11 C 294/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 11 370 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 370 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 24. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 624,40 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaných zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaný dne [datum] v [údaj o čase] hod. způsobil v obci [obec] před domem [adresa] dopravní nehodu při řízení vozidla [značka automobilu], [registrační značka], když nepřizpůsobil rychlost vozidla technickému stavu a profilu komunikace, uvedl vozidlo do smyku a narazil přední části do dřevěného plotu, KV bloků a fasády domu [adresa]. Jelikož žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidla, provedla žalobkyně likvidaci pojistné události úhradou vzniklé věcné škody ve výši 11 370 Kč a domáhala se její náhrady na žalovaném jako škůdci.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Se souhlasem stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní pak plyne, že žalovaný dne 23. 11. 2018 způsobil dopravní nehodu uvedenou v žalobě, čímž způsobil na majetku [anonymizována tři slova] [adresa] věcnou škodu spočívající v poškození dřevěného plotu, KV bloků a fasády jejího domu [adresa] v [obec], jak vyplývá z potvrzení Policie ČR o účasti na dopravní nehodě a ze záznamu o dopravní nehodě, když příčinou nehodě bylo nepřizpůsobení rychlosti dopravně-technickému stavu vozovky. Ze stejných listin dále vyplývá, že vlastníkem a provozovatelem škodného vozidla byl žalovaný. Rozsah způsobeného poškození je zřejmý z doložené fotodokumentace ve spojení s fakturou [jméno] [příjmení] za provedení opravy fasády a plotu na částku 12 370 Kč a dále z likvidační zprávy [právnická osoba], která byla pověřena likvidací pojistné události a podle které bylo poškozené na pojistném plnění vyplaceno 11 370 Kč (po odpočtu sjednané spoluúčasti). Stejné skutečnosti pak vyplývají též z oznámení [právnická osoba] o poskytnutí pojistného plnění ze dne 26. 2. 2019 a z doložené likvidační zprávy ve spojení se žádostí likvidující pojišťovny o refundaci náhrady škody ze dne 23. 11. 2020, kterou žalobkyně realizovala dne 24. 11. 2020, jak plyne z potvrzení o transakci ze dne 30. 11. 2020. Následně byl žalovaný opakovaně vyzván k úhradě takto vyplaceného plnění žalobkyni, naposledy předžalobní výzvou ze dne 8. 4. 2021. <i>4. Podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona, Podle § 24 odst. 9 citovaného zákona výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla.</i> 5. V dané věci má soud na základě shora uvedených důkazů za prokázané, že žalovaný jako řidič vozidla [značka automobilu] odpovídá za škodu způsobenou dopravní nehodou a spočívající v nákladech vynaložených na opravu poškozeného plotu a fasády domu [adresa]. Ze strany žalovaného došlo k porušení ustanovení § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., podle kterého je řidič mj. povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu a rovněž technickým vlastnostem vozidla (§ 5 odst. 1 písm. c) téhož zákona). Odpovědnost žalovaného za škodu je přitom dána ustanovením § 2927 občanského zákoníku, podle kterého kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Žalovaný přitom netvrdil, ani neprokazoval, že by ve vztahu k vozidlu [značka automobilu] bylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla V důsledku toho musela být žalovaným způsobená škoda uhrazena poškozenému z garančního fondu dle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. a [obec] [anonymizována dvě slova] tak vzniklo právo na úhradu takto vyplacené plnění, a to v plné výši, neboť žalovaný současně bez důvodu zvláštního zřetele hodného porušil povinnosti dle ustanovení § 10 odst. 1 písm. b), c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tj. povinnost ohlásit dopravní nehodu a povinnost setrvat na místě dopravní nehody a umožnit tak zjištění příčiny dopravní nehody. Žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný a netvrdil, ani neprokazoval žádné skutečnosti, které by vyvracely či oslabovaly uplatněný nárok, proto jej soud žalobkyni přiznal v plném rozsahu vč. úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí stanovené lhůty k plnění uvedené ve výzvě k náhradě plnění ve výši odpovídající ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013.

6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. l občanského soudního řádu vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud tak žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu v celkové výši 7 624,40 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny zástupkyně žalobkyně ve výši 4 740 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrady hotových výdajů celkem ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a náhrady na DPH ve výši 1 184,40 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupkyně žalobkyně.