12 C 308/2025

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 13 073,81 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 073,81 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 073,81 Kč od 22. 7. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 769 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 073,81 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že pracovníky společnosti právnická osoba. bylo dne 23. 7. 2024 kontrolou zjištěno, že žalovaný na odběrném místě adresa, provádí neoprávněný odběr elektřiny, a to odběr z neměřené části elektroinstalace. Z odvodní svorky hlavního jističe 3 x 25 A byl na fázi L1 připojen kabel CYSY právnická osoba x 1,5 mm2 vedoucí přes rozvaděč do podružného rozvaděče, v němž byl instalován jednofázový jistič o hodnotě 10 A, který napájel neměřenou elektřinou zásuvku mimo instalovaný elektroměr v.č. číslo. V této zásuvce byl napojen prodlužovací kabel rozvádějící neměřenou elektřinu do objektu. Žalovaný byl o neoprávněném odběru informován dopisem ze dne 14. 8. 2024. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení škody vypočtené dle § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., když vycházela ze spotřeby 56,992 kWh, kterou vynásobila cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, tedy částkou 10,48385 Kč/kWh, tedy škody ve výši 597,50 Kč. V souladu s ust. § 17 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb., uplatnila právo na úhradu nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru, když žalobkyně uhradila společnosti právnická osoba. za provedení kontroly částku 12 476,31 Kč. Žalobkyně vystavila fakturu č. číslo, splatnou dne 21. 7. 2025, na celkovou částku 13 073,81 Kč sestávající ze škody v částce 597,50 Kč a nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru v částce 12 476,31 Kč. Žalovaný dlužnou částku přes výzvu žalobkyně ze dne 27. 8. 2025 dosud neuhradil.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Namítl, že k objektu adresa, je elektřina vedena zemním kabelem od odběrného pilíře. Prodlužovací kabel, kterým měla být vedena neměřená elektřina, nevedl k jím vlastněné ani užívané nemovitosti, nýbrž k sousední nemovitosti, která je neobydlena. Zásuvka s jističem se v odběrném místě nacházela dříve, než se stal vlastníkem nemovitosti. Jistič byl v poloze vypnuto, tudíž jím nemohla procházet elektřina. Věc byla šetřena Policií ČR, která dospěla k závěru, že žalobkyní původně požadovaná škoda v částce 126 852,93 Kč neodpovídá reálné škodě, potenciální pachatel zemřel a na vzniklé škodě se podílí i osoby, které v odběrném místě prováděly opakované kontroly. Žalovaný popřel, že by zařízení bylo odplombováno, a že by s ním jakýkoliv způsobem manipuloval. Opakovaně namítl, že neměřená elektřina nebyla spotřebována jím, prodlužovací kabel vedl k nemovitostem, jejichž není vlastníkem ani tyto neužívá.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel dne 22. 12. 2014 s žalobkyní smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí k odběrnému místu na adrese adresa, číslo odběrného místa 267443 (smlouva o připojení ze dne 22. 12. 2014). Žalovaný se stal vlastníkem pozemku parc.č. St. 61, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, na základě kupní smlouvy ze dne 30. 5. 2013, s právními účinky vkladu práva ke dni 10. 7. 2013 (výpis z katastru nemovitostí na LV číslo hodnota, pro obec adresa, katastrální území adresa, vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště Cheb). Bratr žalovaného jméno FO se stal vlastníkem pozemku parc.č. St. 13, jehož součástí je stavba adresa, č.p. 11, rodinný dům, na základě kupní smlouvy ze dne 10. 9. 2016, s právními účinky vkladu práva ke dni 20. 9. 2016 (výpis z katastru nemovitostí na LV číslo číslo, pro obec adresa, katastrální území adresa, vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště Cheb). Pozemky parc.č. St. 61 a parc.č. St. 13 v obci adresa, katastrální území adresa, spolu sousedí. V odběrném místě adresa, byla dne 23. 12. 2014 provedena montáž elektroměru, následně došlo ke kontrole odběrného místa až dne 23. 7. 2024, kdy byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. K domu adresa, původně existovala přípojka elektřiny ze sítě na střešník a hlavní domovní skříň, která byla následně zcizena či demontována, k tomuto objektu nebyl nikdy osazen elektroměr a není k němu tedy zřízeno žádné odběrné místo (sdělení žalobkyně ze dne 12. 9. 2024 a ze dne 7. 1. 2025 adresované Policii ČR, KŘP Karlovarského kraje, Obvodní oddělení adresa-město, ve věci Anonymizováno). Při montáži elektroměru dne 23. 12. 2014 je sice na fotografii zřejmý kabel vedený přes kovovou skříň, avšak tento kabel zřejmě nebyl zapojen do jističe, ale na měřené svorkovnice pod elektroměrem, čímž nedocházelo k neoprávněnému odběru elektřiny, ostatně při této montáži byla kovová skříň zcela jistě i ve spodní části zajištěna plombami oproti stavu v době kontroly dne 23. 7. 2024 (fotografie na čl. 14 spisu Policii ČR, KŘP Karlovarského kraje, Obvodní oddělení Cheb-město, ve věci Anonymizováno, výpověď svědka jméno FO).

