11 C 53/2023

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 19 992,24 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 992,24 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 28. 4. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že dne [datum] prováděnou kontrolou zjistila, že žalovaný v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], neoprávněně odebírá elektřinu z elektrizační soustavy, když v daném odběrném místě došlo dne 17. 1. 2022 k přerušení dodávky elektřiny odpojením vodiče z elektroměru, přičemž při provádění kontroly žalobkyně zjistila porušení plomby na krytu svorkovnice elektroměru a znovupřipojení vodiče zpět do elektroměru. Množství neoprávněně odebrané elektřiny v rozsahu 3 576 kWh přitom odpovídá rozdílu mezi naměřenou spotřebou při provedené kontrole a nahlášenou spotřebou při ukončení předchozí smlouvy k odběru elektřiny původního zákazníka. Neoprávněným odběrem elektřiny tak byla žalobkyni jako provozovatelce distribuční soustavy způsobena škoda ve výši 19 992,24 Kč, kdy k její úhradě žalovaného bezvýsledně vyzvala dopisem ze dne 6. 4. 2022. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Se souhlasem stran ve věci rozhodoval bez nařízení jednání. Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti. Užívání odběrného místa na adrese [adresa] žalovaným vyplývá z nájemní smlouvy ze dne [datum]. Skutečnost neměřeného odběru elektrické energie je zřejmá z protokolu o kontrole odběrného místa, podle kterého bylo dne [datum] v doběrném místě zjištěno opětovné připojení vodiče do elektroměru, které nebylo provedeno žalobkyní. Odebraná elektřina přitom byla měřena osazeným elektroměrem, jehož stav ke dni přerušení dodávky byl VT 29 210 kWh a NT 20 887 kWh, zatímco při kontrole pak VT 31 554 kWh a NT 22 179 kWh. Vypočtená a vyúčtovaná cena odebrané neměřené elektrické energie odpovídá cenám stanoveným cenovým rozhodnutím ERÚ [číslo] [číslo]. Škodu způsobenou neoprávněným odběrem vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou ze dne [datum], náhradu škody pak po žalovaném ještě upomínala (upomínka ze dne 26. 7. 2022). Při absenci jakékoliv obrany žalovaného lze mít přitom za to, že to byl žalovaný, kdo se ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) a odst. 1 písm. e) bod 2. energetického zákona dopustil neoprávněného odběru vlastním připojením k odběru elektřiny jednak bez právního důvodu, jednak připojením k elektroměru, které nebylo provedeno žalobkyní. Žalovaný byl přitom v rozhodné době uživatelem odběrného místa, jak plyne z obsahu nájemní smlouvy, tudíž lze mít za dostatečně podložený závěr o relevantním faktickém vztahu žalovaného k odběrnému místu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 23 Cdo 1165/2018), a proto mu dle ustanovení § 51 odst. 3 energetického zákona vznikla povinnost nahradit žalobkyni v penězích vzniklou škodu vypočtenou na základě prokazatelně zjištěných údajů o skutečné spotřebě v místě dle ustanovení § 16 odst. 1 a § 17 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve výši 19 992,24 Kč. Soud tak žalobě zcela vyhověl, a to včetně úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle ustanovení § 142 odst. l občanského soudního řádu vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 400 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony (předžalobní výzva, žaloba) ve výši 600 Kč dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a vyhlášky č. 254/2015 Sb.