11 C 470/2023

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem, LL. M., ve věci žalobce: Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Anonymizováno . sídlem Jméno advokáta B o zaplacení 524 343 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 524 343 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 24. 12. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 182 527,70 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi účastníky došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o dílo č. , hodnota, (ve znění sjednaného dodatku č. , hodnota, ), na jejímž základě se žalovaný zavázal zpracovat pro žalobce projektovou dokumentaci stavby „Zpracování PD – Dům pro krizové bydlení, , adresa, “ ve stupni pro provádění stavby, kdy závazek žalovaného sestával z dílčích na sebe postupně navazujících činností spočívajících jednak ve zpracování, projednání a odsouhlasení dokumentace a dále ve vypracování kontrolního rozpočtu stavby a soupisu prací, obojí ve lhůtě 130 dní od výzvy žalobce, jednak v zajištění pravomocných povolení a rozhodnutí nutných pro realizace stavby a obstarání závazných stanovisek ve lhůtě 80 dní od předání projektové dokumentace ve stupni DPS, dále v poskytování součinnosti objednateli v rámci zadávacího řízení na stavební práce a dále v provedení úprav díla dle požadavků objednatele po dobu realizace zadávacího řízení na zhotovitele stavby a konečně též ve výkonu autorského dozoru po celou dobu realizace stavby. Žalobce se za provedení uvedeného díla zavázal zaplatit žalovanému odměnu v celkové výši 408 tis. Kč bez DPH, rozdělenou na části dle jednotlivých uvedených fází realizace sjednaného díla. Ačkoliv žalobce žalovaného v září 2020 vyzval k zahájení projekčních prací a lhůta k jejich dokončení uplynula dne 26. 1. 2021, přesto žalovaný ani sjednané lhůtě, ani nikdy později nepředložil žalobci dokončenou projektovou dokumentaci, dokončený rozpočet stavby, ani sjednaný soupis prací, čímž zmařil možnost financování projektovaného díla z dotace, ze které žalobce hodlal stavební úpravy financovat, a způsobil tak žalobci újmu přesahující 22 mil. Kč. Z tohoto důvodu žalobce dne 11. 10. 2021 od uzavřené smlouvy o dílo odstoupil a vyúčtoval žalovanému sjednanou smluvní pokutu za prodlení s předáním prvých dvou částí díla ve výši 0,5 % celkové ceny díla za každý den prodlení od 27. 1. 2021 do 18. 10. 2021, tedy v kapitalizované výši 514 100 Kč, a dále po žalovaném uplatnil náhradu škody spočívající v marně vynaložených nákladech na zpracování studie proveditelnosti společností , právnická osoba, . ve výši 10 243 Kč. Dále pak žalobcem po žalovaném uplatnil úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následující po uplynutí lhůty stanovené výzvou žalobce. Nad rámec shora uvedeného pak žalobce akcentoval skutečnost, že žalovaný v červnu 2021 nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty co do jeho důvodu, délky prodlení i výše uplatněné pokuty výslovně uznal, přičemž žalovanému nemohl vzniknout nárok na zaplacení odměny ze smlouvy o dílo, neboť žalovaný nesplnil žádnou z dílčích fází sjednaného díla.

2. Žalovaný v rámci své obrany proti uplatněné žalobě uvedl, že žalobci právo na smluvní pokutu vůbec nevzniklo, neboť smlouva jeho vznik vázala teprve na prodlení s dokončením díla jako celku, jak tomu odpovídá i konstrukce smluvní pokuty, navíc však žalovaný až do odstoupení od smlouvy žalobcem na svůj závazek částečně plnil, když v květnu 2021 žalobci prezentoval projektovou dokumentaci, na jejímž základě byla vydána závazná stanoviska dotčených orgánů. Připustil sice, že vyhotovený rozpočet stavebních prací nebyl kompletní, nicméně stalo se tak z důvodu nedostatku součinnosti žalobce, kdy žalovaný přes své opakované žádosti neobdržel konkrétní název a podmínky dotačního programu a žalobce krom toho opakovaně měnil a doplňoval své zadání díla, navíc postup provádění díla dle smlouvy vůbec odporoval obvyklé praxi, podle které se prováděcí dokumentace stavby a rozpočet vytváří teprve po shromáždění stanovisek dotčených orgánů a také po zpracování dokumentace pro stavební povolení. Závazná stanoviska přitom byla vydána a žalovaný pracoval na získání stavebního povolení dle čl. II. odst. 1 písm. c) smlouvy o dílo, z čehož podle žalovaného nutně plyne, že části díla dle čl. II. odst. 1 písm. a) a b) smlouvy o dílo byly podkladem pro zahájení stavebního řízení, tedy nutně musely být způsobilé sloužit svému účelu a dílo tak musí být považováno za provedené, byť by vykazovalo vady. Nárok na smluvní pokutu tedy podle žalovaného nemohl vzniknout, pokud smlouva o dílo byla ukončena dříve, než došlo k dokončení díla jako celku a pokud žalovaný části díla dle čl. II. odst. 1 písm. a) a b) smlouvy o dílo nutně splnil, jestliže na jejich základě bylo zahájeno stavební řízení (tj. etapa dle čl. II. odst. 1 písm. c) smlouvy o dílo). Žalovaný dále připomněl, že podle čl. II. odst. 4 smlouvy o dílo docházelo ke stavení lhůty k provedení díla v případě připomínkování delšího než pět pracovních dní, navíc výše smluvní pokuty je podle jeho názoru v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný rovněž uplatnil i námitku započtení svého nároku na zaplacení části ceny díla ve výši 363 000 Kč, vč. DPH. K nároku na náhradu škody pak žalovaný namítal, že ze žaloby není vůbec zřejmé, v čemž je spatřováno porušení smlouvy, jaká je příčinná souvislost, ani že by žalobci vznikla jakákoliv škodu, pokud žalobce obdržel na základě své objednávky studii, kterou mohl následně pro zamýšlený účel použít. V průběhu řízení se pak žalovaný dovolával rovněž vlastní neznalosti až nezkušenosti při uzavírání smluv obdobného rozsahu, kdy žalovaný předpokládal zpracování tzv. jednostupňové dokumentace, nicméně žalobce požadoval dokumentaci třístupňovou, přičemž vzhledem k tomuto požadavku smlouva žalovaného jednostranně znevýhodňovala, zejména stanovením příliš krátkých termínů plnění a nízkou cenou s ohledem na rozsah požadovaného protiplnění, jak též vyplynulo ze žalobcem posléze uzavřené smlouvy se společností , právnická osoba, ., ve které byly zakotveny výrazně delší lhůty a vyšší odměna, navíc tato společnost ve svém projektu zjevně vycházela z výsledků předchozí práce žalovaného.

3. Z obsahu vyhlášených podmínek pro realizaci veřejné zakázky zpracování projektové dokumentace – Dům pro krizové bydlení , adresa, ze dne , datum, bylo prokázáno, že již z vyhlášených podmínek byly zřejmé základní parametry poptávaného díla, stupeň podrobnosti zpracování požadované projektové dokumentace (ve stupni dokumentace pro provádění stavby) a další poptávané činnosti projektanta, jak byly posléze převzaty shodně do uzavřené smlouvy o dílo ze srpna 2020. Předmět činnost projektanta pak byl vedle samotných podmínek a posléze uzavřené smlouvy o dílo vymezen po obsahové stránce zpracovanou , právnická osoba, azylového domu společnosti , právnická osoba, . z dubna 2020, ve které je podrobně popsán budoucí účel užívání objektu, stavebně-technické parametry objektu, popsáno jeho technické řešení i stavebně-technické posouzení záměru, to vše ve vazbě na jednotlivé části původního objektu (vč. popisu konkrétních jednotlivých místností a jejich zařízení), dále předpokládaná doba realizace (př. projektová dokumentace měla být zpracována v průběhu třetího čtvrtletí r. 2020), popsány jsou nároky mj. na dopravní a technickou infrastrukturu. To vše doplněno podrobným technickým výkresem jednotlivých místností v každém patře objektu (vč. zařizovacích předmětů). Již tímto důkazem navrženým žalovanou stranou bylo vyvráceno tvrzení žalovaného o požadavku žalobce na zpracování třístupňové projektové dokumentace, neboť první stupeň (architektonická studie) byl vypracován třetí osobou. Každopádně podmínky realizace zpracování projektové dokumentace ve spojení s připojenou studií společnosti , právnická osoba, . prokazují, že žalovaný musel mít již v červnu 2020 zřetelnou a jasnou představu o tom, jaké konkrétní projektové práce žalobce poptává a v jakých konkrétních lhůtách, neboť tyto lhůty, posléze převzaté do obsahu smlouvy o dílo, byly jasným způsobem uvedeny již v zadávacích podmínkách žalobce. Zásadní význam zpracované studie pak byl zdůrazněn ještě na úvodní schůzce realizačního týmu dne 14. 9. 2020 (tj. konané ještě před započetím běhu lhůty k plnění), na které byly řešeny již konkrétní otázky zateplení objektu, rozměrů výtahové šachty a realizovatelnost navýšení schodiště, jak zachyceno v zápisu ze setkání realizačního týmu dne 14. 9. 2020. Žalovaný tak měl již před samotným zahájením prací dostatečně konkrétní informace k předmětu svého díla, které mu umožňovaly na díle samostatně pracovat.

4. Z uzavřené smlouvy o dílo č. , hodnota, ze dne , datum, , ve znění jejího dodatku ze dne , datum, , je zřejmé, že účastníci uzavřeli smlouvy o dílo, jejímž předmětem bylo zpracování projektové dokumentace stavby „Zpracování PD – Dům pro krizové bydlení, , adresa, “ ve stupni pro provádění stavby (DPS) v bezbariérovém provedení objektu, inženýrská činnost, vč. zajištění pravomocných povolení a rozhodnutí nutných pro realizaci stavby, poskytování součinnosti v rámci zadávacího řízení, soupis prací (druh, jakost a množství požadovaných prací, dodávek a služeb) v aktuální cenové soustavě ÚRS a autorský dozor projektanta, kdy samotné provádění díla bylo rozčleněno do několika dílčích navazujících fází, od jejichž splnění se odvíjel vznik nároku na odpovídající část odměny za provedení díla a které měly být provedeny ve sjednaných termínech. V prvé fázi tak mělo být provedeno zpracování, projednání a odsouhlasení dokumentace (vč. potřebných podkladů a průzkumů) ve stupni projektové dokumentace pro provádění stavby (tj. DPS) a současně žalovaný převzal povinnost vypracovat kontrolní rozpočet stavby a soupis prací, kdy soupis prací měl obsahovat položkový soupis prací, dodávek a služeb ve skladbě odpovídající DPS, odkaz na příslušnou cenovou soustavu a dále měsíc a rok zpracování (vč. přesně vymezených náležitostí každé položky), to vše měl žalovaný jako zhotovitel provést ve lhůtě 100 dní, resp. po uzavření dodatku v prodloužené lhůtě 130 dní od doručení výzvy žalobce, současně se zavázal seznamovat žalobce s rozpracovaným dílem a informovat jej včas o stavu prací, kdy lhůta pro provedení díla se prodlužovala v případě připomínkování žalobcem trvajícím na rámec 5ti pracovních dní. Po dokončení díla se jej žalovaný zavázal předložit žalobci ke kontrole a k prezentaci v sídle objednatele (přejímací řízení). Strany si přitom byly vědomy toho, že dílo bude užito jako součástí zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku, od čehož se odvíjely specifické požadavky na způsob zpracování dokumentace žalovaným. Celková cena za dílo byla sjednána ve výši 388 tis. Kč bez DPH, resp. po uzavření dodatku ve výši 408 tis. Kč bez DPH v návaznosti na splnění jednotlivých dílčích fází provádění díla, kdy sjednaná cena za provedení prvé fáze díla dle čl. II. odst. 1 písm. a) a b) smlouvy činila 300 tis. Kč bez DPH, resp. po uzavření dodatku 320 tis. Kč bez DPH a měla být zaplacena po převzetí díla žalobcem na základě faktury ve lhůtě splatnosti 30 dní od jejího obdržení. Teprve ve druhé navazující fázi provádění díla se žalovaný zavázal zajistit pravomocná příslušná povolení a rozhodnutí nutná pro realizaci stavby, vč. obstarání závazných stanovisek dotčených orgánů dle zvláštních právních předpisů, a to v návazné lhůtě dalších 80 dní od předání DPS, kdy odměna za provedení této fáze díla činila 50 tis. Kč bez DPH. Na to pak navazovaly postupně další fáze díla (vč. sjednané části odměny), které byly vázány na realizaci zadávacího řízení na stavební práce vyhlášeného objednatelem a na realizaci samotných stavebních prací, jak bylo žalobcem v žalobě argumentováno, nicméně na tyto fáze již nedošlo. Žalovaný ve smlouvě převzal mj. odpovědnost za proveditelnost stavby dle jím zpracované dokumentace a za správnost položkového rozpočtu a výkazu výměr a současně si strany určily, že za škodu ze svého smluvního vztahu budou považovat zvýšené náklady, které by žalobce nevynaložil nebýt vad projektu, položkového rozpočtu a výkazu výměr (čl. VI. smlouvy o dílo). V čl. VIII. smlouvy o dílo si pak strany sjednaly vznik práva žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5 % z celkové ceny díla za každý den prodlení žalovaného se splněním závazku k provedení díla ve lhůtě uvedené v čl. II. odst. 3 smlouvy o dílo.

5. Dle vyhlášené 29. výzvy k předkládání žádostí o dotace v oblasti podpory infrastruktury pro zajištění dostupné pobytové formy sociálních služeb ve spojení s vyjádřením Řídícího výboru ITI o souladu záměru s integrovanou strategií bylo možno v termínu od 28. 6. 2021 do 10. 11. 2021 předkládat ze strany poskytovatelů sociálních služeb žádosti o čerpání dotace z Evropského fondu pro regionálního rozvoj a státního rozpočtu mj. pro výstavbu a stavební úpravy k vybudování azylových domů, přičemž projektový záměr Domu pro krizové bydlení , adresa, byl shledán způsobilým z hlediska naplnění podmínek dotačního titulu s požadovanou dotací cca 19 mil. Kč a s předpokladem zpracování projektové dokumentace v období září 2020 až srpen 2021, studie proveditelnosti do září či října 2021 a nejzazším termínem předloží žádosti o dotaci v listopadu 2021. Z obsahu listin je současně zřejmé, že zpracovaná studie proveditelnosti představovala jednu z nezbytných náležitostí žádosti o dotaci.

6. Výzvou k zahájení realizace ze dne 1. 9. 2020 vč. připojené dodejky žalobce žalovaného vyzval k zahájení sjednaných projekčních prací, kdy výzva byla žalovanému doručena dne 17. 9. 2020. Žalovaný ovšem doručení ani nezpochybňoval.

7. Ze vzájemné emailové komunikace stran v období od 7. 8. 2020 do 20. 10. 2020 bylo prokázáno, že žalovaný již v počátkem srpna 2020 obdržel jednoznačně určitý požadavek na obsah požadované DPS formou odkazu na postup dle Materiálně technického standardu pro služby sociální péče poskytované pobytovou formou s požadavkem na projektování neprůchozích jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů, dále že zhotovitel k dílu přistupoval již s vědomím toho, že projektová dokumentace bude sloužit jako podklad podání žádosti o dotaci (dokonce již v březnu 2021), že k žádosti není zapotřebí vydané stavební povolení a dále se zřejmou představou o tom, jaké práce spadají do rámce předmětu smlouvy a jaké práce nikoliv (př. zpracování energetického posudku). Již v září a v říjnu 2020 strany zjevně koordinovaly jednotlivé potřebné práce a konkrétní požadavky na obsah projektové dokumentace a položkový rozpočet, již v polovině září proběhlo společné jednání ke tvorbě DPS a již dne 20. 10. 2020 vyzval žalobce žalovaného k předložení prvých výkresů k jednání.

8. Teprve v polovině ledna 2021 žalovaný vyžádal vyjádření dotčených subjektů k existencí sítí komunikačního vedení, jak bylo prokázáno sdělením , právnická osoba, ., sdělením , právnická osoba, ., sdělením , právnická osoba, ., sdělením , právnická osoba, ., sdělením , právnická osoba, ., sdělením , právnická osoba, ., sdělením , právnická osoba, , sdělením , právnická osoba, , sdělením , právnická osoba, ., sdělením , právnická osoba, ., sdělením , Anonymizováno, , adresa, a sdělením , Anonymizováno9. Z emailové korespondence stran v období od ledna do května 2021 vyplynulo, že již 13. 1. 2021 upozornil žalobce žalovaného na nutnost předložení finální verze DPS a rozpočtů ke kontrole do 26. 1. 2021, nicméně k tomuto doložení zjevně nedošlo (email ze dne 2. 2. 2021), a to ani v průběhu února navzdory upomínání žalobce a slibům žalovaného (emaily stran ze dne 18. 2. 2021), ale ani v průběhu března, jak patrno z emailů ze dne 3. a 11. 3. 2021, z nichž je navíc zřejmé, že část prací žalovaný zadal třetím osobám formou subdodávky a nemá výsledky těchto prací vůbec k dispozici. Ještě na konci března 2021 neměl žalobce ani přehled o tom, jaké části projektové dokumentace a položkového rozpočtu má již žalovaný zpracované a které nikoliv. Současně žalovaného upozornil na postupně narůstající smluvní pokutu z prodlení, což se opakovalo i v dubnu 2021 s tím, že ani v té době žalovaný podle svého vlastního vyjádření neměl k dispozici části projektové dokumentace, které zadal subdodavatelům, každopádně s vyčíslenou smluvní pokutou souhlasil (email ze dne 6. 4. 2021). Ani v polovině dubna 2021 však nebyly všechny sjednané části projektové dokumentace žalobci předány (email ze dne 15. 4. 2021). Prakticky nezměněná situace ovšem trvá i ke konci května 2021, kdy žalobce opětovně urgoval projektovou dokumentaci i položkový rozpočet, které ovšem žalovaný stále zjevně „řešil“ (email ze dne 23. 5. 2021). Pokud pak žalovaný některé sjednané části dokumentace dodal, pak z emailové komunikace jednoznačně plyne závěr, že se tak nikdy nestalo v kompletní (tj. smlouvě odpovídající) podobě, kdy emaily ze dne 3. 5. a 11. 5. 2021 jednoznačně uvádí, že jde o první zaslanou verzi celé projektové dokumentace, nicméně verze je neúplná, absentuje její výkresová část a dokonce celé obory projektové dokumentace, přičemž položkový rozpočet přes přísliby nebyl dodán vůbec (sám žalovaný v emailu ze dne 13. 5. 2021 potvrzuje, že rozpočet nedodal s tím, že „teď se tomu bude intenzivně věnovat“). Z emailů lze dále dovodit, že žalovaný již od února 2021 sice zasílal žalobci některé dílčí části sjednané dokumentace, nicméně prakticky obratem následuje upozornění žalobce na to, jaké části ještě chybí (př. emaily ze dne 10. 2. 2021). Ostatně sám žalovaný ještě na konci dubna 2021 uváděl, že zašle toliko prvou část finální verze dokumentace (př. emaily ze dne 28. 4. 2021).

10. Obdobně ze zápisu pracovní skupiny k projektové dokumentaci ze dne , datum, plyne, že absenci kompletního předání projektové dokumentace výslovně potvrdil sám žalovaný s tím, že chybí celá výkresová dokumentace, stejně jako celé obory DPS (elektrorozvody a rozvody NN) a další podstatné náležitosti (výškové body podlah, řešení vodovodních přípojek a kanalizace). Sám žalovaný přitom potvrdil absenci kompletní projektové dokumentace i položkového rozpočtu, což je v přímém rozporu s prohlášením žalovaného v nadepsaném řízení, že převzaté povinnosti dle čl. II. odst. 1 písm. a) a b) smlouvy o dílo splnil dne , datum, .

11. Dopisem žalobce ze dne 4. 6. 2021 ve spojení s reakcí žalovaného ze dne 7. 6. 2021 bylo prokázáno, že žalovaný ke dni 2. 6. 2021 nesplnil převzatý závazek k předání části díla dle čl. II. odst. 1 písm. a) a b) se sjednaným termínem splnění ke dni 25. 1. 2023 a že nárok na zaplacení smluvní pokuty uznává, a to jak v délce prodlení, tak ve výši uplatněné pokuty. Rovněž tento důkaz je v přímém rozporu s pozdějším tvrzením žalovaného o splnění uvedených povinností již na počátku května 2021.

12. Emailová komunikace stran z června 2021 jednoznačně dokládá, že ještě dne 21. června 2021 neobdržel žalobce přes své opakované výzvy a navzdory příslibům žalovaného ani kompletní DPS, ani položkový rozpočet a je opakovaně poukazováno na prodlení žalovaného i jeho nedodržené přísliby. Ještě v emailu ze dne 28. 6. 2021 žalobce upozorňoval na celé chybějící části projektové dokumentace (př. slaboproud, silnoproud, vytápění, rozpočet a výkaz výměr), což koneckonců potvrdil sám žalovaný v emailu z téhož dne. V polovině července žalobce znovu urgoval u žalovaného zaslání kompletní a opravené projektové dokumentace (email ze dne 14. 7. 2021). Podobně ještě na konci září 2021 zasílal žalovaný žalobci odkaz na stažení souboru s projektovou dokumentací, aby byl následně žalobcem upozorněn, že ani tato zaslaná dokumentace není v kompletní podobě (chybějící výkaz výměr a rozpočty).

13. K emailové komunikaci stran tak lze shrnout, že žalobce žalovaného již od ledna 2021 opakovaně písemně urgoval o splnění jeho převzatého závazku dle čl. II. odst. 1 písm. a) a b) smlouvy o dílo a upozorňoval jej na možnost zmaření čerpání dotace v rámci konkrétního dotačního titulu právě v důsledku prodlení žalovaného a také na narůstající smluvní pokutu vázanou na dobu prodlení žalovaného. Žalovaný si přitom byl dobře vědom naléhavosti požadavku žalobce na včasné plnění z uzavřené smlouvy o dílo, neboť i to je v emailové korespondenci zachyceno, přičemž přibližně od února 2021 začal žalovaný postupně žalobci předkládat některé dílčí části průběžně zpracovávané dokumentace, nicméně tu žalovaný v kompletní (tj. smluvně sjednané) podobě nepředložil, jak ostatně sám potvrzoval ještě v závěru června 2021. Provedené dílo dle čl. II. odst. 1 písm. a) a b) smlouvy o dílo žalovaný zjevně nepředal ještě ani v závěru září 2021, jinak by nebylo jakéhokoliv důvodu, aby žalovaný ještě v té době zasílal žalobci odkaz na stažení zpracované projektové dokumentace (podle žalobce ovšem opět neúplné). Současně je nutno s ohledem na později konstruovanou obranu žalovaného zdůraznit, že v emailové komunikaci stran za období od srpna 2020 do září 2021, jak byla provedena k důkazu, se k opakovaným výtkám žalobce ohledně prodlení žalovaného, ohledně neúplnosti předkládané projektové dokumentace, ohledně porušení závazku žalovaného a nabíhající smluvní pokuty neobjevuje ani v jednom případě jakákoliv výhrada žalovaného, že by se snad opakovaná prohlášení žalobce v emailové komunikaci nezakládala na skutečnosti (tedy že by žalovaný nebyl v prodlení, že kompletní projektovou dokumentaci k nějakému konkrétnímu datu dodal, že dodal rovněž smluvený soupis prací a položkový rozpočet stavby atd.), naopak žalovaný nárok na smluvní pokutu (tedy nárok vyplývající právě z porušení řešené povinnosti) opakovaně uznal, stejně jako ještě v závěru června potvrdil své prodlení. V čile a dlouhodobě vedené komunikaci stran přitom zcela absentuje jakákoliv zmínka žalovaného o tom, že by postrádal nějaké konkrétní informace nezbytné ke zpracování sjednaného předmětu díla od žalobce, že by se žalovanému nedostávalo součinnosti ze strany žalobce a že by se dovolával sjednaného prodloužení lhůty k plnění smlouvy (čl. II odst. 4 smlouvy o dílo) z důvodů prodlení na straně žalobce. Naopak pouhých pět dní před koncem původně sjednané lhůty k plnění žalovaný v rámci dodatku č. , hodnota, jednoznačně prezentuje své přesvědčení a vůli, že (nutně vzhledem k pokročilosti a fázi zpracování) k dokončení díla, k jehož plnění se zavázal, mu postačí již jen 35 dní. Již z toho samotného lze dovozovat, že pokud přistoupil k plnění smlouvy řádným a odpovědným způsobem, měl již v závěru prosince všechny podklady nutné ke zpracování sjednané projektové dokumentace nutně k dispozici.

14. Dle cenové nabídky společnosti , právnická osoba, . ve spojení s její fakturou č. , hodnota, si nechal žalobce od uvedené společnosti zpracovávat studii proveditelnosti k projektu „Dům pro krizové bydlení , adresa, “, která však nebyla dokončena z důvodu žádosti objednatele a pro absenci údajů nezbytných k dokončení studie. Z důvodu částečného zhotovení studie vyúčtovala zhotovitelka žalobci část odměny ve výši 10 243 Kč. Z objednávky žalobce ze dne , datum, ve spojení s cenovou nabídkou společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, lze dovodit, že zhotovitelka učinila objednateli cenovou nabídku ve vazbě na provedení aktualizace (úprav) původní studie proveditelnosti v návaznosti na nově zpracovanou projektovou dokumentaci.

15. Ještě v srpnu a v září 2021 byla vydávána k žádosti žalovaného závazná stanoviska dotčených orgánů (stanovisko odboru životního prostředí , Anonymizováno, , adresa, , stanovisko , právnická osoba, ) ve vazbě na výzvu stavebního úřadu ze dne 2. 8. 2021, jak plyne z obsahu těchto listin. Žalobce ještě v září 2021 vyzýval žalovaného k předání projektové dokumentace do 24. 9. 2021 s tím, že žalobci hrozí škoda z nevyčerpané dotace, kdy toto vyplynulo z výzvy žalobce ze dne 9. 9. 2021 ve spojení s dodejkou datové zprávy ze dne 10. 9. 2021. Následně pak žalobce odstoupil od uzavřené smlouvy o dílo z důvodu prodlení žalovaného s předáním dokončeného a úplného díla dopisem ze dne 11. 10. 2021, který žalovanému doručil dne 18. 10. 2021, jak prokázáno obsahem dopisu a dodejkou datové zprávy. Usnesením stavebního úřadu ze dne 30. 11. 2021, které nabylo právní moci v prosinci 2021, došlo k zastavení stavebního řízení zahájeného na základě žádosti podané za žalobce žalovaným s tím, že žádost postrádá předepsané náležitosti a neposkytuje dostatečný podklad pro posouzení stavby domu pro krizové bydlení, jak patrno z usnesení , Anonymizováno, , adresa, , č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, .

16. K zaplacení uplatněných nároků na smluvní pokutu ve výši 516 040 Kč za dobu prodlení od 26. 1. 2021 do 18. 10. 2021 a dále k zaplacení náhrady škody ve výši 10 243 Kč za marně vynaložené náklady na zpracování studie proveditelnosti ve lhůtě 3 týdnů vyzval žalobce žalovaného dopisem ze dne 1. 12. 2021, která byla žalovanému dle dodejky datové zprávy doručena dne následujícího.

17. Smlouvou o dílo uzavřenou mezi žalobcem jako objednatelem a společností , právnická osoba, . jako zhotovitelem lze mít za prokázané, že došlo k uzavření smlouvy na zpracování projektových dokumentací stavby s názvem „Dům pro krizové bydlení , adresa, “ pro stavební povolení (DSP) a pro provádění stavby (DPS), ve které byla sjednána výrazně vyšší odměna za provedení díla a současně i výrazně delší lhůta k jeho provedení, jak argumentoval žalovaný. Fakturou č. , hodnota, pak lze mít za prokázané, že žalovaný v prosinci 2021 vyúčtoval žalobci částku 363 000 Kč jako odměnu za provedené dílo, ovšem i z faktury žalovaného plyne, že kontrolní rozpočet stavby z jeho strany dodán nebyl.

18. Mezi účastníky nebylo sporné uzavření smlouvy o dílo, vymezení předmětu díla i odstoupení ze strany žalobce v říjnu 2021 (viz př. body 4. a 9. vyjádření žalovaného z března 2024). Pokud se ovšem žalovaný ztotožňuje s tvrzením žaloby o uzavření smlouvy o dílo a na jednotlivých ustanoveních smlouvy posléze staví svou obranu, pak se tím ovšem dostává do obsahového konfliktu se svými pozdějšími prohlášeními o „zásadních právních a faktických nedostatcích“ téže smlouvy. Pokud žalovaný argumentuje právně účinným procesem uzavření smlouvy, pak to v sobě implikuje předpoklad, že oběma stranám smlouvy bylo při jejím uzavírání zřejmé, jaký je předmět jejich smlouvy o dílo, tj. jasné zadání objednatele, přestože žalovaný teprve v zahájeném řízení náhle začal argumentovat jinak. Dále platí, že pokud žalovaný činí nesporným právně účinné odstoupení od smlouvy provedené žalobcem v říjnu 2021, pak to samozřejmě předpokládá, že se ztotožňuje s existencí důvodů, které žalobce k odstoupení vedly (tj. prodlení žalovaného s předáním úplné a dokončené projektové dokumentace trvající od 25. 1. 2021 do dne odstoupení, neboť právě o takový důvod se odstoupení žalobce od smlouvy o dílo opírá).

19. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o důvodnosti podané žaloby, když nárok na zaplacení smluvní pokuty vychází z platně uzavřené smlouvy o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy právní účinky této smlouvy žádná ze stran v řízení nezpochybňovala. V souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo a v návaznosti na opakované odkazy žalovaného na jakousi jeho neznalost, naivitu či nezkušenost při uzavírání smluv obdobného druhu nutno poukázat na ustanovení § 5 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Výslovné připomenutí této zásady lze zejména v tuzemských podmínkách považovat za jeden nejvýznamnějších přínosů aktuálního občanského zákoníku. Žalovaného dlužno považovat za profesionála ve svém oboru, od něhož se při uzavírání a plnění smluv vyžaduje odborná péče. Vymezení předmětu díla se přitom posuzovaná smlouva o dílo věnuje velmi podrobným způsobem (půldruhé strany smluvního textu) a jasně stanoví, že žalovaný převzal povinnost zpracovat v prvé fázi projektovou dokumentaci ve stupni pro provádění stavby (tj. DPS) spolu kontrolním rozpočtem stavby a soupisem prací, jejichž obsah a formu strany rovněž podrobně sjednaly. S těmito parametry poptávaného díla byl přitom žalovaný žalobcem seznámen již v červnu 2020 a pokud podle jeho odborného názoru profesionála ve svém oboru bylo snad takové vymezení předmětu díla ze strany žalobce neúplné, matoucí či zavádějící, měl sám žalovaný povinnost na ně žalobce již tehdy upozornit, vyžádat si doplňující či upřesňující informace, popř. se nemusel o zakázku vůbec ucházet a smlouvy o dílo uzavírat. Rozdíl mezi dokumentací pro provedení stavby (DPS) a dokumentací pro stavební povolení (DSP) je v oboru stavebnictví natolik triviální, že argumentaci žalovaného o pochybnostech v rozsahu zpracování dokumentace nutno kategoricky odmítnout jako zcela nedůvodnou. Smlouva jasně, výslovně a dokonce opakovaně formuluje požadavek na zpracování projektové dokumentace pro provedení stavby (čl. I, čl. II smlouvy o dílo) a dále požadavek zajištění příslušných povolení a rozhodnutí pro realizaci stavby. Podkladem pro stavební povolení je pravidelně dokumentace pro stavební povolení (DSP), nicméně není vyloučena ani sloučená dokumentace, pokud dokumentace pro provádění stavby (DPS) obsahuje náležitosti dokumentace pro stavební povolení (DSP). Postup zachycený ve smlouvě o dílo sice není běžný, ale stejně tak není ani vyloučený, každopádně bylo v prvé řadě úkolem žalovaného si tyto bazální parametry požadovaného díla v případě vlastních nejasností se žalobcem vyřešit a tyto odstranit ještě před uzavřením samotné smlouvy. Je to právě zhotovitel jako profesionál, kdo při uzavírání smlouvy s objednatelem pravidelně koriguje některé laické představy objednatele o způsobu plnění „odborných“ částí díla. Pokud se pak žalovaný neustále dovolával v řízení jakési „obvyklé praxe“, pak taková praxe nemá žádného významu v situaci, kdy se od ní strany ve smlouvě výslovně odchýlily; každá ze smluvních stran musí plnit právě to, k čemuž se ve smlouvě zavázala, bez ohledu na jakoukoliv reálnou či jen hypotetickou „obvyklou praxi“. Každopádně nalézací soud neakceptuje postup, kdy se zhotovitel jako profesionál ve svém oboru s odstupem bezmála čtyř let začne nově dovolávat jakési subjektivní nejasnosti předmětu smlouvy, který se přitom přímo týká odborného výkonu jeho povolání, jestliže žádné takové výhrady k vymezení základního předmětu díla nevznesl ani před uzavřením smlouvy, ani v průběhu jejího plnění, ale ještě ani několik poté. Smlouvy o dílo zcela typicky uzavírá laik v pozici objednatele a profesionál v pozici zhotovitele, přičemž je v prvé řadě povinností zhotovitele upozornit objednatele na jakoukoliv nevhodnost, neproveditelnost nebo nejasnost požadavků a pokynů objednatele. Námitka žalovaného o nejasnosti v otázce předmětu díla tak byla zjevně konstruována ex post účelově ve vazbě na zahájený spor. Z provedeného dokazování jasně plyne, že žádná ze stran pochybnosti podobného druhu v době uzavření smlouvy, ani v době jejího plnění nikdy neprezentovala. Každopádně z obsahu smlouvy je mimo jakoukoliv pochybnost jasné, jakou projektovou dokumentaci žalobce po žalovaném požaduje (tj. dokumentaci pro provádění stavby). Stejně tak nemůže být pochyb o tom, jaké činnosti měly strany na mysli, pokud si v čl. II. odst. 1 písm. a) sjednaly projednání a odsouhlasení dokumentace, kdy ex post uplatněný výklad žalovaného, že výraz měl snad být chápán jako „odsouhlasení ze strany dotčených orgánů a stavebního úřadu“, je jednoznačně vyloučen samotným ustanovením následujícího čl. II. odst. 1 písm. c) smlouvy o dílo, které by v případě akceptace argumentace žalovaného zůstalo zcela bez obsahu, včetně na to navázané lhůty a ceny za provedení této samotné a specifické části díla. Současně proti argumentaci žalovaného směřuje i jednoznačná provázanost ustanovení čl. II. odst. 4 a čl. II. odst. 1 písm. a) smlouvy o dílo, vyplývá i ze samotné povahy realizovaného díla a odpovídá i chování stran po uzavření smlouvy o dílo (právě v tomto smyslu se jí tak paradoxně dovolává i sám žalovaný, kdykoliv argumentuje problematikou proběhlých či neproběhlých setkání pracovní skupiny).

20. Ze stejných důvodů soud neshledal důvodnými námitky týkající se údajně nepřiměřeně krátké lhůty k provedení díla, neboť je to opět především sám žalovaný, kdo musí vědět, v jaké lhůtě je schopen sjednané dílo provést, podobně jako kterýkoliv jiný zhotovitel jakéhokoliv myslitelného díla primárně určuje, za jakou dobu je vůbec reálně schopen dílo provést (resp. jako se předpokládá, že jakýkoliv jiný smluvník je schopen ve shodě s ustanovením § 4 odst. 1 občanského zákoníku vyhodnotit reálnost plnění, k němuž se zavázal). Pokud tedy žalovaný po důkladné úvaze (od června do srpna 2020) souhlasil s tím, že části díla dle čl. II. 1 písm. a) a b) je schopen provést ve lhůtě 100 dní od výzvy žalobce, pak zjevně muselo jít dle jeho odborného názoru vzhledem k rozsahu díla o lhůtu přiměřeně dlouhou. To koneckonců potvrdil ještě v prosinci 2020, kdy si při změně smlouvy vymínil prodloužení sjednané lhůty o pouhých 30 dní. Vzhledem k době, kdy tak činil, musel mít nejenom naprosto jasnou o předmětu díla, nýbrž musel z povahy věci v té době s ohledem na běh lhůt dílo již v podstatě jen dokončovat (pokud prodloužených 30 dní bylo vázáno na sjednané vícepráce, pak zbývajících 5 dní se nutně vztahuje jen k závěrečné kompletaci již prakticky dokončeného díla). Jakékoliv současné výhrady žalovaného k délce této lhůty tak soud považuje za irelevantní, stejně jako důkazní prostředky žalovaného směřované k obvyklé výši odměny a časové náročnosti obdobných prací, neboť to byl sám žalovaný, kdo s časovými dimenzemi sjednaného díla výslovně souhlasil (ostatně z dokazování plyne, že práce na projektové dokumentaci vykonávali i další subdodavatelé, takže očividně se v řízení neřeší práce jediné osoby), stejně jako se sjednanou odměnou, kterou si ostatně sám žalovaný v rámci zakázky žalobce takto vysoutěžil (tj. sám žalovaný musel právě tuto cenu v rámci soutěžení zakázky na projektovou dokumentaci nabídnout, kdy jinak žalobce zakázku ohodnotil na 600 tis. Kč bez DPH). Lze jen doplnit, že z hlediska provedeného dokazování jeví se celá doba průběhu lhůty k provedení díla téměř dokonalým vakuem, ve kterém kromě úplného počátku nelze zachytit jakýkoliv náznak činnosti směřující k provedení díla. Jinak vyjádření žalovaného z hlediska stanovení lhůty k provedení díla ve smlouvě vesměs směšují činnost při vypracování projektové dokumentace (čl. II. odst. 1 písm. a) smlouvy o dílo) s činnostmi souvisejícími se zajištěním povolení a rozhodnutí nutných pro realizaci stavby a staví tyto činnosti do kontrastu s údajně nepřiměřeně krátkou lhůtou 100 dní. Žalovaný si ovšem jako zhotovitel vyjednal ke splnění svých činností podle čl. II. odst. 1 písm. a), b) smlouvy o dílo lhůtu v délce 130 dní a ke splnění činností dle čl. II. odst. 1 písm. c) smlouvy o dílo lhůtu dalších 80 dní, tedy celkem minimálně 210 dní.

21. Přestože se žalovaný v rámci své obrany opakovaně dovolával existence překážek řádného dokončení díla, když mu údajně nebyl znám název a konkrétní podmínky dotačního programu a žalobce mu je odmítal sdělit, pak žádné takové zjištění z provedeného dokazování nevyplynulo, navzdory intenzivně probíhající vzájemné komunikaci stran. V návaznosti na obranu žalovaného založené na nedostatku konkrétního zadání předmětu díla, resp. na absenci „včasných a přesných pokynů k provedení a dokončení díla“, popř. vystavení plné moci k zastupování před dotčenými orgány, je třeba dále upozornit na zákonnou úpravu, podle které zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně (§ 2592 občanského zákoníku), přičemž je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí (§ 2591 občanského zákoníku) s jasně stanovenými následky prodlení objednatele. Z povahy smlouvy o dílo přitom jednoznačně plyne, že zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně, aktivně a z vlastní iniciativy, tj. již samotný fakt uzavření smlouvy implikuje projev vůle zhotovitele, že na základě poptávky objednatele je v zásadě bez dalších pokynů objednatele schopen sjednané dílo, tak jak mu bylo před uzavřením smlouvy prezentováno, realizovat a dokončit. Pokud tedy žalovaný považoval zadání žalobce pro splnění závazku za smlouvy o dílo za nedostatečné nebo postrádal nějaké konkrétní pokyny a dokumenty objednatele, bylo jeho povinností žalobce k upřesnění nebo doplnění zadání a udělení pokynů bezodkladně vyzvat, a to v zásadě v září/říjnu 2020. Z provedeného dokazování ovšem vyplynulo, že žádné takové výzvy žalovaný vůči žalobci v době plnění závazku nečinil, tudíž se nelze údajné nečinnosti žalobce dovolávat ex post teprve v probíhajícím řízení o zaplacení smluvní pokuty. Smlouvu o zhotovení díla v podobě projektové dokumentace přitom nelze chápat tak, že objednatel v průběhu jejího vypracování stojí nepřetržitě za zády zhotovitele a diktuje mu předem přesné umístění každé příčky, každé elektroinstalace, rozvodů vody a vytápění, každého uzávěru, každého stavebního prvku atd., neboť v takovém případě by samozřejmě objednatel žádného projektanta nepotřeboval a nemusel by si jej platit.

22. To samé pochopitelně platí i pro pravidelné pracovní schůzky, které žalovaný začal náhle postrádat rovněž teprve v průběhu nadepsaného řízení, ačkoliv v době plnění smlouvy není o žádném nedostatku informací nutných k provádění díla (ať již by šlo o informace písemné nebo ústní na realizovaných pracovních setkáních, forma je vcelku podružná) ani zmínka. Každopádně jakékoliv pracovní schůzky by měly smysl pouze tehdy, pokud by byl k dispozici nějaký výstup žalovaného, k jehož projednání by se pracovní skupina mohla smysluplně sejít. S procesem provádění každého díla je pochopitelně spojeno ve větší či menší míře upřesňování a doplňování požadavků na předmět díla, což ovšem pravidelně předpokládá nějaký základní rozsah zpracování díla, tudíž logicky žalobce vznášel připomínky k jednotlivým částem dokumentace až v době, kdy je od žalovaného obdržel. Podstatou problému je ovšem skutečnost, že tyto připomínky, jichž se nyní žalovaný v řízení dovolává, byly činěny v zásadě až v létě 2021 pouze v důsledku prodlení žalovaného, nicméně při dodržení převzatého závazku žalovaného ze smlouvy o dílo měly se tyto připomínky vypořádávat obecně v prosinci 2020 a nejpozději v lednu 2021. Skutečnost, že byl žalobce postupným předkládáním jednotlivých a neúplných pasáží projektové dokumentace ze strany žalovaného udržován po řadu měsíců ve stavu nejistoty a usiloval i přes prodlení žalovaného s plněním jeho závazku o naplnění účelu smlouvy, nelze klást žalobci k tíži. V případě údajně absentující plné moci pak její udělení vůbec nesouvisí s nesplněnými povinnostmi žalovaného jako zhotovitele dle čl. II. odst. 1 písm. a) a b) smlouvy o dílo, nýbrž se vztahuje až k další fázi plnění díla, kterou žalovaný zjevně realizoval paralelně s plněním závazku dle prvé fáze jen proto, že byl se splněním prvé fáze v permanentním, mnohaměsíčním prodlení. Lze jen podotknout, že byl pochopitelně v prodlení i s plněním druhé fáze dle čl. II. odst. 1 písm. c) smlouvy o dílo, jestliže teprve v srpnu 2021 na výzvu stavebního úřadu zajišťoval závazná stanoviska dotčených orgánů. Žalobce přitom žádné prodloužení lhůt „neakceptoval“, pouze se snažil naplnit účel sjednané smlouvy i za cenu jeho zdržení a v době trvajícího prodlení žalovaného, na které jinak opakovaně poukazoval.

23. Podobné závěry lze konstatovat i ve vztahu k ujednání o smluvní pokutě, kterou žalovaný opakovaně uznal, aniž by k ní cokoliv namítal, a které se mu začalo jevit náhle nejasným teprve při právním zastoupení v březnu 2024 (tedy s odstupem tří let). Nárok na smluvní pokutu byl přitom řádně sjednán v čl. VIII. odst. 3 písm. a) smlouvy o dílo v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku, kdy tato byla ve smlouvě konstruována odkazem na lhůty k provedení díla dle čl. II. odst. 3 a počítána procentem z celkové ceny díla, která byla jasně stanovena v úvodu čl. III. odst. 1 smlouvy o dílo (388 tis. Kč bez DPH, resp. od prosince 2020 pak 408 tis. Kč bez DPH). Vzhledem k tomu, že čl. II. odst. 3 stanovil plnění díla v jednotlivých dílčích a na sebe v podstatě (převážně) navazujících fázích není pochyb o tom, že smluvní pokuta byla vázána na nedodržení každé sjednané lhůty, neboť splnění prací z předchozí fáze představovalo nutnou podmínku realizace fází navazujících. Pokud nebyla splněna ani první fáze díla dle čl. II. odst. 1 písm. a) a b) smlouvy o dílo, pak z toho pochopitelně bez dalšího vyplývalo, že na fázi zadávacího řízení na zhotovitele stavby či dokonce fázi realizace stavby nedojde nikdy. Vnitřně nekonzistentní argumentace žalovaného proti nároku na smluvní pokutu se přitom opírá současně opírá o argumentaci, podle které se smluvní pokuta vázala na dokončení díla jako celku (tedy nárok nikdy nevznikl), stejně jako o argumentaci, že byla vázána na jednotlivé fáze provádění díla, přičemž žalovaný měl části díla dle čl. II. odst. 1 písm. a) a b) smlouvy o dílo provést. Takový styl právní argumentace pouhou účelovost ani neskrývá. Lze k tomu uvést pouze tolik, že prvá varianta je absurdní již proto, že by zamezovala uplatnění smluvní pokuty právě v těch nejzávažnějších případech prodlení žalovaného a takový důsledek jistě strany při uzavírání smlouvy nesledovaly. Druhá varianta je vyloučena samotným provedeným dokazováním, jak plyne z odůvodnění rozsudku. K argumentaci žalovaného je dále nutno zdůraznit, že ze samotného faktu zahájení stavebního řízení (tj. pouhého podání návrhu na zahájení řízení) skutečně splnění závazku zpracování projektové dokumentace pro provedení stavby a vypracování rozpočtu stavby a soupisu prací skutečně nevyplývá (nehledě tedy na následné zastavení stavebního řízení pro absenci nezbytných náležitostí). Především je ovšem nutno akcentovat, že z opakovaného uznání žalovaného ve shodě s ustanovením § 2053 občanského zákoníku se zcela bezpečně podává, že sám žalovaný o určitosti ujednání o smluvní pokutě, o vzniku nároku žalobce na smluvní pokutu, o počátku běhu lhůty a délce svého prodlení, ale ani o přiměřenosti výše smluvní pokuty v době plnění smlouvy žádných pochybností neměl. Žádného významu pak nemá obrana žalovaného v tom směru, že uznání dluhu činil „pod extrémním tlakem“ žalobce, který po něm požadoval odevzdání projektové dokumentace a současně hrozil odstoupením od smlouvy, neboť jde o zcela běžné důsledky prodlení s plněním jakéhokoliv závazku, kterým čelí zcela běžně kterákoliv prodlévající strana (tj. je po ní urgováno splnění jejích povinností a současně avizováno uplatnění smluvních sankcí). Vzhledem k tomu, že žalovaný závazek k úhradě smluvní pokuty výslovně uznal (vč. výše smluvní pokuty a doby prodlení), bylo také na žalovaném, aby v řízení prokázal, že svůj závazek k plnění předmětu díla dle čl. II. odst. 1 písm. a) a b) smlouvy o dílo nepochybně splnil a kdy přesně se tak stalo. Takové důkazní břemeno ovšem žalovaný neunesl, neboť přes výzvu soudu při jednání z ledna 2026 žádný přesvědčivý důkaz kompletního předání dokončené projektové dokumentace pro provedení stavby, vypracování kontrolního rozpočtu stavby a soupisu prací žalovaný nepodal. Žalovaný přitom v rámci zmíněného jednání uplatnil tvrzení, že kontrolní rozpočet stavby, soupis prací a také projektovou dokumentaci žalobci předložil, a tedy smlouvu o dílo v tomto bodě splnil, dne 3. 5. 2021. To je ovšem v přímém rozporu se samotným uznáním žalovaného, ve kterém žalovaný ještě o měsíc později potvrzuje své probíhající prodlení, stejně jako s obsahem emailové korespondence z konce června 2021, ve které žalobce vypočítává chybějící a současně zcela zásadní části předmětu díla (slaboproud, silnoproud, vytápění, rozpočet stavebních prací, výkaz výměr), na což žalovaný reaguje příslibem jejich zaslání, čímž jejich absenci potvrzuje. Bylo věcí žalovaného, aby mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost prokázal, že k dodání části díla dle čl. II. odst. 1 písm. a) a b) smlouvy o dílo došlo alespoň kdykoliv později, nicméně žádný takový důkaz žalovaný nepodal (za takový důkaz pochopitelně nelze považovat emailové odkazy na stránky úschovna.cz, aniž by bylo možno zjistit obsah tam uloženého dokumentu).

24. Žalovaný rovněž proti nároku na zaplacení smluvní pokuty uplatnil k započtení svůj nárok na zaplacení odměny ze smlouvy o dílo. Nárok na zaplacení dílčích částí ceny díla ovšem dle čl. III. smlouvy o dílo vznikal na základě ujednání stran teprve po splnění jednotlivých částí předmětu díla, tedy v případě činností podle čl. II. odst. 1 písm. a) a b) po zpracování, projednání a odsouhlasení projektové dokumentace, včetně kontrolního rozpočtu stavby a soupisu prací, po jejich prezentaci v sídla objednatele a po ukončení přejímacího řízení dle čl. II. odst. 6 smlouvy o dílo, nicméně ke splnění této prvé části díla nikdy nedošlo, kdy i sám žalovaný hned ve svém prvním vyjádření připouští, že kontrolní rozpočet a soupis prací vypracovány nikdy nebyly. Současně sám žalovaný tamtéž argumentuje, že k řádnému dokončení díla v jeho prvé fázi nikdy nedošlo. Pak samozřejmě nemohl žalovanému ani vzniknout nárok na odměnu „po splnění jednotlivých položek předmětu díla“ a absolvování přejímacího řízení dle smlouvy o dílo. Také v zákonném režimu vzniká právo na zaplacení ceny teprve provedením díla. Žalovaný ovšem žádnou část díla nesplnil. Fakt, že žalovaný „pracoval na odsouhlasení projektové dokumentace a získání stavebního povolení“ a „obstarával řadu podkladů“ je v řešeno souvislostech bez významu, dílo je definováno výsledkem činnosti zhotovitele, nikoliv procesem směřujícím k dosažení výsledku. Z hlediska předmětu řízení a jeho účastníků nemá význam ani to, zda nějaká třetí osoba (společnost , právnická osoba, .) použila pro vlastní dílo podklady zhotovené žalovaným.

25. Žalovaný se dále dovolával údajného rozporu sjednané výše smluvní pokuty s dobrými mravy, ovšem bez jakékoliv argumentace pouhým odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn 32 Cdo 1490/2019, který ovšem řeší problematiku výše úroku z prodlení. Ačkoliv byl žalovaný při jednání v lednu 2026, na kterém došlo současně k poučení o koncentraci řízení, vyzván k doplnění konkrétních skutečností, ze kterých by takový rozpor s dobrými mravy vyplýval, žádné takové doplnění žalobce neprovedl, tudíž úvaha o rozporu sjednané smluvní pokuty s dobrými mravy nepadá do úvahy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. 31 Cdo 2707/2007). To platí tím spíše, pokud zákonná úprava umožňuje nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu moderovat. Žalovaný, který se ke smluvní pokutě vyjadřoval opakovaně, ovšem její moderaci navrhl poprvé teprve v dubnu 2026. Důvody k moderaci smluvní pokuty ovšem soud neshledal, kdy výše uplatněné smluvní pokuty je důsledkem dlouhotrvajícího prodlení žalovaného s plněním převzaté povinnosti (př. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2012, sp. zn. 32 Cdo 3622/2011). Nelze přitom přehlédnout, že postupným předáváním jednotlivých částí dokumentace a opakovaným a často lichým ujišťováním žalovaného ohledně doby splnění svého závazku žalovaný takto žalobce udržoval ve stavu nejistoty ohledně konečné doby splnění závazku a de facto žalobci zabránil přijmout finální rozhodnutí řešení nesplněného závazku ze smlouvy o dílo ve formě odstoupení od smlouvy mnohem dříve. Žalovaný byl přitom od počátku plnění smlouvy (nejpozději v září 2020) seznámen se skutečností, že stavební úpravy objektu budou financovány z dotačních programů, přičemž nedodržení lhůt žádostí o dotaci je pravidelně spojeno se ztrátou možnosti čerpat dotaci na realizaci stavebních úprav a pro žadatele o její čerpání představují jasnou finanční ztrátu (v tomto případě v řádech desítek miliónů Kč). Není přitom vůbec jisto, zda promarněná příležitost k čerpání dotace bude moci být opakována. Již ze studie proveditelnosti bylo přitom zřejmé, jaké přibližné náklady si realizace stavebních úprav vyžádá. Další aspekt pak pravidelně představuje zmařený čas, úsilí a práce několika zaměstnanců žalobce a dále administrativní náklady spojené s přípravou dokumentace pro zadávací řízení, řešením projektové dokumentace a zajišťování podkladů k žádosti o dotaci ze strany žalobce. V tomto ohledu tak sjednaná smluvní pokuta plnila zřetelnou kompenzační funkci a vzhledem k popsanému soud nepovažuje částku smluvní pokuty ve výši 1 940 Kč denně (tj. 0,5 % z původní, nezvýšené ceny díla, bez DPH) za nijak nepřiměřenou (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1682/2007) a už vůbec ne zjevně nepřiměřenou. Za významnou lze v těchto souvislostech považovat rovněž skutečnost, že žalovaný tuto výši smluvní pokuty sám výslovně uznal, aniž by namítal její nepřiměřenost. Právě žalovaného přitom v řízení tížilo břemeno tvrzení a současně i břemeno důkazní ohledně objasnění okolností, z nichž by bylo možno usuzovat na nepřiměřenou výši smluvní pokuty (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022), nicméně na poučení soudu k doplnění okolností, z nichž dovozuje žalovaný svůj závěr o nepřiměřené výši smluvní pokuty, žádným doplněním rozhodných skutečností reagováno nebylo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1398/2022).

26. Kromě nároku na zaplacení smluvní pokuty vyhověl soud žalobě též v uplatněném nároku na zaplacení náhrady škody ve výši 10 243 Kč, který spočívá v marně vynaložených nákladech na zpracování studie proveditelnosti, kdy tento je odůvodněn ustanovením § 2913 občanského zákoníku, podle kterého je žalovaný povinen nahradit škodu žalobci vzniklou z porušení povinnosti splnit závazek k provedení prvé části díla dle ustanovení čl. II. odst. 1 písm. a) a b) smlouvy o dílo ve lhůtě uvedené v čl. II. odst. 3 smlouvy o dílo. Chybějící části díla přitom představují vadu díla dle VI. smlouvy o dílo upravujícího odpovědnost žalovaného. V řízení bylo prokázáno, že žalobce vynaložil (resp. mu prokazatelně vznikl závazek v uvedené výši) uvedenou částku na zpracování (části) původní studie proveditelnosti společností , právnická osoba, ., že zpracovaná studie proveditelnosti byla jednou z náležitostí žádosti o dotaci a zpracovává se vždy ve vazbě na konkrétní požadavky výzvy konkrétního dotačního programu. V důsledku prodlení žalovaného přitom žalobce nemohl dodat podklady ke zpracování studie, nemohl podat žádost o dotaci v původně zamýšleném termínu a obdržel pouze dílčí části rozpracované studie proveditelnosti, kdy v době stornování této objednávky nemohl vědět, zda bude zpracovaná část studie vůbec využitelná v rámci jiného dotačního programu. Teprve s odstupem několika let musel žalobce znovu zadávat zpracování studie proveditelnosti s ohledem na požadavky jiného dotačního programu. Jakkoliv nové zpracování společnosti , právnická osoba, . vycházelo z úprav studie proveditelnosti a její aktualizace dle nové projektové dokumentace, nelze přesně stanovit, zda vůbec a v jaké míře snad mohla být původní studie proveditelnosti využitelná pro zpracování studie upravené a aktualizované, resp. takové zjištění by si vyžádalo další dokazování (př. formou znaleckého posudku) a prodloužení řízení (vč. nákladů s tím spojených), což soud vzhledem k celkem bagatelní výši nároku považoval za neúčelné, kdy jinak je zřejmé, že zmaření nákladu na zpracování původní studie je přičitatelné prodlení žalovaného, soud tedy při stanovení výše škody vycházel z ustanovení § 136 občanského soudního řádu a vycházel přitom z vyúčtované částky za neúplnou studii proveditelnosti zpracovanou k žádosti o dotaci, k níž měl žalovaný mj. zpracovat projektovou dokumentaci s rozpočtem stavby a soupisem prací, nicméně tak neučinil.

27. Soud tak podané žalobě zcela vyhověl, včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši uvedené v ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě žalobce.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého zcela úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. S ohledem na složitost věci a rozsáhlost obrany žalovaného lze přitom akceptovat zastoupení žalobce advokátem, již s ohledem na zásadu rovnosti zbraní. Přitom náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 26 218 Kč, odměny zástupce žalobce v celkové výši 114 620 Kč za jedenáct úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne 17. 12. 2024, ze dne 14. 5. 2025 a ze dne 10. 11. 2025, dále tři úkony účasti na jednání dne 15. 4. 2025, dva úkony účasti na jednání dne 20. 1. 2026 a jeden úkon účasti najednání dne 14. 4. 2026) podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále z paušální náhrady hotových výdajů v celkové výši 4 500 Kč (ve výši 300 Kč za prvé tři úkony právní služby vykonané do 31. 12. 2024 a dále ve výši 450 Kč za následujících osm úkonů právní služby vykonaných po 1. 1. 2025) dle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu (resp. § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024), náhrady cestovného na trase Děčín – Cheb a zpět k třem jednáním soudu (při počtu ujetých 380 km na jednu cestu, průměrné spotřebě 5,1 l benzinu/100 km a amortizaci dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. pro cesty vykonané v r. 2026 a vyhlášky č. 475/2024 pro cesty vykonané v r. 2025) v celkové výši 8 726 Kč, dále náhrady za promeškaný čas na cestě k jednáním soudu v rozsahu osmnácti půlhodin a dále v rozsahu jedné půlhodiny zameškané při přerušení jednání dne 20. 1. 2026 delším 30ti minut ve výši 2 850 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu a náhrady 21% DPH ve výši 25 613,70 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Plnění povinnosti uhradit náklady řízení v celkové výši 182 527,70 Kč pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobce.