12 C 222/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení pozemku

I. Žalovaná je povinna vyklidit a řádně předat žalobkyni zahrádku [číslo] o výměře 103 m2 umístěnou na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], a to do tří měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] náhradu nákladů řízení ve výši 15 890 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost vyklidit zahrádku [číslo] o výměře 103 m2 umístěnou na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětný pozemek“) s odůvodněním, že žalobkyně je nájemcem pozemku parc. [číslo] – zahrada o celkové výměře 49 471 m2 v [katastrální uzemí], a to na základě nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] k nájemní smlouvě č. MaP/1858/07 a dodatku [číslo] nájemní smlouvy [číslo], uzavřené s [územní celek] jakožto pronajímatelem. Na základě přihlášky žalované ze dne 16. 12. 2015 a následně rozhodnutím [anonymizováno 10 slov]“) se žalovaná stala členem [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] uzavřela žalovaná se žalobkyní smlouvu o přenechání zahrádky [číslo] do užívání – Potvrzení [číslo] o užívání zahrádky, kterou předala žalobkyně žalované do užívání zahrádku [číslo] včetně společných přístupových cest k osadě o výměře 103 m2 (dále jen„ předmětná zahrádka“), a to na dobu neurčitou od 8. 1. 2018. Žalovaná dlouhodobě nepečovala o svěřenou zahrádku, neplnila pracovní povinnosti ve výši čtyř hodin brigád, po upozornění na dlouhodobě zanedbanou a neudržovanou zahrádku nechala odvézt zeminu z pronajatého pozemku ve vrstvě 25 cm, v množství více než 4 m3 mimo osadu, čímž způsobila [anonymizováno] závažnou újmu. Na neplnění povinností člena [anonymizováno] byla žalovaná upozorněna dopisem ze dne 29. 4. 2020, který byl prvním napomenutím žalované. Za žalovanou v zastoupení na základě plné moci reagoval na tuto výtku syn žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] dopisem ze dne 26. 5. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani po napomenutí ze dne 29. 4. 2020 nadále dlouhodobě nepečovala o předmětnou zahrádku, nezúčastňovala se [anonymizováno] schůzí, neplnila své pracovní povinnosti, rozhodla [anonymizováno] schůze dne 30. 6. 2020 o vyloučení žalované podle § 7 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. a), c) Stanov [anonymizována dvě slova], o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 12. 8. 2020, který byl žalované doručen dne 19. 8. 2020. Podle ujednání článku V. dohody o přenechání zahrádky ze dne 8. 1. 2018 dnem ukončení členství v [anonymizována dvě slova] nastává zánik práva užívání zahrádky. Žalovaná tedy od 30. 6. 2020 užívá předmětnou zahrádku bez právního důvodu. Dopisem ze dne 12. 8. 2020 žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení předmětné zahrádky nejpozději do 31. 8. 2020, což žalovaná dosud neučinila. Žalovaná byla oprávněna dle § 7 odst. 6 Stanov [anonymizováno], navrhnout v písemné formě do 15 dnů od doručení rozhodnutí o svém vyloučení, aby toto rozhodnutí přezkoumala rozhodčí komise. Podle § 7 odst. 8 Stanov [anonymizováno] může vyloučený člen svazu do tří měsíců ode dne doručení konečného rozhodnutí o svém vyloučení navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vyloučení, jinak toto právo zaniká. Vzhledem k tomu, že žalobkyni není známo, že by žalovaná některý z těchto návrhů učinila, byla žalovaná povinna vyklidit předmětnou zahrádku na základě výzvy žalobkyně ze dne 12. 8. 2020, nejpozději do 31. 8. 2020, což dosud neučinila.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Namítla, že vyloučení žalované ze [anonymizována dvě slova] je neplatné a nedošlo tak k zániku právního titulu užívání předmětné zahrádky. Žalovaná popřela jednotlivé žalobkyní tvrzené důvody vedoucí k jejímu vyloučení. Uvedla, že není pravdou, že by žalovaná dlouhodobě nepečovala o předmětnou zahrádku, navíc žalobkyně nespecifikovala, v čem by toto jednání žalované mělo spočívat. Vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu se žalovaná nezúčastňovala brigád, což žalobkyni sdělila a zaplatila poplatek za neodpracované brigády. Žalovaná žalobkyni taktéž sdělila, že v roce 2019 se podrobila operaci pohybového aparátu a prodělala infarkt myokardu a je při chůzi odkázána na francouzské hole. Ještě v roce 2019 žalovaná na předmětné zahrádce pěstovala drobné ovoce a zeleninu, v roce 2020 byl odstraňován nashromážděný materiál na zahrádce se záměrem urovnání celého pozemku tak, aby byla umožněna řádná údržba zahrádky a zároveň bezpečný pohyb žalované. Zároveň bylo plánováno, že v průběhu roku 2020 bude provedena změna kultur, kdy budou zachovány pouze květiny a bylinky. Údajný neoprávněný odvoz zeminy z předmětné zahrádky byl řešen vlastníkem pozemku se závěrem, že žalovaná se ničeho nedopustila. S ohledem na tyto skutečnosti nebyly naplněny předpoklady ust. § 7 odst. 2 písm. a) Stanov [anonymizována dvě slova], pro vyloučení žalované ze [anonymizována dvě slova]. Žalovaná namítla, že jí dosud nebylo řádně doručeno rozhodnutí příslušného orgánu žalobkyně o jejím vyloučení. Žalovaná dále namítla, že i v případě, že by soud dospěl k závěru o platnosti vyloučení žalované ze [anonymizována dvě slova], žaloba je v rozporu s dobrými mravy, neboť tvrzení žalobkyně o údajném porušení povinností žalovanou jsou nepravdivá, celé jednání žalobkyně, zejména jejího předsedy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vnímá žalovaná jako šikanu a zneužití situace, což je zřejmé ze skutečnosti, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nespolupracuje s jinými orgány [anonymizováno], jako například kontrolní komisí, které neposkytuje příslušné podklady. [anonymizováno] [příjmení] šikanuje i některé jiné členy [anonymizována dvě slova], když tvrdí, že jejich členství zaniklo, tito členové pak vedou se žalobkyní spory o své členství. Rozpornost jednání žalobkyně s dobrými mravy žalovaná dovozovala taktéž s přihlédnutím k jejímu věku a zdravotnímu stavu. Pokud by i přesto soud žalobě vyhověl, požádala žalovaná o delší lhůtu k vyklizení předmětné zahrádky. Zároveň v takovém případě navrhla, aby soud s odkazem na ust. § 150 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení.

3. Žalobkyně v replice ze dne 26. 7. 2021 uvedla, že syn žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] jakožto zástupce žalované na základě plné moci byl přítomen mimořádné schůzi [anonymizována dvě slova] konané dne 30. 6. 2020, na níž bylo rozhodnuto o vyloučení žalované ze [anonymizována dvě slova]. V dopisu opatřeného datem 2. 8. 2020 pak syn žalované potvrdil doručení dopisu ohledně vyloučení žalované z řad členů [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně uvedla, že pokud žalovaná nevyužila možnosti dle § 7 odst. 6 Stanov [anonymizována dvě slova] navrhnout přezkum rozhodnutí o vyloučení rozhodčí komisi, poté případně ve lhůtě tří měsíců ode dne doručení konečného rozhodnutí o svém vyloučení navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vyloučení, není soud oprávněn v nyní projednávané věci přezkoumávat důvody vyloučení žalované ze [anonymizována dvě slova] a posuzovat platnost vyloučení žalované.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z nájemní smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [územní celek] [anonymizováno] pronajímatelem a žalobkyní jakožto nájemcem ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že [územní celek] jako vlastník pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], pronajalo žalobkyni předmětný pozemek o výměře 48 930 m2 za účelem sjednaného užívání dle čl. 3 nájemní smlouvy na dobu neurčitou od 1. 1. 2007. Potvrzením [číslo] o užívání zahrádky ze dne 8. 1. 2018 žalobkyně přenechala žalované do užívání na dobu neurčitou zahrádku [číslo] včetně společných přístupových cest v osadě o výměře 103 m2 za cenu 2,50 Kč/m2/rok, tedy částku 257,50 Kč s tím, že nájemné je spolu s ostatními poplatky, tedy zálohami na spotřebu vody, energie, členského a účelového příspěvku, správních poplatků, poštovného a případně dalších poplatků v souladu s usnesením členské schůze [anonymizováno] splatné vždy do 28. 2. každého kalendářního roku (dále také„ dohoda o užívání“). V čl. IV. dohody o užívání se žalovaná jakožto člen [anonymizováno] zavázala dodržovat Stanovy [anonymizováno] a [anonymizováno] řád [anonymizováno]. Dle čl. V. 2. dohody o užívání bylo sjednáno, že ukončení užívání nastane dnem ukončení členství v [anonymizováno]. Dopisem ze dne 29. 4. 2020 žalobkyně sdělila žalované, že výbor [anonymizována dvě slova] při kontrole plnění povinností členů Svazu zjistil, že žalovaná dlouhodobě nepečuje o svěřenou zahrádku, nezúčastňuje se členských schůzí a aktivit Svazu a neplní pracovní povinnosti ve výši čtyř pracovních hodin brigád s tím, že v případě nezlepšení situace je možno rozhodnout o zrušení členství žalované. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jakožto zástupce žalované, v dopisu ze dne 26. 5. 2020, nesouhlasil s výtkou žalobkyně, uvedl, že žalovaná se s ohledem na svůj zdravotní stav neúčastní pracovních brigád, nicméně hradí poplatky za neodpracované brigády, stejně jako členské poplatky s tím, že je plánovaná citlivá změna kultury rostlin pěstovaných na předmětné zahrádce. Členská schůze [anonymizována dvě slova] dne 30. 6. 2020 rozhodla o vyloučení žalované z [anonymizováno] podle § 7 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. a) a c) stanov [anonymizováno] z důvodu, že žalovaná dlouhodobě nepečuje o svěřenou zahrádku, nezúčastňuje se členských schůzí a aktivit Svazu, neplní si pracovní povinnost ve výši čtyři pracovní hodiny brigád, po upozornění na dlouhodobě zanedbanou zahrádku nechala odvézt zeminu ve vrstvě 25 cm, čím způsobuje [anonymizováno] závažnou újmu (zápis z členské schůze [anonymizována dvě slova] ze dne 30. 6. 2020). Této členské schůze se za žalovanou zúčastnil v jejím zastoupení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (prezenční listina ze dne 30. 6. 2020). Dopisem ze dne 12. 8. 2020 žalobkyně informovala žalovanou, že na základě usnesení členské schůze [anonymizována dvě slova] ze dne 30. 6. 2020 bylo rozhodnuto o vyloučení žalované, přičemž žalovaná byla vyzvána k vyklizení a předání předmětné zahrádky nejpozději do 31. 8. 2020 (dopis ze dne 12. 8. 2020), přičemž žalovaná písemnost osobně převzala dne 19. 8. 2020 (dodejka ze dne 19. 8. 2020). [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v dopisu označeném datem 2. 8. 2020 (zřejmě nesprávně uvedeno datum), uvedl, že v souladu se stanovami [anonymizováno], dle hlavy III, § 8 odst. 11 se odvolává proti usnesení mimořádné členské schůze konané dne 30. 6. 2020, dopis byl adresován žalobkyni. Výzvou ze dne 10. 3. 2021, doručenou žalované dne 12. 3. 2021, vyzvala žalobkyně žalovanou k vyklizení předmětné zahrádky nejpozději do 31. 3. 2021. Ze stanov [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] (dále jen„ stanovy“), má soud za prokázané, že dle § 3 odst.

1. A. 5. orgánem svazu a organizačních jednotek je mj. rozhodčí komise svazu. Dle § 7 odst. 1 písm. c) členství zaniká vyloučením člena, přičemž dle § 7 odst. 2 písm. a) člen svazu může být vyloučen, porušuje-li nebo neplní povinnosti člena svazu vyplývající ze stanov a ostatních vnitrosvazových norem, ačkoliv byl již prokazatelným způsobem vyzván příslušným orgánem svazu nebo organizační jednotky, aby od takového jednání upustil a ve stanovené lhůtě zjednal nápravu, dle § 7 odst. 4 stanov o vyloučení člena svazu rozhoduje členská schůze. Dle § 7 odst. 6 stanov vyloučený člen svazu může do 15 dnů od doručení rozhodnutí o svém vyloučení navrhnout v písemné formě, aby toto rozhodnutí přezkoumala rozhodčí komise, dle § 7 odst. 8 stanov vyloučený člen svazu může do 3 měsíců ode dne doručení konečného rozhodnutí o svém vyloučení navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vyloučení, jinak toto právo zaniká. Dle § 7 odst. 11 stanov při zániku členství zaniká vedle členských práv i nárok na užívání pozemků, společných staveb a zařízení ve vlastnictví, v držbě, nájmu nebo pachtu svazu nebo organizační jednotky, pokud nebude smluvně ujednáno jinak. Dle části druhé, hlavy I, § 12 stanov organizační jednotkou svazu je základní organizace, přičemž dle § 12 odst. 6 stanov ode dne zápisu do veřejného rejstříku nabývá základní organizace v plném rozsahu právní osobnost organizační jednotky svazu, jedná svým jménem a nese za své právní jednání plnou právní a majetkovou odpovědnost. Dle § 28 odst. 5 písm. e) stanov do působnosti rozhodčí komise svazu náleží přezkoumat rozhodnutí členské schůze o vyloučení člena ze svazu. Z oznámení [anonymizováno], ze dne 10. 12. 2020 má soud za prokázané, že od [anonymizováno] [rok] je žalované vyplácen důchod ve výši [částka] měsíčně. Z lékařských zpráv žalované má soud za prokázané, že žalovaná je dlouhodobě léčena pro [anonymizována dvě slova], v roce 2015 byla operována [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], dlouhodobě trpí bolestmi [anonymizováno], nevydrží dlouho chodit. Z příkazu k úhradě ze dne 27. 1. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná uhradila členské příspěvky na rok 2020 zahrnující mj. účelovou složku ve výši 500 Kč. Z poštovní poukázky ze dne 14. 2. 2019 má soud za prokázané, že žalovaná uhradila členské příspěvky za rok 2019 ve výši 1 040 Kč zahrnující mj. účelový příspěvek v částce 500 Kč.

5. Soud zamítl návrhy na provedení zbývajících důkazních návrhů, neboť tyto s ohledem na právní posouzení věci nebyly právně relevantní, neboť i kdyby byla prokázána tvrzení, ve vztahu k nimž byly tyto důkazní prostředky navrženy, nezměnilo by to ničeho na právním hodnocení věci.

6. Podle § 214 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm.

7. Podle § 228 odst. 1 OZ, právní osobnost pobočného spolku se odvozuje od právní osobnosti hlavního spolku. Pobočný spolek může mít práva a povinnosti a nabývat je v rozsahu určeném stanovami hlavního spolku a zapsaném ve veřejném rejstříku.

8. Podle § 237 OZ, členství ve spolku zaniká vystoupením, vyloučením, nebo dalšími způsoby uvedenými ve stanovách nebo v zákoně.

9. Podle § 241 odst. 1 OZ, člen může do patnácti dnů od doručení rozhodnutí v písemné formě navrhnout, aby rozhodnutí o jeho vyloučení přezkoumala rozhodčí komise, ledaže stanovy určí jiný orgán.

10. Podle § 241 odst. 2 OZ, příslušný orgán zruší rozhodnutí o vyloučení člena, odporuje-li vyloučení zákonu nebo stanovám; rozhodnutí o vyloučení člena může zrušit i v jiných odůvodněných případech.

11. Podle § 242 OZ, vyloučený člen může do tří měsíců od doručení konečného rozhodnutí spolku o svém vyloučení navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vyloučení; jinak toto právo zaniká. Nebylo-li mu rozhodnutí doručeno, může člen návrh podat do tří měsíců ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy byl po vydání rozhodnutí zánik jeho členství vyloučením zapsán do seznamu členů; jinak toto právo zaniká.

12. V předmětné věci žalovaná jednak namítala, že jí nebylo řádně doručeno rozhodnutí o vyloučení žalované ze svazu, jednak zpochybňovala žalobkyní tvrzené porušení povinností žalované jakožto člena [anonymizováno]. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že členské schůze konané dne 30. 6. 2020 se za žalovanou na základě plné moci zúčastnil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jednak dodejkou ze dne 19. 8. 2020 bylo prokázáno, že rozhodnutí o vyloučení žalované ze svazu bylo žalované osobně doručeno dne 19. 8. 2020. Pokud se jedná o žalovanou zpochybněné důvody vyloučení, žalovaná se ve své podstatě domáhala vyslovení neplatnosti rozhodnutí o vyloučení žalované ze svazu, ačkoliv toto právo žalované zaniklo. V souladu s § 7 odst. 6 stanov, korespondujícího s § 241 odst. 1 OZ, byla žalovaná oprávněna do 15 dnů od doručení rozhodnutí o svém vyloučení navrhnout v písemné formě, aby toto rozhodnutí přezkoumala rozhodčí komise. Pokud by tímto přezkumem nebylo zrušeno rozhodnutí o vyloučení žalované, byla žalovaná oprávněna v souladu s § 7 odst. 8 stanov, § 242 OZ, navrhnout do 3 měsíců ode dne doručení konečného rozhodnutí o svém vyloučení, soudu, aby rozhodl o neplatnosti vyloučení, jinak toto právo zaniká. Žalovaná však neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní dle § 118a odst. 1, odst. 3 OSŘ, o čemž byla soudem poučena, že podala do 15 dnů od doručení rozhodnutí v písemné formě návrh rozhodčí komisi k přezkumu rozhodnutí o vyloučení žalované ze svazu, resp. následně příslušný návrh soudu. Vzhledem k tomu, že žalovaná nevyužila této možnosti, zaniklo jí právo na případný přezkum rozhodnutí soudem ve smyslu ust. § 242 OZ, § 7 odst. 8 stanov. Soud v nyní projednávané věci není oprávněn přezkoumávat platnost (důvody) rozhodnutí o vyloučení žalované ze svazu, neboť takovým způsobem by došlo k obcházení ust. § 242 OZ, § 7 odst. 8 stanov, za situace, kdy právo žalované na tento soudní přezkum bylo prekludováno. Dopis žalované ze dne 2. 8. 2020 (zřejmě nesprávně uvedeno datum), nelze považovat za návrh rozhodčí komisi svazu dle § 28 stanov, neboť tento byl adresován organizační jednotce svazu (žalobkyni), která je samostatným právním subjektem ve smyslu ust. § 228 OZ, přičemž ani ze stanov nevyplývá povinnost žalobkyně předložit v takovém případě návrh na přezkum rozhodčí komisi [anonymizováno]. Pokud se jedná o žalovanou tvrzený rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. § 2 odst. 3 OZ, tedy výkon práv žalobkyně v rozporu s dobrými mravy, ani tuto námitku žalované nepovažoval soud za důvodnou. Žalovaná spatřovala výkon práv žalobkyně v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobkyně rozhodla o vyloučení žalované, ačkoliv žalovaná žádné povinnosti vyplývající z členství neporušila. V případě tohoto argumentu platí výše uvedené, tedy, že soud se nemůže zabývat přezkumem důvodů vyloučení, neboť ve své podstatě by nahrazoval řízení ve věci rozhodnutí o neplatnosti vyloučení dle ust. § 242 OZ, což s ohledem na prekluzi tohoto práva není přípustné. Pokud žalovaná dále spatřovala rozpor s dobrými mravy v jednání předsedy žalobkyně [příjmení] [příjmení] a jeho údajné šikaně vůči vybraným členům, kdy [anonymizováno] [příjmení] tvrdí, že členství těchto členů zaniklo, pak soud uvádí, že rozhodnutí o vyloučení náleží dle § 7 odst. 4 stanov, do kompetence členské schůze jakožto kolektivního orgánu, tedy nikoliv do kompetence předsedy, mimo to i tito ostatní členové, jejichž členství je zpochybňováno, jsou oprávněni využít stanovami a zákonem daná oprávnění týkající se případného přezkumu rozhodnutí o jejich vyloučení. Vyšší věk či nepříznivý zdravotní stav žalované nesplňuje sám o sobě naplnění podmínek pro výkon práv žalobkyně v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na shora uvedené, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť rozhodnutím členské schůze [anonymizováno] ze dne 30. 6. 2020 bylo rozhodnuto o vyloučení žalované ze svazu, žalovaná nevyužila možnosti podat návrh na přezkum tohoto rozhodnutí rozhodčí komisi svazu, případně následně (pokud by rozhodčí komisí nebylo jejímu návrhu vyhověno), nevyužila možnosti podat návrh přezkum rozhodnutí o platnosti vyloučení žalované soudem, přičemž toto právo žalované již zaniklo. S ohledem na to zanikl právní titul žalované k užívání předmětné zahrádky dle § 7 odst. 11 stanov, a soud tak žalobě výrokem I. vyhověl, neboť žalovaná dosud předmětnou zahrádku nevyklidila. Pokud se jedná o lhůtu k plnění, tuto soud stanovil jako tříměsíční dle ust. § 160 odst. 1 OSŘ, kdy v delší lhůtě zohlednil vyšší věk žalované a její zdravotní stav, tedy poskytl žalované delší časový prostor k vyklizení.

13. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě měla plný úspěch ve věci žalobkyně, soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč a v nákladech zastoupení žalobkyně advokátem, kde odměna zástupce žalobce činí 4 500 Kč dle § 9 odst. 1, § 7 bod 4. vyhl. č. 177/1996 Sb. za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění ze dne 10. 3. 2021, návrh ve věci samé, replika ze dne 26. 7. 2021, účast na jednání soudu dne 17. 12. 2021), náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně představuje částku 1 500 Kč za pět shora uvedených úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a náhrady DPH ve výši 21% z odměny a náhrady výdajů podle § 137 OSŘ v částce 1 890 Kč, tj. celkem částky 15 890 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně. Soud naopak nepovažoval za účelně poskytnutý úkon právní služby vyjádření žalobkyně k výzvě soudu ze dne 5. 10. 2021, neboť pokud žalobkyně při replice ze dne 26. 7. 2021 označila k důkazu dopis žalované ze dne [datum], měla se vyjádřit i k tomu, jak žalobkyně s touto listinou dále nakládala, tedy zda byla předložena rozhodčí komisi svazu či nikoliv (v takovém případě z jakého důvodu). Soud nedospěl k závěru, že by byly splněny podmínky aplikace ust. § 150 OSŘ, jak navrhovala žalovaná, tedy, že by byly dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení procesně úspěšné žalobkyni. Žalovaná pobírala v roce 2021 důchod ve výši 18 143 Kč měsíčně, přičemž ani v jiném směru neprokázala, že by byla nemajetnou osobou, pro níž by uložení povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení v částce 15 890 Kč, představovalo způsobení existenční nouze. Samotný věk a nepříznivý zdravotní stav nepředstavuje důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení, jiné skutečnosti žalovaná netvrdila, ani neprokazovala.