10 C 256/2023
č. j. 10 C 256/2023-182
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Plzeň 64 Co 410/2024-217- OS Cheb 10 C 256/2023-182
- KS Plzeň 64 Co 410/2024-217
Citované zákony (4)
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1746
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 1 § 2
Plný text
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou v právní věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o 250 562 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 128 519 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % z částky 128 519 Kč za každý den prodlení od 8. 12. 2020 do zaplacení, částku 121 292 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % z částky 121 292 Kč za každý den prodlení od 8. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 751 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % z částky 751 Kč za každý den prodlení od 8. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 17 278,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaný podal dne 25. 3. 2014 žádost o podporu č. j. , Anonymizováno, a dne 1. 8. 2014 žádost o podporu č.j. , Anonymizováno, v programu Podpora nákupu půdy. Žalobkyně uzavřela se žalovaným na základě Žádosti č. , hodnota, dne 22. 5. 2014 Smlouvu o poskytnutí finančních prostředků určených pro snížení úrokového zatížení č. , hodnota, a na základě Žádosti č. , hodnota, dne 24. 11. 2014 Smlouvu o poskytnutí finančních prostředků určených pro snížení úrokového zatížení č. , hodnota, . Podle smluv o podpoře se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému podporu úroků z úvěru poskytnutého žalovanému bankou , právnická osoba, , Anonymizováno, , a.s. na základě úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 24. 3. 2014, a dále na základě úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 29. 7. 2014 a žalovaný se zavázal plnit povinnosti uvedené ve smlouvách o podpoře a Pokynech. Na základě Smlouvy o podpoře č. , hodnota, žalobkyně vyplatila žalovanému podporu ve výši 129 270 Kč a na základě Smlouvy o podpoře č. , hodnota, podporu ve výši 121 292 Kč. Na základě provedené kontroly ze strany žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný ode dne 1. 1. 2016 nehospodařil na podporovaných pozemcích tak, jak mu ukládá smlouva o podpoře a Pokyny, neboť na základě pachtovní smlouvy ze dne 1. 1. 2016 propachtoval podporované pozemky společnosti , právnická osoba, , čímž porušil výše uvedená ustanovení smluv o podpoře a Pokynů. Žalovanému bylo dopisem ze dne 5. 10. 2020, který byl žalovanému doručen dne 8. 10. 2020, doručeno závěrečné vyúčtování, když v tomto vyúčtování byl vyzván k zaplacení přeplatku na podpoře ze Smlouvy o podpoře č. , hodnota, ve výši 129 270 Kč a ze Smlouvy o podpoře č. , hodnota, ve výši 121 292 Kč. Žalovaný podal proti této výzvě dne 22. 10. 2020 námitky, které byly ze strany žalobkyně vypořádány v dopise ze dne 23. 12. 2020. Dle čl. 6 písm. b) smluv o podpoře je žalobkyně oprávněna požadovat smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení s vrácením přeplatku podpory. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, avšak žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že ji neuznává v plném rozsahu. Žalovaný v první řadě vznáší námitku promlčení. Pokud žalobkyně tvrdí, že se žalovaný dopustil tvrzeného porušení Smlouvy dne 1. 1. 2016, žalobkyně jej vyzvala k vrácení podpory až přípisem ze dne 5. 10. 2020 a nárok u soudu uplatnila až žalobou ze dne 13. 6. 2023, je nárok žalobkyně promlčen. Žalovaný je přesvědčen o tom, že se nedopustil pochybení, která mu jsou ze strany žalobkyně vytýkána. Žalovaný nepovažoval společnost , právnická osoba, za subjekt odlišný od žalovaného, byť si je vědom toho, že společnost , právnická osoba, je čistě z formálního hlediska jiným subjektem s jiným identifikačním číslem. Žalovaný již v rámci předchozího řízení probíhajícího před žalobkyní opakovaně uváděl, že je jediným jednatelem a jediným společníkem společnosti , právnická osoba, , a to od jejího vzniku dne 4. 2. 2012. Žalovaný považoval propachtování předmětných pozemků za pacht „sám sobě“, když propachtoval předmětné pozemky společnosti, jejímž je jediným společníkem a jednatelem a jejímž prostřednictvím žalovaný vykonává podnikatelskou činnost. Tento právní závěr žalovaný opírá o judikaturu Nejvyššího soudu ČR, např. o rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2999/2016. Nad rámec shora uvedeného žalovaný uvádí, že bez ohledu na předloženou argumentaci se nedopustil porušení čl. C.1.2. písm. bc) Pokynů, neboť pozemky sám sobě nepronajal, nýbrž propachtoval. Při uzavření pachtovní smlouvy však k požívání pozemků docházelo, takže ustanovení čl. C.1.2. písm. bc) Pokynů ze strany žalovaného v žádném případě porušeno nebylo. Žalovaný tvrdí, že se žalobkyní tvrzených porušení Smlouvy nedopustil, když plnil a plní veškeré povinnosti, které mu vyplývají ze Smlouvy, hospodařil a hospodaří na nakoupené půdě, nepronajal pozemky třetí osobě ani nepropachtoval nakoupenou půdu třetí osobě, s výhradou společnosti , právnická osoba, , když fakticky, právně a zejména v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR činnost společnosti , právnická osoba, představuje výkon nezávislé práce na základě živnostenského oprávnění ze strany žalovaného. Žalovaný tak po celou dobu plnil účel poskytnuté podpory a rovněž po celou dobu jednal a situaci vnímal tak, že předmětnou půdu poskytuje „sám sobě“ – tedy využívá sám vlastními silami, a tudíž obhospodařuje tuto sám zcela kontinuálně; žalovaný fakticky předmětné pozemky propachtoval sám sobě.
3. Nalézací soud řízení nejprve zastavil rozhodnutím ze dne 8. 11. 2023, č. j. 10 C 256/2023-83, neboť byl toho názoru, že v dané věci není dána pravomoc k rozhodování soudu, ale jinému orgánu. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala odvolání na základě něhož Krajský soud v Plzni rozhodnutím ze dne 11. 1. 2024, č. j. 64 Co 6/2024-143 rozhodutí Okresního soudu v Chebu změnil tak, že rozhodl, že řízení se nezastavuje a další výroky se ruší. Toto rozhodnutí odůvodnil tím, že vrácení dotace se děje v režimu zákona č. 218/2000 Sb., zatímco v případě poskytnuté podpory jde o režim vyplývající z obsahu účastníky uzavřené smlouvy na základě jiné právní úpravy a to zákonem č. 252/1997 Sb. o zemědělství.
4. Účastníci učinili při jednání nesporným, že žalobkyně uzavřela se žalovaným na základě Žádosti č. , hodnota, dne 22. 5. 2014 Smlouvu o poskytnutí finančních prostředků určených pro snížení úrokového zatížení č. , hodnota, a na základě Žádosti č. , hodnota, dne 24. 11. 2014 Smlouvu o poskytnutí finančních prostředků určených pro snížení úrokového zatížení č. , hodnota, . Podpora, která byla žalovanému poskytnuta do 31. 12. 2015 včetně, tedy do okamžiku porušení podmínek poskytování podpory žalovaným, žalobkyně vrátit nepožaduje a není součástí vyčíslené žalované částky, když žalovány jsou až částky vyplacené od 1. 1. 2016. Pozemky, na které byly čerpány podpory, jsou pozemky k. ú. , adresa, , , Anonymizováno, dále pozemky v k. ú. , adresa, a , Anonymizováno, , a pozemek v k. ú. , adresa, .
