10 C 68/2026

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 16 397,53 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 16 397,53 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 15 174 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení shora ve výroku tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 21. 5. 2025 Smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě Smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky žalobkyni splatit vždy do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k jejich vyčerpání, a to na základě vyúčtování vystaveného žalobkyní (čl. 4.3 VOP). Pro případ, že žalovaný neuhradí splátku řádně a včas, se v souladu s čl. 6.1 Smlouvy zavázal uhradit žalobkyni náklady za vymáhání pohledávky ve výši dle Ceníku. Jelikož žalovaný své povinnosti neplnil řádně a včas, byl následně žalobkyní opakovaně upomínán. V souladu s čl. 6. 1 Smlouvy byl žalovanému účtován poplatek za každou zaslanou upomínku ve výši dle Ceníku. Jelikož žalovaný ani přes výzvy nedoplatek neuhradil, neuhrazená částka se dle čl. 6.2 Smlouvy dne 22. 8. 2025 stala splatnou a žalobkyně v souladu s čl. 8.5 a 8.6 Smlouvy přistoupil k odstoupení od Smlouvy, o čemž žalovaného informoval dopisem odeslaným dne 11. 9. 2025 a současně jej vyzval k úhradě celé dlužné částky, a to nejpozději do osmi kalendářních dní ode dne odeslání této výzvy. Dlužná částka ve výši 16 397,53 Kč se skládá z vyčerpaných finančních prostředků a případných neuhrazených poplatků za vedení účtu ve souhrnné ve výši 14 797,53 Kč a poplatků ve výši 1 600 Kč. Poplatky v souhrnné výši 1 600 Kč jsou tvořeny poplatky za zaslané upomínky v celkové výši 1 600 Kč (200 Kč za první až šestou odeslanou upomínku do 5. 12. 2022 a následně 100 Kč za první upomínku a 300 Kč za druhou až šestou upomínku) - dle čl. 6.1 Smlouvy, oddíl Ceníku Upomínky. Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě neuhradil ničeho, byl k úhradě dlužné částky opětovně vyzván, a to Výzvou k úhradě dluhu – předžalobní upomínkou ze dne 26. 11. 2025.

2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 21. 5. 2025 Smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě Smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky žalobkyni splatit vždy do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k jejich vyčerpání, a to na základě vyúčtování vystaveného žalobkyní (čl. 4.3 VOP). Pro případ, že žalovaný neuhradí splátku řádně a včas, se v souladu s čl. 6.1 Smlouvy zavázal uhradit žalobkyni náklady za vymáhání pohledávky ve výši dle Ceníku. Jelikož žalovaný své povinnosti neplnil řádně a včas, byl následně žalobkyní opakovaně upomínán. V souladu s čl. 6. 1 Smlouvy byl žalovanému účtován poplatek za každou zaslanou upomínku ve výši dle Ceníku. Jelikož žalovaný ani přes výzvy nedoplatek neuhradil, neuhrazená částka se dle čl. 6.2 Smlouvy dne 22. 8. 2025 stala splatnou a žalobkyně v souladu s čl. 8.5 a 8.6 Smlouvy přistoupil k odstoupení od Smlouvy, o čemž žalovaného informoval dopisem odeslaným dne 11. 9. 2025 a současně jej vyzval k úhradě celé dlužné částky, a to nejpozději do osmi kalendářních dní ode dne odeslání této výzvy. Dlužná částka ve výši 16 397,53 Kč se skládá z vyčerpaných finančních prostředků a případných neuhrazených poplatků za vedení účtu ve souhrnné ve výši 14 797,53 Kč a poplatků ve výši 1 600 Kč. Poplatky v souhrnné výši 1 600 Kč jsou tvořeny poplatky za zaslané upomínky v celkové výši 1 600 Kč (200 Kč za první až šestou odeslanou upomínku do 5. 12. 2022 a následně 100 Kč za první upomínku a 300 Kč za druhou až šestou upomínku) - dle čl. 6.1 Smlouvy, oddíl Ceníku Upomínky. Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě neuhradil ničeho, byl k úhradě dlužné částky opětovně vyzván, a to Výzvou k úhradě dluhu – předžalobní upomínkou ze dne 26. 11. 2025.

4. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“), neboť podle ust. § 2665 OZ ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr a žalovaný byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti. Soud proto žalobě v rozsahu dle výroku I. rozsudku vyhověl a žalovanému uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ.

5. Soud má za prokázané, že žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně k tomuto dotvrdila, že pokud jde o rozsah posuzování úvěruschopnosti žalovaného odkazuje žalobkyně na aktuální vývoj doktríny a judikatury shrnutý v FLÍDR, Jan. Ověření příjmů a výdajů při posouzení úvěruschopnosti u smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení. Právní rozhledy, 2022, č. 10, s. 343-355. Autor dochází k závěru, že protože uvedené zákonné ustanovení transponuje čl. 8 CCD a tato směrnice je v režimu úplné harmonizace, musí soudy členských států důsledně zohlednit nejen výklad unijního ustanovení podaný Soudním dvorem, ale také EBA. Autor také zdůrazňuje, že dle rozhodovací praxe Soudního dvora závisí rozsah poskytovatelovy vyšetřovací povinnosti při posuzování úvěruschopnosti mimo jiné na celkové výši spotřebitelského úvěru. Pokud se totiž pohybuje celková výše spotřebitelského (nehypotečního) úvěru v řádech tisíců či nízkých desetitisíců Kč, dostojí podle těchto závěrů poskytovatel povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, pokud pomocí dokumentu vystaveného třetí osobou ověří alespoň jednu informaci sdělenou spotřebitelem, která má pro posouzení úvěruschopnosti klíčový význam. Ukáže-li se, že spotřebitel sdělil poskytovateli správnou informaci o výši svého příjmu, a informace o spotřebitelových výdajích či okolnosti doprovázející uzavření smlouvy nezavdávají důvod pochybovat o správnosti informací týkajících se výdajů spotřebitele, nemusí poskytovatel majetkové poměry spotřebitele dále ověřovat. úvěr, který byl poskytnutý žalovanému, se řadí mezi úvěry nehypoteční, kdy jeho výše se pohybuje v částce 15 000 Kč, tedy jedná se o úvěr s nízkou nominální hodnotou, když povinnosti ověření klíčových informací od spotřebitele dostál již před uzavřením Smlouvy, kdy prostřednictvím nahlédnutí do databáze NRKI ověřil stav ostatních závazků a prostřednictvím kontroly pohybů na bankovním účtu ověřil platební morálku a rizikovost ekonomického chování žalovaného. U úvěru v částce 15 000 Kč si žalovaný mohl jeho splatnost rozložit do většího počtu splátek, jde o částku tak malou, a žalobkyně tak nepochybila, když při vyhodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr postupovala shora uvedeným způsobem a své zkoumání především zaměřila na vyhodnocení relevantní skutečnosti, jestli zde není riziko, že bude žalovaný v budoucnu omezen v nakládání se svým majetkem (například z důvodu předlužení nebo exekuce). K posouzení tohoto rizika žalobkyně získala veškeré dostupné podklady a pečlivě jej přezkoumala.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. Žalobkyně měla v této věci plný úspěch, soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů tohoto řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a v nákladech zastoupení žalobkyně advokátem, kde odměna zástupce žalobkyně činí podle § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 5 úkonů právní služby po 1 780 Kč (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. předžalobní výzva, 3. podání žaloby, 4. účast u jednání u OS v Chebu dne 20. 5. 2026, 5. účast u jednání u OS v Chebu dne 10. 6. 2026), celkem částku 8 900 Kč. Náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně představuje částku 2 250 Kč za 5 uvedených úkonů právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky. Podle § 13 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. má zástupce žalobkyně nárok na úhradu cestovného k jednání ze sídla substituční zástupkyně žalobkyně ze Sokolova do sídla Okresního soudu v Chebu a zpět dne 20. 5. 2026 osobním automobilem RZ , SPZ, , při vzdálenosti 60 km, spotřeba vozidla 17,4 kilowatthodin elektřiny na 100 km, cena za 1 kilowatthodinu elektřiny 7,20 Kč podle vyhl. č. 573/2025 Sb. a podle stejné vyhlášky sazba základní náhrady ve výši 5,90 Kč za 1 km jízdy, celkem tedy jízdné ve výši 429 Kč. Advokát má též nárok na náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 půlhodiny po 150 Kč, tedy ve výši 300 Kč. Zástupce žalobkyně je plátcem DPH a má proto podle § 137 odst. 1 OSŘ nárok na náhradu 21 % DPH, a to z částky 11 879 Kč ve výši 2 495 Kč. Celkem pak náklady žalobkyně činí částku 15 174 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný podle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.