12 C 331/2025
č. j. 12 C 331/2025-14
V PLATNOSTIOkresní soud v Chebu rozhodl ve prospěch žalobkyně o výzvě k úhradě příspěvku za období bez pojištění odpovědnosti za provoz vozidla. Soud uznal nárok na částku 4 225 Kč a 7 085 Kč za celkem 174 dní, vypočtenou podle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti za provoz vozidla. Žalovaný, který nevyjádřil námitky, byl povinen zaplatit i úroky z prodlení ve výši 12 % a 11,5 % ročně. Soud přikázal žalovanému také náhradu nákladů řízení ve výši 2 373 Kč, včetně DPH z advokátské odměny.
Plný text
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 11 910 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 910 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 225 Kč od 28. 5. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 085 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 373 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám tituly před jménem jméno FO.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku, uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný byl v období od 21. 11. 2024 do 24. 1. 2025 provozovatelem vozidla RZ: SPZ v období od 5. 12. 2024 do 23. 3. 2025 provozovatelem vozidla RZ: SPZ, bez povinného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „POPV“). Za uvedené období tak dluží žalovaný příspěvek ve výši 4 225 Kč za celkem 65 dnů po 65 Kč, ve výši 7 085 Kč za celkem 109 dnů po 65 Kč, a poplatky spojené s uplatněním práva na příspěvek dle ust. § 45 odst. 2 POPV, a to dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k úhradě dne 13. 3. 2025 a ze dne 17. 4. 2025, přičemž žalovaný dosud na dluh ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.
4. Z údajů zjištěných žalobkyní má soud za prokázané, že provozovatelem vozila RZ: SPZ období od 21. 11. 2024 do 24. 1. 2025, a provozovatelem vozidla Anonymizováno v období od 5. 12. 2024 do 23. 3. 2025, byl žalovaný. Žalobkyně výzvou ze dne 13. 3. 2025, která byla žalovanému doručena dne 18. 3. 2025 a výzvou ze dne 17. 4. 2025, která byla žalovanému doručena dne 24. 4. 2025 vyzvala žalovaného k úhradě dlužného příspěvku do garančního fondu právnická osoba, a to nejpozději do 60 dnů od doručení této výzvy. Následně upomínkami, které obsahovaly taktéž výzvu k úhradě příspěvku, a dostaly se prokazatelně do dispoziční sféry žalovaného, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 OSŘ tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Soud tak vycházel ve vztahu k výši dlužné částky z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy.
5. Podle § 6 odst. 1 POPV, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen "registrované vozidlo"), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.
6. Podle § 6 odst. 2 POPV, se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.
7. Podle § 45 odst. 2 POPV, provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
8. Podle § 45 odst. 3 POPV, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.
9. Podle § 46 odst. 1 POPV, zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti.
10. Podle § 46 odst. 2 POPV, výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.
11. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem předmětných vozidel a žalovaným nebylo tvrzeno a prokázáno, že by v předmětné době měl vozidla pojištěná z hlediska odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že vozidla pojištěna nebyla, ač dle § 6 odst. 1 POPV pojištěna být musela, má žalobkyně dle § 45 odst. 2 POPV vůči žalovanému právo na příspěvek, jehož výše odpovídá částce 4 225 Kč jakožto součinu počtu dnů, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění (65 dnů), a částky 65 Kč dle § 5 odst. 1 písmeno h) vyhlášky č. 69/2024 Sb., dále částce 7 085 Kč jakožto součinu počtu dnů, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění (109 dnů), a částky 65 Kč dle § 5 odst. 1 písmeno h) vyhlášky č. 69/2024 Sb., a dále nárok dle § 45 odst. 2 POPV na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ač k tomu byl žalobkyní výzvou ze dne 13. 3. 2025, která byla žalovanému doručena dne 18. 3. 2025 a výzvou ze dne 17. 4. 2025, která byla žalovanému doručena dne 24. 4. 2025, vyzván. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na náhradu úroků z prodlení, které jsou požadovány ode dne následujícího po dni, kdy došlo ke splatnosti, a ve výši, která je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva prostá – když k posílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, žaloba) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 5 AT v celkové výši 1 000 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí (§ 204 odst. 1 OSŘ). Nesplní-li povinná osoba dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může osoba oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.