4. Z videozáznamů i výpovědi svědků jméno FO a jméno FO má soud za prokázané, že dne 23. 7. 2024 bylo kontrolou zjištěno, že na odběrném místě adresa, dochází k neoprávněnému odběru elektřiny, a to odběru z neměřené části elektroinstalace, když z odvodní svorky hlavního jističe 3 x 25 A byl na fázi L1 připojen kabel CYSY právnická osoba x 1,5 mm2 vedoucí přes rozvaděč do podružného rozvaděče, v němž byl instalován jednofázový jistič o hodnotě 10 A, který napájel neměřenou elektřinou zásuvku mimo instalovaný elektroměr. Z videozáznamů je jednoznačně patrné, že byla odplombována spodní část kovové skříně, kde se nacházel jistič, jímž procházela neměřená elektřina, do něhož byl zapojen hnědý kabel vedoucí otvorem přes rozvaděč k jističi napájejícímu zásuvku umístěnou na zadní straně kovové skříně, do níž byl zapojen prodlužovací kabel, který napájel neměřenou elektřinou vedlejší objekt adresa, adresa, který je ve vlastnictví bratra žalovaného (videozáznam, sdělení žalobkyně ze dne 12. 9. 2024 adresované Policii ČR, KŘP Karlovarského kraje, Obvodní oddělení adresa-město, ve věci Anonymizováno).

5. Bratr žalovaného jméno FO při podání vysvětlení na Policii ČR ve věci vedené P ČR, KŘP Karlovarského kraje, Obvodní oddělení Cheb-město, Anonymizováno dne 2. 12. 2024 uvedl, že je vlastníkem nemovitosti adresa, od roku 2016, jedná se o dům, který je neobydlený a v rekonstrukci. Vzhledem k tomu, že k domu na adrese adresa není zřízena elektrická přípojka, požádal žalovaného, který je vlastníkem sousedního pozemku, k němuž je zřízeno odběrné místo, o připojení k odběrnému místu adresa. Na základě souhlasu žalovaného bratr žalovaného připojil k tomuto odběrnému místu prodlužovací kabel za účelem zajištění osvětlení garáže, kde se věnoval opravě vozidla maximálně po dobu 14 dnů v rozsahu 2 hodin denně. Uvedl, že v době koupě nemovitosti v roce 2016 již zásuvka na zadní straně odběrného pilíře byla umístěna.

6. Z videozáznamů má soud za prokázané, že prodlužovací kabel, jímž byla vedena neměřená elektřina, napájel jedno světlo v garáži, uživatelem a vlastníkem této garáže je bratr žalovaného jméno FO, který pracovníkům společnosti právnická osoba. dne 23. 7. 2024 zajistil přístup do garáže i objektu adresa. Pracovníky pak bylo zaznamenáno, že v garáži bylo neměřenou elektřinou napájeno jedno světlo, v domě adresa, světlo a zářivka, vše o celkovém výkonu 52 W. Dům adresa, vzhledem ke značně zchátralému stavu nebyl dlouhodobě obýván.

7. Žalobkyně nejprve vypočetla vzniklou škodu částkou 126 852,93 Kč dle § 16 odst. 4 vyhlášky č. 359/2020 Sb., z technicky dosažitelného příkonu s tím, že po sdělení závěrů šetření P ČR provede kalkulaci tzv. „skutečné majetkové újmy“ dle zjištěných spotřebičů (sdělení žalobkyně ze dne 12. 9. 2024 adresované Policii ČR, KŘP Karlovarského kraje, Obvodní oddělení Cheb-město, ve věci Anonymizováno). Následně žalobkyně vypočetla škodu dle osvětlení o výkonu 52 W nacházejícího se v garáži a domě adresa, kdy vycházela z údajů sdělených bratrem žalovaného při prověřování oznámení P ČR, tedy z užívání osvětlení 1 hodinu denně za 36 měsíců zpětně, tedy celkem spotřeby 56,992 kWh, škodu stanovila v částce 597,50 Kč, 56,992 x 8,66434 Kč/kWh plus DPH (výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny na čl. 38 spisu). Z faktury č. číslo, vystavené dne 19. 8. 2024 společností právnická osoba. včetně její přílohy má soud za prokázané, že tato společnost vyúčtovala žalobkyni za objednávku a provedení kontroly odběrného místa adresa, dle rámcové smlouvy uzavřené mezi společností právnická osoba. a žalobkyní částku 10 311 Kč bez DPH (čl. 28-29 spisu). Žalobkyně tuto částku společnosti právnická osoba. uhradila dne 9. 9. 2024 (výpis z bankovního účtu čl. 27 spisu). Z přílohy faktury č. číslo, vystavené dne 19. 8. 2024 společností právnická osoba. je zřejmé, že žalobkyně hradí této společnosti částku 9 393 Kč bez DPH za kontrolu jakéhokoliv odběrného místa, v případě zjištění neoprávněného odběru je účtována částka 10 311 Kč bez DPH.

8. Fakturou VS var. symbol ze dne 30. 6. 2025, splatnou dne 21. 7. 2025, vyúčtovala žalobkyně žalovanému náhradu škody za neoprávněný odběr v částce 492,19 Kč plus 21 % DPH, náklady za zjištění neoprávněného odběru elektřiny v částce 10 311 Kč plus 21 % DPH. Upomínkou ze dne 5. 8. 2025 a předžalobní výzvou ze dne 27. 8. 2025, která byla doručena do datové schránky žalovaného dne 27. 8. 2025, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 13 073,81 Kč před podáním žaloby.

9. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že v odběrném místě adresa byl dne 23. 7. 2024 zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Tento odběr pak jméno FO umožnil žalovaný, který souhlasil se zapojením prodlužovacího kabelu vedeného ke garáži a domu adresa, které vlastní a užívá jeho bratr jméno FO.

10. Podle § 51 odst. 1 písmeno d) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „EZ“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina.

11. Podle § 28 odst. 2 písmeno d) EZ, zákazník je povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám.

12. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

13. Podle § 16 odst. 6 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, hodnota technicky dosažitelného odběru elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelného odběru elektřiny za den, vypočítaného podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval a) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování odběru elektřiny, nejvýše však 36 měsíců, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet, b) nejvýše 36 měsíců u odběru elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí, vysokého napětí nebo u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí v případech, kdy se pravidelný odečet za účelem zúčtování odběru provádí častěji než jedenkrát ročně, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet.

14. Podle § 17 odst. 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se 1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, a 2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde 1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, 2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a 3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.

15. Odpovědnost za neoprávněný odběr elektřiny dle ust. § 51 odst. 1 písmeno d) EZ je koncipována jako odpovědnost objektivní s tím, že základ nároku dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny i jeho výše se neřídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku o náhradě škody, nýbrž podle zvláštního právního předpisu - zákonem č. 458/2000 Sb., který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a který obsahuje i úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny; proto nepřichází v úvahu aplikace ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu, případně za bezdůvodné obohacení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 25 Cdo 3606/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. \l "L1"25 Cdo 229/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. \l "L1"25 Cdo 2412/2009). Neoprávněným odběrem je míněn zásah do měřicího zařízení, či absence tohoto měřícího zařízení, ale také situace, kdy chybí právní důvod pro odběr elektřiny. Pro splnění podmínek dle tohoto ustanovení (§ 51 odst. 1 písm. d) EZ) je podstatné, zda dochází k odběru elektřiny z elektrizační soustavy z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, jako tomu bylo v projednávané věci, kdy kabel, kterým procházela elektřina byl napojen na jistič, tedy zařízení, kterým prochází neměřená elektřina. Osoba, která takový stav navodila, nebo osoba, která neoprávněný odběr realizovala, jedná objektivně protiprávně a takové jednání zakládá odpovědnost za protiprávní jednání, tedy zejména odpovědnost za škodu způsobenou neoprávněným odběrem (KOŘÁN, J. IN: \l "L1"Energetický zákon: Komentář. ASPI, Wolters Kluwer. Komentář k \l "L173"§ 51, bod 13).

16. V předmětné věci bylo prokázáno, že smluvním odběratelem ve vztahu k odběrnému místu na adrese adresa, je žalovaný, který umožnil svému bratru jméno FO odběr elektrické energie z neměřené části elektroinstalace, kterým byla napájena zásuvka, do níž byl zapojen prodlužovací kabel vedoucí do garáže a domu na adrese adresa, jejichž vlastníkem a uživatelem je jméno FO.

17. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017, zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele, hovoří pouze obecně o osobě, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektrickou energii. K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační či faktický). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je i z jiného důvodu odběratelem. Jenom z toho, že tu byl smluvně-odběratelský právní vztah, nelze bez dalšího dovozovat neoprávněný odběr původního odběratele v době po jeho skončení, jestliže tu jsou okolnosti dokládající, že on sám elektřinu neodebral, ani že neumožnil odběr ve prospěch jiných osob. Poukaz žalovaného na závěry tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu, z nichž žalovaný dovozuje, že není ve věci pasivně věcně legitimován, není přiléhavý. Žalovaný byl nepochybně vlastníkem nemovitosti na adrese adresa, tuto nemovitost také užíval, přičemž dle ust. § 28 odst. 2 písmeno d) EZ, byl povinen udržovat odběrné elektrické zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. Z videozáznamů je zřejmé, že plomby ve spodní části kovové skříně byly porušeny, na zadní části elektroměrového pilíře se nacházely zásuvky, do nichž byl připojen dlouhý prodlužovací kabel vedoucí přes stromy do cca 50 m vzdálené budovy na adrese adresa a do garáže. Takto zjevný zásah do elektroměrového pilíře byl na první pohled seznatelný, a to i pro osobu, která je naprostým laikem. Ačkoliv lze přisvědčit argumentu žalovaného, že majetkový prospěch z neoprávněného odběru elektřiny měl jeho bratr jméno FO, je za tento odběr žalovaný odpovědný, neboť jak uvedl při podání vysvětlení, připojení k odběrnému místu žalovaný jméno FO umožnil svým souhlasem. Nerozhodné je, zda se žalovaný, jak uvádí, domníval, že se jedná o odběr z měřené části elektroinstalace. Stejně jako s ohledem na objektivní odpovědnost není rozhodné, zda neoprávněný zásah do elektroinstalace provedl žalovaný či jiná osoba. Skutečnost, že nebyla shledána trestněprávní odpovědnost žalovaného, nevylučuje jeho občanskoprávní odpovědnost, pro níž jsou zákonem stanoveny odlišné předpoklady. Odpovědnost žalovaného je dána tím, že žalovaný měl odběrné místo ve sféře svého vlivu a neoprávněný odběr umožnil ve prospěch svého bratra, který je vlastníkem sousedního domu na adrese adresa a také zde se nacházející garáže, v nichž byla využita neměřená elektřina k osvětlení celkem 3 zdroji o celkovém výkonu 52 W.

18. Při výpočtu škody žalobkyně vycházela z množství neoprávněně odebrané elektřiny na základě informací poskytnutých jméno FO o rozsahu užívání osvětlení, tedy 1 hodinu denně při výkonu žárovek 52 W, tedy ze spotřeby 56,992 kWh x 10,48385 Kč/kWh, což činí částku 597,50 Kč. Takto stanovené množství odebrané elektřiny pak odpovídá kritériím dle nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 8. 2015, sp.zn. I. ÚS 668/15, nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 2. 2017, sp.zn. I. ÚS 2693/16, dle nichž při stanovení výše škody neoprávněným odběrem dle § 51 EZ nelze akceptovat mechanismus stanovení podle prováděcího předpisu, pokud je prokázáno, že tato škoda je mnohonásobně vyšší než platby za elektřinu ve srovnatelných obdobích, resp. než-li skutečně mohlo činit množství neoprávněně odebrané elektřiny. Uvedeným závěrům by naopak neodpovídala původně žalobkyní požadovaná škoda v částce 126 852,93 Kč, jak byla vyčíslena pro účely prověřování trestního oznámení žalobkyně.

19. Podle ust. § 17 odst. 8 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavců 3 až 7 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

20. Žalobkyně uplatnila nárok na jí vzniklé náklady v souvislosti s neoprávněným odběrem, které uhradila externí společnosti dle ceníku této společnosti v případě zjištění neoprávněného odběru. Žalobkyně prokázala, že uhradila společnosti právnická osoba. částku 12 476,31 Kč (včetně DPH) představující náklady na zjištění neoprávněného odběru v odběrném místě adresa. Ze specifikace odběrných míst k faktuře č. číslo ze dne 19. 8. 2024 je zřejmé, že žalobkyně hradí společnosti právnická osoba. částku 9 393 Kč bez DPH i v případě provedení kontroly odběrného místa bez zjištění neoprávněného odběru, tedy nelze dojít k závěru, že pracovníci této společnosti by měli být finančně motivováni ke zjištění neoprávněného odběru v odběrných místech. Přenos povinnosti hradit náklady za takto zjištěný neoprávněný odběr na škůdce je dán ust. 17 odst. 8 vyhlášky č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny. Je pravdou, že žalovaný není smluvně vázán ceníkem ujednaným mezi žalobkyní a společností právnická osoba. Jedná se nicméně o náklady, které žalobkyně prokazatelně vynaložila v souvislosti s kontrolou odběrného místa a přerušením neoprávněného odběru, a které se s ohledem na účast dvou zaměstnanců, zajištění důkazního materiálu (fotodokumentace, videozáznamy), a značnou časovou náročnost kontroly odběrného místa včetně zjišťování příkonu spotřebičů, pokud je zjištěn neoprávněný odběr, nejeví soudu jako nepřiměřené.

21. S ohledem na shora uvedený skutkový stav soud dospěl k závěru, že žalovaný odpovídá za neoprávněný odběr elektřiny dle ust. § 51 odst. 1 písm. d) EZ, když v odběrném místě, k němuž měl uzavřen smluvní vztah s žalobkyní, a které bylo ve sféře jeho vlivu, umožnil odběr elektřiny, která procházela neměřenou částí elektroinstalace, svému bratrovi jméno FO. Nárok žalobkyně vychází dále z ust. § 16 odst. 1, odst. 6, § 17 odst. 3, odst. 8 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Žalovaný byl vyzván k úhradě vzniklé škody fakturou s VS var. symbol se splatností 21. 7. 2025, od následujícího dne pak byl v prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaný má možnost uplatnit regresní nárok na náhradu škody vůči jméno FO podle ust. § 2917 o. z.

22. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení představující soudní poplatek ve výši 800 Kč, 3x paušální náhradu po 450 Kč za právní úkony spočívající v předžalobní výzvě, podání žaloby, účasti na jednání soudu dne 27. 5. 2026 dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, při analogické aplikaci ust. § 13 odst. 4 a. t. po 450 Kč za každý z úkonů (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025), tedy paušální náhradě v částce 1 350 Kč, cestovní výdaje za cestu osobním motorovým vozidlem žalobkyně k jednání pak odpovídají § 30 a § 32 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve spojení s § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. a skládá se u motorového vozidla žalobkyně z náhrady za spotřebované pohonné hmoty v množství 15,8 kWh/100 km a náhrady za opotřebení vozidla - základní náhrada podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a podle vyhlášky č. 573/2025 Sb. pro jízdu v roce 2026 ve výši 5,90 Kč/km a 7,20 Kč/1 kWh při cestě na jednání u Okresního soudu v Chebu z Plzně, Anonymizováno a zpět, tj. 2 x 115 km dne 27. 5. 2026, tj. celkem za jízdní výdaje 1 619 Kč. Soud tak žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 3 769 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.