10 C 64/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr Alexandrou Vaňkovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul . et titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 94 104 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 94 104 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 54 900 Kč od 13. 6. 2019 do zaplacení, z částky 39 204 Kč od 3. 6. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 641 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 23.1.2019 pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. typu OA Audi [registrační značka]. Dne 14. 4. 2019 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 54 900 Kč. Dne 13. 4. 2019 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 40 000 Kč. Dne 14. 4. 2019 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 7 597 Kč. Žalovaný byl trestním příkazem Okresního soudu v Chebu č. j. 2 T 81/2019-72 ze dne 20.5.2019, který nabyl právní moci dne 13.7.2019, uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle ust. § 274 odst. 1, 2 písm. a) zák.č. 40/2009 Sb., proto žalobkyni vzniklo právo na úhradu vyplacených částek podle ust. § 10 zák. č. 168/1999 Sb., které za žalovaného plnil. Žalovaný na výše uvedenou pohledávku uhradil toliko částku 8 393 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.

4. Soud má za prokázané, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 23.1.2019 pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. typu OA Audi [registrační značka]. Dne 14. 4. 2019 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 54 900 Kč. Dne 13. 4. 2019 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 40 000 Kč. Dne 14. 4. 2019 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 7 597 Kč. Žalovaný byl trestním příkazem Okresního soudu v Chebu č. j. 2 T 81/2019-72 ze dne 20.5.2019, který nabyl právní moci dne 13.7.2019, uznán vinným, že dne 13. dubna 2019 v době kolem 23:30 hodin v [obec], okres [okres], řídil po ulici [ulice] v [obec], ve směru jízdy od ulice [ulice], po předchozím požití alkoholických nápojů vozidlo tovární značky Audi A4, [registrační značka], kdy u domu [číslo] nezvládl řízení vozidla a při tomto narazil do zaparkovaného vozidla tovární zn. Mitsubishi Colt, [registrační značka], majitele [jméno] [příjmení], [datum narození], které bylo nárazem odhozeno na zaparkované vozidlo tovární zn. Opel Corsa, [registrační značka], majitelky [jméno] [příjmení], [datum narození], následně podezřelý přejel do protisměru, kde narazil do zaparkovaného vozidla tovární zn. Opel Astra, [registrační značka], majitelky [jméno] [příjmení], [datum narození], kdy po střetu na místě nehody nezastavil a pokračoval dál v jízdě do ulice [ulice] v [obec], kde u domu [číslo] s vozidlem zastavil a z místa šel na místní oddělení policie České republiky, kde dopravní nehodu nahlásil, kdy byla u podezřelého následně provedena orientační dechová zkouška na přítomnost alkoholu v dechu přístrojem [příjmení], kdy mu byla dne 14.4.2019 v 00:00 hodin zjištěna hodnota 1,88 ‰ alkoholu v dechu, následnou dechovou zkouškou mu pak byla v 00:05 hodin zjištěna hodnota 1,91 ‰ alkoholu v dechu, poté byl převezen do zdravotnického zařízení za účelem podrobení se lékařskému vyšetření spojenému s odběrem žilní krve a ve vzorku krve odebraného dne 14.4.2019 v 01:40 hodin mu byla stanovena hladina alkoholu ve výši 2,14 g alkoholu v krvi a v důsledku ovlivnění alkoholem nebyl schopen řídit vozidlo v silničním provozu bezpečně a s jistotou. Provozem škodícího vozidla byla způsobena a nahrazena škoda: [jméno] [příjmení] škoda ve výši 54 900 Kč uhrazena dne 13.5.2019, [jméno] [příjmení] škoda ve výši 40 000 Kč uhrazena dne 5.5.2019 a [jméno] [příjmení] škoda ve výši 7 597 Kč uhrazena dne 29.4.2019. Žalovaný byl žalobcem vyzván k plnění a žalovaný uhradil částku 796 Kč, započtených na úhradu jistiny pohledávky ve výši 40 000 Kč a 7 597 Kč, čímž byla zcela uhrazena jistina pohledávky ve výši 7 597 Kč. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení částky, resp. že je zde jiná skutečnost kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalovaných. Žalovaný však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalované k úhradě jejich závazku předžalobní upomínkou ze dne 24. 6. 2020. <i>5. Podle § 10 odst. 1 písm. b) z.č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit.</i> <i>6. Podle § 10 odst. 2 písm. e) z.č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, porušením základních povinností při provozu vozidla na pozemních komunikacích se pro účely tohoto zákona rozumí řízení vozidla osobou, která při řízení vozidla byla pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.</i> <i>7. Podle § 2866 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) způsobil-li pojištěný škodnou událost pod vlivem požití alkoholu nebo použití návykové látky nebo přípravku takovou látku obsahujícího, má pojistitel proti němu právo na náhradu toho, co za něho plnil.</i> 8. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného spočívajícího ve způsobení dopravní nehody po předchozím požití alkoholických nápojů, za což byl žalovaný uznán vinným rozhodnutím Okresního soudu v Chebu č. j. 2 T 81/2019-72 ze dne 20.5.2019, vyplatila žalobkyně za pojištěného žalovaného pojistné plnění poškozeným a má tak podle zákona právo na úhradu takto vyplaceného plnění vůči žalovanému, neboť ten v důsledku porušení své základní povinnosti při provozu na pozemních komunikacích spočívající v řízení pod vlivem alkoholu způsobil vzniklou škodu. Není pochyb o tom, že žalovaným byla způsobena škoda, když žalovaný porušil povinnost stanovenou zákonem shora uvedeným způsobem, kdy soud nemá pochybnost o výši škody, která byla žalobkyní řádně doložena a uhrazena. Výše uvedené má soud za prokázané z informace o výplatě, z relace o dopravní nehodě, z trestního příkazu Okresního soudu v Chebu č. j. 2 T 81/2019-72, z fotodokumentace, z hlášení škodní události, z dokladů o výši vzniklé škody. Tím, že žalobkyně plnila pojistné plnění poškozenému, má žalobkyně -pojistitel právo na náhradu škody, kterou za žalovaného plnila v souladu s ustanovením § 2866 OZ. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na náhradu úroků z prodlení, které jsou požadovány ode dne následujícího po dni, kdy došlo ke splatnosti, a ve výši, která je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 3 765 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta ve výši 4 900 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 3 úkony právní služby ve výši 14 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby celkem ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč. Advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.