Okresní soud v Chebu · Rozsudek

11 C 234/2025

č. j. 11 C 234/2025-40

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-01-30 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCH:2026:11.C.234.2025.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 78 594,90 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku 78 594,90 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 51 000 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení a dále ve výši 11,5 % ročně z částky 8 500 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, z částky 8 500 Kč od 1. 9. 2025 do zaplacení a z částky 8 500 Kč od 1. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 20 632 Kč k rukám zástupce žalobců do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobci se po žalované po odstranění vad žaloby domáhali zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobci přenechali žalované užívání rodinného domu v Řadové ulici na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a žalovaná se zavázala hradit žalobcům sjednané nájemné. Při ukončení nájemního vztahu pak žalovaná uznala svůj dluh na nájemném v celkové výši 202 500 Kč a zavázala se jej hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 8 500 Kč se splatností k 15. dni v měsíci, nicméně tomuto závazku nedostála. Žalobci se tak po žalované domáhali zaplacení dlužných splátek za období od ledna do září 2025 v celkové výši 76 500 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení z dlužných splátek, jednak v kapitalizované výši 2 094,90 Kč (vyčísleného za období od splatnosti jednotlivých splátek ke dni 31. 7. 2025) a dále do zaplacení a jednak z posledních tří uplatněných splátek od prvého dne měsíce následujícího do zaplacení.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Se souhlasem stran soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.Z důkazních listin doložených stranou žalující má soud za prokázané žalobou tvrzené skutečnosti, tedy že žalobci jsou vlastníky rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , který nájemní smlouvou ze dne , datum, přenechali do užívání žalované na dobu určitou (s doložkou automatické prolongace trvání nájemního vztahu) oproti úhradě nájemného ve výši 15 000 Kč měsíčně, jak vyplynulo z obsahu nájemní smlouvy a informativního výpisu z katastru nemovitostí. Dne 23. 12. 2024 se pak strany dohodly na ukončení nájemního vztahu a žalovaná uznala svůj dluh na nájemném za dobu trvání nájemního vztahu v celkové výši 202 500 Kč, který se zavázala hradit měsíčními splátkami ve výši 8 500 Kč vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce, kdy uvedené bylo prokázáno dohodou o ukončení smlouvy o nájmu a uznáním dluhu ze dne 23. 12. 2024. Z obsahu předžalobní výzvy ze dne 31. 7. 2025 je zřejmé, že žalobci po žalované uplatnili úhradu dlužných splátek, včetně úroku z prodlení.Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, když žalobci prokázal jednak založení nájemního vztahu na základě platně uzavřené nájemní smlouvy ve smyslu ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a vznik povinnosti žalované hradit sjednané nájemné, jednak uznání dluhu dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku ze strany žalované a závazek k jeho úhradě v měsíčních splátkách. Žalovaná přitom netvrdila, ani neprokazovala jakékoliv skutečnosti, které by mohly odůvodnit závěr o nedůvodnosti uplatněných nároků. Soud tedy žalobě zcela vyhověl, včetně úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých sjednaných splátek (v případě červencové až zářijové splátky po ode prvého dne měsíce následujícího) do zaplacení.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého mají zcela úspěšní žalobci vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení na straně žalobce přitom sestávají ze soudního poplatku ve výši 3 825 Kč, jak odpovídá meritu předmětu řízení bez příslušenství (přeplatek na soudním poplatek bude vrácen soudem) odměny zástupce žalobce ve výši 12 540 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby celkem ve výši 1 350 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu a dále náhrady 21% DPH ve výši 2 917 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu), tedy v celkové výši 20 632 Kč. Plnění povinnosti nahradit náklady řízení pak bylo žalované v souladu ustanovením § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobců.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.