9 C 96/2020

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Strouhou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení jméno . ulice a číslo , PSČ obec o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], vzniklého oddělením z pozemku stav. parcela [číslo] v k. ú. a obci [obec] podle geometrického plánu [číslo] 2019.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Českém Krumlově náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl určen vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], vzniklého oddělením z pozemku stav. parcela [číslo] v k. ú. a obci [obec] podle geometrického plánu [číslo] 2019. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi ním a původním vlastníkem paní [jméno] [příjmení], narozenou [datum], stal se jediným a výlučným vlastníkem pozemku stav. parcely [číslo] jehož součástí je stavba – budova, [adresa], objekt k bydlení v části obce Plešivec na tomto pozemku stojící, zapsáno vše v k. ú. a obec Český Krumlov. Žalovaná je vlastnicí pozemku stav. parcela [číslo] jehož součástí je budova – garáž na tomto pozemku stojící, vše v k. ú. a obci [obec]. V roce 2019 žalobce začal připravovat rekonstrukci nemovitosti, které na základě kupní smlouvy shora uvedené nabyl. Při přípravě stavební dokumentace za účelem této rekonstrukce byl upozorněn na skutečnost, že část pozemku, o které byl informován, že je součástí pozemku stav. parc. [číslo] je pravděpodobně fakticky součástí sousedního pozemku stav. parcela [číslo] ve vlastnictví žalované. Jedná se o část pozemku, která tvoří jakýsi dvorek přístupný pouze přes budovu [adresa], na které byly umístěny věci prodávající a když žalobce nemovitosti nabyl, tedy od paní [jméno] [příjmení]. Tou byl ubezpečen, že tento dvorek je součástí nemovitostí pozemku stav. parcela [číslo] v obdobném stavu se nachází od okamžiku, kdy ona tyto nemovitosti nabyl s manželem od kupní smlouvy ze dne [datum]. Stručně řečeno nebylo seznatelné a objektivně ani právní předchůdce nevěděl, že by tento dvorek neměl být součástí pozemku st. parc. [číslo]. Uvedený dvorek je ohraničen opěrnou zdí a dále budovou [adresa]. Jedná se o prostor o výměře přibližně 16 m², který prakticky nelze užívat jinak, než pro nemovitost žalobce. Z nemovitostí žalobce zde vede přímý vstup na tento dvorek, který byl využíván jednak žalobcem a dříve též původním vlastníkem. Na tento dvorek jiný přístup není. Rovněž sem vede okno z nemovitosti žalobce. Žalobce později nechal předmětnou část pozemku zaměřit a to geometrickým plánem [číslo] 2019, který zpracovala [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec] a který úředně ověřil Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] pod [číslo] 2019. Tato část pozemku byla nově označena jako pozemek parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec]. Žalobce ještě předtím, než nechal zpracovat uvedený geometrický plán, vyzval žalovanou ke smírnému vyřešení věci.

2. Žalobce dále tvrdí, že on i jeho právní předchůdci ve vlastnictví předmětných nemovitostí, tj. paní [příjmení] se svým manželem, a posléze již jen paní [příjmení], předmětnou nemovitost nejen drželi, ale i užívali, a to nejméně od jejich nabytí do okamžiku prodeje nemovitostí žalobci, který posléze nemovitosti i nadále užíval do okamžiku, kdy zjistil, že je předmětný pozemek součástí vedlejšího pozemku (žalované) tj. do počátku roku 2019, neboť se domnívali, že tento sporný pozemek je součástí jejich pozemku st. parc. [číslo] v kat. úz. a obci [obec]. [příjmení] [příjmení] i její manžel a rodina ([příjmení]) zde umisťovali věci, které jim náležely či patřily. Na předmětném pozemku byl umístěn okapový svod z budovy, jež vlastnila svědkyně [příjmení] (a nyní vlastní žalobce) a byla sem odváděna dešťová voda z této budovy, a rovněž bylo na domě umístěno osvětlení, které osvěcovalo dvorek pro vlastníka domu. Dům byl zapřen – podepřen - železnými tyčemi o naproti stojící skálu, a to přes dvorek-předmětný pozemek. Na předmětném pozemku byl umísťován různý materiál (stavební atd.) a dále zde byla umístěna loď, která patřila svědkům [příjmení], a kteří tuto loď při prodeji nemovitostí svědkyní [příjmení] vyklízeli a odstraňovali. Jiná loď zde nikdy nebyla a tato zde byla umístěna již od počátku devadesátých let. V rámci řízení žalovaná tvrdila, že předmětný sporný pozemek užívala ona, a to tak, že na tento pozemek odhazovala větve při čištění svahu nad tímto pozemkem a posléze na tento pozemek vstupovala (resp. její manžel) po žebříku. Žalobce především namítá značnou míru nelogičnosti tohoto postupu s ohledem na poměrně velkou složitost, dokonce nemožnost, jednoduchého vstupu na předmětný pozemek po žebříku. Pokud se připustí, že zeď mezi předmětnými nemovitostmi dříve nebyla, jak tvrdí žalovaná, a byla vybudována před cca 50 lety, jak rovněž tvrdí žalovaná, pak právě žalovaná, resp. její právní předchůdci, zcela zjevně rezignovali na reálnou držbu a užívání tohoto pozemku. Pro posouzení dobré víry žalobce je též významný charakter předmětného pozemku. Tento pozemek je fakticky přístupný pouze z nemovitostí ve vlastnictví žalobce, z nichž vede na tento dvorek vchod, jsou zde umístěna dvě okna směřující výlučně na tento pozemek a není zde žádné zjevné propojení či souvztažnost tohoto pozemku s nemovitostmi ve vlastnictví žalované. Stav, kdy předmětný dvorek se jeví jako součást pozemku žalobce, zde musel být nejméně od poloviny sedmdesátých let (vlastně podstatně dříve), kdy zde bydlela původní nájemnice paní [příjmení]. Na předmětný pozemek vedou okna (vybudovaná nejméně před mnoha desítkami let, zřejmě v době budování stavby tj. před cca 100 lety), dveře, které se zde rovněž nachází od vybudování stavby, a i skutečnost, že pozemek je přístupný pouze přes pozemek – budovu žalobce. Žalobce se dozvěděl o tom, že předmětný pozemek není součástí jeho nemovitostí, nýbrž součástí nemovitostí žalované, až počátkem roku 2019 v souvislosti s konzultací s projektantem a v souvislosti s podáním návrhu na vydání stavebního povolení v lednu či únoru 2019. Skutkový stav tvrzený žalobcem svědčí pro řádnou a dlouholetou držbu v dobré víře. Při posouzení celé věci musí rovněž soud konfrontovat skutkový stav s ustálenou judikaturou, jakož i s výkladem ust. § 1095 občanského zákoníku. Žalobce v této souvislosti poukazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] a např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], který se vyjadřoval k otázce uchopení se držby z omluvitelného omylu. Charakter předmětného pozemku svědčí právě pro uvedený omluvitelný omyl jak žalobce, tak jeho právních předchůdců. Žalobce rovněž poukázal na to, že došlo nejen k vydržení řádnému (se započtením držby a dobré víry právních předchůdců), ale i k vydržení mimořádnému, když uplynula doba dvojnásob dlouhá ve smyslu ust. § 1095 OZ, a žalobce zjistil okolnost narušující jeho držbu a dobrou víru až v roce 2019. Žalobce má na podané žalobě naléhavý právní zájem, který odůvodňuje tím, že existuje v katastru nemovitostí nesoulad mezi stavem zapsaným a stavem faktickým, týkající se předmětné části pozemku, a pro zápis do katastru nemovitostí je nezbytné rozhodnutí soudu. Naléhavý právní zájem rovněž odůvodňuje tím, že bez požadovaného určení nebudou najisto postaveny vztahy mezi účastníky ohledně vlastnictví předmětného pozemku.

