10 C 445/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 16 792,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 792,5 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 674 Kč za dobu od 4. 1. 2023 do zaplacení, z částky 3 067 Kč za dobu od 4. 2. 2023 do zaplacení, z částky 39 Kč za dobu od 7. 3. 2023 do zaplacení, z částky 12,5 Kč za dobu od 4. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora ve výroku tohoto rozsudku uvedené částky a to z titulu plateb třetím stranám a službu O2 Security.

2. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila.

3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a OSŘ, bez nařízení jednání.

4. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Na základě smlouvy ze dne 24. 11. 2020 žalovaná, jakožto účastník služby elektronických komunikací, měla na základě smluvních podmínek možnost prostřednictvím svého mobilního telefonního čísla uskutečnit rovněž platby za zboží a služby. Zákazník je oprávněn zadávat příkazy k provedení platby za své nákupy u třetích stran prostřednictvím sítě žalobkyně a koncového zařízení. Dlužné částky za platby přes O2, tedy služby třetích stran celkem činily 16 663 Kč. Smlouvou ke smlouvě ze dne 24. 11. 2020 si žalovaná sjednala u žalobkyně službu O2 Security pro mobil v ceně 39 Kč měsíčně s tím, že první měsíc této služby byl zdarma. Služba O2 Security je ochrana internetového připojení před útoky a škodlivým obsahem. Žalobkyně vyúčtovala za 3 měsíce částku 3 x 39 Kč. V zúčtovacím období od 12. 2. 2023 do 11. 3. 2023 byla účtována pouze poměrná část poskytování služby v tomto období do zrušení služby v částce 12,50 Kč. Dlužné částky za doplňkovou službu O2 SECURITY činila celkem částku 129,50 Kč. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení částky, resp. že je zde jiná skutečnost, kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalované. Žalovaná však ani jednu z těchto povinností nesplnila.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud dále k závěru, že mezi účastníky došlo v souladu s § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, k uzavření smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací v jejímž rámci strany ujednaly i smlouvu o platebních transakcích a platebních službách a to v souladu se z. č. 284/2009 Sb., o platebním styku, na jejímž základě byla žalovaná oprávněna zadávat žalobkyni příkazy k provedení platebních transakcí a částku zaplacenou žalobkyní na základě příkazu žalované byla žalovaná následně povinna žalobkyni uhradit společně s cenou za poskytnuté telekomunikační služby v době splatnosti vyúčtování takových služeb, což je zřejmé z obchodních podmínek. Žalovaná tak prostřednictvím svého elektronického komunikačního zařízení provozovaného v síti žalobkyně zadala žalobkyni příkaz k zaplacení za zboží a služby, které čerpala od třetích osob. Ujednání stran posuzoval soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, kterou lze podřadit pod nepojmenované smlouvy podle ust. § 1746 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „ObčZ) za podmínek stanovených zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve vztahu k poskytovaným elektronickým službám, podle kterých vznikla žalobci povinnost poskytovat tyto služby a žalovanému hradit jejich cenu. Co se týče ujednání O2 security toto soud posoudil jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, kterou lze podřadit pod nepojmenované smlouvy podle ust. § 1746 odst. 2 OZ. Neuhrazením závazků v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení, úroky z prodlení dle § 1968 ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající požadované výši. Soud proto žalobě vyhověl.

6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč a paušální náhrada hotových výdajů dle § 151 odst. 3 OSŘ 2 x 100 Kč, v souladu s vyhláškou č. 254/2015 ze dne 23. září 2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.