11 C 307/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 187 218 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 187 218 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 418 Kč od 16. 2. 2020 do zaplacení, z částky 6 400 Kč od 16. 3. 2020 do zaplacení, z částky 6 400 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení, z částky 6 400 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení a z částky 6 400 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení a dále ve výši 8,25 % ročně z částky 6 400 Kč od 16. 7. 2020 do zaplacení, z částky 6 400 Kč od 16. 8. 2020 do zaplacení, z částky 6 400 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení, z částky 6 400 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, z částky 6 400 Kč od 16. 11. 2020 do zaplacení, z částky 6 400 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení, z částky 17 400 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, z částky 17 400 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, z částky 17 400 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení, z částky 17 400 Kč od 16. 4. 2021 do zaplacení, z částky 17 400 Kč od 16. 5. 2021 do zaplacení, z částky 17 400 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení a z částky 17 400 Kč od 16. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 57 599,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatků, jimiž docházelo k prodlužování trvání nájemního vztahu, přenechala žalovanému do užívání bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni nájemné za užívání bytu ve výši 6 400 Kč měsíčně se splatností k 15. dni v měsíci. Dále pak žalobkyně na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatků, jimiž docházelo k prodlužování trvání nájemního vztahu, přenechala žalovanému do užívání nebytový prostor [číslo] v domě [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni nájemné za užívání nebytového prostoru ve výši 11 000 Kč měsíčně se splatností k 15. dni v měsíci. Po provedeném částečném zpětvzetí žaloby v důsledku plnění žalovaného po jejím podání se pak žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení nedoplatku nájemného z bytu za únor 2020 ve výši 1 418 Kč a dále za březen 2020 až červenec 2021 v celkové výši 108 800 Kč (tj. 17 měsíců po 6 400 Kč) a dále zaplacení nedoplatku nájemného z nebytového prostoru za leden až červenec 2021 v celkové výši 77 000 Kč (tj. 7 měsíců po 11 000 Kč), to vše včetně úroku z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých plateb nájemného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Se souhlasem stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání. Z listin doložených stranou žalující má soud za prokázané žalobou tvrzené skutečnosti, tedy vlastnické právo žalobkyně k předmětnému bytu a nebytového prostoru, když toto bylo doloženo výpisem z katastru nemovitostí. Dále bylo předloženými nájemními smlouvami ze dne [datum] ve znění jejich dodatku doloženo založení a také trvání nájemního vztahu mezi účastníky k výše uvedenému bytu a nebytovému prostoru, stejně jako ujednání o výši nájemného z bytu ve výši 6 400 Kč měsíčně od ledna 2020 se splatností k 15. dni v měsíci a ujednání o výši nájemného z nebytového prostoru ve výši 11 000 Kč měsíčně od dubna 2017 se splatností k 15. dni v měsíci, přičemž soud zohlednil též žalobkyní tvrzenou písařskou chybu v označení pronajímaného nebytového prostoru, kdy žalovaný k této úpravě, se kterou byl seznámen dne 5. 8. 2022, neměl jakýchkoliv námitek. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, když žalobkyně prokázala vznik a trvání dvou nájemních vztahů na základě platně uzavřených nájemních smluv ve smyslu ustanovení § 2302 ve spojení s ustanovením § 2201 občanského zákoníku a vznik povinnosti žalovaného hradit sjednané nájemné. Z hlediska trvání nájemního vztahu byl posléze vzat zřetel rovněž na ustanovení § 2230 odst. 1 občanského zákoníku o automatické prolongaci nájemní smlouvy sjednané na dobu určitou při trvajícím užívání předmětu nájmu. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně splnění těchto závazků, popřípadě ohledně jiných skutečností, které by vyvracely či oslabovaly žalobou uplatněné nároky, spočívala na žalovaném, který však zůstal v řízení zcela nečinný. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu, včetně úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši uvedené v ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí doby splatnosti jednotlivých plateb nájemného (výrok I. tohoto rozsudku). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, přičemž k částečnému zpětvzetí žaloby došlo v důsledku dobrovolného plnění žalovaného po podání žaloby, proto jí podle ustanovení § 142 odst. l ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věta druhá občanského soudního řádu vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud tak žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu v celkové výši 57 599,40 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 361 Kč (po jeho částečném vrácení v důsledku částečného zpětvzetí), odměny zástupce žalobkyně za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, částečné zpětvzetí) ve výši 37 840 Kč podle ustanovení § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 1 200 Kč za 4 úkony právní služby dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu, dále náhrady DPH ve výši 8 198,40 (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Uvedené náklady v celkové výši 57 299,40 Kč je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu).