10 C 194/2022

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 500 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 3. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku podle § 202 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 OSŘ).

2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora ve výroku tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím a to z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 19. 6. 2020, na základě níž měla žalobkyně žalované poskytnout úvěr ve výši 1 000 Kč.

3. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila.

4. Soud byl připraven žalobkyni vyzvat na jednání dne 27. 7. 2022 k označení důkazů prokazujícího uzavření smlouvy o úvěru a k označení důkazů prokazujícího, že žalované byly zaslány tvrzené finance, a poučit žalobkyni o následcích nesplnění této výzvy ve smyslu § 118a o.s.ř. Žalobkyně ani její právní zástupce se však nedostavili k nařízenému jednání soudu a připravili se tak o možnost poučení dle § 118a OSŘ.

5. Soud z důkazů provedených při jednání nemá za prokázané, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Smlouva není žalovanou podepsána, a nelze tak dovodit, že se jednalo o projev vůle žalované k jejímu uzavření. Žalobkyně svůj nárok opírala o tvrzení, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). K uzavření této smlouvy však nedošlo, a to vzhledem k tomu, že nebyla podepsána žalovanou a tudíž nebyla žádným způsobem v tomto právním jednání projevena její vůle uzavřít s žalobkyní smlouvu, kdy k takovému jednání se, podle ust. § 551 OZ, nepřihlíží a žalobkyně existenci takového právního jednání nikterak neprokázala. V místě podpisu žalované se nachází pouze jakýsi číselný kód, který měl být zaslán prostřednictvím SMS zprávy žalované. Dle názoru soudu však mohl být tento kód zaslán jakékoli osobě, když žalobkyně nikterak neprokázala, kdo byl vlastníkem telefonního čísla, respektive kdo nakládal s mobilním zařízením s tímto číslem. K uzavření úvěrové smlouvy mohlo samozřejmě dojít i jinak, například elektronicky, ústně či konkludentně, nicméně ani toto nebylo v řízeno tvrzeno, natož prokázáno. Žalobkyně k důkazům navrhla výpis z jejího účtu, který však nedoložila a tak soud nemohl mítza prokázané, že částka ve výši 1 000 Kč byla žalované žalobkyní poskytnuta. Žalobkyně neprokázala, že by mezi ní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ani neprokázala, že žalované poskytla jakékoliv finanční prostředky. Z těchto důvodů soud zamítnul žalobu i co do důvodnosti nároků na poplatky a úroky z prodlení. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl v celém rozsahu.

6. Výrokem II. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ, když plně procesně úspěšný byl žalovaný. Na straně žalovaného však soud žádné náklady neshledal a žalovaný žádné ani neuplatňoval.