Okresní soud v Chebu · Rozsudek

10 C 449/2024

č. j. 10 C 449/2024-41

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-03-19 · ECLI:CZ:OSCH:2025:10.C.449.2024.1

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice o zaplacení 60 346,73 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 60 346,73 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 33 058,53 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 675,82 Kč, s úrokem ve výši 14,90 % ročně z částky 59 146,73 Kč od 16. 2. 2017 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši7,05 % ročně z částky 60 346,73 Kč od 16. 2. 2017 do 30. 6. 2017,7,05 % ročně z částky 60 346,73 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017,7,50 % ročně z částky 60 346,73 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018,8,00 % ročně z částky 60 346,73 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018,8,75 % ročně z částky 60 346,73 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019,9,00 % ročně z částky 60 346,73 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019,9,00 % ročně z částky 60 346,73 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020,7,25 % ročně z částky 60 346,73 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020,7,25 % ročně z částky 60 346,73 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021,7,50 % ročně z částky 60 346,73 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021,10,75 % ročně z částky 60 346,73 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022,14,00 % ročně z částky 60 346,73 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022,14,00 % ročně z částky 60 346,73 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023,14,00 % ročně z částky 60 346,73 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023,13,75 % ročně z částky 60 346,73 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024,11,75 % ročně z částky 60 346,73 Kč od 1. 7. 2024 do 25. 9. 2024,a za dobu od 26. 9. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 30 836,90 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky s příslušenstvím uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku a to z titulu uzavřené úvěrové smlouvy. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, ., a žalovanou došlo dne 21. 8. 2006 k uzavření Smlouvy o úvěru reg. č. , číslo, . V souladu se Smlouvou byl žalované jednorázově poskytnut úvěr ve sjednané výši 90 000 Kč. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. , číslo, . Celkovou výši úvěru byla žalovaná povinna splácet v pravidelných 71 měsíčních splátkách ve výši 1 915 Kč a k datu splatnosti sjednanými ve Smlouvě. Spolu se splátkami úvěru se žalovaná ve Smlouvě zavázala hradit úroky z vyčerpané jistiny úvěru ve výši 14,90 % ročně. Dále byl žalovaný povinen hradit poplatky za poskytnuté bankovní služby (zejména za správu úvěru, za pojištění) ve výši dle přílohy Smlouvy, příp. dle sazebníku. Žalovaná však splátky úvěru a úroků a poplatky nehradila řádně a včas, a tím se dostala do prodlení s úhradou peněžitých závazků ze Smlouvy ve smyslu čl. 12. odst. 1 Podmínek. V důsledku porušení smluvních povinností tak věřitel , právnická osoba, . využila svého práva a v souladu s čl. 12 odst. 2 Podmínek dopisem ze dne 15. 9. 2009 vyzvala žalovanou k okamžitému splacení celé dlužné částky úvěru ze Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy vč. příslušenství a všech práv a povinností s ní spojených byla ze strany , právnická osoba, . na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2015 postoupena žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 14. 12. 2015. Za období od zesplatnění pohledávky do dne sepisu této žaloby bylo na pohledávku uhrazeno celkem 67 590,10 Kč, poslední platba byla uhrazena dne 15. 2. 2017. Platby byly započteny co do výše 31 523,78 Kč na zákonný úrok z prodlení a co do výše 36 066,32 Kč na úrok z úvěru. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení jistiny ve výši 59 146,73 Kč, úroku z úvěru vyčísleného ke dni poslední úhrady 15. 2. 2017 ve výši 33 058,53 Kč, úroku z prodlení vyčísleného ke dni poslední úhrady 15. 2. 2017 ve výši 2 675,82 Kč, poplatků ve výši 1 200 Kč, úroků z úvěru ve výši 14,90 % ročně z dlužné jistiny ve výši 59 146,73 Kč ode dne následujícího po poslední platbě, tj. od 16. 2. 2017, do zaplacení a dále úroků z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z jistiny a poplatků ve výši 60 346,73 Kč ode dne následujícího po poslední platbě, tj. od 16. 2. 2017, do zaplacení.

2. Opatrovnice žalované vznesla námitku promlčení žalované částky s odkazem na § 609 a násl. občanského zákoníku, neboť celý úvěr se stal splatným dne 15. 9. 2009, a proto žalovaná považuje dluh žalobkyně za promlčený.

3. Na základě tohoto se vyjádřila žalobkyně tak, že splatnost pohledávky ze Smlouvy o úvěru reg. č. , číslo, nastala dne 15. 9. 2009. Ovšem právní předchůdce žalobkyně uplatnil splatnou pohledávku z této smlouvy před uplynutím obecné promlčecí doby dne 9. 2. 2010 žalobou v rozhodčím řízení. Ve věci byl vydán dne 10. 6. 2010 rozhodčí nález, č. j. K/2010/00924. Na základě rozhodčího nálezu byla usnesením, které vydal Okresní soud v Chebu dne 22. 11. 2010, č. j. 13 XE 11017/2010-11 nařízena exekuce na majetek žalované k uspokojení pohledávky oprávněného (právní předchůdkyně žalobkyně), a současně exekuční soud pověřil provedením této exekuce soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , se sídlem , adresa, . V souzené věci byl vykonávaný rozhodčí nález vydán a návrh na zahájení předmětné exekuce byl podán před okamžikem rozhodným pro dovození sjednoceného přístupu rozhodovací praxe k neplatnosti rozhodčích doložek, kterým je okamžik vydání usnesení ve věci sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 dne 11. 5. 2011. Usnesením soudního exekutora ze dne 29. 7. 2024, č. j. 091 EX 10305/10, které bylo žalobkyni doručeno dne 30. 7. 2024, pak bylo rozhodnuto o zastavení této exekuce. Stávající žaloba byla žalobkyní podána k nadepsanému obecnému soudu dne 12. 9. 2024, tedy bez zbytečného odkladu a ve lhůtě do 30 dnů poté, co došlo k pravomocnému zastavení exekuce.

4. Opatrovnice žalované se k tomuto vyjádřila tak, že vzhledem k tomu, že exekuční řízení bylo zastaveno usnesením soudního exekutora ze dne 29. 7. 2024, č. j. 091 EX 10305/10, které bylo žalobkyni doručeno dne 30. 7. 2024, tak v souladu s ustanovením § 16 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení zůstaly zachovány účinky podané rozhodčí žaloby a k promlčení pohledávky žalobkyně ze Smlouvy nedošlo. Dále namítla, že žalobkyně zaplacenou částku zcela účelově započetla co do výše 31 523,78 Kč na zákonný úrok z prodlení a co do výše 36 066,32 Kč na úrok z úvěru. Žalovaná je přesvědčena, že právě jednání žalobkyně, která úhradu ve výši 67 590,10 Kč započetla na příslušenství pohledávky, zejména na zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru, je v rozporu s dobrými mravy. Dle dosavadní soudní praxe se vychází z předpokladu, že úhrady dlužníka (žalované) by měly být započteny nejdříve na jistinu pohledávky, aby se zastavil nárust dluhu. Jednání žalobkyně odporující tomuto pravidlu je proto dle žalované neplatné.

5. K tomuto se následně vyjádřila žalobkyně tak, že zápočet plateb žalované nejprve na úroky z prodlení a na úroky je zcela v souladu se smluvním ujednáním a rovněž i s příslušným ustanovením § 330 odst. 2 obchodního zákoníku (kterým se právní vztahy z této Smlouvy řídí vzhledem k datu jejího uzavření v r. 2006) a rovněž i s ust. § 1932 občanského zákoníku, ve znění platném ke dni učinění plateb.

6. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, ., a žalovanou došlo dne 21. 8. 2006 k uzavření Smlouvy o úvěru reg. č. , číslo, . V souladu se Smlouvou byl žalované jednorázově poskytnut úvěr ve sjednané výši 90 000 Kč. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. , číslo, . Celkovou výši úvěru byla žalovaná povinna splácet v pravidelných 71 měsíčních splátkách ve výši 1 915 Kč a k datu splatnosti sjednanými ve Smlouvě. Spolu se splátkami úvěru se žalovaná ve Smlouvě zavázala hradit úroky z vyčerpané jistiny úvěru ve výši 14,90 % ročně. Dále byla žalovaná povinna hradit poplatky za poskytnuté bankovní služby (zejména za správu úvěru, za pojištění) ve výši dle přílohy Smlouvy, příp. dle sazebníku. Žalovaná však splátky úvěru a úroků a poplatky nehradila řádně a včas, a tím se dostala do prodlení s úhradou peněžitých závazků ze Smlouvy ve smyslu čl. 12. odst. 1 Podmínek. V důsledku porušení smluvních povinností tak věřitel , právnická osoba, . využila svého práva a v souladu s čl. 12 odst. 2 Podmínek dopisem ze dne 15. 9. 2009 vyzvala žalovanou k okamžitému splacení celé dlužné částky úvěru ze Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy vč. příslušenství a všech práv a povinností s ní spojených byla ze strany , právnická osoba, . na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2015 postoupena žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 14. 12. 2015. Za období od zesplatnění pohledávky do sepisu žaloby bylo na pohledávku uhrazeno celkem 67 590,10 Kč, poslední platba byla uhrazena dne 15. 2. 2017. Platby byly započteny co do výše 31 523,78 Kč na zákonný úrok z prodlení a co do výše 36 066,32 Kč na úrok z úvěru. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení jistiny ve výši 59 146,73 Kč, úroku z úvěru vyčísleného ke dni poslední úhrady 15. 2. 2017 ve výši 33 058,53 Kč, úroku z prodlení vyčísleného ke dni poslední úhrady 15. 2. 2017 ve výši 2 675,82 Kč, poplatků ve výši 1 200 Kč, úroků z úvěru ve výši 14,90 % ročně z dlužné jistiny ve výši 59 146,73 Kč ode dne následujícího po poslední platbě, tj. od 16. 2. 2017, do zaplacení a dále úroků z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z jistiny a poplatků ve výši 60 346,73 Kč ode dne následujícího po poslední platbě, tj. od 16. 2. 2017, do zaplacení.

7. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník platný do 31.12.2013, (dále jen „ObchZ) smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Výše uvedenou smlouvu mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 497 a násl. ObchZ, na jejímž základě žalobkyně žalované půjčila peníze a žalované jako dlužnici vznikla povinnost vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek, který jí z této smlouvy vyplýval a poskytla žalované výše specifikovaný úvěr. Žalovaná však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnila. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána vůči žalované po právu, proto jí soud v rozsahu uvedeném ve výroku I. vyhověl a to včetně požadovaných úroků a poplatků. Protože žalovaná neplnila řádně a včas své peněžité závazky, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení úroky z prodlení; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala.

9. K námitkám opatrovnice žalované soud konstatuje, že ve věci byl vydán dne 10. 6. 2010 rozhodčí nález, č.j. K/2010/00924. Na základě rozhodčího nálezu byla usnesením, které vydal Okresní soud v Chebu dne 22. 11. 2010, č. j. 13 XE 11017/2010-11 nařízena exekuce na majetek žalované. Tímto došlo k stavení běhu promlčecí doby podle § 403 obchodního zákoníku a § 14 zákona o rozhodčím řízení. Usnesením soudního exekutora ze dne 29. 7. 2024, č.j. 091 EX 10305/10, které nabylo právní moci dne 17. 9. 2024, pak bylo rozhodnuto o zastavení této exekuce a již dne 12. 9. 2024 byla podána předmětná žaloba. Soud zde poukazuje na nález sp. zn.

I. ÚS 1091/19 ze dne

17. července 2019, dle kterého Rozhodčí smlouva, která neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc nebo konkrétní způsob jeho určení, nýbrž pouze odkazuje na rozhodčí řád, je pro obcházení zákona smlouvou absolutně neplatnou. Jedním z důsledků neplatnosti rozhodčí doložky je okolnost, že rozhodčí nález na základě ní vydaný není způsobilým exekučním titulem. Pokud přesto byla exekuce zahájena a je v ní pokračováno, je nutné ji v každé fázi zastavit pro nepřípustnost podle § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu, a to i tehdy, jestliže povinný neplatnost rozhodčí doložky v průběhu rozhodčího řízení nenamítal. Není přitom podstatné, že samotný rozhodčí nález nebyl formálně zrušen. Zahájení rozhodčího řízení vede ke stavení promlčecí doby podle § 403 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a § 14 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, i tehdy, jestliže je později rozhodčí nález zrušen nebo je konstatována jeho nevykonatelnost. Pokud věřitelé uplatnili rozhodčí doložku před 11. 5. 2011, tedy přede dnem vydání sjednocujícího usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, které dovodilo neplatnost rozhodčích doložek bez přímého označení rozhodce, činili tak v období neustálené změny rozhodovací praxe obecných soudů k rozhodčím doložkám a použije se na ně ustanovení o stavení promlčecí doby. Z judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 80/2020 vyplývá, že Exekuční soudy mohou (bez jakýchkoli pochyb u rozhodčích nálezů vydaných v době před 1. dubnem 2012) přijmout závěr, že rozhodčí nález jim předkládaný coby exekuční titul nemá žádné právní účinky (jelikož nebyl vydán v mezích pravomoci rozhodce) a není tedy exekučním titulem, bez zřetele k tomu, že formálně nedošlo (ani již nedojde, vzhledem k případně zmeškaným lhůtám) k jeho zrušení (soudem) postupem předjímaným zákonem o rozhodčím řízení (R 92/2013). Ve výše ustaveném skutkovém a právním rámci Nejvyšší soud úvodem poznamenává, že vzhledem k absenci jiného ujednání smluvních stran (§ 3028 odst. 3 druhá věta o. z.) se jejich práva a povinnosti vzešlé z úvěrových smluv uzavřených před 1. lednem 2014 řídí dosavadními právními předpisy, tedy především obchodním zákoníkem. S přihlédnutím k tomu, že promlčecí doba ohledně nároků, jež měly vzejít z oněch smluv, rovněž začala běžet před 1. lednem 2014, posuzuje se i možné promlčení těchto nároků podle dosavadních právních předpisů (§ 3036 o. z.). Z výše uvedeného má soud za prokázané, že k promlčení předmětné pohledávky nedošlo.

10. K další námitce opatrovnice žalované soud poznamenává, že zápočet plateb žalované nejprve na úroky z prodlení a na úroky je zcela v souladu se smluvním ujednáním a rovněž i s příslušným ustanovením § 330 odst. 2 obchodního zákoníku (kterým se právní vztahy z této Smlouvy řídí vzhledem k datu jejího uzavření v r. 2006), když dle předmětného ustanovení se při plnění peněžitého závazku započte placení nejprve na úroky a potom na jistinu, neurčí-li dlužník jinak.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě byla zcela úspěšná žalobkyně a proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů tohoto řízení, spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 414 Kč a v nákladech zastoupení žalobkyně advokátem, kde odměna zástupce žalobkyně činí podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb., a to podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) - 6 úkonů právní služby po 3 540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby, vyjádření ze dne 22. 1. 2025, vyjádření ze dne 12. 2. 2025, účast na jednání dne 19. 3. 2025) a podle § 13 odst. 4 AT - 3 režijní paušály po 300 Kč, celkem ve výši 900 Kč. Dále náleží žalobkyni podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 258/2024 Sb. platné od 1. 1. 2025, 3 režijní paušály podle § 13 odst. 4 ve výši 3 x 450 Kč, tj. 1 350 Kč. Zástupce žalobkyně je plátcem DPH a má proto podle § 137 odst. 1 OSŘ nárok na náhradu 21 % DPH. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný podle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.