10 C 102/2018

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou v právní věci žalobců: a) název žalobkyně IČO sídlem adresa žalovaného a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně , příjmení republika Německo c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně d) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce , anonymizována dvě slova e) celé jméno žalobce bytem anonymizováno st. číslo , obec , země f) právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně g) Rezidence právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně všichni zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizována dvě slova o vyklizení <b>I. Žalovaný je povinen vyklidit terasu umístěnou v mezaninu nad garážovým stáním v domě [adresa], [adresa žalovaného a žalobkyně], v obci a [katastrální uzemí], a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a), b), c), d), e), f), g), společně a nerozdílně k rukám právního zástupce žalobců a), b), c), d), e), f), g), náhradu nákladů řízení ve výši 47 976 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobci se svou žalobou domáhali vyklizení terasy umístěné v mezaninu nad garážovým stáním v domě [adresa], [adresa žalovaného a žalobkyně]. Žalovaný je dle kupní smlouvy ze dne 3.1.2014 vlastníkem bytové jednotky [číslo] spoluvlastníkem podílu o velikosti [číslo] na nebytovém prostoru - garáži [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a na pozemku parc. č. st. 7, na kterém je dům [adresa] postaven, vše v katastrálním území a obci [obec]. Žalovaný si v průběhu roku 2016 a 2017 bez svolení shromáždění vlastníků a spoluvlastníků domu zcela svévolně obsadil plochu nad střechou garážového stání v mezaninu domu [adresa] a vytvořil z ní terasu ze svého bytu, kde vysázel túje, postavil zahradní domek a altán, a to na samé hranici s pozemkem [číslo] zahrady ve vlastnictví [právnická osoba] s.r.o., čímž zasáhl do vlastnického práva ostatních vlastníků jednotek a jednal v rozporu se stanovami společenství. Současně zřízením těchto staveb značně klesla tržní hodnota sousedního pozemku vlastněného [právnická osoba], s.r.o. Žalovaný ani přes výzvy ani po zaslání zápisu ze shromáždění zed ne 2.12.2017 plochu nevyklidil.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že s podanou žalobou nesouhlasí. Uvedl, že terasa z jeho bytu tam již byla, už když byt kupoval. Dům je postaven tak, aby tato terasa z uvedeného bytu byla využívána - byt má venkovní terasové dveře přímo na zmíněnou terasu a při koupi domu mu bylo prodávajícím sděleno podáním ruky a čestně, že může terasu využívat. Tomu odpovídá i cena bytu ve výši 1 035 000 Euro a Přílohy č. 3 a 5 Kupní smlouvy, kde je uvedeno, že tyto prostory může využívat. Vyjádření žalobců o tom, že je stavba zahradního domku neoprávněná, se nezakládá na pravdě. Tůje nezasahují na pozemek [právnická osoba]. Jsou vysázeny v dostatečné vzdálenosti od hranice vedlejšího pozemku a mají účel pouze okrasný. Dále uvedl, že si není vědom toho, že by proběhlo shromáždění vlastníků domu, jestliže ano, bylo provedeno bez něj. V případě, že se jednání konalo, bylo povinností muzaslat kopii zápisu o rozhodnutí shromáždění. Domnívá se, že jde o účelovou žalobu.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný je dle kupní smlouvy ze dne 3. 1. 2014 vlastníkem bytové jednotky [číslo] spoluvlastníkem podílu o velikosti [číslo] na nebytovém prostoru - garáži [číslo] vše v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec], se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a na pozemku parc. č. st. 7, na kterém je dům [adresa] postaven, vše v katastrálním území a obci [obec]. Žalobce [číslo]) je ve věci aktivně legitimován v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR č. 29 Cdo 3269/2010 ze dne 11.4.2012. Žalobci [číslo]) až 7) jsou vlastníci bytových jednotek v domě [adresa] v [obec], kteří vlastní spoluvlastnické podíly o velikosti [číslo], tedy 69,65 % společných částí domu a jsou ve věci taktéž aktivně legitimováni. Žalovaný si bez svolení shromáždění vlastníků a spoluvlastníků domu svévolně obsadil plochu nad střechou garážového stání v mezaninu domu [adresa] a vytvořil z ní terasu ze svého bytu, kde vysázel rostliny a postavil zahradní domek, což je zřejmé z přiložené fotografie a ze zápisu ze shromáždění vlastníků. Dle prohlášení vlastníka ve znění jeho dodatku ze dne 7. 6. 2013, s právními účinky ke dni 11. 6. 2013 pod č.j. V - 1924 [číslo] není terasa nad garážemi domu součástí bytové jednotky [číslo]. V kupní smlouvě ze dne 3. 1. 2014 se konstatuje v čl. 2, že k jednotce náleží balkón o výměre 8,8 m² a že z jednotky [číslo] je přístup na terasu vytvořenou na střeše garážového stání. Z prohlášení Ing. [jméno] [jméno] ze dne 8. 11. 2017, který byl jednatelem [právnická osoba] [právnická osoba] v době prodeje jednotky žalovanému, vyplývá, že [právnická osoba] [právnická osoba] nikdy neprodala terasu nad parkovacími stáními v mezaninu domu [adresa] žalovanému a pouze mu na tuto terasu umožnila vstupovat, věci přinést či odnést, ale nepovolila mu v žádném případě na této terase zřizovat jakékoliv konstrukce či sázet rostliny. Žalobce [číslo] vyzval dopisem ze dne 28. 8. 2017 žalovaného, aby předmětné stavby a rostliny odstranil. Dne 2. 12. 2017 se uskutečnilo shromáždění vlastníků, jehož se zúčastnili vlastníci bytových jednotek, a to žalobci [číslo]) -7), programem jednání bylo mimo jiné i hlasování o vyklizení plochy nad střechou garážového stání v mezaninu domu [adresa], a pověření předsedy společenství k podání žaloby na vyklizení. Přítomní vlastníci (tedy žalobci [číslo]) jednoznačně odsouhlasili podání žaloby. <i>4. Podle § 1011 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), vše, co k němu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.</i> <i>5. Podle § 1042 OZ se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.</i> 6. Soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobci jsou ve věci aktivně legitimováni. Žalovaný není vlastníkem terasy umístěné v mezaninu nad garážovým stáním. Žalovaný neprávem omezuje žalobce ve výkonu jejich vlastnického práva tím, že obsadil společné části tím, že na nich vysázel stromky a postavil zahradní domek, čímž zasáhl do vlastnického práva ostatních vlastníků jednotek a jednal v rozporu se stanovami společenství. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalovaný zasahuje neoprávněně do vlastnického práva žalobců, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno v bodě I. výroku tohoto rozsudku a uložil žalovanému povinnost vyklidit nemovitosti uvedené pod výrokem I. tohoto rozsudku, když žalobci mají dle § 1011 OZ a 1042 OZ právo na ochranu proti žalovanému, který do jejich vlastnického práva neoprávněně zasahuje. Lhůta k vyklizení byla soudem stanovena nad rámec lhůty požadované v ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) a to vzhledem k tomu, že žalovaný se zdržuje v zahraničí a za současné pandemické situace se jeví lhůta 60 dnů k vyklizení ode dne právní moci rozsudku jako vhodnější. Když i právní zástupce žalobců při jednání dne 26. 5. 2021 navrhl lhůtu k vyklizení oproti původnímu návrhu prodloužit na 60 dnů. Z výše uvedených důvodů soud proto žalobě vyhověl.

