10 C 78/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr Alexandrou Vaňkovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale hlášena ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z této částky od 10. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 6 394,90 Kč, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 375 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora ve výroku tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že [právnická osoba] dne 9. 12. 2018 uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy se věřitel zavázal žalované poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr na základě něhož žalovaná čerpala celkem částku ve výši 25 000 Kč. V souvislosti s prodlením žalované vznikl věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a to ode dne splatnosti. Dle čl. VI. odst. 1 písm. a) má věřitel nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč, tj. v celkové výši 2 375 Kč, kterou žalovaný doposud neuhradil. [právnická osoba], jakožto původní věřitel pohledávek a postupitel uzavřela dne 18.12.2019 smlouvu o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba] Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze [právnická osoba] na [právnická osoba], a to včetně uvedené pohledávky. Společnost [anonymizováno] uzavřela dne 19.12.2019 smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní.

2. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila.

3. Soud z důkazů provedených při jednání nemá za prokázané, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Smlouva není žalovanou podepsána, a nelze tak dovodit, že se jednalo o projev vůle žalované k jejímu uzavření. Žalobkyně svůj nárok opírala o tvrzení, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). K uzavření této smlouvy však nedošlo, a to vzhledem k tomu, že nebyla podepsána žalovanou a tudíž nebyla žádným způsobem v tomto právním jednání projevena její vůle uzavřít s žalobkyní smlouvu, kdy k takovému jednání se, podle ust. § 551 OZ, nepřihlíží a žalobkyně existenci takového právního jednání nikterak neprokázala. K uzavření úvěrové smlouvy mohlo samozřejmě dojít i jinak, například elektronicky, ústně či konkludentně, nicméně ani toto nebylo v řízeno tvrzeno, natož prokázáno. V případě žalobkyní předloženéých potvrzení o provedení platby z těchto listin pouze vyplývá, že dne 10. 12. 2018 byla z účtu společnosti [právnická osoba] odeslána na účet č. [bankovní účet] částka 5 000 Kč, že dne 10. 12. 2018 byla z účtu společnosti [právnická osoba] odeslána na účet č. [bankovní účet] částka 5 000 Kč, že dne 25. 3 2019 byla z účtu společnosti [právnická osoba] odeslána na účet č. [bankovní účet] částka 15 000 Kč, není přitom vůbec zřejmé, že by se jednalo o bankovní účet žalované. Žalobkyně neprokázala, že by mezi ní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ani neprokázala, že žalované poskytla jakékoliv finanční prostředky. Z těchto důvodů soud zamítnul žalobu i co do důvodnosti nároků na poplatky a úroky z prodlení. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl v celém rozsahu.

4. Soud byl připraven žalobkyni vyzvat na jednání dne 12. 5. 2021 k označení důkazů prokazujícího, že žalobkyně uzavřela smlouvu se žalovanou a že žalované poskytla tvrzené finance, a poučit žalobkyni o následcích nesplnění této výzvy ve smyslu § 118a o.s.ř. Žalobkyně ani její právní zástupce se však nedostavili k nařízenému jednání soudu a připravili se tak o možnost poučení dle § 118a OSŘ. Poučení o neunášení důkazního břemene se přitom poskytuje právě při jednání, jak plyne z ustálené judikatury a dále z dikce citovaného ustanovení. Závěr o neunesení důkazního břemene, soud může učinit toliko při samotném jednání, když důkazy nelze hodnotit dříve, než byly provedeny.

5. Výrokem II. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ, když plně procesně úspěšný byl žalovaná. Na straně žalované však soud žádné náklady neshledal a žalovaná žádné ani neuplatňovala.