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Tento model je postaven na logistické regresi, kde se jednotlivé dichotomické proměnné opírají o další. Pro každou produktovou linii potom žalobce využívá odlišný model pro zjištění kreditního skóre klienta. Stejně tak jsou nastaveny hodnoty minimálního skóre, jehož nedosažením je posuzovaná žádost zamítnuta. Uvedené na základě parametrů vytvořených odbornými zaměstnanci vykonává automatizovaný systém. Výše nastíněný postup a jeho nutnost se ve své podstatě ničím neliší např. od situace v pojišťovnictví, kdy pojišťovny obdobným způsobem při kontraktaci vyhodnocují pomocí podobných matematických (statistických) operací pojistná rizika svých pojištěnců a jejich finanční krytí. Pro předcházení předlužení klienta zajišťuje žalobce [příjmení] bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky. V rámci něho je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Vyvstává-li navzdory takto podrobnému přezkumu pochybnost o pravosti tvrzení klienta, přistupuje úvěrující subjekt k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. Existenci případných dalších pochybností ohledně bonity klienta minimalizuje žalobce kontrolou klienta v externích registrech. Využívány jsou úvěrové registry [příjmení] a NRKI. S jejich pomocí jsou shromažďovány klientské informace, jako je např., existence závazků, jejich výše, historická platební morálka klienta. Hodnotu informací z těchto registrů je přitom potřeba považovat za význačnou s ohledem na skutečnost, že poskytují obraz o stavu závazků u velkého počtu věřitelů – dá se říci, že u naprosté většiny relevantních institucionálních věřitelů působících na trhu. Vstupní data pro zjištění kreditního skóre, resp. pro zjištění limitu nejvyšší měsíční splátky, žalovaného byla následující: - specifikace klienta (počet dětí – 2) - finanční údaje (zdroj příjmu klienta – zaměstnanec, výše čistého měsíčního příjmu – [částka], výši výdajů domácnosti – [částka]). Žalobce dále vycházel z životního minima dospělého člena domácnosti v době schvalování úvěru a měsíčních nákladů domácnosti na bydlení dle údajů ČSÚ. Žalobce provedl lustraci žalovaného v registrech [příjmení], NRKI, [příjmení] a ISIR, přičemž dotaz do registru [příjmení] byl proveden s výsledkem bez negativní informace v [příjmení], dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registru [příjmení] a ISIR byl proveden s výsledkem – v registrech bez záznamu. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky (které jsou v předmětných souvislostech jedněmi ze zásadních hledisek, zmiňovaných i směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2008 [číslo], o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], z níž právní úprava posouzení úvěruschopnosti primárně vychází), žalobce shledal žalovaného schopným splácet předmětný úvěr. Žalobce má za to, že ověření úvěruschopnosti žalovaného bylo provedeno zcela v souladu s požadavky zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy na základě dostupných informací získaných i od spotřebitele, jakož i nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce tak nepochybil, když tvrzení žalovaného považoval za dostatečná s ohledem na neexistenci důvodné pochybnosti o pravdivosti tvrzení žalovaného, když zároveň jeho posouzení nebylo založeno jen na těchto tvrzeních (jak bylo popsáno výše).

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Se souhlasem účastníků rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.

6. Úvěrová smlouva ze dne [datum] prokazuje, že se v ní žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] s tím, že celková částka, kterou je třeba zaplatit, bude činit [částka]. Žalovaná byla seznámena s výší nákladů na spotřebitelský úvěr a dalšími potřebnými informacemi o způsobu splácení úvěru. Samotná smlouva o úvěru ani rámcová smlouva o úvěru neobsahuje žádné údaje žalované o jejích příjmech, výdajích a majetkových poměrech. V rámci sjednávání úvěru žalovaná vyplnila do systému společnosti žalobce údaje o svých majetkových poměrech tak, že je zaměstnanec bez uvedení zaměstnavatele s měsíčním příjmem [částka] a výdaje domácnosti že činí [částka]. K těmto údajům žalovaná nepředložila žalobci žádné listiny, tedy pracovní smlouvu, příp. nájemní smlouvu ani žádné jiné. Žalobce dále předložil listinu nazvanou úvěrová zpráva, z níž vyplývá, že žalovaná žádala u žalobce o poskytnutí úvěru dvakrát, odmítnuta pak byla osmkrát. Jeden spotřební úvěr z [datum] byl splacen, další úvěr z [datum] zůstal částečně neuhrazen, stejně tak z [datum]. Výpis z účtu prokazuje, že úvěr ve výši [částka] žalobce žalované poskytl. Výše poplatku je stanovena sazebníkem platným od [datum], předpis splátek prokazuje rozpis vypracovaný žalobcem. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzývána k úhradě svého dluhu písemnými výzvami.

7. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobcem [příjmení] smlouvu (dále také jako " Smlouva). Jedná se o bezúčelový spotřebitelský úvěr. K uzavření Úvěrové smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], www. [webová adresa] v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, společnosti [právnická osoba] k tomu určené. Žalobce při uzavírání Smlouvy, hodnotil schopnost žadatele splácet. [právnická osoba] v tomto případě zkoumala, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťoval, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí a to prostřednictvím registru [příjmení] a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobce taktéž podrobil žalovanou credit scoringu, posuzoval její příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumávával několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě Úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši [částka]. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši [částka]. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Žalovaný za trvání Smlouvy nehradila ničeho.

8. Žaloba je důvodná pouze částečně. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 9. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele takto: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2).

10. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], který lze použít i na projednávanou věc, byť v něm je vykládán § 9 zákona č. 145/2009 Sb. o spotřebitelském úvěru,„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. [příjmení], L a [příjmení], J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. [číslo], ISBN [číslo]). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný“. Ačkoliv § 86 již neobsahuje pojem„ odborná péče“, vykládaný Nejvyšším soudem ve shora citovém rozhodnutí, lez jeho výklad použít i na pojem podmínku„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele“ … a„ pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“. I podle současného znění zákona nelze se spoléhat pouze na to, co spotřebitel sám uvede, ale je nutné jeho tvrzení ověřovat například předložením pracovní smlouvy, mzdovými listy, výpisy z účtu, nájemní smlouvou a podobně. Nedostatek takového postupu vede k neplatnosti úvěrové smlouvy.

12. Soud proto přiznal žalobci pouze nárok na nesplacenou jistinu ve výši [částka] jako bezdůvodné obohacení podle § 2992 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V části poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatku za expres výplatu ve výši [částka], poplatku za bezpečnou splátku ve výši [částka], poplatku za SMS servis v celkové výši [částka], úroku ve výši [částka], účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] a smluvních pokut ve výši [částka], soud zamítl, a to včetně zákonného úroku z těchto částek.

13. Pokud žalobce požadoval zaplacení [částka] a byla mu přiznána částka [částka], pak měl neúspěch v 60 % a úspěch ve 40 % a podle zásady stanovené pro výpočet nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak žalobci náleží 20 % z nákladů řízení. Náklady řízení celkem představují právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za tři úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrada hotových výdajů [částka] za tři úkony právní služby po [částka], to vše navýšeno o 21% DPH, jehož je zástupce žalobce plátcem, tedy o [částka] a soudní poplatek [částka] Celkem činí náklady řízení [částka] 20 % z částky [částka] tak činí [částka].