5. Soudem byl dále zjištěn následující skutkový stav. Žalovaný podal dne 25. 3. 2014 žádost o podporu č. j. , Anonymizováno, a dne 1. 8. 2014 žádost o podporu č. j. , Anonymizováno, programu Podpora nákupu půdy. Poskytování podpory v tomto programu se řídí Pokyny pro poskytování podpory Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a.s. v rámci programu „Podpora nákupu půdy“ – podpora ve formě finančních prostředků určených pro snížení úrokového zatížení úvěrů na nákup zemědělské půdy, která není ve vlastnictví státu. Tyto pokyny byly přílohou uzavřených smluv o podpoře. Cílem příslušného programu podpory je v souladu s jeho bodem C.1.1. zpřístupnění pořízení zemědělské půdy jako primárního výrobního prostředku zemědělských prvovýrobců. Smyslem a účelem podpory je umožnit žadateli pořídit zemědělskou půdu, za účelem podpory jeho vlastní zemědělské činnosti. Žalobkyně uzavřela dle ust. § 1746 odst. 2 občanského zákoníku se žalovaným na základě Žádosti č. , hodnota, dne 22. 5. 2014 Smlouvu o poskytnutí finančních prostředků určených pro snížení úrokového zatížení č. , hodnota, a na základě Žádosti č. , hodnota, dne 24. 11. 2014 Smlouvu o poskytnutí finančních prostředků určených pro snížení úrokového zatížení č. , hodnota, . Podle smluv o podpoře se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému podporu úroků z úvěru poskytnutého žalovanému bankou , právnická osoba, , Anonymizováno, , a. s. na základě úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 24. 3. 2014, a to na nákup zemědělské půdy o výměře 88 624 m² v k. ú. , adresa, , a dále na základě úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 29. 7. 2014 uzavřené mezi , právnická osoba, Bank, a. s. a žalovaným na nákup zemědělské půdy o výměře 66 883 m² v k. ú. , adresa, . Dle ustanovení čl. 4 odst. 4.5 smluv o podpoře platí, že žalovaný je povinen plnit veškeré povinnosti, které vyplývají z Pokynů. V bodě C.1.2. písm. bb) Pokynů je stanoveno, že žalovaný jako žadatel o podporu musí hospodařit, tedy provozovat zemědělskou výrobu, na nakoupené půdě po dobu, kdy mu je ze strany žalobkyně poskytována podpora, minimálně však po dobu pěti let, kdy uvedená lhůta začíná plynout od data uzavření smlouvy o podpoře. V bodě C.1.2. písm. bc) Pokynů je stanoveno, že nakoupená půda nesmí být předmětem smluvního převodu ani pronájmu po celou dobu trvání smluvního vztahu s žalobkyní bez jeho předchozího písemného souhlasu. Žalobkyně k tomutu uvedla, že v případě, kdy uděluje souhlas s propachtováním pozemků tak musí současně s novým pachtýřem uzavřít smlouvu o převodu té podpory a tento musí převzít veškeré závazky z té smlouvy, takže tam jde o to, že beneficientem té podpory musí být vždycky ten subjekt, který na těch pozemcích hospodaří. Kdyby byla podána žádost o propachtování nebo pronájem těch pozemků jinému subjektu, žalobkyně by žádost posoudila a posoudila by, zda ten subjekt, na který mají být pozemky převedeny splňuje podmínky daného programu podpory a zda je zde nějaký relevantní důvod pro to, aby ta podpora byla převedena na jiný subjekt. Aby byla zajištěna účelnost poskytnuté podpory a dosažení cíle daného programu podpory, je jako jedna z podmínek pro poskytnutí podpory stanovena povinnost pro jejího příjemce na nakoupené půdě po stanovenou dobu hospodařit, tedy provozovat zemědělskou výrobu viz bod C.1.2. písm. bb) Pokynů a stejně tak nemožnost převést nebo propachtovat tuto půdu bez předchozího písemného souhlasu žalobkyně viz bod C.1.2. písm. bc) Pokynů. Zde nutno podotknout, že dle názoru soudu je výklad jednoznačný a pokud je uvedeno, že žadatel se musí zavázat k hospodaření, znamená to, že žadatel je povinen hospodařit. Pokud byl žadatelem žalovaný jako fyzická osoba, tak přímo on se zavázal na předmětných pozemcích hospodařit. V případě, že příjemce podpory tyto základní podmínky nedodrží, žalobkyně vždy vyžaduje vrácení poskytnuté podpory. Na základě provedené kontroly ze strany žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný ode dne 1. 1. 2016 nehospodařil na podporovaných pozemcích tak, jak mu ukládá smlouva o podpoře a Pokyny, neboť na základě pachtovní smlouvy ze dne 1. 1. 2016 propachtoval podporované pozemky společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, . Propachtováním podporované půdy Společnosti došlo ze strany žalovaného k porušení ustanovení Pokynů v bodě C.1.2. písm. bb) a bc), a tím k porušení ustanovení smluv o podpoře v čl. 4 odst. 4.
