Okresní soud v Chebu · Rozsudek

10 C 141/2021

č. j. 10 C 141/2021-21

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-08-25 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCH:2021:10.C.141.2021.2

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 25. 7. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2 648 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 873,37 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku podle § 202 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 OSŘ).

2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora ve výroku tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 20.11.2015 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě obdržela žalovaná bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutou jistinu úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 048 Kč. Dle čl. 2 odst. 2.1. smlouvy byla celková dlužná částka splatná dne 13.10.2016. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.7.2019 s účinností ke dni 24.7.2019 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 19.8.2019.

3. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila.

4. Soud z důkazů provedených při jednání nemá za prokázané, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Smlouva není žalovanou podepsána, a nelze tak dovodit, že se jednalo o projev vůle žalované k jejímu uzavření. Žalobkyně svůj nárok opírala o tvrzení, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). K uzavření této smlouvy však nedošlo, a to vzhledem k tomu, že nebyla podepsána žalovanou a tudíž nebyla žádným způsobem v tomto právním jednání projevena její vůle uzavřít s žalobkyní smlouvu, kdy k takovému jednání se, podle ust. § 551 OZ, nepřihlíží a žalobkyně existenci takového právního jednání nikterak neprokázala. K uzavření úvěrové smlouvy mohlo samozřejmě dojít i jinak, například elektronicky, ústně či konkludentně, nicméně ani toto nebylo v řízeno tvrzeno, natož prokázáno. V případě žalobkyní předloženého čerpání o úvěru pouze vyplývá, že dne 20. 11. 2015 byla z účtu společnosti [právnická osoba] odeslána na účet č. [bankovní účet], vedeného na jméno [jméno] [příjmení] částka 4 000 Kč, je přitom zřejmé, že se nejedná o bankovní účet žalované. Žalobkyně neprokázala, že by mezi ní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ani neprokázala, že žalované poskytla jakékoliv finanční prostředky. Z těchto důvodů soud zamítnul žalobu i co do důvodnosti nároků na poplatky a úroky z prodlení. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl v celém rozsahu.

5. Soud byl připraven žalobkyni vyzvat na jednání dne 25. 8. 2021 k označení důkazů prokazujícího, že žalobkyně uzavřela smlouvu se žalovanou a že žalované poskytla tvrzené finance, a poučit žalobkyni o následcích nesplnění této výzvy ve smyslu § 118a o.s.ř. Žalobkyně ani její právní zástupce se však nedostavili k nařízenému jednání soudu a připravili se tak o možnost poučení dle § 118a OSŘ. Poučení o neunášení důkazního břemene se přitom poskytuje právě při jednání, jak plyne z ustálené judikatury a dále z dikce citovaného ustanovení. Závěr o neunesení důkazního břemene, soud může učinit toliko při samotném jednání, když důkazy nelze hodnotit dříve, než byly provedeny.

6. Výrokem II. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ, když plně procesně úspěšný byl žalovaná. Na straně žalované však soud žádné náklady neshledal a žalovaná žádné ani neuplatňovala.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.