7. K námitce žalovaného, že si není vědom toho, že by proběhlo shromáždění vlastníků domu, a že mu nebyla zaslána kopie zápisu o rozhodnutí shromáždění soud konstatuje, že pozvánka na shromáždění Společenství vlastníků, které se mělo konat dne 2. 12. 2017, byla zaslána žalovanému dne 10. 11. 2017 a to na adresu [adresa], [anonymizována dvě slova] (tj. na adresu, již sám ve svých podáních uvádí) Doklad o odeslání zásilky je založen ve spise na č. l.

65. Zápis ze shromáždění Společenství vlastníků jednotek, které se uskutečnilo dne 2. 12. 2017, byl odeslán na stejnou adresu žalovanému, tj. [adresa] - [anonymizována dvě slova] a to dne 20. 12. 2017. Doklad o odeslání je založen ve spise na č.l. 73.

8. K další námitce žalovaného týkající se toho, že má za to, že může prostory využívat, soud dodává, že toto je pravdivé tvrzení. Žalovaný uvedl, že mu bylo prodávajícím sděleno podáním ruky a čestně, že může terasu využívat, čemuž odpovídá i cena bytu ve výši 1 035 000 Euro. Tedy sám žalovaný uvádí, že mu bylo sděleno, že může terasu toliko užívat. Žalovaný taktéž správně uvedl, že v kupní smlouvě je uvedeno, že tyto prostory může využívat. Žalovaný tedy zřejmě nepochopil rozdíl v možnosti prostory užívat a vlastnit.

9. Nad rámec uvedeného soud dodává, že žalobci tvrdili, že současně zřízením stavby žalovaným značně klesla tržní hodnota sousedního pozemku vlastněného [právnická osoba], s.r.o. Soud se tímto tvrzením však nikterak nezabýval, neboť jak samotní žalobci uvedli, společnost se k žalobě z důvodu hospodárnosti řízení nepřipojila, když by byla nucena prokazovat snížení tržní ceny jejího pozemku a ve věci by tak musel být vypracován znalecký posudek.

10. Žalobci měli ve věci plný úspěch, proto jim podle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobců spočívají jednak v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč a jednak v nákladech právního zastoupení žalobců advokátem, kde odměna zástupce žalobců činí podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby po 8 400 Kč (1. převzetí a příprava věci, 2. předžalobní výzva k plnění, 3. podání návrhu, 4. účast u jednání u OS v Chebu dne 26. 5. 2021), celkem částku 33 600 Kč, náhrada hotových výdajů zástupce žalobců představuje částku 1 200 Kč za 4 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. Podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. má zástupce žalobců dále nárok na úhradu cestovného k jednání ze sídla advokáta z [obec] do [obec] a zpět dne 26. 5. 2021 osobním automobilem [registrační značka], 70 km, při spotřebě podle předpisu č. 2016 5,7 litrů nafty na 100 km a ceně 27,20 Kč za 1 litr a 4,40 Kč jako sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel podle vyhl. č. 589/2020 Sb. Sb., celkem tedy jízdné ve výši 417 Kč a na náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 půlhodiny ve výši 300 Kč. Advokát má též nárok podle § 137 odst. 1 OSŘ na náhradu 21 % DPH, a to z částky 35 517 Kč ve výši 7 459 Kč Náklady řízení tedy činily celkem částku 47 976 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobců.