10 C 176/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Alexandry Vaňkové a přísedících Eleny Gyepešové a Jany Futterové v právní věci žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 147 623,11 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 147 623,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 5. 4. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 23 990 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne 1. 12. 2023 uzavřel žalovaný s žalobkyní pracovní smlouvu, na základě které byl žalovaný zaměstnaný u žalobkyně na pozici vedoucí prodejny. Dále účastníci uzavřeli Dohodu o společné hmotné odpovědnosti, na základě které převzal žalovaný s dalšími společně zavázanými zaměstnanci zodpovědnost za zboží nacházející se na prodejně , adresa, a Dohodu o hmotné odpovědnosti za schodek, na základě které převzal žalovaný hmotnou odpovědnost za hotovostní tržby na prodejně , Anonymizováno, , adresa, . Pracovní poměr žalovaného u žalobkyně skončil dne 6. 2. 2024 na základě zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne 6. 2. 2024. Žalovaný podepsal Dohodu o uznání dluhu ze dne 15. l. 2024, kterou žalovaný uznal dluh ve výši 109 255 Kč. Žalovaný dne 6. 2. 2024 podepsal dohodu o uznání dluhu na částku 36 720,11 Kč. Dále vznikl Žalovanému dluh ve výši 1 648 Kč za manko na kase. Celková výše dlužné pohledávky, která žalovanému u žalobkyně vznikla, činí částku ve výši 147 623,11 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že žádné zboží a peníze nevzal. Domnívá se také, že nebyly žalobkyní vytvořeny řádné podmínky pro hmotnou odpovědnost. Klíče od trezoru byly volně přístupné všem zaměstnancům, protože v trezoru, vyjma hotovosti, bylo také zboží, a proto finanční prostředky mohl odcizit kdokoliv. Docházelo k velké fluktuaci, časté výměně pracovníků, noví zaměstnanci nebyli řádně zaškoleni a on musel vykonávat i práci nad rámec pracovní smlouvy. V době, když obsluhoval zákazníky, často docházelo k tomu, že bylo nutné něco vyndat z trezoru, a proto klíče žalovaný poskytoval i jiným zaměstnancům. V čl. l. žaloby žalobkyně uvádí, že dne 1. 12. 2023 byla uzavřena mezi ním a žalobkyní dohoda o společné hmotné odpovědnosti, na základě které převzal žalovaný s dalšími společně zavázanými zaměstnanci zodpovědnost za zboží nacházející se na prodejně , Anonymizováno, , adresa, . Z tohoto důvodu žalobkyně neoprávněně zjištěný schodek na zboží dala k úhradě pouze jemu. Ke zboží na prodejně měli přístup všichni zaměstnanci, a proto nebylo správné, aby žalobkyně zavázala k úhradě předmětného schodku pouze žalovaného. Žalovaný dále uvedl, že podepsal předmětné uznání dluhu pod nátlakem. Dále uvedl, že za účelem specifikace a úhrady dluhu zahájí se žalobkyní mimosoudní jednání a požádal soud o poskytnutí lhůty k mimosoudnímu uzavření celé kauzy.

3. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že dne 1. 12. 2023 uzavřel žalovaný s žalobkyní pracovní smlouvu, na základě které byl žalovaný zaměstnaný u žalobkyně na pozici vedoucí prodejny. Dne l. 12. 2023 uzavřela žalobkyně s žalovaným Dohodu o společné hmotné odpovědnosti, na základě které převzal žalovaný s dalšími společně zavázanými zaměstnanci zodpovědnost za zboží nacházející se na prodejně , adresa, . Dne l . 12. 2023 uzavřela žalobkyně s žalovaným Dohodu o hmotné odpovědnosti za schodek, na základě které převzal žalovaný hmotnou odpovědnost za hotovostní tržby na prodejně , adresa, . Pracovní poměr žalovaného u žalobkyně skončil dne 6. 2. 2024 na základě zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne 6. 2. 2024. Dne 31. 12. 2023 byla v rámci uzávěrky pokladny provedena inventarizace pokladny společnosti , právnická osoba, ., v provozovně , adresa, . Touto inventurou byl zjištěný schodek ve výši 109 255 Kč, když se jednalo se o manko na pokladně. Žalovaný podepsal Dohodu o uznání dluhu ze dne 15. 1. 2024, kterou žalovaný uznal dluh ve výši 109 255 Kč. Dne 6. 2. 2024 byla provedena inventura prodejny , adresa, společnosti , právnická osoba, ., za účelem zjištění stavu skladových zásob a touto inventurou byl zjištěný schodek. Žalovaný podepsal dohodu o uznání dluhu ze dne 6. 2. 2024, kterou uznal částku ve výši 36 720,11 Kč. V tomto uznání je specifikováno, že uznaný dluh se skládá z částky 11 702,11 Kč, ke které se vztahuje protokol o náhradě újmy č. , hodnota, -03-2024 na manko za zboží. Dále se skládá z částky 25 018 Kč, kterou tvořilo dle výdajového pokladního dokladu ze dne 6. 2. 2024 č. , hodnota, manko v trezoru a dle výdajového pokladního dokladu č. , hodnota, ze dne 6. 2. 2024 manko na zásilkovnu ve výši 21 018 Kč. Dále vznikl žalovanému dluh ve výši 1 648 Kč za manko na kase, což bylo prokázáno výdajovým pokladním dokladem č. , hodnota, vystaveném dne 7. 2. 2024, kde u účele platby je uvedeno “Manko 3000 kasa”. Tento výdajový pokladní doklad je podepsán, když dle tvrzení žalobkyně se jedná o podpis žalovaného. Celková výše dlužné pohledávky, která žalovanému u žalobce vznikla, činí částku ve výši 147 623,11 Kč.

4. Podle § 2053 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen “ObčZ”) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

5. Podle § 133 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“) skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

6. Podle § 252 odst. 1 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“) byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen "dohoda o odpovědnosti"), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách.

7. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a že v projednávané věci jsou splněny podmínky k tomu, aby žalobě bylo vyhověno. Podle § 2053 ObčZ, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 133 OSŘ skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Právní teorie i soudní praxe (např. rozsudek NS ČR ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 1028/2004, či rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Odo 808/2005 ze dne 25. 7. 2007) jsou zajedno v tom, že uznání dluhu není novým právním titulem závazku. Zakládá se jím právní domněnka, že dluh v době jeho uznání existoval, která je ovšem vyvratitelná důkazem opaku. Znamená to, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Procesním důsledkem uznání dluhu je přesun důkazního břemene z věřitele na dlužníka. Věřitel tak má v případě sporu usnadněnou pozici tím, že nemusí prokazovat vznik dluhu a jeho výši v době uznání. Na dlužníku naopak je, chce-li být ve sporu úspěšný, aby prokázal, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo jinak zanikl. Tyto skutečnosti jsou totiž pravým opakem toho, co uvádí domněnka, tj. jsou způsobilé, vyjdou-li v řízení najevo (tj. unese-li dlužník ve vztahu k nim důkazní břemeno), vyvrátit obsah domněnky. Soud má za prokázané, že žalovaný důkazní břemeno neunesl, když neprokázal, že dluh z tvrzeného uznání nevznikl. Soud má tedy za prokázané, že dluh v rozsahu uznání, tj. ve výši 109 255 Kč v době uznání, tj. ke dni 15. 1. 2024 trval. Dále má soud za prokázané, že dluh v rozsahu uznání, tj. ve výši 36 720,11 Kč, v době uznání, tj. ke dni 6. 2. 2024 trval. Žalovaný uznal dluh v celkové výši 145 975,11 Kč.

8. Co se týče dlužné částky ve výši 1 648 Kč za manko na kase, soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu, dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je důvodný i v této části. Dne l . 12. 2023 uzavřela žalobkyně s žalovaným Dohody o hmotné odpovědnosti za schodek, na základě které převzal žalovaný hmotnou odpovědnost za hotovostní tržby na prodejně , adresa, a dále odpovědnost za zboží nacházející se na prodejně , adresa, . Vzniklý právní vztah mezi účastníky soud posoudil v souladu s ustanovením § 252 odst. 1 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“), v němž je uvedeno, že byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen "dohoda o odpovědnosti"), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách. Schodek, jenž způsobil žalovaný činí částku 1 648 Kč.

9. K námitce žalovaného, že klíče sám žalovaný poskytoval i jiným zaměstnancům, soud uvádí, že tato je irelevantní s ohledem na to, že to byl právě žalovaný, kdo podepsal dohody o odpovědnosti a nikoliv ostatní zaměstnanci. K další námitce žalovaného žalobkyně při jednání uvedla, že hmotná odpovědnost je obecně pro všechny zaměstnance stejná a počítá se s tím, že hmotnou odpovědnost má podepsanou vedoucí zaměstnanec a jeho zástupce. V konkrétním případě ovšem žádný zástupce vedoucího nebyl ustanoven a hmotnou odpovědnost tak měl podepsanou toliko žalovaný. K námitce žalovaného, že podepsal předmětné uznání dluhu pod nátlakem soud uvádí, že žalovaný toto nikterak nedotvrdil ani neprokázal, když navrhnul svědkyni, na jejíž výslech následně nezaplatil zálohu na svědečném a tato tak nemohla být ani předvolána. Zde nutno podotknout, že ani sám žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, ani se z něj neomluvil.

10. Neuhrazením výše uvedených závazků v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti, úroky z prodlení; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požaduje. Soud proto žalobě vyhověl v plné výši.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. Žalobkyně měla v této věci plný úspěch, soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů tohoto řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 7 382 Kč a v nákladech zastoupení žalobkyně advokátem (kdy právní zástupce zastupoval žalobkyni na základě plné moci až ze dne 10. 9. 2024), kde odměna zástupce žalobkyně činí podle § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby po 7 020 Kč (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. účast u jednání u OS v Chebu dne 2. 10. 2024), celkem částku 14 040 Kč. Náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně představuje částku 600 Kč za 2 uvedené úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky. Podle § 13 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. má zástupce žalobkyně nárok na úhradu cestovného k jednání ze sídla zástupce žalobkyně z Prahy do sídla Okresního soudu v Chebu a zpět dne 2. 10. 2024. Zástupce žalobkyně použil k jízdě vlak, kdy zpáteční jízdenka činí částku 768 Kč. (její kopie byla předložena po jednání a je součástí spisu) Advokát má též nárok na náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 12 půlhodin po 100 Kč, tedy ve výši 1 200 Kč. Nebyla přiznána DPH, neboť zástupce žalobkyně není plátcem této daně. Celkem pak náklady žalobkyně představují částku 23 990 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný podle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.