12 C 28/2021
č. j. 12 C 28/2021-22
V PLATNOSTIOkresní soud v Chebu vyhověl žalobě žalobkyně proti žalovanému o zaplacení částky 1 007,73 Kč s úroky z prodlení ve výši 9 % ročně od 2. listopadu 2018. Soud uznal, že žalovaný přečerpal bankovní účet a vzniklý nepovolený debet byl postoupen na pohledávku, která byla následně převedena žalobkyni. Rozsudek se opřel o § 2665 a § 2395 občanského zákoníku, podle nichž se přečerpání účtu považuje za úvěr, jehož splacení je povinností žalovaného. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 1 368 Kč podle § 142 odst. 1 OSŘ, protože žalobkyně byla plně úspěšná.
Plný text
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 007,73 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 007,73 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 24,05 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 007,73 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se právnická osoba (dále jen„ po “) smlouvu o účtu číslo na základě níž byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a sazebník po . Žalovaný se zavázal nepřečerpat finanční prostředky do záporného zůstatku, když bylo sjednáno, že v případě takového přečerpání se bude jednat o vznik tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který je žalovaný povinen vyrovnat. Vzhledem k tomu, že žalovaný přes upomínky žalobkyně nepovolený debet nevyrovnal, převedla žalobkyně v souladu se smluvním oprávněním ke dni 2. 7. 2018 tento debet na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, když tento činil částku 1 007,73 Kč představující jistinu. Pohledávka po byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, která se podanou žalobou domáhala zaplacení jistiny ve výši 1 007,73 Kč, úroků z prodlení ke dni postoupení pohledávky dne 1. 11. 2018 ve výši 24,05 Kč. Žalovaný dlužnou částku přes výzvu žalobkyně této dosud neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.
4. Soud má jinak prokázané, že žalovaný uzavřel s po dne datum Rámcovou smlouvu o finančních službách, na základě níž se po zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet číslo bankovní účet, přičemž nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky po anonymizována tři slova. Podle čl.
9. Všeobecných obchodních podmínek ČS v případě přečerpání peněz na účtu, na kterém není jejich dostatek, vzniká na účtu nepovolený záporný zůstatek, kdy takto vzniklý dluh je úročen příslušnou úrokovou sazbou a vedle něj jsou účtovány další platby související s prodlením. Z výpisu z bankovního účtu vedeného po číslo bankovní účet za období od 1. 4. 2018 do 31. 5. 2018 má soud za prokázané, že žalovaný přečerpal finanční prostředky na bankovním účtu do debetu ve výši 1 007,73 Kč, který již nevyrovnal, po tak dopisem ze dne 4. 7. 2018 oznámila žalovanému, že pohledávku sestávající z nepovoleného záporného zůstatku ve výši 1 007,73 Kč převedla na evidenční účet pohledávek. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 1 007,73 Kč a úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky dne 1. 11. 2018 ve výši 24,05 Kč. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně zaplacení, resp. o jiných skutečnostech, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok, leží na žalovaném, který však žádnou z těchto povinností nesplnil, a proto má soud za prokázané, že neuhradil tak, jak je uvedeno v žalobě.
5. Podle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2395 OZ, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Banka na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr a žalovaný byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalovaném, který však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl, v rozsahu uvedeném pod bodem I. výroku. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném úroky z prodlení, a to dle ustanovení § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
6. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 OSŘ, když žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, soud jí tedy přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a v nákladech zastoupení žalobkyně advokátem, kde odměna zástupce žalobkyně činí 500 Kč dle § 14b odst. 1bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění ve výši jedné poloviny), náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně představuje částku 300 Kč za tři shora uvedené úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a náhrady DPH ve výši 21% z odměny a náhrady výdajů podle § 137 OSŘ, celkem částky 1 368 Kč O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ). Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze podat návrh na výkon rozhodnutí k soudu nebo soudnímu exekutorovi.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.