10 C 148/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 56 255,40 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 56 255,40 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám právní zástupkyně žalovaného na náhradě nákladů řízení částku 18 400 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 31. 5. 2018 ve 21:30 hod utrpěla žalobkyně během rekreačního pobytu v [anonymizována dvě slova] ve [obec], se sídlem [adresa žalovaného], jehož provozovatelem byl a je žalovaný, úraz pravé nohy, a to po pádu ze schodiště. K pádu došlo v důsledku zaseknutí pravé boty v poškozené (odštípnuté) dlažbě schodu a dále z důvodů zhasnutí světla na schodišti. Světlo na schodišti zhaslo v průběhu chůze žalobkyně do schodů, kdy tato se nacházela na čtvrtém schodu odspodu. Žalobkyně se snažila co nejopatrněji sestoupit zpět, ale právě vlivem poškozené dlažby se jí zasekla zadní část pravé boty v místě posledního odštípnutého schodu a následoval pád žalobkyně. Žalobkyně utrpěla následkem pádu zlomeninu hlezenní kosti pravé nohy. V době od 12. 6. 2018 do 29. 6. 2018 se žalobkyně kvůli zlomené hlezenní kosti nacházela v pracovní neschopnosti a i v běžném životě byla zcela odkázána na pomoc ostatních, neboť nesměla na nohu vůbec došlapovat. Žalobkyni vznikla následkem úrazu způsobeného pádem ze schodů, kdy zcela jednoznačně byl tento pád zapříčiněn poškozeným schodem a nefungujícím osvětlením na chodbě, tedy byl způsoben nedbalostí žalovaného, jakožto provozovatele ubytovacího zařízení, jednak materiální újma a rovněž nemajetková újma na zdraví.

2. Žalovaný se vyjádřil tak, že ani zčásti žalobní nárok žalobkyně neuznává, když i Česká podnikatelská pojišťovna, Vienna Insurance Group a.s., vyhodnotila uplatněný nárok žalobkyně rovněž jako zcela nedůvodný. Skutkové tvrzení žalobkyně je nepravdivé a ryze účelové, když neobratnost a nešikovnost žalobkyně při chůzi po schodišti v provozovně žalovaného není důvodem pro její odškodnění. Žalovaný činí sporným skutkové tvrzení žalobkyně, že vůbec došlo k úrazu žalobkyně a k jejímu zranění, dne 31. 5. 2018 v provozovně žalovaného. Žalovaný činí sporným skutkové tvrzení žalobkyně, že k úrazu žalobkyně a k jejímu zranění došlo pádem žalobkyně z posledního schodu na schodišti, v důsledku nesvítícího světla a v důsledku uražené dlažby na schodišti, kdy mělo dojít k zaseknutí pravé boty v poškozené dlažbě schodu. Žalovaný má dále za to, že ze zprávy ambulance [nemocnice] v [obec] ze dne 1. 6. 2018 prokazatelně nevyplývá diagnóza zlomeniny hlezenní kosti. Žalobkyně pak poté, kdy dne 1. 6. 2018 absolvovala vyšetření na ambulanci [nemocnice] v [obec], následně již do skončení svého pobytu v [anonymizována dvě slova] ve [obec] žalovaného žádným způsobem neinformovala o výsledku svého vyšetření, a již vůbec o následku úrazu ve formě zlomeniny hlezenní kosti. Žalovaný namítá, že tak jako důvodem škodné události nebylo a nemohlo být osvětlení, resp. absence osvětlení na schodišti, pak takovým důvodem nebylo a nemohlo být ani poškození dlaždice, které nemá za následek omezení funkčnosti posledního schodu.

3. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně dorazila dne 31. 5. 2018 okolo 21 hodiny do pensionu a to se svým manželem, kde se ubytovali. Následně téhož dne utrpěla žalobkyně v provozovně žalovaného úraz pravé nohy, která jí následujícího dne, tj. dne 1. 6. 2018, byla v nemocnici v [obec] zasádrována. Z přiložených fotografií a z vyjádření žalovaného má soud za prokázané, že rozměr poškození dlaždice činil cca 2x8 cm, a že dlaždice na schodech mají rozměr cca 25x30 cm. Dále je z fotografií a z pořízeného videozáznamu patrné, že schodiště je dostatečně široké, z jedné strany schodiště je stěna a z obou stran schodiště je zábradlí, naproti schodišti je čidlo a dole pod schody jsou prosklené venkovní dveře. Ve zprávě ambulance [nemocnice] v [obec] ze dne 1. 6. 2018 je uvedeno,„ včera šla ze schodů, sjela noha z posledního schodu, má bolesti pravého hlezna zevně“. Z této zprávy dále prokazatelně vyplývá diagnóza„ drobná šupinovitá abrupce z hlavice talu dorsálně“, tj. drobné odtržení kosti. Tedy se jednalo o zlomeninu, avšak drobnou. Již dne 1. 6. 2018 byla žalobkyni dána sádrová dlaha, tato byla po týdnu sejmuta, což je zřejmé z lékařské zprávy ze dne 8. 6. 2018 a byla přiložena ortéza. Z lékařské zprávy z ortopedické ambulance [nemocnice] ze dne 27. 6. 2018 vyplývá, že žalobkyni byla ortéza sejmuta a bylo jí naordinováno toliko elastické obinadlo. Následně byla žalobkyně s úrazem lékařsky kontrolována až do dne 5. 9. 2018. Z Městské správy sociálního zabezpečení [obec] má soud za prokázané, že žalobkyně byla v období od 12. 6. 2018 do 29. 6. 2018 uznána dočasně pracovně neschopnou pro úraz. Ze záznamu o úrazu ze dne 11. 7. 2018 sepsaného v [obec] je zřejmé, že žalobkyně uvedla den úrazu 31. 5. 2018, čas 21:30 hodin. Dále uvedla, že při chůzi do schodů v penzionu [anonymizováno] zhaslo světlo, na schodech zůstala potmě a snažila se sestoupit zpět dolů a bliknout a na posledním schodu jí sklouzla pravá noha po rozbité dlažbě a spadla a podvrtla a zlomila si nohu v kotníku. Z rekapitulace ušlé mzdy ze dne 22. 11. 2018 ze Střediska služeb školám a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků [obec], příspěvková organizace, vyplývá, že ušlý výdělek žalobkyně činil částku 9 138 Kč. Z přehledu transakcí má soud za prokázané, že žalobkyně platila bezhotovostně kartou u Dr. [jméno] [příjmení], [příjmení], a to částku 2 490 Kč s tím, že soud nemá za prokázané, co bylo v lékárně kupováno. Z účtenek z lékáren a z faktur má soud za prokázané, že žalobkyně v období od června do srpna zaplatila za léky a podpůrné prostředky hojení částku 4 586 Kč. Z účtenky [příjmení] [příjmení] vyplývá, že žalobkyně si koupila dne 5. 6. 2018 nové boty za částku 1 699 Kč. K této účtence je rukou žalobkyně připsáno:„ letní uzavřené boty bez podpatku za účelem chůze o berlích (žádné jsem neměla, chodím na podpatcích)“. Z emailové komunikace a dopisů je zřejmé, že právní zástupci účastníků spolu komunikovali ohledně dané záležitosti. Žalobkyně dopisem ze dne 21. 2. 2019 uplatnila vůči žalovanému nárok na náhradu škody ve výši 56 255,40 Kč s tím, že v dopise právní zástupkyně žalobkyně uvedla:„ Dne 31. 5. 2018 utrpěla Klientka během pobytu v [anonymizována dvě slova] ve [obec] úraz pravé nohy, a to po pádu z posledního schodu, kdy vlivem nesvítícího světla a dále uražené dlažby na schodišti, došlo k zaseknutí pravé boty v poškozené dlažbě schodu.“ Z faktury [číslo] za jednorázový úklid ve výši 2 710 Kč, má soud za prokázané, že žalobkyně si během měsíce června 2018 nechala profesionální úklidovou firmou uklidit domácnost, k dotazu soudu proč jí nepomohl s úklidem manžel, uvedla, že tento doma nikdy neuklízel. K osvětlení schodiště soud uvádí, že žalobkyně vypověděla, že„ žalovaný říkal, že prostě to čidlo někdy nejde, když je bouřka. Čidlo by mělo fungovat na pohyb.“ Žalovaný při svém účastnickém výslechu uvedl, že senzory pohybu naisntalované v penzionu, včetně schodiště, fungují na pohyb, tedy pokud se člověk hýbne před ním, senzor se sepne. Senzor zabírá 360 stupňů, což je jak nahoru, tak dolu a do stran a ve své podstat sepne a svítí nějakých 30-40 vteřin, ale pokud vidí pohyb, tak svítí pořád, neboť si spíná sám za sebou. To, že čidla byla nainstalována v okolí schodiště, má soud za prokázané z účastnických výslechů, fotodokumentace a videozáznamu. Žalovaný dále sdělil, že nebyl u toho, kdy měl dle žalobkyně senzor vypnout, avšak když žalobkyni ubytovával, vše fungovalo tak, jak mělo, protože šli dolu do pokoje. Dále vypověděl, že není pravdou, že by někoho upozorňoval na nefunkčnost světel, toliko sdělil, že v případě, že je bouřka, vypne proud, vypnou i senzory, tak se rozsvítí nouzová světla. Žalovaný dále vypověděl, že senzorů je v penzionu několik a proto, kdyby se stalo a nějaké bylo nefunkční, tak má náhradní a vymění jej kus za kus, neboť je to neopravitelná věc.

4. Svědek [celé jméno svědka] při svém výslechu uvedl, že samotnému incidentu, tj. pádu žalobkyně, přítomen nebyl. Dále uvedl, že byl v lázních na léčení v roce 2018 v květnu a byl domluvený se žalobkyní a jejím manželem, že pro něj přijedou. Přijeli, šli se ubytovat, svědek šel na pokoj s nimi, a když odcházel, neboť oni se potřebovali umýt, rozdělat si věci, a tak, tak se dostal se schodiště, a v té chvíli zhaslo to světlo, musel vyjít po schodišti, aby došel do té části, kde je ten senzor a světlo se rozsvítilo. Následně vyšel ven před penzion a čekal na žalobkyni s manželem. Přišel manžel žalobkyně, stáli před penzionem, a žalobkyně dlouho nepřicházela. Následně žalobkyně vyšla a kulhala, a druhý den měla nohu v sádře. V tu dobu byly večer bouřky. Dále vypověděl, že na schodišti penzionu nebyla žádná okna nebo ta okna byla snad zatemnělá.

5. Strany při jednání učinily nesporným, že světlo na schodišti svítilo po dobu 31 vteřin. Dále strany učinily nesporným, že žalobkyně s manželem přijela do penzionu dne 31. 5. 2018 okolo 21 hodiny.

6. Soud zamítl návrh žalovaného na důkaz na ohledání místa a to vzhledem k tomu, že při jednání bylo k důkazu přehráno video zachycující předmětné prostory a schodiště, vzhledem k tomu, že předmětná dlažba již byla dle žalovaného opravena a dále i vzhledem k tomu, že není možné shlédnout místo za stejných časových podmínek a za stejného počasí, za kterých se stal předmětný úraz. Soud zamítl návrh žalobkyně na vyhotovení znaleckého posudku, který by prokázal částku bolestného a nemajetkové újmy, vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že nárok na náhradu škody není důvodný, a bylo tak bezpředmětné, prokazovat jeho výši. <i>7. Podle § 2924 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen“ ObčZ”) kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.</i> <i>8. Podle § 2990 ObčZ vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného.</i> 9. Soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu, dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je nedůvodný. Za nesporné označili účastníci toliko to, že žalobkyně dorazila do penzionu žalovaného dne 31. 5. 2018 ve večerních hodinách a že světlo reagující na pohyb svítilo vždy minimálně po dobu 31 vteřin od rozsvícení. Soud má z provedených důkazů za prokázané, že k úrazu žalobkyně a k jejímu zranění došlo pádem žalobkyně v pensionu dne 31. 5. 2018 v blíže nespecifikovaném čase po jejich ubytování, tj. po 21 hodině, avšak nikoliv v důsledku žalobkyní tvrzeného nesvítícího světla a nikoliv v důsledku uražené dlažby na posledním schodu schodiště. Dále má soud ze zprávy ambulance [nemocnice] v [obec] ze dne 1. 6. 2018 za prokázané, že žalobkyně při daném úrazu utrpěla drobnou zlomeninu hlezenní kosti, se kterou se následně léčila.

10. Soud je toho názoru, že žalobkyně nevynaložila potřebnou míru opatrnosti, kterou lze po žalobkyni požadovat. Pokud by ji vynaložila, pak by nemohlo dojít k pádu žalobkyně ze schodiště s následkem úrazu. Žalobkyně se měla chovat tak, aby plnila prevenční povinnost, tedy předcházela vzniku škody. Pokud žalobkyně nebyla dostatečně opatrná, nedržela se zábradlí a toliko po něm„ rukou jela“ (jak při jednání jednak uvedla a dále i ukázala), nelze přenášet odpovědnost na žalovaného. Žalobkyně byla v novém prostředí, měla boty na podpatku, (což je zřejmé nejen z její výpovědi, ale i z rukou dopsané poznámky na účtu k botám, kde je uvedeno:„ letní uzavřené boty bez podpatku za účelem chůze o berlích (žádné jsem neměla, chodím na podpatcích)“) a byla povinna se dle toho chovat, tedy sestoupit ze schodů opatrně a zejména se držet zábradlí. To, že se žalobkyně řádně zábradlí nedržela, má soud za prokázané jednak z její výpovědi a dále s ohledem na rozměr jednotlivých dlaždic, rozměr schodiště a umístění poškozené dlaždice. Dále i z toho, že žalobkyně při své účastnické výpovědi uvedla, že při sestupu ze schodů sestupovala k zábradlí čelem, sestupovala tedy bokem a není tak možné, kdyby se řádně držela zábradlí, aby se stal jí tvrzený pád. Pokud žalobkyně v levé ruce držela deštník, kterým měla dle jejích slov mávat, je možné, že ztratila stabilitu, což je však jejím pochybením a její chování tak nelze přičítat k tíži žalovaného. Příčinná souvislost mezi pádem žalobkyně a poškozením dlaždice na posledním schodu není dána. Nebylo prokázáno ani to, že by světlo na schodišti zhaslo, když po něm žalobkyně vycházela. Rozměr poškození dlaždice činil cca 2x8 cm, tedy soud je toho názoru, že poškození dlaždice nemohlo samo o sobě způsobit pád a vznik úrazu. Jak přesně ke zranění žalobkyně došlo, není zřejmé, když nesoulad v popisu mechanismu vzniku zranění žalobkyně, je zřejmý i v uplatnění nároku na náhradu škody ze dne 21. 2. 2019 a v žalobním návrhu ze dne 31. 5. 2021, kde žalobkyně popisuje pád v důsledku zaseknutí pravé boty v poškozené dlažbě. Naopak popisuje žalobkyně skutkový děj ve zprávě z vyšetření na ambulanci [nemocnice] v [obec] ze dne 1. 6. 2018 a v záznamu o úrazu ze dne 11. 7. 2018, kde žalobkyně popisuje pád v důsledku sklouznutí z posledního schodu. Nebylo prokázáno, že poškození dlaždice na posledním schodu způsobilo zranění žalobkyně ani nebylo v řízení prokázáno zhasnutí světla. Dále je z účastnického výslechu žalobkyně, vyjádření právní zástupkyně žalobkyně a svědka [celé jméno svědka], zřejmý nesoulad jejich tvrzení, když svědek uvedl, že vyšel ven před penzion a čekal na žalobkyni s manželem. Přišel manžel žalobkyně, stáli před penzionem, a žalobkyně dlouho nepřicházela. Právní zástupkyně žalobkyně naopak uvedla, že„ nejprve šel svědek [celé jméno svědka], následně šli nahoru do schodů, prošli chodbou, kde byl pokoj a vycházel svědek [celé jméno svědka], jako první do schodů, následován byl manželem klientky a klientka, protože pršelo, tak se ještě z té chodby vrátila do toho pokoje“. Další nesoulad popisu skutkových tvrzení je zřejmý z upřesnění skutkových tvrzení právní zástupkyně žalobkyně na začátku jednání, když tato uvedla:„ Poté co se klientka s manželem a s kamarády ubytovala.“, v replice k vyjádření žalobkyně je uvedeno„ se žalobkyně s manželem a ostatními ubytovali“, což následně žalobkyně popřela a uváděla, že tam s žádnými kamarády nebyly. Co se týče svědecké výpovědi svědka [celé jméno svědka], k této soud dodává, že svědek vypovídal rozdílně od žalobkyně ohledně časové souslednosti týkající se odchodu z penzionu jeho, žalobkyně a jejího manžela. Dále je s podivem, že svědek si přesně pamatoval, že když odcházel z penzionu, že zhaslo světlo, ale nepamatoval si, že v mezipatře schodiště v dolní části byly prosklené dveře. Nicméně samotnému incidentu svědek přítomen nebyl a neprokázal tak, že chvíli před tvrzeným pádem žalobkyně zhasla na schodišti světla. V řízení se neprokázalo, že došlo k naplnění ustanovení § 2924 ObčZ. V řízení se naopak prokázalo to, že žalovaný vynaložil veškerou péči, aby ke škodě nedošlo, když osvětlení penzionu bylo zajištěno, pro případ rozbití senzoru měl žalovaný k dispozici nové senzory na výměnu, na schodišti penzionu byla nainstalována nouzová světla, která se při vypadnutí proudu a tudíž světla spustila. A jak již soud výše uvedl, rozměr poškození dlaždice byl natolik nepatrný, že samotné poškození dlaždice při dodržení obecné prevenční povinnosti žalobkyně nemohlo samo o sobě způsobit pád a vznik úrazu. Žalovaný neporušil konkrétní povinnosti ani obecnou prevenční povinnost upravenou v ustanovení § 2900 ObčZ. Žalovaný nezanedbal prevenční povinnost, a to i s ohledem na rozsudek Nejvyšší soud ČR ze dne 27. 5. 2020 sp. zn. 25 Cdo 3510/2019„ obecná prevenční povinnost není bezbřehá, nýbrž zahrnuje jen taková opatření, která lze vzhledem ke konkrétní situaci rozumně požadovat.“ Příčinou zranění žalobkyně tak bylo, jak již výše uvedeno, porušení prevenčních povinností žalobkyně samotné.

11. Soud žalobkyni při jednání poučil podle § 118a odst. 3 OSŘ v tom smyslu, že neunáší břemeno důkazní ohledně toho, že poškození jedné z dlaždic na posledním schodu způsobilo dané zranění žalobkyně, že žalobkyně svým chováním neporušila prevenční povinnost, že světlo na schodišti penzionu zhaslo těsně před pádem žalobkyně ze schodu a že v případě neunesení výše uvedených důkazních břemen se žalobkyně vystavuje nebezpečí neúspěchu ve sporu. Žalobkyně ani její právní zástupkyně však i přes výše uvedené poučení soudu nenavrhly k danému žádné důkazy.

12. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak odměna advokáta ve výši 3 380 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 5 úkonů právní služby ve výši 16 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k předžalobní výzvě, sepis vyjádření k žalobě, zastoupení při ústním jednání u Okresního soudu v Chebu dne 3. 11. 2021 –2 úkony) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), paušální náhrady hotových výdajů za 5 úkonů právní služby celkem ve výši 1 500 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč. Advokát není registrován k placení daně z přidané hodnoty. Povinnost uhradit náklady řízení má žalobkyně dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalovaného.