11 C 37/2025

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 10 464,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 464,44 Kč spolu s úrokem ve výši 2 691,36 Kč a dále ve výši 15 % ročně z částky 10 464,44 Kč od 3. 12. 2024 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 785,16 Kč a dále ve výši 15 % ročně z částky 10 464,44 Kč od 3. 12. 2024 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi ní a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o povoleném debetu, na jejímž základě byl žalované poskytnut na účtu č. , č. účtu, úvěrový rámec až do výše 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit vždy alespoň jednou za 360 dnů, přičemž úvěr byl úročen sazbou 19,99 % ročně (resp. sazbou 25 % ročně v případě nepovoleného debetu). Vzhledem k tomu, že se žalovaná opakovaně dostávala do nepovoleného debetu (tj. přečerpávala povolený debetní zůstatek), odstoupila žalobkyně od uzavřené smlouvy, zrušila běžný účet žalované ke dni 1. 3. 2023 a vzniklý debetní zůstatek vedla nadále na zvláštním účet pohledávek č. , č. účtu, . Žalobkyně se tak v řízení po žalované domáhala zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 464,44 Kč, dále úroku z úvěru kapitalizovaného za dobu od 2. 3. 2023 do 2. 12. 2024 ve výši 2 691,36 Kč a dále (po částečném zpětvzetí žaloby) ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 3. 12. 2024 do zaplacení a také úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 2. 3. 2023 do 2. 12. 2024 ve výši 2 785,16 Kč a dále ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 3. 12. 2024 do zaplaceníŽalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Se souhlasem stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.Z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z předložené smlouvy o bankovních službách je zřejmé, že žalobkyně vedla pro žalovanou běžný účet č. , č. účtu, na základě smlouvy ze dne , datum, , přičemž smlouvou o povoleném debetu ze dne , datum, sjednaly strany možnost žalované přečerpat prostředky na účtu až do debetního zůstatku ve výši 10 tis. Kč na dobu 360 dní, přičemž žalovaná se zavázala z čerpaných prostředků debetu platit úrok ve výši 19,99 % ročně (při překročení povoleného debetu pak 25 % ročně, jak plyne z uvedené smlouvy. Dopisem ze dne 7. 2. 2023 pak žalobkyně přistoupila k odstoupení od uzavřené smlouvy o běžném účtu z důvodu porušování smluvních povinností žalované, přičemž ke dni 1. 3. 2023 běžný účet žalované zrušila a debetní zůstatek ve výši 11 066,81 Kč převedla na zvláštní účet pohledávek z nepovoleného debetu, jak plyne z odstoupení od smlouvy ze dne , datum, a dále z oznámení o zrušení účtu ze dne 1. 3. 2023. Oprávnění k těmto úkonům žalobkyně se pak opírá o ustanovení z čl. 10 a čl. 13 všeobecných obchodních podmínek, která strany učinily součástí své smlouvy. Samotný debetní zůstatek pak dle doloženého výpisu z účtu sestával jednak z jednotlivých čerpání žalované, dále pak z odepsaných úroků a vyúčtovaných poplatků žalobkyně (za pojištění karet , jméno FO, , vedení účtu , Anonymizováno, a poplatků za správu úvěru, kdy v tomto směru lze při nedostatku obrany žalované vycházet z domněnky § 562 odst. 2 občanského zákoníku.Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Na základě shora uvedených důkazních listin lze uzavřít, že žalobkyně prokázala sjednání platné úvěrové smlouvy dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se žalovanou a současně i postupné čerpání poskytnutého úvěrové rámce ze strany žalované prostřednictvím žalovanou převzaté kreditní karty a jednotlivých platebních příkazů. Dále byly sjednány úhrady poplatků za vedení účtu a za správu úvěru a dále též poplatku za pojištění platebních karet. Bylo tak na žalované, aby v řízení tvrdila a prokazovala, že peněžních prostředky čerpané formou debetního úvěru splatila, případně je splatila ve větším rozsahu, než odpovídá uplatněné jistině úvěru. Žalovaná však zůstala v řízení zcela nečinná, soud proto žalobě v částce odpovídající nedoplatku jistiny úvěru a sjednaných poplatků vyhověl a přiznal žalobkyni též úrok ve sjednané výši a dále v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku též na úrok z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy oprávnění žalobkyně úročit celou sumu nepovoleného debetu (tj. anatocismus) byla založeno ustanovením čl. 13.3 obchodních podmínek.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého úspěšné žalobkyni náleží právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalované. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby celkem ve výši 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu a náhrady 21% DPH ve výši 252 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalované v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupkyně žalobkyně.