10 C 212/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 53 863,03 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 53 863, 03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 53 863,03 Kč od 5. 3. 2020 do 30. 4. 2020, z částky 53 863,03 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky 53 863,03 Kč od 5. 3. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 15 078 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že Právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 8.2.2018 Smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč a to za sjednaného úroku ve výši 10,90% ročně. Žalovaný se však se splácením úvěrových splátek dostal do prodlení a [právnická osoba] úvěr ke dni 4.3.2020 zesplatnila. [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely dne 10.7.2020 Smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž předmětem byly pohledávky [právnická osoba], včetně pohledávky za žalovaným.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.

4. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 8.2.2018 Smlouvu o úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč a to za sjednaného úroku ve výši 10,90% ročně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr měsíčními splátkami. Žalovaný se však se splácením úvěrových splátek dostal do prodlení a právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni 4.3.2020 zesplatnil. Z výpisu z účtu žalovaného je patrné, že ke dni zesplatnění byla jistina vyčíslena na částku 53 863,03 Kč [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely dne 10.7.2020 Smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž předmětem byly pohledávky [právnická osoba] [právnická osoba], včetně pohledávky za žalovaným. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně splácení úvěru, resp. jiné skutečnosti, která by vyvracela nárok žalobkyně, leží na žalovaném, který však žádnou z těchto povinností nesplnil, a proto má soud za prokázané, že splátky úvěru neuhradil tak, jak je uvedeno v žalobě. Žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne 18. 3. 2021 předžalobní výzvu.

5. Výše uvedenou smlouvu mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“). Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek, který jí z této smlouvy vyplýval a poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnil. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána vůči žalovanému po právu, proto jí soud v plném rozsahu vyhověl, tj. včetně úroku z úvěru. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení. Žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 9 zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, neuplatnila úroky z prodlení za dobu od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020, když se na ně vztahuje zákaz nabíhání sankcí vztahujících se k prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o úvěru.

6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 2 155 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta ve výši 3 260 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby celkem ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč. Advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobce.