12 C 290/2025

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o vydání věci

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) výrobního čísla , hodnota, umístěné v bytové jednotce č. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , za účasti pověřeného zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 983 Kč k rukám , Jméno advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném vydání měřícího zařízení shora specifikovaného s tím, že uvedené zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně, bylo osazeno na odběrném místě v místě spotřeby EIC kód číslo , Anonymizováno, , bytová jednotka č. , Anonymizováno, , , adresa, , přičemž z důvodu neplacení byl u žalobkyně zadán požadavek obchodníka se zemním plynem společnosti , právnická osoba, ., na ukončení distribuce plynu do odběrného místa s požadovaným datem ukončení 23. 7. 2025. Žalovaný však dosud neumožnil žalobkyni demontáž a odběr plynoměru i přes opakované výzvy žalobkyně, včetně předžalobní upomínky ze dne 14. 10. 2025.Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání na základě žalobkyní předložených listin.Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti. Z protokolu o pravidelné výměně ze dne 30. 10. 2019 je zřejmá instalace shora uvedeného měřícího zařízení na adrese odběrného místa. V důsledku žádosti obchodníka s plynem společnosti , právnická osoba, . o ukončení dodávky plynu ke shora uvedenému odběrnému místu z důvodu neplacení s požadovaným datem ukončení ke dni 23. 7. 2025, se žalobkyně marně pokusila o demontáž měřícího zařízení dne 25. 3. 2025, dne 22. 4. 2025 a dne 24. 9. 2025 z důvodu neumožnění přístupu k tomuto zařízení. Ode dne 24. 7. 2025 tak byl odběr v odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný, o čemž byl žalovaný informován oznámením o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 25. 7. 2025. Žalovaný nikterak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 14. 10. 2025.Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „EZ“), má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu.Podle § 71 odst. 6 EZ výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o důvodnosti uplatněného nároku, když žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy v řízení prokázala neoprávněný odběr plynu v daném odběrném místě a v důsledku toho vznik práva na provedení demontáže měřícího zařízení v souladu s ust. § 59 odst. 1 písm. j) bod 6. EZ. Naopak bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval skutečnosti svědčící pro závěr, že mu povinnost vydat měřící zařízení nevznikla, případně jiné okolnosti oslabující či vyvracející uplatněný nárok, nicméně žalovaný zůstal v řízení nečinný, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I., když žalovanému vznikla povinnost vydat měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně v souladu s ust. § 1040 odst. 1 OZ.Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 2 000 Kč dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm a), d) po 2 300 Kč dle § 9 odst. 1 a § 7 bod 5. AT (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) a 3 náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto dle § 137 odst. 3 OSŘ žalovanému uložil uhradit žalobci i náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů v paušální výši. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.