5. Dle čl. 2. odst. 2.6 písm. h) smluv o podpoře platí, že závazek žalobkyně poskytovat podporu v případě, že žalovaný přestane splňovat podmínky pro poskytnutí podpory uvedené v Pokynech, zaniká. Dle čl. 3 odst. 3.4 smluv o podpoře pak žalobkyně do jednoho roku od chvíle, kdy se dozvěděla o zániku svého závazku poskytovat podporu, provede závěrečné vyúčtování a odešle jej žalovanému. Žalobkyně provedla ke dni 1. 1. 2016 závěrečné vyúčtování, na základě kterého byl zjištěn přeplatek na podpoře a žalovaný byl vyzván k jeho zaplacení. Dle čl. 3.5 smluv o podpoře pak platí, že je-li v závěrečném vyúčtování zjištěn přeplatek podpory, je žalovaný povinen jej vrátit žalobci do 60 dnů od doručení závěrečného vyúčtování. Přeplatek na podpoře je požadován v souladu s čl. 2 odst. 2.6 písm. h), kdy s ohledem na porušení závazku hospodaření a propachtováním bez předchozího souhlasu přestal žalovaný splňovat podmínky pro poskytnutí podpory uvedené v Pokynech, a závazek žalobkyně k poskytování podpory tak zanikl. S ohledem na výše uvedené bylo žalovanému dopisem ze dne 5. 10. 2020, doručeným mu dne 8. 10. 2020, doručeno závěrečné vyúčtování, v němž byl žalovaný vyzván k zaplacení přeplatku na podpoře. Žalovaný podal proti této výzvě dne 22. 10. 2020 námitky, které byly ze strany žalobkyně vypořádány v dopise ze dne 23. 12. 2020, který byl žalovanému doručen dne 30. 12. 2020, kdy nebyly shledány důvodnými. Žalovaný byl současně výzvou ze dne 22. 12. 2020 znovu vyzván k zaplacení přeplatku na podpoře ze Smlouvy o podpoře č. , hodnota, ve výši 129 270 Kč a ze Smlouvy o podpoře č. , hodnota, ve výši 121 292 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy k vrácení přeplatků na podpoře, když tato výzva byla doručena žalovanému dne 30. 12. 2020. Za účelem mimosoudního řešení sporu zaslal dále žalobkyně dne 26. 2. 2021 žalovanému ještě předžalobní výzvu, která byla žalovanému doručena dne 2. 3. 2021.
6. Z provedených výpisů z banky soud dále zjistil následující skutečnosti. Na základě Smlouvy o podpoře č. , hodnota, žalobkyně vyplatila žalovanému podporu ve výši 128 519 Kč a na základě Smlouvy o podpoře č. , hodnota, podporu ve výši 121 292 Kč, a to na účet žalovaného č. , č. účtu, . Dále má soud za prokázané, že žalovaná částka ke smlouvě č. , hodnota, činí částku 128 519 Kč, když tato se skládá ze zaslaných částek dne 22. 12. 2016 ve výši 17 096 Kč, ze dne , právnická osoba, . 2017 ve výši 17 539 Kč, ze dne 29. 8. 2017 ve výši 16 758 Kč, ze dne 18. 7. 2018 ve výši 16 533 Kč, ze dne 3. 9. 2018 ve výši 15 768 Kč, ze dne 28. 2. 2019 ve výši 15 527 Kč, ze dne 21. 8. 2019 ve výši 14 778 Kč a ze dne 19. 2. 2020 ve výši 14 520 Kč. Dále má soud za prokázané, že žalovaná částka ke smlouvě č. , hodnota, činí částku 121 292 Kč a skládá se ze zaslaných částek dne 8. 8. 2016 ve výši 14 045 Kč, ze dne , právnická osoba, . 2017 ve výši 13 667 Kč, ze dne 29. 8. 2017 ve výši 12 920 Kč, ze dne 19. 2. 2018 ve výši 13 420 Kč, ze dne 3. 9. 2018 ve výši 14 450 Kč, ze dne 28. 2. 2019 ve výši 16 931 Kč, ze dne 21. 8. 2019 ve výši 17 876 Kč a ze dne 20. 2. 2020 ve výši 17 983 Kč. Souhrn všech výše uvedených částek ze Smlouvy č. , hodnota, a ze Smlouvy č. , hodnota, tedy činí částku ve výši 249 811 Kč.
7. Soud zamítnul k důkazu příspěvek , tituly před jménem, , jméno FO, na sociální síti Twitter, když tento důkaz neprokazuje skutečnosti důležité pro předmětné rozhodnutí.
8. Podle § 1746 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dale jen “ObčZ”), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na základě Smlouvy o podpoře č. , hodnota, žalobkyně vyplatila žalovanému podporu ve výši 128 519 Kč a na základě Smlouvy o podpoře č. , hodnota, podporu ve výši 121 292 Kč. Podpora může být poskytnuta jenom subjektu, který podá žádost o podporu, splní všechny náležitosti daného programu podpory a jehož žádosti bude ze strany žalobkyně na základě zhodnocení všech kritérií dle ust. § 2da odst. 8 zoz, vyhověno. Podpora je následně poskytována na základě smlouvy uzavřené mezi žadatelem o podporu a žalobkyní. Poskytování podpor žalobkyní je možné jen ve vztahu k žadateli, který podá žádost a splní všechny specifické podmínky daného programu podpory. Následně v dnaém případě byla s žalovaným jako fyzickou osobou, po posouzení jeho žádosti, uzavřena smlouva o podpoře, kde se žalovaný zavázal všechny podmínky po stanovenou dobu dodržovat a žalobkyně je oprávněna splnění podmínek kontrolovat. Žadatelem byl v daném případě žalovaný a stanovené podmínky pro poskytnutí podpory splňoval žalovaný jakožto fyzická osoba podnikající. Není možné tvrdit, že tyto podmínky současně splňuje i obchodní společnost, v níž je žalovaný jediným společníkem a jednatelem a také majitelem této společnosti. U společnosti , právnická osoba, , se jedná se o odlišný subjekt, který nepodal žádost o podporu a nebyl ze strany žalobkyně z hlediska splnění podmínek podpory vůbec posuzován. Podpora není určena k tomu, aby byly pozemky propachtovány třetímu subjektu. Poskytnutá podpora má být výhodou pro ten subjekt, který splní všechny podmínky a zaváže se k jejich dodržování. Je zřejmé, že společnost , právnická osoba, , je subjekt odlišný od žalovaného, který nepožádal o podporu. Soud má za prokázané, že vzhledem k výše uvedenému nebyla splěna podmínka hospodaření žalovaného ani podmínka nepropachtování dalšímu subjektu. Je tak nutno dospět k závěru, že žalovaný od 1. 1. 2016 přestal splňovat výše uvedené podmínky pro poskytnutí podpory, když předmětné pozemky propachtoval třetímu subjektu. Za tohoto stavu tak má žalobkyně nárok na vrácení podpory poskytnuté od 1. 1. 2016 a dále, když tato činí částku 249 811 Kč, o čemž bylo rozhodnuto výrokem I. tohoto rozsudku. Výrokem II. musel soud žalobu co do částky 751 Kč zamítnout, když je zřejmé, že šlo o administrativní pochybení žalobkyně, na což byla při jednání upozorněna, avšak neučinila žádný procení návrh spočívající například v částečném zpětvzetí.
10. Dle čl. 6 písm. b) smluv o podpoře je žalobkyně oprávněna požadovat smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení s vrácením přeplatku podpory dle čl. 3.4 smluv o podpoře. Lhůta k vrácení přeplatku, sjednaná v čl. 3.5 smluv o podpoře v délce 60 dnů od doručení závěrečného vyúčtování podpory, uběhla dne 7. 12. 2020. Neuhrazením závazků v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném ode dne 8. 12. 2020 úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ. K námitce žalovaného, že soud by měl moderovat tyto smluvní úroky z prodlení tento uvádí, že úrok odpovídá ujednání smluvních stran a činí 18,25 % ročně, když soud má za to, že tato sazba se nikterak extrémně nevymyká a není nepřiměřená. Navíc se v daném případě jednalo o vztah mezi podnikateli, tedy podobné postavení smluvních stran, žalovaný není stižen žádnou další sankcí, tj. ani úroky ani smluvní pokutou, a tento smluvní úrok z prodlení není tedy ani v rozporu s dobrými mravy a soudu se jeví jako přiměřený.
11. K námitce žalovaného týkající se argumentace, že podporovanou půdu propachtoval sám sobě, když dle judikátu NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2999/2016 se podnikání formou společnosti s ručením omezeným s jediným společníkem a jednatelem považuje za živnostenské podnikání provozované tímto jediným společníkem a jednatelem, a z uvedeného důvodu tak z jeho strany k porušení výše uvedených ustanovení smluv o podpoře a Pokynů nedošlo, považuje soud za irelvantní, neboť jej nelze vztáhnout na daný případ.
12. K námitce žalovaného, že ve smlouvě byl uveden zákaz pronájmu, avšak žalovaný nepronajal nýbrž propachtoval předmětné pozemky soud sděluje následující. V bodě C.1.2. písm. bc) Pokynů je stanoveno, že nakoupená půda nesmí být předmětem smluvního převodu ani pronájmu po celou dobu trvání smluvního vztahu s žalobkyní bez jejího předchozího písemného souhlasu. Propachtování pozemků v souladu s utanovením § 2332 ObčZ znamená, že pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání. Výkladem lze tedy dospět k jednoznačnému názoru, že když je zakázán pronájem pozemků jinému subjektu, tak to dopadá i na situaci, když žalovaný předmětné pozemky propachtoval.
13. K námitce žalovaného, že tento je slabší stranou, soud uvádí následující. Podle § 433 odst. 2 ObčZ se má za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním. Pro vymezení slabší strany v konkrétním případě bude zásadně nutné identifikovat přítomnost určité nevýhody této strany, která musí být natolik významná, že ji lze pro daný vztah považovat za rozhodující, když ničeho takového u žalobkyně soud neidentifikoval. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR NS 23 ICdo 56/2019 „poskytuje § 433 ObčZ ochranu všem subjektům, které splňují naplnění předpokladů postavení slabší strany a prokáží, že druhá strana zneužila své hospodářské postavení nebo kvalitu odborníka k vytvoření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle NS ve vztahu ke sjednanému úroku pro účely aplikace § 433 nepostačují pouhá skutková zjištění o jeho výši. Je třeba prokázat ostatní předpoklady důvodné aplikace takové úpravy. Nepostačuje tak prokázání toliko silnějšího hospodářského postavení nebo kvality odborníka, ale je třeba prokázat, že došlo ke zneužití takového postavení nebo kvality odborníka silnější strany.” Žalovaný při svém účastnickém výslechu uvedl, že dlouhodobě spolupracuje se žalobkyní jak on sám, fyzická osoba podnikající, tak i jeho společnosti. Žalovaný tak musí být bezpečně obeznámen se způsobem procesu sjednávání těchto smluv a jejich podmínek u žalobkyně, když navíc uvedl, že smlouvy četl. Žalovaný dostává finanční prostředky bez jakéhokoliv dalšího nároku vůči žalobkyni, když jediné co musí, je dodržovat podmínky a povinnosti ve smlouvě uvedené. Soud je toho názoru, že žalobkyně svého postavení ani kvality odborníka v předmětném sporu nezneužila, když žalovaný je majitelem několika společností a ve svém oboru je tak zdatným profesionálem. V dané věci se jedná o smluvní vztah dvou rovnocenných subjektů, které se dohodly na vzájemných právech a povinnostech, a nelze tak říci, že by žalovaný byl stranou slabší.
14. K námitce žalovaného týkající se promlčení a jeho neúčinnosti soud dodává, že žalobkyně a žalovaný si ujednaly ve smyslu § 630 ObčZ délku promlčecí doby odchylně od zákona. Ve smlouvě o poskytnutí finančních prostředků určených pro snížení úrokového zatížení č. , hodnota, ze dne 22. 5. 2014 a rovněž ve smlouvě o poskytnutí finančních prostředků určených pro snížení úrokového zatížení č. , hodnota, ze dne 24. 11. 2014 je v čl. 8 odst. 8.3 sjednáno, že promlčecí doba veškerých práv vzniklých žalobkyni vůči žalovanému ze Smluv nebo v jejich souvislosti je prodloužena na dobu 10 let od okamžiku, kdy taková promlčecí doba začne běžet poprvé. Bylo to učiněno formou prohlášení, je to obsahem smlouvy a není zde dán důvod pro neúčinnost. Počátek promlčecí doby je pak dán uplynutím lhůty k vrácení přeplatku podpory, kdy tato lhůta činí dle čl. 3.
5. Smluv 60 dnů od doručení závěrečného vyúčtování. Závěrečné vyúčtování podpory bylo žalovanému doručeno dne 8. 10. 2020 a uhradit předmětnou částku tak měl žalovaný do 7. 12. 2020. Nárok žalobkyně tak rozhodně není promlčen a nutno podotknout, že by ani nebyl promlčen při promlčecí lhůtě v trvání 3 let. Navíc, nelze ani přisvědčit námitce žalovaného, že tento je slabší stranou a tedy k takovému ujednání by se nemělo přihlížet. Podle § 630 odst. 1 ObčZ si strany mohou ujednat delší promlčecí lhůtu, než jakou stanoví zákon a to nejdéle v trvání 15 let, pokud si účastníci dohodli délku promlčecí lhůty v trvání 10 let, je toto v souladu s ustanovením § 630 odst. 1 ObčZ. K námitce žalovaného, že podle ustanovení § 630 odst. 2 je-li delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k ujednání, soud dodává, že předmětnou námitku považuje za lichou s ohledem na to, jak je výše odůvodněno, že žalovaný není v předmětném sporu slabší stranou.
15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. Žalobkyně měla v této věci neúspěch pouze v nepatrné části a proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů tohoto řízení. Podle § 151 odst. 3 OSŘ účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 OSŘ a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. V předmětné věci žalobkyně doložila údaje a výši cestovních nákladů, z nichž posléze soud vycházel. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 529 Kč a podle § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ze 7 úkonů nezastoupeného účastníka řízení po 300 Kč (1. předžalobní výzva, 2. podání žaloby, 3. vyjádření z 8. 9. 2023, 4. vyjádření z 12. 10. 2023, 5. odvolání proti usnesení ze dne 8. 11. 2023, 6. příprava účasti na jednání, 7. účast u jednání u OS v Chebu dne 27. 3. 2024), celkem ve výši 2 100 Kč a podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z náhrady cestovních výdajů k jednání z , adresa, a zpět dne 27. 3. 2024 osobním automobilem RZ , SPZ, , 344 km, spotřeba paliva 5,5 litrů na 100 km (podle metodiky EU 2004/3), cena za 1 litr benzinu 38,20 Kč podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. a podle téže vyhlášky sazba základní náhrady ve výši 5,60 Kč za 1 km jízdy. Jízdné tedy činí částku 2 649,14 Kč. Celkem pak náklady žalobkyně představují částku 17 278,14 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.