11 C 509/2023

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem, LL.M. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta Anonymizováno žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 18 450,26 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 450,26 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 15. 11. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalovaný si u ní objednal výměnu čelního skla vozidla zn. , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , kterou žalobkyně provedla a vyúčtovala žalovanému cenu tohoto díla ve výši 23 450,26 Kč se splatností dne 14. 11. 2022. Cena díla však s výjimkou částky 5 000 Kč, kterou plnila pojištěna, zůstala neuhrazena a žalobkyně se jí tak domáhala žalobou.Žalovaný ve svém vyjádření potvrdil sjednání výměny čelního skla se žalobkyní, nicméně cena čelního skla se měla v době výměny pohybovat mezi 2,5 – 8,5 tis. Kč, navíc bylo žalobkyní podle žalovaného přislíbeno, že se pokusí cenou opravy přiblížit sjednané pojistné částce (tj. částce 5 tis. Kč). Žalovaný se tak dovolával porušení ustanovení § 1811 odst. 2 písm. c) občanského zákoníku ze strany žalobkyně a dále poukazoval na skutečnost, že žádná cena opravy nebyla uvedena na zakázkovém listu, ani nebyl žalobkyní informován o nemožnosti použít alternativní čelní sklo (namísto skla originálního).Úvodem lze konstatovat, že s výjimkou ujednání o ceně opravy čelního skla shora uvedeného automobilu, nebylo mezi stranami vcelku sporu o rozhodných skutečnostech (soud ponechává stranou irelevantní žalobní tvrzení a reakci žalovaného na ně). Nebylo totiž mezi stranami sporu o tom, že si žalovaný u žalobkyně sjednal výměnu čelního skla, že v zakázkovém listu nebyla žádná cena díla uvedena, že výměna skla byla provedena a žalovaný si téhož dne vozidlo s vyměněným sklem převzal a že žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu opravy na částku 23 450,26 Kč, z níž 5 000 Kč uhradila pojišťovna. Nebylo sporu ani o tom, že k výměně bylo užito originálního skla pro vozy zn. , jméno FO, , sporná byla pouze skutečnost, zda si strany ujednali nějaký horní limit ceny opravy a zda si žalovaný vymínil provedení opravy za použití tzv. „neoriginálního“ dílu či nikoliv.Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že žalovaný si u žalobkyně dne , datum, objednal výměnu čelního skla osobního automobilu zn. , jméno FO, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, , která proběhla téhož dne, aniž by byla uvedena cena díla nebo alespoň její odhad, jak patrno z obsahu zakázkového listu. Cenu díla pak žalobkyně po žalovaném uplatnila fakturou č. , hodnota, ve výši 23 450,26 Kč se splatností dne 14. 11. 2022, ve které je obsažen rozpis materiálu a prací užitých k výměně skla, jak vyplynulo z doložené faktury, jejíž doručení potvrdil sám žalovaný ve svém vyjádření. Cena dílů užitých při výměně čelního skla uvedená ve faktuře přitom odpovídá doporučeným maloobchodním cenám těchto dílů dle vyjádření společnosti , právnická osoba, ze dne 29. 1. 2025. Skutečnost, že by mezi stranami bylo jednáno o určité ceně předmětné zakázky nebo jejím horním limitu, nevyplynula ani z výslechu navržených svědků , právnická osoba, , Anonymizováno, , kdy se žalovaným jednala v této záležitosti svědkyně , Anonymizováno, , která pouze uvedla, že v případě zakázek z pojistných událostí nebývá cenovým ujednáním věnována zásadní pozornost, přičemž v některých případech cena předem ujednána bývá, v jiných nikoliv, kdy záleží především na požadavku zákazníka. Žalovaný pak na podporu svého tvrzení o ujednání konkrétní výše ceny díla, resp. jejího horního limitu žádné důkazní prostředky přes poučení soudu nenavrhl, tedy toto své tvrzení neprokázal.V dané věci měl soud z provedených důkazů za prokázané, že žalobkyně provedla na základě platně uzavřené smlouvy o dílo se žalovaným ve smyslu ustanovení § 2586 odst. 1 občanského zákoníku opravu vozidla žalovaného zn. , jméno FO, , kdy smlouva byla uzavřena bez určení ceny díla, jak plyne ze zakázkového listu, který žalovaný převzal a jeho obsah svým podpisem stvrdil. Obě strany se přitom shodly na tom, že smlouva byla uzavřena a dílo provedeno, neboť to vyplývá už z jejich tvrzení. Naopak sjednání ceny díla (jakýmkoliv způsobem) žalobkyně netvrdila a žalovaný neprokázal, tudíž dle ustanovení § 2586 odst. 1 občanského zákoníku platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Z provedeného dokazování (sdělení společnosti , právnická osoba, ) pak soud vcelku nemá důvodných pochybností o tom, že žalovanému vyúčtovaná cena díla odpovídá ceně uvedené v druhé větě citovaného ustanovení zákona, kdy provádět v tomto směru další dokazování (znaleckým posudkem) lze již vzhledem k předmětu řízení považovat za nadbytečné a nehospodárné, zvláště pokud žalovaný nezpochybňoval přiměřenost vyúčtované ceny dílů a prací dle fakturace žalobkyně, jak uvedl při jednání k dotazu soudu. Za daných okolností tak soud žalobě vyhověl, neboť mezi stranami byla platně sjednána smlouva o dílo, jehož cenu (obvyklou a přiměřenou) žalovaný nezaplatil. Soud tak žalovanému uložil zaplatit žalobou požadovanou částku, vč. úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury ve výši odpovídající ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.K obraně žalovaného lze tak zopakovat pouze tolik, že žádné ujednání o výši ceny či jejím limitu z jeho strany prokázáno nebylo, přičemž pokud měl zájem o limitaci ceny díla horní hranicí a měl za to, že se na ní obě strany shodly, měl se současně postarat o to, aby takové ujednání zhotovitel díla zahrnul do zakázkového listu, který je potvrzením o obsahu smluvních ujednání stran smlouvy o dílo. Zakázkový list ovšem žádné takové ujednání neobsahuje a lze v kontextu výsledků dokazování vůbec pochybovat o tom, zda by jej bylo možno dosáhnout, jestliže cena celé zakázky i po odpočtu ceny „originálního“ čelního skla, k níž jediné měl žalovaný výhrady s tím, že si výměnu starého skla za sklo „originální“ vůbec nesjednal, sama o sobě naplňuje onu limitní hranici, které se žalovaný dovolával. Cena prací a dalších dílů, které žalovaný podle vlastního vyjádření považoval za přiměřené, a tedy jej nenapadal, totiž dosahuje částky 5 000 Kč již sama o sobě, aniž by byl vůbec uvažován základní díl v podobě nového čelního skla, ať již „originálního“ či „neoriginálního“. Bez významu není v tomto směru ani vyjádření svědka Bartůňka, podle kterého by nemohl výměnu starého skla za jiné, které by nebylo předepsáno výrobcem (tj. za jiné než „originální“) vůbec provést. Ustanovení § § 1811 odst. 2 písm. c) občanského zákoníku, kterého se žalovaný dovolává, na věc nedopadá, neboť v tomto případě zvláštní úprava smlouvy o dílo přímo předpokládá uzavření smlouvy bez uvedení ceny díla. Následkem porušení uvedeného pravidla přitom ani není jakási ztráta oprávnění zhotovitele díla na úhradu ceny takového díla jako hlavního plnění (navíc přiměřené vzhledem k užitým dílům). Lze mít ostatně pochybnosti, zda lze žalovaným uváděný příslib žalobkyně „pokusit se přiblížit pojistné částce“ (tj. částce 5 000 Kč), jak uvedeno ve vyjádření žalovaného z února 2024, vůbec považovat za formulaci nějakého závazku, i kdyby prokázán byl, což se nestalo.Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšnou, proto jí podle ustanovení § 142 odst. 3 občanského soudního řádu vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 tis. Kč, který je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu). Ve ostatku se žalující strana práva na náhradu nákladů řízení vzdala.