12 C 251/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 12 458,33 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 458,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 458,33 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou včetně jejího doplnění se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 458,33 Kč s úrokem z prodlení s odůvodněním, že pracovníky společnosti právnická osoba bylo dne datum kontrolou č. hodnota v odběrném místě adresa zjištěno, že žalovaná provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, neboť byl zjištěn odběr elektřiny po přerušením dodávky elektrické energie do odběrného místa zástupcem provozovatele distribuční soustavy, když následkem tohoto jednání vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny. Žalobkyně uvedla, že dne datum byla v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie odpojením odvodního vodiče z elektroměru výrobní č. hodnota se stavem 1 692 kWh a s jeho opětovným zaplombováním. Dne datum byl pracovníky společnosti právnická osoba při kontrole odběrného místa zjištěn neoprávněný odběr elektřiny porušením plomby na krytu svorkovnice a připojením odvodního vodiče zpět do elektroměru, kdy stav elektroměru byl v době kontroly VT 1 889 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je tak rozdílem stavů při přerušení dodávky elektřiny do odběrného místa a při následné kontrole, tedy 197 kWh. Šetřením žalobkyně a Policie ČR bylo zjištěno, že odběrné místo v rozhodném období užívala žalovaná. Výše škody způsobené neoprávněným odběrem elektrické energie pak představuje součin rozdílu stavů 197 kWh a ceny za 1 kWh stanovené v souladu s vyhláškou č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (14,42351 Kč/kWh), celkem 2 841,43 Kč včetně DPH. Žalobkyni dále vznikl nárok na úhradu platby za příkon ve výši 126,87 Kč a náhradu vynaložených nákladů na zjišťování neoprávněného odběru ve výši 9 490,03 Kč včetně DPH. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky vystavením faktury č. hodnota splatné dne datum, žalovaná však na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně tak podanou žalobou uplatnila nárok na uhrazení částky ve výši 12 458,33 Kč, kterou žalovaná neuhradila ani přes žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud v dané věci rozhodoval v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání poté, co s tímto postupem obě strany souhlasily.

4. Skutkový stav popsaný v žalobě má soud za prokázaný z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne datum, kterým byl pracovníky společnosti právnická osoba zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny za období od datum do datum, protokolu o kontrole odběrného místa ze dne datum a oznámení o neoprávněném odběru elektřiny na odběrném místě ze dne datum má soud za prokázané, že dne datum byl na shora uvedeném odběrném místě zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, přičemž tento trval po dobu 93 dnů a spotřeba za dobu trvání neoprávněného odběru činila 197 kWh. Šetřením žalobkyně za součinnosti Policie ČR bylo zjištěno, že odběrné místo v rozhodném období užívala žalovaná, což vyplývá i z protokolu sepsaného s žalovanou u Městského úřadu v Anonymizováno ze dne datum. Škoda způsobená žalobkyni neoprávněným odběrem elektřiny byla vyúčtována fakturou VS var. symbol na částku 12 458,33 Kč, splatnou dne datum, když tato zahrnovala i neuhrazenou platbu za příkon ve výši 126,87 Kč, cenu přezkoušení elektroměru pro neoprávněný odběr elektřiny ve výši 1 686,74 Kč včetně DPH a náklady ve výši 7 803,29 Kč včetně DPH uhrazené dne datum žalobkyní společnosti právnická osoba (čestné prohlášení ze dne datum). Žalovaná částka v předmětném řízení tak představuje součet ceny neoprávněně odebrané elektrické energie ve výši 2 841,43 Kč včetně DPH, ceny neuhrazené platby za příkon ve výši 126,87 Kč a nákladů na zjišťování neoprávněného odběru v souhrnné výši 9 490,03 Kč včetně DPH. Žalovaná na svůj dluh dosud ničeho neuhradila, a to i přes žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku ze dne datum.

5. Podle § 51 odst. 1 písmeno a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „EZ“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl.

6. Podle § 28 odst. 2 písmeno d) EZ, zákazník je povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám.

7. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

8. Podle § 17 odst. 3 písm. a), b) bod 1., písm c) vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, se výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, z ceny za službu distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, a z daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.

9. Podle § 17 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

10. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou je vztahem vyplývajícím z neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ustanovení § 51 EZ. Žalované proto vznikla dle § 51 odst. 3 uvedeného zákona povinnost nahradit žalobkyni škodu, kterou jí způsobila jakožto provozovateli distribuční soustavy neoprávněným odběrem. Žalovaná byla vyzvána k úhradě vzniklé škody fakturou se splatností datum, od následujícího dne pak byla v prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

11. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 800 Kč a paušální náhrady nákladů řízení dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady (dále jen „vyhláška“), za 2 úkony (žalobu a předžalobní výzvu) po 100 Kč, neboť žalobkyně je účastníkem řízení, jenž ve smyslu § 1 vyhlášky nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 OSŘ, a který nedoložil výši hotových výdajů svých či jiného svého zástupce. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.