10 C 102/2018

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou v právní věci žalobců: a) název žalobkyně IČO sídlem adresa žalovaného a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně, příjmení republika Německo c) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně d) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce, anonymizována dvě slova e) celé jméno žalobce bytem anonymizováno st. číslo, obec, země f) právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně g) Rezidence právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně všichni zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizována dvě slova o vyklizení

I. Žalovaný je povinen vyklidit terasu umístěnou v mezaninu nad garážovým stáním v domě adresa, adresa žalovaného a žalobkyně, v obci a katastrální uzemí, a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a), b), c), d), e), f), g), společně a nerozdílně k rukám právního zástupce žalobců a), b), c), d), e), f), g), náhradu nákladů řízení ve výši 47 976 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se svou žalobou domáhali vyklizení terasy umístěné v mezaninu nad garážovým stáním v domě adresa, adresa žalovaného a žalobkyně. Žalovaný je dle kupní smlouvy ze dne 3.1.2014 vlastníkem bytové jednotky číslo spoluvlastníkem podílu o velikosti číslo na nebytovém prostoru - garáži číslo se spoluvlastnickým podílem o velikosti číslo na společných částech domu adresa a na pozemku parc. č. st. 7, na kterém je dům adresa postaven, vše v katastrálním území a obci obec. Žalovaný si v průběhu roku 2016 a 2017 bez svolení shromáždění vlastníků a spoluvlastníků domu zcela svévolně obsadil plochu nad střechou garážového stání v mezaninu domu adresa a vytvořil z ní terasu ze svého bytu, kde vysázel túje, postavil zahradní domek a altán, a to na samé hranici s pozemkem číslo zahrady ve vlastnictví právnická osoba s.r.o., čímž zasáhl do vlastnického práva ostatních vlastníků jednotek a jednal v rozporu se stanovami společenství. Současně zřízením těchto staveb značně klesla tržní hodnota sousedního pozemku vlastněného právnická osoba, s.r.o. Žalovaný ani přes výzvy ani po zaslání zápisu ze shromáždění zed ne 2.12.2017 plochu nevyklidil.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že s podanou žalobou nesouhlasí. Uvedl, že terasa z jeho bytu tam již byla, už když byt kupoval. Dům je postaven tak, aby tato terasa z uvedeného bytu byla využívána - byt má venkovní terasové dveře přímo na zmíněnou terasu a při koupi domu mu bylo prodávajícím sděleno podáním ruky a čestně, že může terasu využívat. Tomu odpovídá i cena bytu ve výši 1 035 000 Euro a Přílohy č. 3 a 5 Kupní smlouvy, kde je uvedeno, že tyto prostory může využívat. Vyjádření žalobců o tom, že je stavba zahradního domku neoprávněná, se nezakládá na pravdě. Tůje nezasahují na pozemek právnická osoba. Jsou vysázeny v dostatečné vzdálenosti od hranice vedlejšího pozemku a mají účel pouze okrasný. Dále uvedl, že si není vědom toho, že by proběhlo shromáždění vlastníků domu, jestliže ano, bylo provedeno bez něj. V případě, že se jednání konalo, bylo povinností muzaslat kopii zápisu o rozhodnutí shromáždění. Domnívá se, že jde o účelovou žalobu.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný je dle kupní smlouvy ze dne 3. 1. 2014 vlastníkem bytové jednotky číslo spoluvlastníkem podílu o velikosti číslo na nebytovém prostoru - garáži číslo vše v domě adresa v ulici ulice v obec, se spoluvlastnickým podílem o velikosti číslo na společných částech domu adresa a na pozemku parc. č. st. 7, na kterém je dům adresa postaven, vše v katastrálním území a obci obec. Žalobce číslo) je ve věci aktivně legitimován v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR č. 29 Cdo 3269/2010 ze dne 11.4.2012. Žalobci číslo) až 7) jsou vlastníci bytových jednotek v domě adresa v obec, kteří vlastní spoluvlastnické podíly o velikosti číslo, tedy 69,65 % společných částí domu a jsou ve věci taktéž aktivně legitimováni. Žalovaný si bez svolení shromáždění vlastníků a spoluvlastníků domu svévolně obsadil plochu nad střechou garážového stání v mezaninu domu adresa a vytvořil z ní terasu ze svého bytu, kde vysázel rostliny a postavil zahradní domek, což je zřejmé z přiložené fotografie a ze zápisu ze shromáždění vlastníků. Dle prohlášení vlastníka ve znění jeho dodatku ze dne 7. 6. 2013, s právními účinky ke dni 11. 6. 2013 pod č.j. V - 1924 číslo není terasa nad garážemi domu součástí bytové jednotky číslo. V kupní smlouvě ze dne 3. 1. 2014 se konstatuje v čl. 2, že k jednotce náleží balkón o výměre 8,8 m² a že z jednotky číslo je přístup na terasu vytvořenou na střeše garážového stání. Z prohlášení Ing. jméno jméno ze dne 8. 11. 2017, který byl jednatelem právnická osoba právnická osoba v době prodeje jednotky žalovanému, vyplývá, že právnická osoba právnická osoba nikdy neprodala terasu nad parkovacími stáními v mezaninu domu adresa žalovanému a pouze mu na tuto terasu umožnila vstupovat, věci přinést či odnést, ale nepovolila mu v žádném případě na této terase zřizovat jakékoliv konstrukce či sázet rostliny. Žalobce číslo vyzval dopisem ze dne 28. 8. 2017 žalovaného, aby předmětné stavby a rostliny odstranil. Dne 2. 12. 2017 se uskutečnilo shromáždění vlastníků, jehož se zúčastnili vlastníci bytových jednotek, a to žalobci číslo) -7), programem jednání bylo mimo jiné i hlasování o vyklizení plochy nad střechou garážového stání v mezaninu domu adresa, a pověření předsedy společenství k podání žaloby na vyklizení. Přítomní vlastníci (tedy žalobci číslo) jednoznačně odsouhlasili podání žaloby.

4. Podle § 1011 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), vše, co k němu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.

5. Podle § 1042 OZ se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

6. Soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobci jsou ve věci aktivně legitimováni. Žalovaný není vlastníkem terasy umístěné v mezaninu nad garážovým stáním. Žalovaný neprávem omezuje žalobce ve výkonu jejich vlastnického práva tím, že obsadil společné části tím, že na nich vysázel stromky a postavil zahradní domek, čímž zasáhl do vlastnického práva ostatních vlastníků jednotek a jednal v rozporu se stanovami společenství. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalovaný zasahuje neoprávněně do vlastnického práva žalobců, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno v bodě I. výroku tohoto rozsudku a uložil žalovanému povinnost vyklidit nemovitosti uvedené pod výrokem I. tohoto rozsudku, když žalobci mají dle § 1011 OZ a 1042 OZ právo na ochranu proti žalovanému, který do jejich vlastnického práva neoprávněně zasahuje. Lhůta k vyklizení byla soudem stanovena nad rámec lhůty požadované v ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) a to vzhledem k tomu, že žalovaný se zdržuje v zahraničí a za současné pandemické situace se jeví lhůta 60 dnů k vyklizení ode dne právní moci rozsudku jako vhodnější. Když i právní zástupce žalobců při jednání dne 26. 5. 2021 navrhl lhůtu k vyklizení oproti původnímu návrhu prodloužit na 60 dnů. Z výše uvedených důvodů soud proto žalobě vyhověl.

7. K námitce žalovaného, že si není vědom toho, že by proběhlo shromáždění vlastníků domu, a že mu nebyla zaslána kopie zápisu o rozhodnutí shromáždění soud konstatuje, že pozvánka na shromáždění Společenství vlastníků, které se mělo konat dne 2. 12. 2017, byla zaslána žalovanému dne 10. 11. 2017 a to na adresu adresa, anonymizována dvě slova (tj. na adresu, již sám ve svých podáních uvádí) Doklad o odeslání zásilky je založen ve spise na č. l.

65. Zápis ze shromáždění Společenství vlastníků jednotek, které se uskutečnilo dne 2. 12. 2017, byl odeslán na stejnou adresu žalovanému, tj. adresa - anonymizována dvě slova a to dne 20. 12. 2017. Doklad o odeslání je založen ve spise na č.l. 73.

8. K další námitce žalovaného týkající se toho, že má za to, že může prostory využívat, soud dodává, že toto je pravdivé tvrzení. Žalovaný uvedl, že mu bylo prodávajícím sděleno podáním ruky a čestně, že může terasu využívat, čemuž odpovídá i cena bytu ve výši 1 035 000 Euro. Tedy sám žalovaný uvádí, že mu bylo sděleno, že může terasu toliko užívat. Žalovaný taktéž správně uvedl, že v kupní smlouvě je uvedeno, že tyto prostory může využívat. Žalovaný tedy zřejmě nepochopil rozdíl v možnosti prostory užívat a vlastnit.

9. Nad rámec uvedeného soud dodává, že žalobci tvrdili, že současně zřízením stavby žalovaným značně klesla tržní hodnota sousedního pozemku vlastněného právnická osoba, s.r.o. Soud se tímto tvrzením však nikterak nezabýval, neboť jak samotní žalobci uvedli, společnost se k žalobě z důvodu hospodárnosti řízení nepřipojila, když by byla nucena prokazovat snížení tržní ceny jejího pozemku a ve věci by tak musel být vypracován znalecký posudek.

10. Žalobci měli ve věci plný úspěch, proto jim podle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobců spočívají jednak v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč a jednak v nákladech právního zastoupení žalobců advokátem, kde odměna zástupce žalobců činí podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby po 8 400 Kč (1. převzetí a příprava věci, 2. předžalobní výzva k plnění, 3. podání návrhu, 4. účast u jednání u OS v Chebu dne 26. 5. 2021), celkem částku 33 600 Kč, náhrada hotových výdajů zástupce žalobců představuje částku 1 200 Kč za 4 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. Podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. má zástupce žalobců dále nárok na úhradu cestovného k jednání ze sídla advokáta z obec do obec a zpět dne 26. 5. 2021 osobním automobilem registrační značka, 70 km, při spotřebě podle předpisu č. 2016 5,7 litrů nafty na 100 km a ceně 27,20 Kč za 1 litr a 4,40 Kč jako sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel podle vyhl. č. 589/2020 Sb. Sb., celkem tedy jízdné ve výši 417 Kč a na náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 půlhodiny ve výši 300 Kč. Advokát má též nárok podle § 137 odst. 1 OSŘ na náhradu 21 % DPH, a to z částky 35 517 Kč ve výši 7 459 Kč Náklady řízení tedy činily celkem částku 47 976 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobců. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze podat k soudu nebo soudnímu exekutorovi návrh na výkon rozhodnutí.