3. S tvrzeními a nároky žalobce žalovaná nesouhlasí a má za to, že žalobce není vlastníkem pozemku st.p. [číslo] resp., že nedošlo z jeho strany k řádnému, ani k mimořádnému vydržení vlastnického práva k tomuto pozemku, a to z následujících důvodů. Řádné ani mimořádné vydržení předmětného pozemku žalobcem nebylo možné z důvodu, že pro tvrzené vydržení nebyly splněny základní zákonné podmínky. Jednou z těchto podmínek je zjevný výkon držby, tedy aby držba byla patrná. Zjevný výkon držby totiž zahrnuje nejen trvání držby, ale rovněž její skutečný výkon, kdy tento výkon držby musí být natolik zjevný, aby ji vlastník mohl, a to i v jejím průběhu, rozpoznat a své vlastnické právo bránit. Tato podmínka nebyla splněna minimálně v případě držby právního předchůdce žalobce (za předpokladu, že by se tento držby vůbec ujal a právo vykonával, jako by mu náleželo), paní [jméno] [příjmení], jejíž držbu žalobce započítává do celkové vydržecí doby. Přestože paní [jméno] [příjmení] s manželem koupili v roce 1990 pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [část obce], [adresa] v k.ú. a obci [obec] a stali se tak jeho vlastníky, v domě stojícím na tomto pozemku nikdy nebydleli, pouze ho zpočátku využívali jako odkladiště starých věcí. Tomu konečně odpovídal i stav nemovitostí v době jejich prodeje žalobci, kdy dům byl značně zchátralý, zatékalo do něj, skleněné výplně některých oken byly rozbité, z okapů a ze střechy rostla tráva (jak je patrné z fotografie dvorku s lodí založené ve spisu), zkrátka dům nevykazoval žádné známky užívání a byl prakticky neobyvatelný. V souvislosti se zmínkou o užívání, resp. neužívání nemovitostí žalobce právními předchůdci, manžely [příjmení], nutno poznamenat, že žalovaná, ani nikdo z členů její rodiny, ačkoliv řadu let bydleli a stále bydlí v domě stojícím na pozemku St.p. [číslo] nikdy paní [jméno] [příjmení], ani jejího manžela neviděli a tyto de facto vůbec neznali. Žalovaná paní [příjmení] poprvé viděla až v době, kdy pozemek St.p. [číslo] v k.ú. [obec] prodávala a osobně ji kontaktovala ohledně umístění kontejneru na odpad v souvislosti s vyklizením svých nemovitostí. Shodně vypovídala i svědkyně [příjmení]. Rovněž žádný ze sousedů fakticky žijících v blízkosti dnes již žalobcových nemovitostí, které žalovaná oslovila, dle svého vyjádření paní [příjmení] neviděli a neviděli ani to, že by ona či někdo jiný užíval její nemovitosti na adrese [adresa žalované]. Z výše uvedeného je zřejmé, že i kdyby se právní předchůdce žalobce, paní [jméno] [příjmení], ujala držby pozemku St.p. [číslo] jak žalobce tvrdí, tak zmíněnou držbu pravděpodobně vůbec nevykonávala nebo ji nevykonávala způsobem pro žalovanou a její právní předchůdce zjevným a rozpoznatelným, aby mohli své vlastnické právo adekvátně bránit. Vzhledem k výše uvedenému hodnotí žalovaná jako absurdní vyjádření žalobce a svědkyně [příjmení], že jí nikdo, resp. žalovaná nevytkla, že by daný prostor neměla užívat. V souvislosti s tvrzeným řádným vydržením nutno dodat, že vzhledem k výše uvedenému, tedy že právní předchůdce žalobce nevykonával držbu více jak jeden rok, neběžela ani vydržecí doba, kterou žalobce v žalobě zmiňuje a tuto se snaží započítat do celkové vydržecí doby. Právní předchůdce žalobce, paní [příjmení], neměla ani žádný relevantní právní důvod domnívat se, že předmětný pozemek„ dvorek“ náleží k pozemku St.p. [číslo] v k.ú. [obec], domnívala se tak pouze na základě toho, že z domu byl vstup na tento dvorek. Jak sama uvedla, nikdo jí nikdy neřekl, že dvorek náleží k domu. K mimořádnému vydržení pozemku St.p. [číslo] ze strany žalobce nemohlo dojít rovněž z důvodu jeho nepoctivého úmyslu. U mimořádného vydržení nesmí vydržitel svým jednáním sledovat nepoctivý úmysl a z toho vyplývá, že držba musí být„ poctivá“. [příjmení] nepoctivý úmysl držitele vyplývá z toho, že držitel ví nebo z okolností by vědět měl, že vykonává právo, které mu nenáleží. Taktomu je v případě žalobce a též i jeho právního předchůdce, a to s ohledem na následující skutečnosti. Žalobce předložil společně s žalobou jako důkaz kupní smlouvu, resp. její nepodepsaný návrh. Tento návrh je však neúplný, neboť z kopie originálu kupní smlouvy, uzavřené mezi žalobcem a paní [jméno] [příjmení], pořízené ze sbírky listin Katastrálního pracoviště Český Krumlov, je evidentní, že součástí kupní smlouvy, na jejímž základě došlo ke vkladu vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí, je rovněž listina nazvaná Informace o pozemku pořízená prostřednictvím dálkového přístupu do katastru nemovitostí, na níž jsou uvedeny nejen informace o převáděném pozemku St.p. [číslo] v k.ú. [obec] zapsané v katastru nemovitostí ke dni podpisu kupní smlouvy, vč. jeho výměry 65 m2, ale rovněž obsahuje výseč katastrální mapy zobrazující prodávaný pozemek, sousední pozemky a stavby na nich postavené. Z této listiny, resp. z katastrální mapy, je evidentní, že stavba, která je součástí pozemku St.p. [číslo] stojí na samé jeho hranici s pozemkem p. [číslo] který je ve vlastnictví žalované, tedy že k převáděnému pozemku St.p. [číslo] v k.ú. [obec] nenáleží žádná část pozemku p. [číslo] resp. pozemek p. [číslo]. Tato skutečnost je markantní i s ohledem na nezanedbatelnou výměru pozemku p. [číslo] ve vztahu k výměře žalobcova pozemku St.p. [číslo] kdy tato výměra představuje jednu čtvrtinu jeho výměry. Pokud žalobce a paní [jméno] [příjmení] podpisem kupní smlouvy stvrdili, že se seznámili s obsahem smlouvy (bod [číslo] kupní smlouvy), jejíž součástí je i zmíněná listina Informace o pozemku obsahující část katastrální mapy, tak ani žalobce, ani jeho právní předchůdce nemohli být a rozhodně nebyli v dobré víře ohledně oprávněnosti držby k pozemku St.p. [číslo]. Veškeré tyto indicie jasně svědčí o nepoctivém úmyslu žalobce, neboť se touto cestou dozvěděl nebo minimálně mohl a měl dozvědět, že právo, které měl právní předchůdce dle jeho slov vykonávat, mu nenáleželo a že tak nenáleží ani jemu. O nepoctivém úmyslu žalobce svědčí i další skutečnosti a důkazy. Žalobce nejprve uvedl v žalobě, že v roce 2019 začal připravovat rekonstrukci nemovitostí, které na základě kupní smlouvy nabyl a že při přípravě stavební dokumentace k této rekonstrukci byl upozorněn na skutečnost, že část pozemku, o které byl informován, že je součástí pozemku St.p. [číslo] je pravděpodobně fakticky součástí sousedního pozemku St.p. [číslo] který je ve vlastnictví žalované. Tvrzení žalobce, že započal s přípravami rekonstrukce až v roce 2019, se v průběhu řízení ukázalo jako nepravdivé, kdy toto je patrné ze stavební dokumentace žalobce. Žádost o stavební povolení byla sice žalobcem podána [datum], nicméně z dalších dokumentů předaných stavebnímu úřadu společně se žádostí o stavební povolení je evidentní, že příprava rekonstrukce začala podstatně dříve. Projektová dokumentace, konkrétně její Souhrnná technická zpráva je datována [datum]. V roce 2018 také žalobce požádal o závazná stanoviska a vyjádření dotčených orgánů a tato také ještě v roce 2018 obdržel. Z těchto dokumentů bych uvedla zejména vyjádření [právnická osoba] a.s. ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a vyjádření o existenci zařízení distribuční soustavy (elektrická síť) ve vlastnictví E. [právnická osoba] a podmínkách práce v jeho blízkosti ze dne [datum], zn. [anonymizováno] [číslo], jejichž přílohou je detailní mapa dané lokality, z níž je nade vši pochybnost jasné, kudy vedou společné hranice pozemku St.p. [číslo] pozemku p. [číslo] resp. že stavba, jež je součástí pozemku St. p. č [anonymizováno], stojí na samé hranici obou pozemků a žádná část pozemku St.p. [číslo] k pozemku žalobce nenáleží. Tyto vzájemné vztahy obou pozemků jsou patrné i z části žalobcovy projektové dokumentace, konkrétně ze Situace širších vztahů datované 3/ 2018 a katastrální situace z 11/ 2018. S ohledem na tato fakta nelze než souhlasit s vyjádřením žalobce, že se s tím, že pozemek p. [číslo] není součástí pozemku St.p. [číslo] seznámil opakovaně v průběhu přípravy rekonstrukce domu stojícím na pozemku St.p. [číslo] v k.ú. a obci [obec], a to prokazatelně v roce 2018 a nikoliv v roce 2019, jak by se z obsahu žaloby mohlo zdát. V takovém případě nemohlo s ohledem na znění přechodného ustanovení § 3066 zákona č. 89/2012 sb., občanského zákoníku v platném znění, podle kterého je možné mimořádné vydržení k nemovitým věcem uplatnit nejdříve k [datum], dojít k mimořádnému vydržení vlastnického práva žalobce k pozemku p. [číslo]. Pravdivé není ani tvrzení žalobce, že pozemek p. [číslo] stavebně a uživatelsky souvisí jen s jeho nemovitostmi a jinak je nevyužitelný. Zmíněný pozemek byl dříve přístupný z pozemku žalované průchodem ve zdi, který byl však v souvislosti s chovem vepřů zazděn, jak vypověděla žalovaná, svědek [jméno] a svědek [příjmení]. Průchod z pozemku žalované na pozemek p. [číslo] je v současné době obnovený v původní podobě.

4. Vlastnictví žalobce k pozemku stav. parcela [číslo] jehož součástí je stavba, budova [adresa] objekt k bydlení v části [územní celek] prokazuje informace o pozemku [list vlastnictví] zapsaný Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov.

5. Kupní smlouva uzavřená dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a [celé jméno žalobce], tedy žalobcem jako kupujícím, prokazuje, že předmětem koupě byla stavební parcela [číslo] s evidovanou výměrou 65 m², druh pozemku zastavění plocha a nádvoří a součástí které je stavba [adresa] objekt k bydlení.

6. Výpis z katastru nemovitostí prokazuje, že žalovaná je vlastníkem stav. parcely [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa] objekt k bydlení a pozemku stavebního [číslo] jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž.

7. Fotografie uvedená v inzerátu [webová adresa] prokazuje, že v prostoru tzv. dvorku je v době nabídky prodeje paní [příjmení] prostřednictvím uvedené realitní kanceláře v tomto prostoru nepořádek tvořící hromady větví, na nichž leží dnem nahoru položená kánoe. Do tohoto prostoru je veden okap a jsou patrna okna ze stavby [adresa]. Proti stavbě jsou dva cihlové sloupy a prostor je zakončen neomítnutou cihlovou zdí. Na druhé fotografii je již loď a větve vyklizena, zůstává pouze několik větví a vysazená okna opřená o dům [adresa]. Stav v době prodeje je tak dostatečně prokázán a jako nadbytečný byl proto zamítnut návrh na výslech svědka [příjmení], který pro paní [příjmení] zajišťoval prodej jako realitní makléř.

8. Dopis z [datum] prokazuje, že právní zástupce žalobce sděloval žalované svůj právní názor na vydržení prostoru označovaného jako dvorek s tím, že žalobce i přes svůj názor, že tento prostor vlastní, neboť jej vydržel, nabízí žalované, aby prostor, který na vlastní náklady oddělí geometrickým plánem, mu byl prodán za nabízenou kupní cenu [částka].

9. Odpovědí je dopis žalované z [datum], ve kterém žalovaná jednoznačně odmítá názor, že by žalobce předmětný prostor vydržel a žalovaná jednoznačně vyjadřuje svůj názor, že tento prostor je jejím vlastnictvím. Žalovaná poukazuje na to, že žádné vlastnické právo v tomto prostoru nebylo žalobcem ani nikým dalším vykonáváno. Žalovaná také odkazuje na snímky katastrálních map, které její vlastnictví k předmětnému prostoru jednoznačně prokazují.

10. Geometrický plán pro rozdělení pozemků vypracovaný Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] pod [číslo] znázorňuje nově vzniklou parcelu [číslo] za domem [adresa], na stavební parcele [číslo] ve vlastnictví žalobce.

11. Souhrnná technická zpráva Ing. [jméno] [příjmení] s datem vypracování [datum] prokazuje, že je opatřena razítkem ověření stavebním úřadem Městského úřadu v Českém Krumlově ze dne [datum]. Zpráva mimo jiné obsahuje popis území a celkový popis stavby a připojení na technickou infrastrukturu. Ke zprávě jsou přiloženy orientační zákresy vodohospodářské dítě pro veřejnou potřebu, adresované Ing. [příjmení] [právnická osoba] ze dne [datum], jejíž součástí je snímek katastrální mapy s vyznačením vodovodních sítí. Dále je přílohou vyjádření [právnická osoba] adresované Ing. [anonymizováno] ze dne [datum], rovněž se snímkem katastrální mapy, přičemž na obou snímcích je patrné, že parcela [číslo] pokračuje za stavební parcelou 520, na níž stojí dům [adresa]. Přílohou zprávy je žádost o stavební povolení, datované [datum] s podacím razítkem Městského úřadu v Českém Krumlově [datum], kde v článku IV údaje o stavebním záměru a jeho popis je zaškrtnuto, že jde o stavební úpravu a v odstavci o základních údajích o stavebním záměru je rukou dopsáno, že jde o účel užívání stavby bydlení, zastavená plocha 63 m², užitková plocha všech bytů v metrech čtverečních je uváděna 76,8 m². V článku VI údaje o místě stavebního záměru, v kolonce stavební pozemek, popř. pozemky, které se mají použít jako staveniště, je uvedeno parc. [číslo] obec a k. ú. [obec], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří o výměře 65 m². Zpráva obsahuje rovněž výkres nazvaný„ Situace širších vztahů“.

12. Kupní smlouva ze dne [datum] prokazuje, že byla uzavřena mezi Čsl. státem - OPBH [obec], jako prodávajícím a manžely [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Předmětem kupní smlouvy je dům [adresa] [část obce], [obec] se stavební parcelou [číslo] [obec] o výměře 64 m². S kupní smlouvou bylo zřízeno právo osobního užívání k pozemku stav. parcele [číslo] o výměře 64 m². Smlouva byla registrována Státním notářstvím v [obec] dne [datum].

13. Z uvedené kupní smlouvy vyplývá, že původním vlastníkem byl Čsl. stát a hospodářem OPBH. Výpovědi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] prokazují, že v době, kdy s pozemkem a domem hospodařilo OPBH, užíval tento pozemek s domem paní [příjmení], matka [jméno] [příjmení] a babička [jméno] [příjmení]. Tuto skutečnost prokazuje i výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], která nabyla vlastnictví k uvedeným nemovitostem po smrti paní [příjmení]. [příjmení] [příjmení] tam podle výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bydlela se svým manželem v letech 1976 – 1978, kdy otec svědka [jméno] [příjmení] zemřel. V domě dále bydlela až asi do roku 1990 svědkova matka, paní [příjmení]. Šlo o byt, vlastně barák s tím, že tam byl ještě prostor pod skalou, kde měla svědkova matka složené uhlí, dříví a nějaké kytky. Již v té době, kdy se tam rodiče svědka nastěhovali, byla tam zeď, která oddělovala prostor od sousedů. Zeď měla výšku 2,5 – 3 m. U sousedů tehdy bydlel [jméno] [příjmení]. Svědkova matka si tehdy stěžovala, že za zdí chovají sousedi prasata. Zeď tam musela být již předtím, neboť za užívání rodičů svědka zeď nikdo nestavěl. Žádné námitky proti tomu, že byl rodiči užíván prostor pod skálou, nikdy nebyly vzneseny. Byt tehdy za město„ přiklepla“ paní [příjmení] a ta tehdy řekla, že to patří k bytu a svědek to považoval za přirozené, protože do toho prostoru z domu vedly dveře a byly tam také dvě okna. Jedno z kuchyně a jedno malé z koupelny. Dům představoval v podstatě byt o velikosti obýváku, kuchyně a koupelny a chodba přes celou šířku domu. Ve skále byly vyzděné takové díry, aby se tam dalo skladovat uhlí, odhadem 3 – 5 metráku. V druhé takové díře měla svědkova matka květináče uskladněné přes zimu, s tím, že přes léto je měla před domem. Uhlí na dvůr bylo nutno převést v pytlích vnitřní chodbou přes dům do dvora. Tou chodbou přes dům se tam nosilo všechno. Skutečnost, že prostor„ dvora“ byl od sousedů oddělen zdí, prokázal svou svědeckou výpovědí i vnuk paní [příjmení], pan [jméno] [příjmení]. Sám narozen v roce 1973, tam docházel jako malý a pamatuje si, že do prostoru za domem se chodilo centrální chodbou přes dům. Z chodby byl vstup do obývacího pokoje na půdu a do sklepa pak byly na konci chodby dveře na dvorek. Prostor byl dlouhý jako dům samotný, na jednom konci byla terasa a garáže, na druhém zeď. Mezi domem a vedlejším domem byla asi 70 cm ulička nebo prostě určitý prostor. Střecha byla s přesahem zhruba do poloviny dvorku a v dvorku za domem byla skála, v ní díry, ve kterých měla babička svědka uskladněno uhlí a květináče. Byl to vlastně takový skládek, protože v domě bylo málo místo. Z kuchyně bylo do dvorku okno a nejspíš bylo i z koupelny. Zeď tam byla už, pokud si svědek sám vzpomíná. Žádný průchod v ní nebyl.

14. Svědek [příjmení] [jméno], manžel žalované vypověděl, že pozemek za domem žalobce je ve vlastnictví žalované, jak vyplývá z výpisu z katastru. Pozemek byl využíván podle toho, jak potřebovali především k odkládání nepotřebných věcí. Přístup na pozemek byl po žebříku, protože tam byla příčka. Uskladněna tam byla např. stará prkna. Nahoře nad pozemkem byly keře, takže tam byly shazovány větve z prořezávky. Svědek neví, kdo tam bydlel před žalobcem, nikdy tam nikoho neviděl. Nikdy nezaznamenal někoho, kdo by na tom pozemku byl a užíval jej. [příjmení] dům nikdo neužíval, byl v dezolátním stavu, měl děravou střechu, takže do něj zatékalo a chátral. Pro svědka přístup na pozemek nebyl žádný problém, jako zedník se pohybuje na žebřících po lešení, apod. Svědek paní [příjmení] nikdy neviděl, nic o ní neví. V domě s manželkou, tedy žalovanou, bydlí od roku 2013, předtím do nemovitosti dojížděl. Žebřík pro vstup na pozemek používal z vlnité střechy, v těch místech není žádné oplocení. K četnosti vstupu na pozemek, tedy do„ dvorku“ svědek uvedl, že v roce 2021 tam byl asi třikrát, předtím, než nemovitosti koupil žalobce, tam vstupoval za rok opakovaně, možná dvacetkrát. Byla tam nějaká loď, která neustále překážela, takže ji chtěl odstranit, ale najednou zmizela. Svědek neví, kdo ji odvezl, ani kdo byl jejím vlastníkem. Následně svědek opravil protokolaci, že loď byla„ naše“ a původně byla umístěna nahoře na skále nad tím pozemek, tedy na„ našem“ pozemku. Protože tam pořád překážela, byla umístěna dolů na pozemek, za domem žalobce. Odsud pak zmizela. Při vstupu ze žebříku na pozemek, byl tento prostě spuštěn šikmo dolů a vstupovalo se na pozemek. Zeď měla být probourána už dávno, ale nejprve se rekonstruoval dům, a pak se chystala stavba garáže a v její souvislosti měla být zeď zbořena. Na tuto rekonstrukci nyní došlo, a proto byla zeď zbořena.

15. Svědek [příjmení] [příjmení], bratr žalované, vypověděl, že část pozemku za domem žalobce považoval vždy za část pozemku, který patří žalované. V domě žalované se narodil a bydlel tam v podstatě celý život. Prostor je přehrazen zdí, která byla postavena v době, kdy svědkova matka chovala v tom prostoru prasata. Tehdy tam v tom domě [adresa] bydlela paní [příjmení], a aby neběhala do tohoto prostoru za domem prasata, byla postavena zeď. Důvodem bylo zachování dobrých sousedských vztahů. Po paní [příjmení] tam bydleli nějací dva kluci a po nich asi paní [příjmení], po ní pak paní [příjmení] a po ní žalobce. [příjmení] [příjmení] zná svědek z doby, kdy pracoval pro OPBH a ona tam pracovala také. Když byla vlastníkem domu, viděl ji tam jednou, možná dvakrát, stejně tak jejího manžela. [příjmení] [příjmení] s manželem dům vůbec nevyužívali a podle toho také vypadal, byl ve špatném technickém stavu. Prostor za domem žalobce považoval vždy za náš, byl využíván tehdy, když se na skále nad ním prořezávaly větve keřů a shazovaly se tam. Pak se muselo do toho prostoru na žebříku. Chtěli tam vybudovat dveře, ale matka byla proti, řekla, že až tu nebude, ať si to udělají po svém. Způsob, jakým se věci dopravovaly z toho prostoru, byl jednoduchý, muselo se tam vstoupit po žebříku a svědek pak osobně třeba na provaze po kýblech vytahoval větve nebo to, co bylo třeba odsud dostat. Svědek sám tam býval tak jednou za dva roky. Nikdy v tom prostoru nikoho neviděl, nikdo tam nebyl, určitě tam neviděl paní [příjmení]. Neviděl tam ani to, že by něco bylo v tomto prostoru uloženého, tedy že by někdo tento prostor jakkoliv užíval. Pokud jde o kánoe, v tom prostoru dvorku ji nikdy neviděl, ale nahoře ji viděl na skále. To byl prostor, který patřil nějakým [anonymizováno], ale svědek neví, jestli to patřilo jim. Svědek v domě, kde bydlí nyní žalovaná, bydlel někdy do roku 1978 nebo 1979. Vstupovat na pozemek po žebříku, bylo pro svědka snadné, neboť se celý život živil jako malíř a tento postup pro něj tedy byl běžný. Na fotografiích s vnoučaty žalované (č. l. 136, 137) je v pozadí vidět loď, kánoe, na skále, nad pozemkem dvorku.

16. Svědkyně [jméno] [příjmení], právní předchůdkyně žalobce vypověděla, že nemovitosti kupovali od OPBH s tím, že je to včetně prostoru za domkem, který svědkyně označil jako dvorek. Po dobu užívání nikdo nevznesl žádné námitky proti tomu, že tato část pozemku k nemovitosti nepatří. Svědkyně uvedla, že nemovitosti„ užívali i neužívali“. Původně se zamýšlelo, že půjde o bydlení pro rodiče, ale otec zemřel a matka se odmítla do domu nastěhovat, aby tam nebyla sama. Poté onemocněl manžel svědkyně, takže se o něj svědkyně starala a následně se staral i o tchána. Částečně začali s opravou a rekonstrukcí domu, ale ze zdravotních důvodů u manžela nebyla rekonstrukce dokončena. Po dobu vlastnictví však platila svědkyně zálohy na elektřinu a na vodu. Nikdo ji neoslovil s tím, že by byl prostor dvorku užíván neoprávněně a sama svědkyně jej považovala za součást toho, co nabyli od OPBH. Ve stejném rozsahu užívala nemovitosti i paní [příjmení], která měla byt od OPBH. Po levé straně dvorku je zeď, proti dveřím skála, do ní jsou vykutány jakési jeskyňky a po pravé straně se nachází úzký, asi 70 cm široký průchod. Manžel svědkyně do levého prostoru u zdi navezl písek, se kterým se počítalo pro stavební úpravy. V jeskyních bylo složeno nějaké dřevo a zbytky hrnců po paní [příjmení], v nichž pěstovala květiny. Poblíž domu samotného složili dcera se zetěm loď, ale kdy k tomu došlo, si svědkyně již nevybavila. Svědkyně si nevybavila, že by někdo vstupoval na pozemek za pomoci žebříku. Stavební úpravy byly prováděny nejprve v domě, ve sklepě. Pro rekonstrukci byla pouze skica. Záměrem bylo postavit také terasu, ale s tím nesouhlasili památkáři. Manžel svědkyně zemřel v roce 2018. Posledních 10 let minimálně chodil a předtím možná necelých 10 let se tam také moc nechodilo. Manžel nechtěl nemovitost prodat, užíval ji jako určité skladiště. Loď byla složena na místě ještě za života manžela. Na dvorek však chodila svědkyně pouze minimálně, většinou ten prostor pouze zkontrolovala tak, že otevřela dveře, zjistila, že je všechno při starém. Kromě dveří do prostoru bylo ještě okno. Věci k prostoru, které svědkyně nazvala jeskyňky, tam ukládal její manžel. S žalovanou se svědkyně nestýkala, pouze manžel jí jednou sdělil, že sousedé po pravé straně chtěli provádět nějaké opravy, ke kterým pak udělil souhlas. S žalovanou hovořila snad jen jednou, týkalo se to tehdy parkování. Žalovaná ani nikdo jiný nikdy neprojevil zájem, že by chtěl tento prostor užívat, nebylo vytčeno to, že ji užívá svědkyně. Žádné nároky na to, že by chtěli užívat tento prostor oni, nikdy nevznesli. Svědkyně se ani neptala, protože to považovala za zřejmé, že to patří jim. Dveře na dvorek tam byly vždycky a z tohoto pohledu to svědkyně vnímala tak, že není důvod, aby tam dveře byly, kdyby jimi byl vstup na pozemek někoho cizího.

17. Svědkyně [jméno] [příjmení], dcera [jméno] [příjmení], před soudem vypověděla, že se od roku 1989, kdy se vdala, nezdržuje v [obec] O to, jakým způsobem rodiče svědkyně nemovitost užívali, se nestarala a nezajímala se o to. V domě však několikrát byla. Ten dům byl ve špatném stavu. Před domem byla silnice k [anonymizováno] schodům a vzadu byl dvorek, který končil skálou. Na dvorek vedla okna, asi z kuchyně. Z domu na dvorek se dalo vyjít, byl jeho součástí, byl u toho. Po svatbě v roce 1989 tam s manželem umístili loď pro dva - kánoi. Po roce 1989 na té lodi občas jezdívali. Co se stalo s lodí, svědkyně neví. Po smrti otce matka dům prodala a svědkyně tam byla ještě jednou, když se dům vyklízel. Svědkyně nevěděla, zda mezi věcmi, které byly odváženy, byla i loď, pravděpodobně ano. Ta loď byla buď v chodbě, nebo na dvorku. Když byla loď v domě, ležela v poměrně úzké chodbě, a když bylo chodbu třeba užívat, tak se dala loď ven. Loď byla už na vyhození, venku na ni pršelo, byla na mraze.

18. Svědek [jméno] [příjmení], zeď [jméno] [příjmení] a manžel [jméno] [příjmení] jako svědek vypověděl, že v domě žalobce nikdo nebydlel, víceméně byl používán jako sklad. Mezi domem a skálou byl dvorek, na kterém se válelo nějaké harampádí, užit byl pouze takto. Na dvorek se vstupovalo chodbou, takže nejprve se domů vstoupilo z ulice do chodby jedněmi dveřmi a dalšími dveřmi potom dál do dvora. Na dvoře byla loď, kánoe, kterou tam umístil někdy v roce 1989, 1990, možná 1993. S tou lodí jezdili na vodu, možná čtyři nebo pět let. Většinou byla loď uložena v chodbě, ale asi tam dost překážela, takže byla i na dvorku. Svědek se účastnil vyklízení domu a věcí ze dvora. Odsud se vyklízely např. kusy dřevy, rozbité krabice, hrnce, lodny, apod. Svědek předpokládal, že šlo o věci, které patřily tchyni a tchánovi. Byla tam i ta loď. Ležela tam dlouhá léta, takže byla rozbitá a vyhodili ji.

19. Žalobce jako účastníků řízení vypověděl, že projevil zájem o dům, který byl prodáván prostřednictvím realitní kanceláře. Zařizoval to pan [příjmení], se kterým se na místě sešel, spolu s paní [příjmení]. Domeček byl při prvních návštěvách plný harampádí včetně lodi na dvorku, palivového dříví a částečně i starého nábytku. [příjmení] [příjmení] domek ukazovala i s dvorkem. Ona sama tam chtěla provádět rekonstrukci domu včetně zastřešení dvorku. Pro rekonstrukci domu pak využil žalobce služeb projektanta pana [příjmení] [příjmení]. Ten byl pověřen i tím, aby zajistil projekční činnost, včetně vyřízení stavebního povolení. Žalobce s ním konzultovat své představy. Rekonstrukce měla proběhnout uvnitř včetně střechy a půdní vestavby. Pan [anonymizováno] pracoval na tom asi rok a nejspíš v roce 2019 žalobce informoval o tom, jak zpracoval stavební úpravy. Tehdy jej také žalobce upozornil na to, že je třeba počítat s tím, že pozemek za domem k domu nepatří, což bylo pro žalobce překvapení, protože měl za to, že k domu náleží. Rekonstrukci měla provádět stavební firma na klíč. Když byl pak dům předáván, byl již kompletně prázdný, všechno bylo uklizené včetně vyčištěného dvora. Předtím byl dvorek ve stavu, jak je uveden na fotografiích na č. l. 9 a 10 spisu.

20. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že byl žalobcem požádán o to, aby se seznámil se stavem žalobcovi nemovitosti před tím, než ji koupil a vyjádřil se k tomu, zda je možné ji rekonstruovat. Svědek se dostavil na místo a shledal, že rekonstrukce je možná. Tehdy při prohlídce byly i na tom dvorku. Vlevo to bylo zazděné, proti nim byla skála. Byl tam přítomen i pán z realitky a paní, co to prodávala. Předpokládali, že celé je to majetkem prodávající paní. Když to žalobce koupil, domluvili se, že bude vypracována studie, která bude předjednána na úřadech, např. s památkáři, apod. Dalším pak mělo být vypracování projektové dokumentace a k ní svědek získal snímky katastrální mapy. Ze situačního výkresu shledal, že za domem je hranice tak, jakoby pozemek za rohem mohl být sousedů. Telefonicky o tom žalobce vyrozuměl. Potom pokračoval v činnosti směřující ke stavebnímu povolení a to bylo podáno asi počátkem roku 2019. Když svědek zjistil, že je určitá pochybnost o hranici toho pozemku, přistoupil k přeměření, protože mu bylo z jeho činnosti známo, že katastrální mapy nesouhlasí vždy úplně přesně se skutečnostní. S žalobcem byl především v telefonickém kontaktu, telefonicky také sdělil žalobci, že ta hranice pozemku je za domkem, ale detailně to neprobírali. Svědek si nevybavil, kdy přesně žalobce o hranicích pozemku informoval. Odhadl to však na podzim 2018.

21. Dne [datum] bylo soudem provedeno místní šetření, se kterým bylo započato před domem v ul. [ulice], prošlo se domem, který procházel rekonstrukcí. Uvnitř je dům bez omítek s hrubou podlahou. Dům představuje zhruba pouze jednu větší místnost v přední části z ulice a jednu malou místnost dále k prostoru„ dvorku“. Na tento dvorek vedou dveře, dvorek je v tuto chvíli neuklizený se zbytky suti. Proti oknům, která vedou z domu na dvorek, jedno malé a jedno větší jsou ke zdi, za níž je skála, která je také částečně vyzděná. Po levé straně při východu je zeď. Konkrétní stav byl zaznamenán soudem na fotografiích, které tvoří přílohu protokolu 22. Při rozhodování o projednávané žalobě soud především zkoumal, zda má žalobce podle § 80 občanského soudního řádu (o.s.ř.) naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva a dospěl k závěru, že tento je dán, neboť v katastru nemovitostí existuje nesoulad mezi stavem zapsaným a stavem faktickým, týkající se předmětné části pozemku, a pro zápis do katastru nemovitostí je nezbytné rozhodnutí soudu.

23. Podle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2021 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle § 1092 o.z. se do vydržecí doby ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce. Pokud byla právní předchůdkyní žalobce paní [jméno] [příjmení] s manželem vlastníkem nemovitostí od [datum], je pro posouzení její držby a podmínek pro vydržení nutno použít ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák.). Ten v § 129 odst. 1 stanoví, že držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Komentáře [anonymizována dvě slova] k citovanému ustanovení obč. zák. uvádí:„ Podstatou držby je existence jejích dvou základních předpokladů. Prvním předpokladem je vůle držitele nakládat s věcí jako s věcí vlastní (animus possidendi), který se obvykle v teorii nazývá subjektivním prvkem držby. Druhým předpokladem je faktické ovládání držby, tj. tzv. výkon faktického panství nad věcí (corpus possessionis), který je obecně nazýván jako prvek objektivní. Faktickým ovládáním se podle konstantní judikatury nerozumí jen fyzické ovládání věci. Panství nad věcí vykonává i ten, kdo objektivně vzato vykonává tzv. právní panství nad věcí. Předpokladem držby je rovněž vůle držitele nakládat s touto věcí jako s věcí vlastní. Držitel ovšem nemá povinnost aktivně předmět držby užívat, neboť držitel má právo rovněž věc - pozemek nechat ležet ladem, neboť i tato skutečnost může být projevem jeho vůle, jak hodlá s předmětem své držby nakládat. Z právě uvedeného je tedy zřejmé, že držitel nemovité věci - pozemku nepřestává být jeho držitelem ani v případě, že nechá ležet pozemek ladem, avšak pouze v případě, že se držby nechopí někdo jiný“. Je-li tedy žalovanou namítáno, že paní [jméno] [příjmení] nevykonávala držbu, soud s tímto názorem nesouhlasí a nadbytečné jsou pak žalovanou navržené důkazy výslechy svědků [jméno] Rady, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a písemným prohlášením MUDr. [jméno] [příjmení] k tomuto jejímu tvrzení.

24. Skutkovým závěrem soudu při posuzování toho, zde došlo k vydržení nemovitosti je, že právní předchůdkyně žalobce, paní [jméno] [příjmení], byla vlastníkem pozemku stav. [číslo] na níž stojí stavba [adresa] v [anonymizováno] ulici od [datum]. Nemovitost koupila spolu se svým manželem od Čsl. státu – OPBH [obec]. [příjmení] [jméno] [příjmení] bydlela v domě paní [příjmení], která dům užívala spolu s prostorem dvorku, a to od roku 1976 nebo 1977, kdy bydlela v tomto domě se svým manželem. Manžel paní [příjmení] zemřel v roce 1978, paní [příjmení] v lednu 1990. Na dvorku bylo skladováno uhlí, v zimě byly ve výklencích ve skále umisťovány květináče s květinami, které tam byly zazimovány. Skutečností, kterou pro projednávanou věc nutno zvláště zdůraznit je, že po dobu užívání domu spolu s dvorkem je tento dvorek oddělen zdí v levé části, tedy směrem k pozemku žalované, a tato zeď tam již byla vybudována předtím, než se tam paní [příjmení] nastěhovala. Zeď pak zůstala na tomto místě po celou dobu vlastnictví paní [příjmení], tedy od roku 1990 až do roku 2018, kdy dům [adresa] spolu s pozemkem parc. č. stav. 520 nabyl v tomto stavu kupní smlouvou z [datum] žalobce. V kupní smlouvě, na jejímž základě nabyla nemovitosti paní [příjmení], se výměra domu se stavební parcelou uvádí ve výměře 64 m², v kupní smlouvě, na jejímž základě nabyl nemovitosti žalobce, se výměra pozemku parc. [číslo] uvádí 65 m². [příjmení] [příjmení] s manželem plánovali rekonstrukci domu, která však nebyla realizována, dům nebyl obýván, sloužil pouze jako skladiště, a takto byl využíván i dvorek. [jméno] byla ukládána loď – kanoe, když střídavě byla uložena v chodbě domu. Významnou je i skutečnost, že na dvorek vedou z domu žalobce dvě okna a dveře, které byly v domě již v době, kdy dům užívala paní [příjmení] a následně paní [příjmení] a nyní žalobce. Po smrti pana [příjmení] v roce 2017 se stala výlučnou vlastnicí domu se stavebním pozemkem paní [jméno] [příjmení]. Ke způsobu užívání domu a dvora odkazuje soud na odstavec 16 odůvodnění tohoto rozsudku obsahující výpověď svědkyně [příjmení] [příjmení]. Po smrti manžela se rozhodla paní [jméno] [příjmení] nemovitosti prodat, a to prostřednictvím realitní kanceláře. Ta do inzerátu použila fotografie, na níž je prostor dvorku takový, že je oddělen od žalované zdí a jsou na něm naházeny větve a o dům leží opřená kánoe. Celý dům včetně dvora byl před převzetím nemovitostí žalobcem vyklizen. Před uzavřením kupní smlouvy žalobce dům prohlédl a byl mu ukázán i prostor dvorku s tím, že tento k domu patří. Tomu byl přítomen pracovník realitní kanceláře pan [příjmení] a Ing. [anonymizováno]. Závěrem soudu je tedy to, že [jméno] [příjmení] s manželem a dále ona sama byla držitelem i té části pozemku, který je předmětem řízení, přímo navazujícího na jimi (jí) vlastněný pozemek stav. [číslo] na níž stojí stavba [adresa] Tyto skutkové závěry pak lze použít na výklad § 130 odst. 1 obč. zák., který stanoví, že je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla spolu se svým manželem oprávněným držitelem předmětného pozemku (dvorka), neboť ze skutkových okolností je zřejmé, že tento prostor byl natolik vymezen zdí oddělující pozemek žalované a skálou za domem, že nebylo pochyb o tom, že tento prostor náleží k domu.

25. Na projednávanou věc, zvláště s ohledem na shora uvedené, tedy skutečnost, že dvorek byl od pozemku žalované oddělen zdí, lze použít rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], na který poukázal žalobce ve kterém se uvádí:“ Nejvyšší soud například v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaném v Soudních rozhledech [číslo] vyslovil:„ Pokud se nabyvatel nemovitosti chopí držby části parcely, kterou nekoupil, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i této části. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je poměr plochy koupeného a skutečně drženého pozemku“. V takovém případě se oprávněná držba opírá o tzv. domnělý (putativní) titul. Tímto domnělým titulem je právní skutečnost, která má za následek nabytí vlastnického práva ke skutečně nabytému pozemku. K tomu viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaný v Soudních rozhledech [číslo] poznámku připojenou v citovaném časopise k tomuto rozsudku, ve které je odkaz na další judikaturu. Jinak řečeno, nabude-li někdo pozemek a přitom se v důsledku omluvitelného omylu (vyvolaného např. tím, že mu převodce předá pozemek v hranicích jak jej sám užíval) uchopí i držby části sousedního pozemku, bude držitelem oprávněným a jeho držba může vyústit ve vydržení. [příjmení] [jméno] [příjmení] se vzhledem k okolnostem popsaným v odstavci 24 domnívala, že kupní smlouvou nabyla i prostor dvorku.

26. Podle 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Pokud byla paní [jméno] [příjmení] s manželem oprávněnými držiteli od [datum], pak po uplynutí deseti let, tedy [datum] pozemek - nově vzniklou parcelu [číslo] nyní oddělenou geometrickým plánem Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] pod [číslo] paní [jméno] [příjmení] vydržela (když pan [jméno] [příjmení] v roce 2017 zemřel). Žalobce se tak stal vlastníkem i tohoto pozemku uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum].

27. S ohledem na uvedené závěry soud již nijak nehodnotí to, že pokud vůbec žalovaná vykonávala své vlastnické právo tím, že na prostor dvora shazovala větve, pak nebylo prokázáno, že ona sama jako vlastník nemovitostí vstupovala na předmětný pozemek, nebo jinak vykonávala své vlastnické právo tak, aby právní předchůdci žalobce toto mohli zjistit. Pokud na pozemek vstupovali manžel žalované, nebo její bratr, nešlo o výkon vlastnického práva žalované. Vzhledem ke shora uvedenému závěru soudu již soud nehodnotí, zda došlo k žalobcem tvrzenému mimořádnému vydržení podle § 1095 o.z. Pokud by však soud toto tvrzení hodnotil, dospěl by k závěru, že k mimořádnému vydržení nedošlo. Výpovědí svědka [příjmení] [příjmení] je prokázáno, že ten žalobce informoval o skutečnosti, že hranice žalobcova pozemku končí s hranicí jeho domu a za ním je tedy již pozemek žalované v listopadu 2018, tedy před uplynutím lhůty [datum] potřebné pro mimořádné vydržení podle § [číslo] ve spojení s § 3066 o.z.

28. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, náleží mu podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za dvanáct úkonů právní služby po [částka] (sepis žaloby, tři podání ve věci samé, účast při jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] /2 úkony/, [datum], [datum] a [datum]) a náhrada hotových výdajů [částka] za dvanáct úkony právní služby po [částka], to vše navýšeno o 21 % DPH, jehož je zástupce žalobce plátcem, tj. o [částka] a soudní poplatek [částka] Celkem tak činí náhrada nákladů řízení [částka].

29. V řízení bylo soudem vyplaceno svědečné [částka] svědkyni [jméno] [příjmení] a tuto částku je žalovaná povinna zaplatit jako náklad řízení státu podle § 148 ost. 1 občanského soudního řádu.