12 C 284/2022

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o vydání věci

I. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) výrobního čísla [číslo] umístěné v bytové jednotce [číslo] v prvním poschodí v nemovitosti na adrese [adresa], za účasti pověřeného zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 627 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované vydání měřícího zařízení shora specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že uvedené zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně, bylo osazeno na odběrném místě v místě spotřeby [číslo] na adrese [adresa], přičemž z důvodu neoprávněného odběru zemního plynu žalovanou vzniklo žalobkyni právo přerušit distribuci plynu, a to demontáží a odebráním měřícího zařízení. Žalovaná však dosud žalobkyni demontáž měřícího zařízení neumožnila, a to přes opakované výzvy žalobkyně, včetně předžalobní výzvy ze dne 19. 5. 2022.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.

3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání na základě žalobkyní předložených listin.

4. Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti. Z protokolu o montáži ze dne 31. 5. 2013 je zřejmá instalace shora uvedeného měřícího zařízení na adrese odběrného místa. Obchodník s plynem společnost [anonymizováno] [právnická osoba] požádal dne 10. 11. 2021 v souladu s bodem [číslo]. Řádu provozovatele distribuční soustavy žalobkyni o ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení [datum]. Vzhledem k tomu, že ukončení distribuce plynu nebylo možno provést pro nepřístupnost měřidla, nastal v souladu s ust. § 119 vyhl. č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem a Řádem provozovatele distribuční soustavy, ke dni 2. 12. 2021 účinek ukončení dodávky plynu a stav odebraného plynu byl k tomuto datu stanoven výpočtem předpokládané výše spotřeby dle ust. § 5 odst. 4 vyhl. č. 108/2011 Sb., v platném znění. Počínaje dnem 3. 12. 2021 do dne provedení skutečné demontáže měřícího zařízení začala být další distribuce plynu v daném odběrném místě kvalifikována jako neoprávněná distribuce, o čemž byla žalovaná informována oznámením o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 7. 12. 2021. Provedení bezúspěšných pokusů o demontáž měřidla vyplynulo z předložených listin o pokusech o odpojení měřícího zařízení dne 16. 11. 2021 a dne 23. 11. 2021. Žalovaná nikterak nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 19. 5. 2022.

5. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ EZ“), má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu.

6. Podle § 71 odst. 6 EZ výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

7. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o důvodnosti uplatněného nároku, když žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy v řízení prokázala neoprávněný odběr plynu v daném odběrném místě a v důsledku toho vznik práva na provedení demontáže měřícího zařízení v souladu s ust. § 59 odst. 1 písm. j) bod 6. EZ. Naopak bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokazovala skutečnosti svědčící pro závěr, že jí povinnost vydat měřící zařízení nevznikla, případně jiné okolnosti oslabující či vyvracející uplatněný nárok, nicméně žalovaná zůstala v řízení nečinná, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když žalované vznikla povinnost vydat měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně v souladu s ust. § 1040 odst. 1 OZ.

9. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 2 000 Kč dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a dle § 11 odst. 2 písm. h) po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 a § 7 bod 4 AT (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, sepis žaloby) a tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto dle § 137 odst. 3 OSŘ žalované uložil uhradit žalobkyni i náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši 977 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 7 627 Kč má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.