10 C 236/2025

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt označený jako č. hodnota, nacházející se ve druhém nadzemním podlaží domu č. p. Anonymizováno, na parcele č. st. p. Anonymizováno na adrese adresa, zapsaném na LV č. hodnota pro kat. území adresa, obec Cheb u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Cheb, a vyklizený jej předat žalobkyni, to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 13 530,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vyklizení shora ve výroku tohoto rozsudku uvedeného bytu žalovaným s tím, že žalobkyně je vlastníkem bytu specifikovaném ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 2. 5. 2019 smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou do 31. 5. 2020, přičemž v čl. II. smlouvy o nájmu se žalobkyně a žalovaný dohodli tak, že pokud nesdělí jedna ze smluvních stran nejpozději do 15. 3. 2020, že nemá o pokračování nájemního vztahu zájem, prodlužuje se automaticky smlouva o nájmu o dalších 12 měsíců. Smlouva o nájmu tedy nadále pokračovala na základě uvedeného ustanovení. Žalovaný minimálně od března 2025 v bytovém domě na adrese adresa ruší noční klid, na který si ostatní nájemci stěžují. V domě je žalovaný agresivní vůči dalším nájemníků, kdy tito z jeho chování mají obavy. Kvůli svým obavám několikrát kontaktovali žalobkyni a žádali ji o pomoc. Žalovaný tedy způsobujete jinak závažné škody a obtíže pronajímateli i osobám, které v domě bydlí. Z výše uvedených důvodů žalobkyně doporučeným dopisem ze dne 9. 4. 2025 zaslala žalovanému výpověď z nájmu bytu z důvodu podle § 2291 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ). Žalobkyně poskytla lhůtu k vystěhování, a to do 3 měsíců od doručení výpovědi z nájmu bytu, tedy do 31. 7. 2025.

2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně je vlastníkem bytu specifikovaném ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 2. 5. 2019 smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou do 31. 5. 2020, přičemž v čl. II. smlouvy o nájmu se žalobkyně a žalovaný dohodli tak, že pokud nesdělí jedna ze smluvních stran nejpozději do 15. 3. 2020, že nemá o pokračování nájemního vztahu zájem, prodlužuje se automaticky smlouva o nájmu o dalších 12 měsíců. Smlouva o nájmu tedy nadále pokračovala na základě uvedeného ustanovení. V ustanovení článku X. nájemní smlouvy je mimo jiné uvedeno, že pokud nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno, má pronajímatel právo vypovědět nájem podle této smlouvy bez výpovědní doby. Žalovaný minimálně od března 2025 v bytovém domě na adrese adresa ruší noční klid, na který si ostatní nájemci stěžují. Z výše uvedených důvodů žalobkyně doporučeným dopisem ze dne 9. 4. 2025 zaslala žalovanému výpověď z nájmu bytu z důvodu podle § 2291 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ). Žalobkyně poskytla lhůtu k vystěhování, a to do 3 měsíců od doručení výpovědi z nájmu bytu, tedy do 31. 7. 2025. Žalovaný byl současně ve výpovědi poučen o právu vznést proti výpovědi námitky a o možnosti podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná. Povinnost tvrzení stanovená v ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a povinnost důkazní stanovená v § 120 odst. 1 o.s.ř. ohledně skutečností a důkazů, z nichž by vyplývalo, že žalovaný již nezasahuje do práva žalobkyně k předmětnému bytu, popř. které by jinak vyvracely nárok uplatněný žalobkyní, tíží v daném případě žalovaného. Žalovaný však žádnou z výše uvedených povinností nesplnil, proto má soud za prokázané, že nadále byt užívá tak, jak je popsáno v žalobě.

4. Podle § 1012 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

5. Podle § 1042 OZ se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

6. Podle ust. § 2286 odst. 2 OZ vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

7. Dle ust. § 2288 odst. 1 pak pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, a. poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, b. je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází, c. má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo d. je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

8. Na daný zjištěný skutkový stav aplikoval soud ust. § 1042, neboť žalovaný neprávem zasahuje do vlastnického práva žalobkyně, když užívá bytovou jednotku ve vlastnictví žalobkyně a tuto obývá, s ohledem na výše uvedené bez jakéhokoliv právního důvodu. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno v bodě I. výroku tohoto rozsudku a uložil žalovanému byt vyklidit, když žalobkyně má dle § 1012 a 1042 OZ právo na ochranu proti žalovanému, který do jejího vlastnického práva neoprávněně zasahuje. Lhůta k vyklizení bytu byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. Z výše uvedených důvodů soud proto žalobě vyhověl.

9. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 5 000 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta podle § 7 a § 9 ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 3,5 úkonu právní služby ve výši 5 250 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, souhlas ze dne 30. 9. 2025) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), paušální náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby celkem ve výši 1 800 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 450 Kč. Advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze podat k soudu nebo soudnímu exekutorovi návrh na výkon rozhodnutí.