10 C 51/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr Alexandrou Vaňkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně a žalovaného proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale hlášen ulice a číslo, PSČ obec o zaplacení částky 5 714 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 905 Kč s úroky z prodlení ve výši 8 % ročně od 6. 4.. 2010 do 30. 6. 2010 ve výši 7,75 % ročně od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012 ve výši 7,5 % ročně od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012 ve výši 7,05 % ročně od 1. 1. 2013 do 31. 12 2017 ve výši 7, 5 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 8 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 9 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 11. 3. 2021 a dále od 12. 3. 2021 do zaplacení s úroky z prodlení, odpovídající ročně výši repo sazby, stanovené Českou národní bankou, vyhlášené ve Věstníku ČNB, zvýšené o 7 procentních bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, částku ve výši 3 809 Kč s úroky z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 16. 7. 2010 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se touto žalobou domáhal po žalovaném částky uvedené ve výroku I. Žalobu odůvodnil tím, že sjednal žalovanému na základě Dodatku ke smlouvě o službách spojených s nakládáním s odpady číslo ze dne 16. května 2008 pravidelný svoz směsného odpadu v ulici adresa v obec. Žalovaný dluží za období roku 2010 za pravidelný svoz směsného odpadu částku v celkové výši 5 714 Kč, již dne 9. dubna 2013 v Dohodě o uznání a splátkách dluhu uznal.

2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.

4. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobce sjednala žalovanému na základě Dodatku ke smlouvě o službách spojených s nakládáním s odpady číslo ze dne 16. května 2008 pravidelný svoz směsného odpadu v ulici adresa v obec. Žalovaný dluží za období roku 2010 za pravidelný svoz směsného odpadu částku v celkové výši 5 714 Kč (za období 4-6/ 2010 částku 1 905 Kč, se splatností dne 15. 4. 2020 a za období 7-12 2010 částku 3 809 Kč se splatností dne 15. 7. 2010). Žalovaný dne 9. dubna 2013 v Dohodě o uznání a splátkách dluhu svůj dluh uznal co do důvodu i výše a zavázal se dlužnou částku ve výši 5 714 Kč splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Tuto dohodu neplnil a nezaplatil nic. Žalobce žalovaného o zaplacení výše specifikované dlužné částky upomínal upomínkami ze dne 4. 4. 2013 a ze dne 6. 11. 2020. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení, resp. že je zde jiná skutečnost, kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobcem neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalovaném. Žalovaný však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Žalovaný nijak nerozporoval, že ve výroku uvedenou částku nezaplatil.

5. Podle § 558 z.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník platný do 31. 12. 2013, (dále jen„ ObčZ“), uzná – li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu a výše, má se zato, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.

6. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z § 558 ObčZ. Na základě listiny, označené jako Dohoda o uznáních a splátkách dluhu ze dne 9. dubna 2013, má soud za prokázané, že žalovaný pohledávku ve výši 5 714 Kč uznal a tedy jeho dluh ke dni uznání trval. Neuhrazením závazků v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 517 odst. 2 ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 142/1994 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby. Soud proto žalobě vyhověl.

7. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhrada hotových výdajů dle § 151 odst. 3 OSŘ 2 x 300 Kč, v souladu s vyhláškou č. 254/2015 ze dne 23. září 2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ). Nesplní-li povinná osoba dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může osoba oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.