10 C 213/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o vypořádání zaniklého společného jmění manželů

I. Do vlastnictví žalobkyně se přikazuje zůstatek ve výši 222 307,46 Kč na penzijním připojištění u , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , , adresa, , č. smlouvy 7701220329, zůstatek na bankovním účtu č. , č. účtu, u Fio Banky, a. s., zůstatek na bankovním účtu č. , č. účtu, u Fio Banky, a. s., a zůstatek na bankovním účtu č. , hodnota, u , právnická osoba, .

II. Do vlastnictví žalovaného se přikazuje zůstatek ve výši 234 030,22 Kč na penzijním připojištění u KB penzijní společnost, a. s., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , č. smlouvy AČ 624401, zůstatek na bankovním účtu č. , č. účtu, u , právnická osoba, ., zůstatek na bankovním účtu č. , č. účtu, u , právnická osoba, ., zůstatek na bankovním účtu č. , č. účtu, u , právnická osoba, ., zůstatek na bankovním účtu č. , č. účtu, u , právnická osoba, ., zůstatek na bankovním účtu č. , č. účtu, u , právnická osoba, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání vypořádacího podílu částku ve výši 518 087,55 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 31. 5. 2024 se žalobkyně domáhala vypořádání zaniklého společného jmění s žalovaným. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalobkyně s žalovaným dne 11. 7. 1998 uzavřeli před Městským úřadem ve , jméno FO, manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 28. 5. 2021, č. j. 12 C 139/2021-23. Rozsudek nabyl právní moci dne 1. 6. 2021. Žalobkyně se žalovaným notářským zápisem ze dne 1. 3. 1999 zúžili zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů a to tak, že předmětem společného jmění nebudou pouze veškeré nemovitosti nabývané v budoucnu, tyto nemovitosti pak budou ve vlastnictví toho z manželů, který bude uveden ve smlouvě jako nabyvatel, případně který bude stavebníkem. Žalobkyně uvedla, že ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství, náležely do společného jmění manželů zůstatky na účtech účastníků: na bankovním účtu – běžný účet vedeného na jméno žalovaného č.: , č. účtu, , u , právnická osoba, .; na bankovním účtu – osobní účet na jméno žalovaného č. , č. účtu, u , právnická osoba, .; na bankovním účtu – na účtu vedeném na jméno žalovaného č. , č. účtu, u , právnická osoba, .; na spořícím účtu – vedeném na jméno žalovaného č. , č. účtu, , u , právnická osoba, . Dále do SJM náleželo penzijní připojištění vedeného na jméno žalovaného; na penzijním připojištění u , právnická osoba, . vedeného na jméno žalobkyně ke smlouvě číslo , hodnota, , ke dni 1. 6. 2021 se zůstatkem ve výši 222 307,46 Kč, kdy z finančních prostředků ze SJM byla na toto penzijní připojištění uhrazena celkem částka ve výši 168 500 Kč. Žalobkyně je toho názoru, že jak v případě penzijního připojištění vedeného na její jméno či na jméno žalovaného by při vypořádání SJM neměl být předmětem vypořádání státní příspěvek, protože v případě vyplacení odbytného nejsou státní příspěvky součástí dávky, ale musí být vráceny MFČR. U žalobkyně pak ke dni právní moci rozsudku o rozvodu činil státní příspěvek 37 110 Kč, na spořícím účtu vedeném na jméno žalobkyně č. , č. účtu, u , právnická osoba, . se zůstatkem ve výši 1 Kč; na účtu vedeném na jméno žalobkyně č. , č. účtu, u , právnická osoba, ., se zůstatkem 50 150,50 Kč, kdy předmětem vypořádání SJM je pouze částka ve výši 150,50 Kč a na účtu vedeném na jméno žalobkyně č. účtu , č. účtu, u , právnická osoba, ., se zůstatkem ve výši 7 293,13 Kč. Jedná se výlučný majetek žalobkyně, když tyto finanční prostředky žalobkyně nabyla právním jednáním vztahujícím se k jejímu výlučnému vlastnictví. Dne 6. 4. 2021 obdržela žalobkyně zálohu (blokovací jistotu na základě rezervační dohody ze dne 1. 4. 2021) ve výši 50 000 Kč (kupující Kohoutovi) a dne 28. 4. 2021 zálohu (blokovací jistotu na základě rezervační dohody ze dne 28. 4. 2021) ve výši 50 000 Kč (kupující Lukáčovi) za prodej pozemků v jejím výlučném vlastnictví: pozemku parc. č. 260/3, trvalý travní porost v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, , a pozemku parc. č. 13/7, druh pozemku: trvalý travní porost v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, , dále prodejem spoluvlastnických podílů v jejím výlučném vlastnictví a to konkrétně spoluvlastnického podílu o velikosti 1/7 k pozemku parc. č. 260/1, ostatní plocha, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, a spoluvlastnického podílu o velikosti 1/7 k pozemku parc. č. 13/8, ostatní plocha, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, . Žalobkyně byla v relevantním období bez příjmu, a to od 28. 12. 2020 do 31. 5. 2021 a evidována na Úřadu práce. Částku ve výši 50 000 Kč, a to konkrétně dne 15. 4. 2021 ve výši 10 000 Kč, dne 21. 4. 2021 ve výši 5 000 Kč, dne 13. 5. 2021 ve výši 25 000 Kč a dne 31. 5. 2021 ve výši 10 000 Kč, převedla na účet č. , č. účtu, , vedený na jméno žalobkyně. Žalobkyně činí předmětem vypořádání SJM dále i zůstatky na účtech výše nespecifikovaných vedených na jméno žalovaného u finančních institucí, zejména bank, spořitelen atd. Žalovaný žalobkyni nesdělil a nesdělí čísla všech bankovních účtů vedených na jeho jméno za doby trvání manželství zejména za období odluky manželů a ke dni jeho zániku a není v pravomoci žalobkyně, aby tak mohla učinit sama, resp. zjistit a tvrdit. Žalovaný jakožto jediný společník společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem: , adresa, zapůjčil finanční prostředky ze SJM ve výši 4 625 000 Kč. Investiční akcie nabyl žalovaný právním jednáním ve spolupráci se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , aktuálně se sídlem: , adresa, , doručovací číslo: , hodnota, , název fondu: , právnická osoba, ., dříve , právnická osoba, IČO: , IČO, , se sídlem: , adresa, , jakožto emitent a tyto též požaduje žalobkyně vypořádat, Anonymizováno2. Po zajištění důkazů požadovaných žalovanou tato specifikovala, že požaduje po žalovaném polovinu z částky 3 857 000 Kč, která mu byla vyplacena za akcie fondu , právnická osoba, . Zároveň žalobkyně sporuje sdělenou výši pohledávky žalovaného za společností , právnická osoba, ., tak jak byla sdělena , tituly před jménem, , jméno FO, . Dle výpočtu žalobkyně tato společnost nevrátila žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 365 000 Kč, popř. 1 565 000 Kč sv závislosti na tom, pokud by byla platba 800 000 Kč z 18. 3. 2021 a 28. 4. 2021 započtena jako úhrada dluhu. Žalobkyně ve svém posledním podání ze dne 28. 1. 2026 vyčísluje svůj nárok vůči žalovanému na částku 22 932 0027,05 Kč, když uvádí, že prostředky SJM činily celkem 46 086 513,05 Kč a žalobkyně z nich obdržela pouhých 222 458,96 Kč.

3. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává zcela a má za to, že žaloba není důvodná. Jak žalobkyně správně ve svém návrhu uvádí, za trvání manželství nabyla do svého výlučného vlastnictví několik nemovitých věcí, a to konkrétně nemovité věci v k. ú. , adresa, , LV č. , hodnota, , spoluvlastnické podíly v k. ú. , adresa, , LV č. , hodnota, - zde hrazen podíl za výstavbu inženýrských sítí a komunikace (hrazeno za trvání manželství), dále poté za trvání manželství nabyla do svého výlučného vlastnictví spoluvlastnický podíl o velikosti jedné ideální poloviny na pozemku parcelní číslo 267/3 v k. ú. , adresa, , LV č. , hodnota, , a nemovitosti další. Žalobkyně opomněla v žalobním návrhu uvést, že všechny uvedené nemovité věci nabyla do svého výlučného vlastnictví za prostředky, které buď za a) náležely do SJM nebo za b) náležely do výlučného vlastnictví žalovaného. Žalobkyně za dobu trvání manželství nedisponovala žádnými finančními prostředky, které by nabyla právním jednáním vztahujícím se výlučně k její osobě, tedy darem, náhradou nemajetkové újmy nebo nabyté právním jednáním vtahujícím se k jejímu výlučnému majetku. Žalovaný za trvání manželství nabyl do svého výlučného vlastnictví mnoho nemovitých věcí, a to buď darem od své rodiny nebo za své výlučné finanční prostředky. Žalovaný, jako osoba podnikající, za trvání manželství získal na základě právních jednání vztahujících se k jeho výlučnému majetku, tedy prodejem nemovitých věcí v jeho výlučném vlastnictví, nemalé finanční prostředky. Z těchto výlučných prostředků byly převážně hrazeny zakoupené nemovité věci, které připadly do výlučného vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně se tak v tomto případě bezdůvodně obohatila, neboť není schopna prokázat, že by tyto nemovité věci hradila naopak ze svých výlučných prostředků. Je tak zcela proti dobrým mravům, aby žalobkyně v poslední den promlčení lhůty uplatnila předmětný nárok, kdy zřejmě čekala, zda-li žalovaný uplatní nárok na vydání bezdůvodného obohacení či nárok na vypořádání zaniklého SJM, kdy by mohl požadovat buď vydání bezdůvodného obohacení či vypořádání finančních prostředků, které byly vynaloženy ze SJM na zakoupení nemovitého majetku žalobkyně. Žalovaný však měl za to, že vzájemné nároky účastníků jsou již vypořádány, a to zejména proto, že po žalobkyni nepožadoval právě prostředky, za které byly nemovité věci do jejího výlučného vlastnictví nabyty. Navíc žalobkyně přislíbila, že po prodeji zmiňovaného nemovitého majetku budou rovněž uspokojeny i dcery účastníků, kdy žalobkyně však tohoto slibu nedostála a veškeré finanční prostředky za prodej v řádu milionů korun, si ponechala. Žalovaný, jako osoba podnikající s perfektními obchodními vztahy, rovněž řadu nemovitých věcí nabyl do svého výlučného vlastnictví za prostředky, které mu byly poskytnuty na základě půjček od obchodních partnerů a rodiny. Žalovaný tak rovněž namítá, že žalobkyní tvrzené půjčky společnosti , právnická osoba, . a nabyté investiční akcie byly nabyty z jeho výlučných finančních prostředků získaných prodejem jeho výlučného majetku nebo byly hrazeny z půjček, které mu byly poskytnuty v rámci obchodních vztahů a rodiny. Žalovaný tak namítá, že se příčí dobrým mravům, aby žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu v řádu milionů korun a současně zatajila výnos či prospěch, který si z manželství účastníků již odnesla. Bude-li žalobkyně na svém žalobním návrhu trvat, bude nutné vypořádat rovněž i tyto nároky.

4. Žalovaný následně v replice po doplnění žalobního petitu žalobkyní uvedl, že předmětem soudního vypořádání mohou být pouze takové položky, které byly včas (do tří let od zániku SJM) učiněny předmětem řízení, a současně mají vazbu na majetkový stav ke dni zániku SJM (1. 6. 2021). Pokud žalobkyně v průběhu řízení (zejména po uplynutí tříleté lhůty) předkládá další konstrukce či nové položky, navrhnul, aby k nim soud nepřihlížel. Když jakékoliv pozdější rozšiřování předmětu řízení o nové položky (nové pohledávky, nové „odkloněné prostředky“, nové investice, či nově konstruované nároky bez vazby na majetkový stav k 1. 6. 2021) je po uplynutí tříleté lhůty nepřípustné. Dále namítnul, že investiční akcie, které žalobkyně činí předmětem vypořádání, byly pořízeny z výlučných finančních prostředků žalovaného, a proto do SJM nepatří. Částka 1 000 000 Kč byla na nabytí/úpis investičních akcií uhrazena dne 29. 11. 2018 z účtu žalovaného vedeného u ČSOB č. , č. účtu, . Tento účet žalovaného sloužil (a byl používán) k úhradám a přijímání plnění souvisejících s právními jednáními vztahujícími se k výlučnému majetku žalovaného, zejména k přijímání kupních cen z prodejů nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalovaného. Půjčky poskytnuté společnosti , právnická osoba, . nejsou půjčkami ze SJM. Prostředky použité na půjčky byly rovněž jeho výlučnými prostředky. Žalovaný v této souvislosti uvádí konkrétní výlučné zdroje, z nichž byl financován jeho majetek i jeho podnikatelské aktivity: a) Prostředky od matky žalovaného: žalovaný od své matky v období 2011-2018 obdržel finanční prostředky v celkové výši 5 330 000 Kč – z matčina účtu č. , č. účtu, . b) Příjmy z prodeje výlučných nemovitostí: žalovaný v období 2017-2021 prodal nemovitosti prostřednictvím REAL CHEB REALITY S. v celkové výši 15 352 844,50 Kč.

5. Z důkazů provedených soudem byl zjištěn následující skutkový stav. Účastníci spolu vstoupili do manželství dne 11. 7. 1998, rozvedeni byli rozsudkem zdejšího soudu ze dne 28. 5. 2021, který nabyl právní moci dne 1. 6. 2021 (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 28. 5. 2021, č. j. 12 C 139/2021-23). Účastníci (bývalí manželé) spolu dne 1. 3. 1999 uzavřeli smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů (dále je „SJM“) s tím, že předmětem SJM nebudou v budoucnu nabyté v budoucnu, když tyto nemovitosti budou vlastnictvím toho z manželů, který bude ve smlouvě uveden jako nabyvatel (prokázáno notářským zápisem NZ 49/99, N 55/99 ze dne 1. 3. 1999).

6. Žalobkyně měla ke dni 30. 4. 2021 na svém účtu č. , č. účtu, u Sberbank, a. s. zůstatek ve výši 1 Kč (prokázáno výpisem č. 1/2021 ze dne 30. 4. 2021). Žalobkyně měla na svém účtu č. , č. účtu, u , právnická osoba, ., ke dni 1. 6. 2021 zůstatek ve výši 50 150,50 Kč (prokázáno výpisem č. 3/2021 ze dne 1. 7. 2021). Žalobkyně obdržela od manželů Lukáčových a manželů Kohoutových vždy po 50 000 Kč jako část kupní ceny (rezervační zálohu) před podpisem kupních smlouvy ohledně nemovitostí v k. ú. , adresa, , a to od manželů Lukáčových dne 31. 5. 2021 a od manželů Kohoutových dne 28. 6. 2021 (prokázáno kupní smlouvou ze dne 31. 5. 2021 a kupní smlouvou ze dne 28. 6. 2021). Zbytek kupní ceny od manželů Lukáčových obdržela až dne 16. 7. 2021 (prokázáno výpisem č. 2/2021 ze dne 30. 7. 2021). Žalobkyně v dubnu 2021 obdržela na tento účet částku ve výši 100 000 Kč (2 x 50 000 Kč) na rezervačních zálohách. K 5. 4. 2021 měla na účtu starý zůstatek ve výši 150,50 Kč (prokázáno výpisem č. 1 ze dne 1. 5. 2021).

7. Na účtu žalobkyně č. , č. účtu, zaznamenala žalobkyně příjem ve výši 5 000 Kč dne 6. 4. 2021 s poznámkou „Kohoutovi naklady na pravnika“. Další platbu ve prospěch jejího účtu zaznamenala dne 22. 4. 2021 od , jméno FO, s poznámkou „záloha , tituly před jménem, , Anonymizováno, -, jméno FO, “. Dne 3. 5. 2021 obdržela od pana , Anonymizováno, 5 000 Kč na ½ nákladů právní služby. Všechny další příjmy na tento účet přicházely z druhého účtu žalobkyně (prokázáno výpisem č. 4/2021 ze dne 1. 5. 2021 a výpisem č. 5/2021 ze dne 1. 6. 2021). Ke dni 1. 6. 2021 měla žalobkyně na tomto účtu kladný zůstatek ve výši 8 313,13 Kč (prokázáno výpisem č. 6/2021 ze dne 1. 7. 2021).

8. Žalobkyně byla ke dni 13. 5. 2021 vlastníkem pozemků parc. č. 13/7 a 260/3 v k. ú. , adresa, , a dále podílovým spoluvlastníkem v rozsahu ideální 1/7 pozemků parc. č. 13/8 a 260/1 též v k. ú. , adresa, . Tyto pozemky nabyla mezi lety 1999 a 2006 (prokázáno výpisy z katastru nemovitostí ke dni 13. 5. 2021, LV č. , hodnota, a 1018). Žalobkyně je rovněž vlastníkem bytu č. 369/12 o velikosti podlahové plochy 240 m2 v k. ú. , adresa, (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ke dni 26. 5. 2024, LV č. , hodnota, ).

9. Žalobkyně měla na svém penzijním připojištění ke dni 28. 5. 2021 zůstatek ve výši 222 307,46 Kč, z toho částka 141 000 Kč byla tvořena příspěvkem účastníka a částka 27 500 Kč byla dne 26. 6. 2009 převedena na příspěvcích účastníka (prokázáno aktuálním přehledem prostředků ke smlouvě č. , hodnota, ).

10. Žalobkyně byla od 28. 12. 2020 do 31. 5. 2021 zapsána v evidenci uchazečů o zaměstnání (prokázáno potvrzením od ÚP ČR ze dne 7. 6. 2021). Žalobkyně navštěvovala kliniku Endala, s. r. o., od 22. 2. 2017 do 9. 9. 2019, kdy důvodem návštěv byly stavy vyčerpání. V průběhu návštěv se stav žalobkyně stabilizoval, nikdy ale nedosáhl plné obnovy zdraví a sil (prokázáno lékařskou zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 30. 4. 2020).

11. Společnost , právnická osoba, ., vykázala ve své rozvaze ke dni 31. 12. 2021 závazky ke společníkům ve výši 4 625 000 Kč (prokázáno rozvahou společnosti , právnická osoba, ., ke dni 31. 12. 2021). Žalovaný je od 24. 10. 2015 jediným jednatelem a zároveň jediným společníkem společnosti , právnická osoba, ., přičemž jeho vklad činí 200 000 Kč (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku). Společnost , právnická osoba, ., evidovala ke dni 1. 6. 2021 za žalovaným závazek ve výši 1 330 000 Kč (prokázáno přípisem , tituly před jménem, , jméno FO, , zpracovatele účetnictví společnosti , právnická osoba, ., ze dne 6. 12. 2024).

12. K 30. 4. 2021 byly aktivní pouze společnosti VesInvest , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., a dále , právnická osoba, Žalovaný vlastnil nemovitosti, které mu byly darovány od jeho matky, ale tyto záhy prodal. Žalovaný měl v té době příjem z pronájmu mezi 75-80 tisíci Kč měsíčně. Žalovaný se živí tím, že koupí nemovitost, opraví ji a prodá, nadto spravuje své nemovitosti, které mohou mít hodnotu zhruba 20 miliónů Kč (prokázáno protokolem o jednání ze dne 30. 4. 2021 ve věci sp. zn. 21 Nc , č. účtu, , 21 P a Nc 306/2020 a rozsudkem zdejšího soudu v téže věci ze dne 30. 4. 2021).

13. Žalovaný měl ke dni 1. 6. 2021 na penzijním připojištění naspořenou částku ve výši 234 030,22 Kč, přičemž jeho příspěvek činil 183 500 Kč (prokázáno přípisem KB Penzijní společnosti, a. s., ze dne 23. 10. 2024).

14. Žalovaný byl v rozhodném období majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, u ČSOB, a. s., na němž byl ke dni 1. 6. 2021 zůstatek ve výši 20 595,15 Kč. Žalovaný na tomto účtu prováděl četné peněžní operace, neboť na něm byl ke dni 1. 6. 2018 zůstatek 13 041 728,16 Kč. Například od 1. 6. 2018 do konce roku 2018 zaslal na svůj jiný účet částku 8,5 milionu Kč. Dne 2. 1. 2019 obdržel na tento účet částku 1 768 609 Kč s poznámkou „kupní cena , tituly za jménem, , Anonymizováno, “, dne 13. 8. 2019 obdržel další jeden milion Kč od , právnická osoba, , s poznámkou „od , Anonymizováno, “. V roce 2019 z tohoto účtu zaslal na svůj jiný účet dalších 5 211 000 Kč, v roce 2020 to bylo dalších 2 150 500 Kč (prokázáno výpisy z účtu č. , č. účtu, u ČSOB, a. s., od 1. 6. 2018 do 1. 6. 2021). Na tento účet byly v období od 11. 7. 2011 do 15. 8. 2017 připsány platby z účtu č. , č. účtu, (název účtu: , jméno FO, ) v celkové hodnotě , hodnota, Kč (prokázáno potvrzením ČSOB, a. s., ze dne 21. 11. 2024).

15. Dále žalovaný vlastnil a disponoval s účtem č. , č. účtu, u ČSOB, a. s., na kterém byl ke dni 1. 6. 2021 zůstatek 573 195,11 Kč. Dne 1. 6. 2018 byl počáteční zůstatek 30 658,74 Kč. V roce 2018 činily příjmy žalovaného na tomto účtu 10 114 711,12 Kč a výdaje činily 10 084 163,49 Kč. Dne 26. 6. 2018 odeslal z účtu 300 000 Kč s poznámkou „půjčku společníka“, dne 1. 8. 2018 a 16. 8. 2018 opět posílá stejné částky jako „půjčku společníka Barr“. Dne 17. 8. 2018 uhrazuje 1 milion Kč jako kupní cenu nemovitosti, dále 11. 10. 2018 hradí 800 000 Kč jako dražební jistotu. Dne 20. 11. 2018 zasílá na blíže neobjasněný účet částku 5 426 667 Kč a dne 29. 11. 2018 odesílá ze svého účtu další jeden milion Kč. Za rok 2019 měl žalovaný na tomto účtu příjmy ve výši 5 232 323,26 Kč a výdaje ve výši 5 157 789,58 Kč. Z toho platil 550 000 Kč za doplatek za dílnu Michalíč. Dne 29. 7. 2019 opět zasílá 300 000 Kč na stejné číslo účtu, kam v minulosti zasílal tři platby po 300 000 Kč s poznámkou nasvědčující tomu, že se jedná o účet společnosti , právnická osoba, . Dále na toto číslo účtu zasílá dne 18. 11. 2019 částku 500 000 Kč. Zároveň je z tohoto účtu vybrána v roce 2019 hotovost převyšující 1,5 milionu Kč. V roce 2020 má žalovaný na tomto účtu příjmy 2 352 300 Kč a výdaje 2 470 948,68 Kč. Dne 19. 2. 2020 hradí 1 130 000 Kč za nákup nemovitosti. Za část roku 2021 (od 1. 1. 2021 do 1. 6. 2021) má žalovaný příjmy 6 027 582 Kč a výdaje 5 471 478,26 Kč. Dne 25. 1. 2021 přijímá platbu 1 279 330 Kč za prodej nemovitosti. Dne 26. 2. 2021 půjčuje jednateli jeden milion Kč. Dne 1. 4. 2021 prodává nemovitost za 1 659 672 Kč a o šest dní později prodává další nemovitost za 1 773 280 Kč. Den nato kupuje byt v Sokolově za 500 000 Kč. Dne 20. 4. 2021 zapůjčuje jeden milion Kč den nato platí 1 690 000 Kč za byt v Chebu. Dne 13. 5. 2021 prodává nemovitost za 1 315 000 Kč a dne 21. 5. 2021 hradí 540 000 Kč , jméno FO, kupní cenu (prokázáno výpisy z účtu č. , č. účtu, u ČSOB, a. s., od 1. 6. 2018 do 1. 6. 2021).

16. Žalovaný též vlastnil a disponoval s účtem č. , č. účtu, u , právnická osoba, . Na tomto účtu byl ke dni 1. 6. 2021 zůstatek 288 383,61 Kč. Z tohoto účtu dále žalovaný zasílal v letech 2018 a 2019 na blíže nezjištěné číslo účtu , č. účtu, v součtu několika set tisícové částky. Dne 29. 1. 2020 obdržel příjem od realitní kanceláře ve výši 516 725 Kč. Dne 5. 3. 2020 je z účtu vybrána hotovost 400 000 Kč. Dne 23. 9. 2020 přijímá 300 000 Kč od společnosti , právnická osoba, ., které jsou poté vybrány z účtu. Stejnou částku obdrží od téže společnosti dne 18. 3. 2021 (prokázáno výpisy z účtu č. , č. účtu, u , právnická osoba, ., od 1. 6. 2018 do 1. 6. 2021).

17. Dále žalovaný vlastnil a disponoval s účtem č. , č. účtu, u , právnická osoba, ., na němž byl ke dni 1. 6. 2021 zůstatek ve výši 147 432,05 Kč. Na tento účet žalovaný dne 15. 4. 2020 dostává částku 3 800 000 Kč jakožto příjem z prodeje akcií. Dne 28. 5. 2020 zaplatil blíže neupřesněnému majiteli účtu částku 1 331 000 Kč. Dne 1. 9. 2020 poslal ve třech platbách z účtu celkem částku 430 000 Kč. Dne 14. 9. 2020 odvádí z účtu 1 300 000 Kč. Dne 19. 10. 2020 žalovaný obdržel od , právnická osoba, ., částku 3 009 143 Kč a den poté z účtu posílá 533 000 Kč. Dne 26. 10. 2020 dostává od téže společnosti 1 900 000 Kč. Dne 17. 11. 2020 posílá na účet č. , č. účtu, dalších 1 262 000 Kč (dne 14. 9. 2020 na tento účet zaslal zmíněných 1,3 milionu Kč). Dne 22. 12. 2020 odvádí 750 000 Kč a dne 15. 1. 2021 dalších 965 800 Kč, přičemž se jedná o dříve nepoužitá čísla účtů. Společnosti , právnická osoba, ., zasílá peněžní prostředky i z tohoto účtu, a to konkrétně 25. 2. 2021 ve výši 1,3 milionu Kč. Dne 28. 4. 2021 od téže společnosti ovšem obdržel 500 000 Kč, nicméně ještě tentýž den částku 450 000 Kč odvádí z účtu. Dne 31. 5. 2021 tatáž společnost žalovanému vyplácí 1 400 000 Kč, všechny tyto finance (bez 55 000 Kč) ovšem žalovaný posílá pryč z účtu (prokázáno výpisy z účtu č. , č. účtu, u , právnická osoba, ., od 1. 6. 2018 do 1. 6. 2021).

18. Žalovaný vlastnil a disponoval též s úvěrovým účtem č. , č. účtu, u ČSOB, a. s., který ke dni 1. 6. 2021 čerpal částkou 8 279,29 Kč (prokázáno přípisem od ČSOB, a. s., ze dne 6. 2. 2025).

19. Žalovaný nevlastnil ke dni 1. 6. 2021 žádné cenné papíry emitenta , právnická osoba, SICAV, a. s., dnes , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (prokázáno přípisem od , právnická osoba, ., ze dne 21. 10. 2024). Žalovaný sice investoval u , právnická osoba, ., částku 1 000 000 Kč, která byla vložena do fondu , právnická osoba, SICAV, a. s. (prokázáno smlouvou o úpisu investičních akcií fondu kvalifikovaných investorů ze dne 4. 7. 2018), nicméně tyto cenné papíry dne 5. 2. 2020 převedl za kupní cenu ve výši 3 800 000 Kč na nabyvatele – Diversity , právnická osoba, . (prokázáno smlouvou o úplatném převodu cenných papírů ze dne 5. 2. 2020).

20. Žalovaný vlastní více nemovitostí, mezi nimi např. bytový dům v Aši, bytové domy v Chebu, nebytové prostory v Chebu, pozemky (zahrady a zeleně) ve Františkových Lázních, víceúčelovou budovu v Kraslicích a bytový dům v Sokolově (prokázáno přehledem vlastnictví s nemovitostmi platným ke dni 1. 6. 2021).

21. Žalovaný vykázal v daňovém přiznání za rok 2019 základ daně ve výši 635 800 Kč, z nějž zaplatil daň ve výši 95 370 Kč. Z nájmu nemovitostí měl příjmy ve výši 1 205 800 Kč a výdaje uplatnil ve výši 570 000 Kč (prokázáno daňovým přiznáním za rok 2019). Za rok 2020 vykázal žalovaný příjmy z nájmu ve výši 1 357 170 Kč, výdaje ve výši 1 030 838 Kč. Základ daně tudíž činil 326 332 Kč a zaplacená daň 48 945 Kč (prokázáno daňovým přiznáním za rok 2020). Za rok 2021 vykázal žalovaný příjmy z nájmu ve výši 1 664 462 Kč, výdaje ve výši 1 411 412 Kč. K tomu žalovaný přiznal příjmy z prodeje nemovitosti v částce 5 999 614 Kč. Základ daně tudíž činil 6 252 664 Kč a zaplacená daň 1 302 005 Kč (prokázáno daňovým přiznáním za rok 2021).

22. Žalovaný v období od 18. 9. 2017 do 24. 6. 2019 převedl ze svého účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, , jehož majitelem byla žalobkyně, dohromady částku 497 000 Kč (prokázáno potvrzením ČSOB, a. s., ze dne 21. 11. 2024).

23. Na jméno žalobkyně byla vedena platební karta k účtu č. , č. účtu, , který vlastnil žalovaný. Prostřednictvím této karty byla za období od 17. 1. 2018 do 16. 7. 2019 vybrána z bankomatu hotovost celkem ve výši 252 000 Kč (prokázáno potvrzením ČSOB, a. s., ze dne 21. 11. 2024.

24. Soud má z darovací smlouvy uzavřené mezi , jméno FO, a , jméno FO, (rodiče žalovaného) jako dárci a , jméno FO, jako obdarovaným za prokázané, že tito mu darovali pozemek parcelní č. st. 1510 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 363 m2, budovu s č. p. 1707 (objekt k bydlení), umístěnou na pozemku parc. č. st. 1510, která je tak součástí pozemku podle ust. § 506 NOZ, pozemek parcelní č. st. 1511 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 418 m2, budovu s č. p. 1709 (objekt k bydlení), umístěnou na pozemku parc. č. st. 1511, která je tak součástí pozemku podle ust. § 506 NOZ, pozemek parcelní č. st. 1512 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 193 m2, budovu s č. p. 1710 (objekt k bydlení), umístěnou na pozemku parc. č. st. 1512, která je tak součástí pozemku podle ust. § 506 NOZ, pozemek parcelní č. st. 1707 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 200 m2, budovu s č. p. 1722 (objekt k bydlení), umístěnou na pozemku parc. č. st. 1707, která je tak součástí pozemku podle ust. § 506 NOZ, pozemek parcelní č. st. 1712 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 208 m2, budovu s č. p. 1729 (objekt k bydlení), umístěnou na pozemku parc. č. st. 1712, která je tak součástí pozemku podle ust. § 506 NOZ, to vše v obci a k. ú. , adresa, , a to darovací smlouvou ze dne 27. 11. 2014. Z darovací smlouvy ze dne 27. 11. 2014 uzavřené mezi , jméno FO, a , jméno FO, má soud za prokázané, že , jméno FO, darovala , jméno FO, nemovitosti pozemek parcelní č. st. 2715 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 203 m2, budovu s č. p. 1740 (objekt k bydlení) umístěnou na pozemku parc. č. st. 2715, která je tak součástí pozemku podle ust. § 506 NOZ, pozemek parcelní č. st. 2716 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 203 m2, budovu s č. p. 1741 (objekt k bydlení), umístěnou na pozemku parc. č. st. 2716, která je tak součástí pozemku podle ust. § 506 NOZ. Následně , Jméno žalovaného, jako prodávající uzavřel smlouvu o koupi nemovitých věcí s , jméno FO, jako kupujícím na nemovitosti pozemek parc. č. st. 2715 o výměře 203 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. 1740 (byt. dům), zapsaný v katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, 673293, obec , adresa, , na LV 2372, vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, a pozemek parc. č. st. 2716 o výměře 203 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. 1741 (byt. dům), zapsaný v katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, 673293, obec , adresa, , na LV 2372, vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, za částku 9 000 000 Kč, kdy finance ve výši 9 000 000 Kč byly zaslány na účet žalovaného č.ú. , č. účtu, dne 18. 5. 2018, což je zřejmé i ze sdělení , tituly před jménem, , jméno FO, , notářky v Chomutově, která sdělila, že finanční prostředky byly dne 17. 5. 2018 vydány na účet příjemce. Dále , jméno FO, jako dárce uzavřela s , jméno FO, jako obdarovaným darovací smlouvu ze dne 27. 11. 2014 na nemovitosti: bytová jednotka č. 175/1 v budově s č. p. 175 umístěná na pozemku p. č. , hodnota, se souvisejícím spoluvlastnickým podílem o velikosti 4212/19204 na společných částech budovy č. p. 175 (bytový dům), se souvisejícím spoluvlastnickým podílem o velikosti 4212/19204 na pozemku p. č. , hodnota, , to vše v obci a k. ú. , adresa, , bytová jednotka č. 175/2 v budově s č. p. 175 umístěná na pozemku p. č. , hodnota, se souvisejícím spoluvlastnickým podílem o velikosti 5327/19204 na společných částech budovy č. p. 175 (bytový dům), se souvisejícím spoluvlastnickým podílem o velikosti 5327/19204 na pozemku p. č. , hodnota, , to vše v obci a k. ú. , adresa, , bytová jednotka č. 175/3 v budově s č. p. 175 umístěná na pozemku p. č. , hodnota, se souvisejícím spoluvlastnickým podílem o velikosti 4774/19204 na společných částech budovy č. p. 175 (bytový dům), se souvisejícím spoluvlastnickým podílem o velikosti 4774/19204 na pozemku p. č. , hodnota, , to vše v obci a k. ú. , adresa, , bytová jednotka č. 175/4 v budově s č. p. 175 umístěná na pozemku p. č. , hodnota, se souvisejícím spoluvlastnickým podílem o velikosti 4891/19204 na společných částech budovy č. p. 175 (bytový dům), se souvisejícím spoluvlastnickým podílem o velikosti 4891/19204 na pozemku p. č. , hodnota, , to vše v obci a k. ú. , adresa, . Následně žalovaný jako prodávající uzavřel kupní smlouvu s , adresa, jako kupujícím na nemovitosti: pozemek parc. č. 20/2 (zahrada) v katastrálním území , adresa, , jednotku č. 175/1, byt (byt 1), vymezenou podle zák. č. 72/1994 Sb. v bytovém domě č. p. 175 postaveném na pozemku parc. č. , hodnota, , se spoluvlastnickým podílem o velikosti 4212/19204 na společných částech uvedeného bytového domu č. p. 175 a se spoluvlastnickým podílem o velikosti 4212/19204 na uvedeném pozemku parc. č. , hodnota, , v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , jednotku č. 175/2, byt (byt 2), vymezenou podle zák. č. 72/1994 Sb. v bytovém domě č. p. 175 postaveném na pozemku parc. č. , hodnota, , se spoluvlastnickým podílem o velikosti 5327/19204 na společných částech uvedeného bytového domu č. p. 175 a se spoluvlastnickým podílem o velikosti 5327/19204 na uvedeném pozemku parc. č. , hodnota, , v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , jednotku č. 175/3, byt (byt 3), vymezenou podle zák. č. 72/1994 Sb. v bytovém domě č. p. 175 postaveném na pozemku parc. č. , hodnota, , se spoluvlastnickým podílem o velikosti 4774/19204 na společných částech uvedeného bytového domu č. p. 175 a se spoluvlastnickým podílem o velikosti 4774/19204 na uvedeném pozemku parc, č. , hodnota, , v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , jednotku č. 175/4, byt (byt 4), vymezenou podle zák. č. 72/1994 Sb. v bytovém domě č. p. 175 postaveném na pozemku parc. č. , hodnota, , se spoluvlastnickým podílem o velikosti 4891/19204 na společných částech uvedeného bytového domu č. p. 175 a se spoluvlastnickým podílem o velikosti 4891/19204 na uvedeném pozemku parc. č. , hodnota, , v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , vše zapsané na LV 1435 (pozemek parc. č. 20/2), na LV 2857 (pozemek parc. č. , hodnota, a bytový dům č. p. 175) a na LV 2858 (byt 1, byt 2, byt 3 a byt 4) vedených pro k. ú. , adresa, u , právnická osoba, pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, za 600 000 Kč dne 21. 3. 2018. Finance ve výši 600 000 Kč byly připsány na účet žalovaného č. ú. , č. účtu, dne 15. 5. 2018. , jméno FO, jako dárce a pan , Jméno žalovaného, jako obdarovaný uzavřeli dne 27. 11. 2014 darovací smlouvu na nemovitost: pozemek parcelní č. , hodnota, (zahrada) o výměře 236 m2 v obci a k. ú. , adresa, . Následně žalovaný jako prodávající uzavřel s kupujícím , adresa, , za účasti obchodní společnosti , právnická osoba, kupní smlouvu dne 20. 1. 2020 na nemovitost: pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 236 m2 (zahrada) v katastrálním území , adresa, za částku 550 000 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného u , právnická osoba, č. ú. , č. účtu, má soud za prokázané, že mu byla převedena od , právnická osoba, částka 516 725 Kč dne 9. 1. 2020. , jméno FO, jako dárce uzavřela s , jméno FO, jako obdarovaným darovací smlouvu na nemovitosti: pozemek parcelní č. st. 67 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 159 m2, budova s č. p. 419 (bytový dům), umístěná na pozemku parc. č. st. 67, která je tak součástí pozemku podle ust. § 506 NOZ, to vše v obci a k. ú. , adresa, , a to dne 27. 11. 2014. Následně žalovaný jako prodávající uzavřel s , tituly před jménem, , jméno FO, jako kupujícím za účasti vedlejšího účastníka , tituly před jménem, , jméno FO, kupní smlouvu na nemovitosti: pozemek p. č. st. 67 zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území , adresa, , jehož součástí je stavba č. p. 419, byt. dům, v obci , adresa, za kupní cenu 2 333 100 Kč, a to dne 18. 8. 2015. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, má soud za prokázané, že dne 29. 9. 2015 od , tituly před jménem, , jméno FO, byla žalovanému převedena platba ve výši 2 190 000 Kč. , jméno FO, jako dárce a pan , Jméno žalovaného, jako obdarovaný uzavřeli dne 27. 11. 2014 darovací smlouvu na nemovitosti: pozemek parcelní č. st. 3375 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 126 m2, pozemek parcelní č. st. 3432/1 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 198 m2, budova s č. p. 2325 (objekt občanské vybavenosti), umístěné na pozemku parc. č. st. 3432/1, která je tak součástí pozemku podle ust. § 506 NOZ, pozemek parcelní č. st. 3432/3 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 28 m2, budova bez č. p./č. e. (stavba technického vybavení), umístěná na pozemku parc. č. st. 3432/3, která je tak součástí pozemku podle ust. § 506 NOZ, pozemek parcelní č. 1352/16 (ostatní plocha) o výměře 165 m2, pozemek parcelní č. 1352/17 (ostatní plocha) o výměře 1129 m2, to vše v obci a k. ú. , adresa, dne 27. 11. 2014. Následně žalovaný jako prodávající a manželé , jméno FO, a , jméno FO, jako kupující uzavřeli kupní smlouvu na nemovitosti: pozemek p. č. st. 3432/1, zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území , adresa, , jehož součástí je na tomto pozemku stojící stavba č. p. 2325, obč. vyb., v obci , adresa, , části obce , adresa, , pozemek p. č. st. 3432/3, zastavěná plocha a nádvoří v katastrálním území , adresa, , jehož součástí je na tomto pozemku stojící stavba bez č. p./č. e., tech. vyb., v obci , adresa, , části obce , adresa, za částku 4 795 000 Kč, a to dne 2. 6. 2021. Částka ve výši 4 678 961 Kč byla od , právnická osoba, připsána na účet žalovaného č. , č. účtu, dne 2. 7. 2021.

25. Soud zamítnul návrhy na provedení důkazu licencí k provozování hracích automatů udělenou MÚ Cheb, návrhem na smír ze dne 8. 1. 2025, potvrzením o přijetí zprávy ze dne 17. 1. 2025, komunikací právních zástupců na č. l. 334-335, fotografiemi z dovolených žalovaného, konverzací mezi právními zástupci účastníků stran možného uzavření smíru na č. l. 362, účastnickým výslechem žalobkyně, účastnickým výslechem žalovaného, výslechem společné dcery účastníků , jméno FO, a výslechem společné dcery účastníků , jméno FO, , když tyto shledal nadbytečnými, neboť by neprokázali ničeho dalšího k věci podstatného. Dále soud zamítnul žalobkyní navržené listiny výpis z živnostenského rejstříku žalovaného a výpis účasti žalovaného v OS, když tyto žalobkyně nedoložila a při jednání uvedla, že již tyto k důkazům nepožaduje.

26. Podle ust. § 736 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

27. Podle ustanovení § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

28. Podle § 741 o. z.: Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, žea) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

29. Podle § 709 odst. 2 o. z.: Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

30. Podle ust. § 742 odst. 1 o. z. zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem. Z odstavce 2 téhož ustanovení dále vyplývá, že hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

31. Ze shora uvedených skutkových zjištění je zřejmé, že společné jmění manželů – účastníků tohoto řízení zaniklo dnem právní moci rozvodu jejich manželství dne 1. 6. 2021 a dosud nedošlo k vypořádání společného jmění účastníků dohodou ve smyslu § 739 o. z., ani fikcí ve smyslu § 741 o. z., když žaloba byla podána před uplynutím tříleté lhůty ode dne, kdy rozsudek o rozvodu manželství účastníků nabyl právní moci. Bylo tedy na soudu, aby v souladu s ust. § 740 o. z. vypořádání společného jmění účastníků provedl, a to s přihlédnutím k zásadám uvedeným v ust. § 742 o. z.

32. Zpočátku je nutné zopakovat, co žalobkyně učinila předmětem řízení v podané žalobě ze dne 31. 5. 2024, tedy pouhý den před koncem tříleté lhůty podle § 741 o. z. Žalobkyně se domáhala vypořádání toliko: a) zůstatků na účtech účastníků, b) pohledávky SJM vůči , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , c) investičních akcií společnosti , právnická osoba, .

33. S ohledem na to, že žalobkyně si nebyla přesně vědomá, kterých účtů byl žalovaný (její bývalý manžel) k 1. 6. 2021 majitelem, navrhla soudu, aby žalovanému uložil tzv. ediční povinnost sdělit veškeré účty u všech finančních institucí, jejichž je majitelem. Žalovaný nato sdělil, že vyjma žalobkyní označených čtyř účtů (dvou u ČSOB a dvou u , právnická osoba, ) žádné nevlastní. To se ukázalo jako nepravdivé, neboť soud z výpisů ze čtyř výše uvedených účtů zjistil, že z jednoho z těchto účtů odchází pravidelné platby s poznámkami „splátka kreditní karty“, z čehož bylo patrné, že žalovaný má minimálně ještě jeden účet přiřazený ke kreditní kartě. Tento účet proto (v souladu s žalobkyní učiněným předmětem řízení) zahrnul do vypořádání SJM.

34. Ke dni podání žaloby soud dále dodává, že nemůže jít k tíži žalobkyně, která využila možnosti hmotného práva podat návrh na vypořádání zaniknuvšího SJM poslední den před uplynutím tříleté lhůty. Soud si je vědom toho, že není vyloučeno, že i výkon práva, který odpovídá zákonu, může být shledán v rozporu s dobrými mravy a že mu proto bude soudem odepřena právní ochrana, a to zejména tehdy, je-li zřejmé, že výkon práva vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se jak mezi účastníky, tak na postavení některého z nich navenek (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3542/20, ze dne 11. 5. 2021). Zdejší soud nicméně nezastává názor, že by k těmto nepřijatelným důsledkům mohlo dojít. Žalovaný měl – stejně jako žalobkyně – možnost podat též návrh na vypořádání zaniklého SJM (případně učinit tak v prvním vyjádření ve věci), avšak jeho svobodnou volbou bylo takto neučinit. Zde se uplatní zásada „vigilantibus iura scripta sunt“; žalovaný měl dostatečnou dobu k tomu, aby se sám pokusil o vypořádání zaniklého společného jmění manželů ať již dohodou, nebo v soudním řízení. Jestliže se spoléhal na to, že žalobkyně, se kterou se na vypořádání nedohodl, žalobu nepodá, musí nést důsledky toho, že ji podala na samém konci lhůty. Ostatně lhůta uvedená v § 741 o. z. plní částečně stejnou funkci jako promlčení a prekluze nároku; nutí totiž účastníky k tomu, aby právo na vypořádání jednotlivých věcí uplatnili co nejdříve, neboť s odstupem času nejenže přetrvává nežádoucí nejistota ohledně právního stavu, ale náročnějším se stává i dokazování (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 22 Cdo 159/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. 22 Cdo 23/2017).

35. Stejné negativní důsledky výše naznačené stíhají i žalobkyni, která sice využije zákonem zaručeného práva podat do tří let od zániku SJM k soudu návrh na vypořádání zaniklého SJM, avšak neoznačí v této žalobě veškerý majetek spadající do SJM, který si přeje vypořádat. V tomto případě se ukázalo jako ne zcela moudré rozhodnutí žalobkyně „vyčkávat“ na poslední den lhůty k uplatnění práva na vypořádání zaniklého SJM. Ačkoli totiž žalobkyně v průběhu řízení uváděla další majetek, který si přeje v řízení vypořádat (viz např. vyjádření žalobkyně ze dne 28. 11. 2025 a vyjádření ze dne 28. 1. 2026, v nichž uvádí, že si přeje vypořádat „celkové prostředky SJM“ ve výši 46 308 972,01 Kč), vzhledem k původnímu návrhu vypořádat pouze tři výše uvedené součásti majetku, soud nemůže tyto další nároky do vypořádání zaniklého SJM zahrnout, neboť byly uplatněny až po 1. 6. 2024. Veškerý majetek dříve náležící do SJM, který nebyl do žaloby o vypořádání zaniklého SJM zahrnut, tak podléhá po 1. 6. 2024 režimu citovaného § 741 o. z.

36. Na tomto místě si soud dovolí odkázat na judikaturu vyšších soudů (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2881/2008), dle které soud může vypořádat jen ten majetek, hodnoty a závazky tvořící SJM, které účastníci navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do tří let od jeho zániku. Tento závěr platí i ve vztahu k návrhům toho z manželů, kterému byla žaloba o vypořádání SJM doručena po třech letech od zániku SJM.

37. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3227/2017 „soud může do vypořádání zaniklého společného jmění manželů zahrnout jen ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání; to platí i pro zápočty toho, co bylo vynaloženo ze společného majetku na výlučné majetky manželů a naopak. I vypořádání nároků spočívajících v investici z výlučného majetku do majetku společného v řízení o vypořádání společného jmění manželů předpokládá, že v takovém řízení účastník uplatní požadavek na úhradu toho, co ze svého vynaložil na společný majetek, a učiní tak tento nárok předmětem řízení. Současně platí časový rámec pro uplatnění takových nároků potud, že soud může vypořádat pouze ty investice, které účastníci učiní předmětem řízení ve lhůtě tří let od zániku zákonného majetkového společenství. Pokud v uvedené tříleté lhůtě není nárok na vypořádání těchto vnosů uplatněn, nelze již vnosy následně zohlednit a nárok na jejich vypořádání zaniká.

38. Začala-li tedy žalobkyně uplatňovat tvrzené odklony prostředků na účtech žalovaného, které měly být údajně majetkem spadající do SJM, až v pozdější fázi řízení, nelze k tomu dle výše uvedené judikatury přihlédnout. Jestliže na sebe žalobkyně vzala riziko, že žalobu na vypořádání zaniklého SJM podá až poslední den tříleté lhůty, měla rovněž přijmout riziko toho, že případné „rozšíření“ žaloby ve smyslu uplatnění dalšího majetku SJM k vypořádání nebude možné, dojde-li k tomuto uplatnění až po uplynutí tříleté lhůty. V této souvislosti soud předesílá, že v tomto řízení lze vypořádat pouze to, co žalobkyně uplatnila v žalobě, tedy výše uvedené tři složky majetku spadajícího do SJM. Není přitom pochyb, že tvrzené „odklony“ prostředků ze SJM z účtů žalovaného nejsou zaměnitelné se zůstatky na těchto účtech. Jinými slovy není možné poslední den tříleté lhůty žalovat o vypořádání zůstatků na účtech žalovaného a následně (po vyžádání výpisů z účtu žalovaného) uplatnit též podezřelé převody majetku z těchto účtů. Tím spíše, že se v dané věci nejedná o důkaz, který by si žalobkyně nemohla opatřit před ingerencí soudu v soudním řízení.

39. Žalobkyně měla vydanou platební kartu minimálně k jednomu účtu žalovaného, z něhož ony tvrzené odklony prostředků probíhaly. Lze se tudíž důvodně domnívat, že žalobkyně měla přístup např. do internetového bankovnictví, kde si mohla provedené peněžní operace prohlédnout. To ovšem soud konstatuje nad rámec výše uvedeného, neboť i kdyby žalobkyně o pohybech na účtu žalovaného neměla povědomí, měla tyto „odklony“ uplatnit již v původní žalobě. Žalobkyně totiž musela mít povědomí o tom, že tehdejší manžel nakupuje za doby trvání manželství nemovitosti a s ohledem na to, že uzavírali smlouvu o zúžení majetku v SJM, musela si být vědoma, že tento nemovitý majetek se stane výlučným vlastnictvím žalovaného. Žalobkyně si tohoto byla vědoma tím spíše, že i ona do svého výlučného vlastnictví nabývala za doby trvání manželství s žalovaným nemovitý majetek.

40. Ze stejného důvodu, z jakého nemůže žalobkyně později rozšiřovat předmět řízení, když žalobu podala poslední den tříleté lhůty, nemůže ani žalovaný uplatňovat vnosy ze svého výlučného majetku do SJM.

41. S ohledem na uzavřený notářský zápis ohledně zúžení SJM, pokud manželé nemovitosti po jejich nabytí prodaly, tyto finance nejsou součástí SJM. V rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1738/2018, [C 17919] Výtěžek z věci ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů zůstává ve výlučném vlastnictví tohoto manžela. O tom, že výtěžek z věci, která byla ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, zůstává ve výlučném vlastnictví tohoto manžela, nepanují v soudní praxi pochybnosti vůbec. V usnesení ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1109/2016 Nejvyšší soud v této souvislosti uvedl: „Bývalý Nejvyšší soud ČSR ve stanovisku nazvaném K výkladu ustanovení občanského zákoníku o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, publikovaném pod R 42/1972 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k § 143 obč. zák. uvedl, že ‚věci získané výměnou za věc nebo z výtěžku věci, která byla v osobním vlastnictví jednoho z manželů, jsou nadále v osobním vlastnictví tohoto manžela. Nejde tu totiž o nabytí nového majetku ani o rozmnožení dosavadního majetku za trvání manželství, nýbrž o změnu, která nemá vliv na povahu těchto věcí jako předmětu osobního vlastnictví‘. K těmto závěrům se rovněž přihlásil Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 22 Cdo 3542/2006, a jsou aplikovatelné i v rámci úpravy vypořádání společného jmění manželů dle obč. zák. Jinými slovy řečeno, věci získané výměnou za věc nebo z výtěžku prodeje věci, která byla ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, jsou nadále výlučně tohoto manžela. Výlučné vlastnictví jednoho manžela zůstává zachováno i v případě, že neobdrží rovnocennou náhradu za svou věc, či naopak obdrží věc, jejíž hodnota výrazně přesahuje hodnotu původního majetku‘ (Dvořák, J., Spáčil, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 108).“42. K námitce žalovaného ohledně toho, že podaná žaloba se příčí dobrým mravům, když žalobkyně zatajila výnosy či prospěch, který si z manželství odnesla, je soud toho názoru, že tato námitka je lichá. Soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2869/2012, [C 13305] „K uplynutí zákonné tříleté lhůty pro podání žaloby na vypořádání společného jmění manželů přihlíží soud z úřední povinnosti. Nejde o lhůtu promlčecí, vůči jejímuž uplynutí by bylo možné aplikovat § 3 odst. 1 ObčZ.“ Soud může vypořádat jen ten majetek, hodnoty a závazky tvořící SJM, které účastníci navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do tří let od jeho zániku. Tento závěr platí i ve vztahu k návrhům toho z manželů, kterému byla žaloba o vypořádání SJM doručena po třech letech od zániku SJM. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2881/2008. Soud též poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2913/2021. Pokud manžel po podání žaloby opakovaně tvrdil, že po manželce bude chtít bezdůvodné obohacení či vypořádání ze SJM na nemovitosti v jejím vlastnictví soud konstatuje, že právo na vrácení vnosu, který byl učiněn ve prospěch SJM za trvání manželství, se nepromlčuje (mezi manžely ostatně k promlčení za trvání manželství dojít nemůže podle § 646 o.z. ). Zákon zakotvuje jiný režim, odlišný od promlčení. Pohledávka spočívající v právu na vrácení vložených prostředků může být uplatněna pouze v rámci soudního řízení, ve kterém dochází k vypořádání SJM. Nedojde-li k dohodě mezi manžely (bývalými manžely), ani není podán návrh na vypořádání SJM do tří let od zániku (zrušení, zúžení) SJM, nastupuje zákonná nevyvratitelná domněnka vypořádání (§ 741 o.z. ) a manžel, který náklad vynaložil, možnost požadovat tuto pohledávku bez dalšího ztrácí. Manžel, který usiluje o navrácení takového vnosu, by jej tedy měl učinit předmětem sporu v této tříleté lhůtě, ať již se tak stane přímo v žalobě, nebo protinávrhem (je-li tento druhý manžel v pozici žalovaného). Nicméně manžel po celou dobu od rozvodu manželství, tj. od 1. 6. 2021 až do podání žaloby ničeho takového netvrdil, a dokonce ničeho takového netvrdil a nárok nevznesl ani rok a více po podání žaloby. S ohledem na výše uvedené, kdy s ohledem na uplynutí lhůty a zcela jednoznačnou judikaturu je zřejmé, že žalovaný nemůže vznášet nároky na vypořádání SJM ani žádné další v předmětném řízení a nelze zohlednit ani vnosy.

43. Z výše uvedených důvodů se proto soud soustředil pouze na vypořádání zůstatků na účtech obou účastníků řízení, pohledávky za společnosti , právnická osoba, ., a investičních akcií pořízených u společnosti , právnická osoba, .

44. V první řadě soud začne u vypořádání zůstatků na účtech žalobkyně. V řízení bylo prokázáno že žalobkyně vlastnila ke dni zániku SJM, tj. ke dni 1. 6. 2021, tři bankovní účty. Jedním z nich byl spořící účet č. , č. účtu, u tehdy existující SBERBANK, a. s., na kterém měla ke dni 30. 4. 2021 zůstatek 1 Kč. Ke dni 1. 6. 2021 byl zůstatek též 1 Kč, když v období od 4/2021 do 7/2021 žádný výpis s ohledem na neexistující pohyb není k dispozici. Dále byla žalobkyně majitelkou účtu č. , č. účtu, u , právnická osoba, ., kde ke dni 1. 6. 2021 byl evidován zůstatek ve výši 50 150,50 Kč. Podstatná část z tohoto zůstatku ovšem nenáležela do SJM, neboť jak bylo v řízení prokázáno, žalobkyně v průběhu dubna roku 2021 obdržela od manželů Lukáčových a manželů Kohoutových rezervační zálohy při prodeji nemovitostí, které byly v jejím výlučném vlastnictví. Pro účely vypořádání SJM tudíž lze pracovat toliko s částkou 150,50 Kč. Na posledním účtu žalobkyně, účtu č. , č. účtu, u , právnická osoba, ., měla žalobkyně ke dni 1. 6. 2021 kladný zůstatek ve výši 8 313,13 Kč. Tento zůstatek však nespadá do SJM, neboť na tento účet žalobkyně zaslala jednu z rezervačních záloh ve výši 50 000 Kč, která byla původně přijata na druhém účtu u , právnická osoba, . Žalobkyně si jednu z těchto rezervačních záloh na účet č. , č. účtu, převedla a postupně ho zde spotřebovala, když ke dni 1. 6. 2021 z tohoto zůstalo pouhých 8 313,13 Kč. Z uvedených důvodů tedy lze tedy pro účely vypořádání SJM pracovat toliko s částkou 151,50 Kč na všech třech účtech žalobkyně.

45. Žalobkyně byla rovněž majitelkou penzijního připojištění u penzijní společnosti Conseq, kde měla ke dni 28. 5. 2021 naspořeno 222 307,46 Kč, z toho částka 168 500 Kč byla na toto připojištění převedena z prostředků spadajících do SJM. Celkový majetek ze SJM, který si žalobkyně po zániku SJM ponechala, tak činí 168 651,50 Kč.

46. U žalovaného byla situace zcela odlišná. Zatímco žalobkyně byla často evidována na Úřadu práce ČR či ze zdravotních důvodů nepracovala, anebo byla zaměstnávána společnostmi žalovaného, žalovaný převážně financoval chod domácnosti, což má soud za prokázané i z výpisu z účtu u FIO banky. Nutno poznamenat, že z daňových přiznání nevyplývá, že by se žalovaný živil jinak, než správou vlastního majetku. Žalovaný vlastní několik nemovitostí, z jejichž části získává pravidelný měsíční nájem. Žalovaný dále nakupuje nemovitosti, které následně rekonstruuje, a poté je prodá za vyšší cenu. S ohledem na rozsah těchto aktivit žalovaný vlastní pět bankovních účtů. Žalovaný je dále jednatelem či společníkem několika firem, žalobkyně přitom v žalobě označila k vypořádání pouze jeho majetkovou účast ve společnosti BARRUNTO, s. r. o., respektive jeho pohledávku vůči této společnosti. Z výpisů z účtů žalovaného přitom nevyplývá, že z uvedené společnosti dostával nějaký příjem; je to spíše žalovaný, kdo financuje aktivity této společnosti prostřednictvím mnoha zápůjček.

47. Nejprve soud zjišťoval hodnotu zůstatků na všech účtech žalovaného ke dni zániku SJM. Žalovaný v rozhodné době vlastnil pět účtů, z toho dva u Fio banky a tři u ČSOB. Na účtu manžela č. , č. účtu, u ČSOB byl ke dni 1. 6. 2021 zůstatek ve výši 20 595,15 Kč. Na druhém účtu u ČSOB č. , č. účtu, byl ve stejný den zůstatek ve výši 573 195,11 Kč. Dále měl žalovaný od ČSOB kreditní kartu, z níž čerpal prostředky na financování potřeb běžného života. Z účtu ke kreditní kartě u ČSOB žalovaný ke dni 1. 6. 2021 čerpal 8 279,29 Kč. Žalovaný měl další dva účty u Fio banky. Z toho účet č. , č. účtu, měl v rozhodný den zůstatek ve výši 288 383,61 Kč a účet č. , č. účtu, byl se zůstatkem 147 432,05 Kč. Žalovaný měl – stejně jako žalobkyně – uzavřenou smlouvu o doplňkovém penzijním připojištění. Toto penzijní připojištění měl u KB penzijní společnosti, a. s., kde měl z prostředků v SJM naspořenou částku 183 500 Kč.

48. Celková částka ze všech účtu žalovaného, včetně naspořené částky na penzijním připojištění, činí dohromady 1 204 826,63 Kč. Soud do tohoto výpočtu zahrnul i záporný zůstatek na jednom z účtů u ČSOB, ke kterému byla přiřazena kreditní karta, neboť má zato, že i tento (byť záporný zůstatek) náleží do SJM. Na tento záporný zůstatek tak lze nahlížet jako na dluh spadající do SJM ke dni jeho zániku.

49. Žalobkyně dále požadovala vypořádat též hodnotu akcií u společnosti AVANT, nicméně faktem zůstává, že žalovaný ke dni 1. 6. 2021 již žádné akcie u této společnosti nevlastnil. Žalovaný tyto akcie upsal dne 4. 7. 2018 v hodnotě 1 000 000 Kč a dne 5. 2. 2020 všechny tyto akcie prodal za 3 800 000 Kč. Ačkoli je pravda, že žalobkyně tento majetek náležející do SJM řádně uplatnila podanou žalobou, nelze odhlédnout od skutečnosti, že tyto akcie byly upsány žalovaným z jeho výlučného majetku. Jak totiž žalovaný prokázal potvrzením předložený od ČSOB, žalovaný za dobu trvání manželství mezi lety 2011-2017 obdržel od své matky peněžní dary v hodnotě celkem 9 180 000 Kč. Dále má soud za prokázané, že žalovaný obdržel od své matky (v jednom případě i otce) několik nemovitostí, a to na základě doložených darovacích smluv, když tyto následně prodal a z doložených výpisů z účtu je zřejmé, že za tyto obdržel cca 15 milionů korun českých. Tvrzení žalobkyně o tom, že peněžní prostředky, jimiž žalovaný nakládal, nemohou pocházet od jeho matky, která pracovala jako pomocná kuchařka, se tak v tomto světle jeví jako ryze účelové. Žalovaný tedy pořizoval akcie v hodnotě jednoho milionu Kč za dobu trvání manželství, stejně tak jako uvedené akcie prodával za 3,8 milionu Kč, přesto však nelze uzavřít, že by hodnota těchto akcií byla majetkem SJM, neboť žalovaný tyto akcie upisoval za finance, které byly v jeho výlučném majetku, tj. za finance, které obdržel od své matky.

50. Stejná situace platí i u pohledávky vůči společnosti , právnická osoba, . S ohledem na rozsah majetku, který žalovaný získal od své matky, jenž přesahoval částku devíti miliónů českých korun, se jeví jako jisté, že i finanční prostředky, které poskytoval své společnosti BARRUNTO, plynuly z jeho výlučného majetku. Soud se přitom neztotožnil s námitkami žalobkyně týkající se rozporů v rozvaze společnosti a tvrzené výši dluhů, které má společnost vůči žalovanému. Soud k tomuto podotýká, že vycházel ze sdělení účetního , tituly před jménem, , jméno FO, , který soudu sdělil, že společnost eviduje dluh vůči žalovanému ve výši 1 330 000 Kč. Pakliže žalobkyně upozorňovala na to, že společnost vykázala ve své rozvaze ke dni 31. 12. 2021 závazky ke společníkům ve výši 4 625 000 Kč, nelze v této souvislosti opomenout, že žalovaný je jediným společníkem a jednatelem společnosti , právnická osoba, ., od 24. 10. 2015. První účast žalovaného ve společnosti se přitom datuje k 14. 8. 2014, kdy se stal jedním ze dvou společníků dané společnosti. Tato společnost ovšem vznikla již 6. 6. 2011 a před žalovaným na pozici společníků vystupovali další dva subjekty, spolu s ním (od 14. 8. 2014 do 24. 10. 2015) na pozici společníka vystupoval dokonce subjekt třetí, přičemž není vyloučené, že společnost může mít některé závazky též vůči svým bývalým společníkům.

51. Vzhledem k výše uvedenému proto soud uzavírá, že do nevypořádaného zaniklého SJM spadají pouze prostředky z účtů účastníků u bank, jakož i prostředky, které ze SJM účastníci použili na penzijní spoření. V této souvislosti soud neopomenul, že dle § 709 odst. 2 o. z. je součástí společného jmění manželů i zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Z tohoto důvodu nelze zisk z nemovitostí v podobě pravidelných měsíčních nájmů považovat za jeho výlučný majetek. Ačkoli nemovitosti jako takové jsou dle uzavřené smlouvy ve formě notářského zápisu mezi účastníky výhradním majetkem toho, kdo je v kupní smlouvě uvedený jako kupující, o zisku z takto nabytých nemovitostí se ve smlouvě nic neujednává. Proto soud vychází z toho, že zisk z výlučných nemovitostí se řídí zákonným režimem SJM, tedy že zisk je součástí SJM. Z tohoto důvodu považuje soud prostředky na účtech žalovaného za součást SJM, neboť na těchto účtech se kumulují zejména prostředky získané z nájmů nemovitostí, neboť jak bylo v řízení prokázáno, žalovaný další výdělečnou činnost nevykonává.

52. Manželka má nyní z prostředků ze zaniklého SJM v držení zůstatek 151,50 Kč, které tudíž soud přikázal spolu se třemi účty, na nichž tento zůstatek je, do jejího vlastnictví. Rovněž žalobkyni přikázal do vlastnictví zůstatek ve výši 222 307,46 Kč (z něhož toliko částka 168 500 Kč pochází ze SJM) na penzijním připojištění u Conseq penzijní společnost, a. s.

53. Žalovaný má v držení pět svých účtů, z toho jeden je účet přiřazený k jeho kreditní kartě, kterou disponuje. Na čtyřech svých účtech (běžných či spořících) má kladný zůstatky ve výši 20 595,15 Kč, 573 195,11 Kč, 288 383,61 Kč a 147 432,05 Kč, tedy dohromady 1 029 605,92 Kč. Jak soud zmínil již výše, za součást SJM je nutné považovat též záporný zůstatek (vyčerpaný kreditní úvěr) ve výši 8 279,29 Kč u banky ČSOB, který ponižuje celkový zůstatek na účtech žalovaného na 1 021 326,63 Kč. Všechny tyto účty proto soud výrokem II. rozsudku přikázal do vlastnictví žalovaného. Žalovaný rovněž vlastní penzijní připojištění u KB Penzijní společnosti, a. s., na němž měl ke dni 1. 6. 2021 zůstatek ve výši 234 030,22 Kč, z toho 183 500 Kč si žalovaný naspořil z majetku spadajícího do SJM. Tento spořící účet tudíž soud rovněž přikázal do jeho vlastnictví.

54. Po výše uvedeném shrnutí všech aktiv a pasiv SJM, kterými bývalí manželé disponovali ke dni 1. 6. 2021, soud konstatuje, že žalobkyně měla k tomuto dni v držení majetek ze SJM v celkové hodnotě 168 651,50 Kč, zatímco žalovaný měl v držení majetek ve výši 1 204 826,63 Kč. Celkový majetek SJM tedy činil 1 373 478,13 Kč, přičemž polovina tohoto majetku, který by měl po zániku SJM připadnout každému z účastníků, činí 686 739,05 Kč. Žalobkyni po zániku SJM připadl majetek pouze v hodnotě 168 651,50 Kč, zatímco žalovanému připadl majetek v hodnotě 1 204 826,63 Kč, tedy výrazně výše, než kolik činil jeho poloviční podíl rovnající se 686 739,05 Kč. Žalovaný je proto povinen žalobkyni na vyrovnání vypořádacího podílu zaplatit částku ve výši 518 087,55 Kč, neboť žalobkyně ze SJM po jeho zániku obdržela pouhých 168 651,50 Kč, přičemž polovina majetku SJM ke dni jeho zániku činila 686 739,05 Kč. Výrokem III. tak soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání vypořádacího podílu částku ve výši 518 087,55 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku, když tato lhůta přijde soudu dostatečná k plnění uvedené částky.

55. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustálené judikatury vyšších soudů (zejména. stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23), dle kterého v řízení mající povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. V souladu s výše uvedenou judikaturou proto rozhodl soud výrokem IV. rozsudku tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.