12 C 396/2020

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobkyně a žalovaný mají ve společném jmění manželů spoluvlastnický podíl o velikosti jedné desetiny pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], dále pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a v obci [obec].

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po připuštění změny žaloby usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne 21. 4. 2021, č. 12 C 396/2020-32, domáhala určení, že žalobkyně a žalovaný mají ve společném jmění manželů spoluvlastnický podíl o velikosti jedné desetiny pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], dále pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a v obci [obec] (dále jen„ spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech“) s odůvodněním, že účastníci řízení jsou manželé, manželství bylo uzavřeno dne [datum], přičemž ode dne 16. 4. 2020 žalobkyně nežije ve společné domácnosti s žalovaným. V souvislosti s jednáním o podmínkách tzv. nesporného rozvodu žalovaný, resp. jeho právní zástupkyně, opakovaně žalobkyni písemně předestřela, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], dále pozemku parc. [číslo] pozemku parc.č. St. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. a č., pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a v obci [obec], přičemž v katastru nemovitostí je žalovaný zapsán jako výlučný vlastník těchto nemovitostí. Z nabývacích titulů, a to darovací smlouvy ze dne [datum] a darovací smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že babička žalovaného [jméno] [příjmení] darovala žalovanému pozemek parc.č. St. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. a č., dále pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] dále spoluvlastnický podíl o velikosti devíti desetin pozemku parc.č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parc. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec], žalovaný je tak výlučným vlastníkem těchto nemovitostí, resp. spoluvlastnického podílu o velikosti devíti desetin. Žalovaný nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s [jméno] [příjmení] jakožto prodávající spoluvlastnický podíl o velikosti jedné desetiny pozemku parc.č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parc. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec], přičemž tento spoluvlastnický podíl byl nabyt koupí za doby trvání manželství účastníků z prostředků náležejících do společného jmění manželů, a z tohoto titulu tedy náleží do společného jmění manželů, nikoliv do výlučného vlastnictví žalovaného, jak vyplývá ze stavu zápisu v katastru nemovitostí. Vzhledem k tomu, že stav zápisu v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému stavu, je na straně žalobkyně dán naléhavý právní zájem na určení ve smyslu ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“).

2. Žalovaný považoval podání žaloby za nadbytečné, neboť manželé po ukončení společného soužití jednali o uzavření dohody o majetkovém vypořádání, kdy v rámci sjednávání podmínek uzavření této dohody byla vždy řešena výše vypořádacího podílu žalobkyně, kdy nebylo sporu o tom, že spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech bude náležet po vypořádání společného jmění manželů žalovanému. Žalovaný uvedl, že nikdy nečinil sporným, že spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech náleží do společného jmění manželů, přičemž tuto změnu údajů v katastru nemovitostí lze učinit formou souhlasného prohlášení manželů. Za této situace tak měl žalovaný za to, že na straně žalobkyně není splněna podmínka naléhavého právního zájmu.

3. Žalobkyně v replice uvedla, že žalovaný tvrdil, že předmětné nemovitosti jsou v jeho výlučném vlastnictví. Byl to naopak žalovaný, který nereagoval na návrhy žalobkyně ohledně dohody o výživném na nezletilého pro dobu před rozvodem a po rozvodu manželství, stejně jako na návrh dohody o vypořádání společného jmění manželů.

4. Žalovaný v replice uvedl, že žalobkyně nezaslala žalovanému předžalobní výzvu, žalovaný tak nebyl upozorněn na úmysl žalobkyně podat žalobu, kterou považuje vzhledem k nesporným skutečnostem za nadbytečnou. Údaje v katastru nemovitostí jsou zapsány od roku 2003, aniž by některý z manželů dosud usiloval o změnu tohoto stavu. Žalovaný nyní vypracoval souhlasné prohlášení manželů tak, aby stav zápisu v katastru nemovitostí odpovídal skutečnému stavu, který zaslal dne 8. 4. 2021 žalobkyni, která dosud na toto nereagovala. Následně žalovaný popsal vývoj jednání mezi účastníky řízení.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti. Manželství účastníků řízení bylo uzavřeno dne [datum] (oddací list účastníků vystavený [stát. instituce]). Z výpisu z katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] má soud za prokázané, že dle stavu zápisu v katastru nemovitostí je žalovaný výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. Z dopisu tehdejší právní zástupkyně žalovaného ze dne 31. 7. 2020 má soud za prokázané, že manželé jednali o obsahu dohody o vypořádání společného jmění manželů včetně výše vypořádacího podílu, který by byl vyplacen manželce, v rámci uvedeného dopisu bylo uvedeno, že předmětné nemovitosti byly manželovi darovány jeho babičkou, přičemž podíl o velikosti jedné desetiny byl nabyt na základě kupní smlouvy, kdy však finanční prostředky na koupi byly manželovi darovány. Mezi účastníky bylo nesporné, že podíl o velikosti devíti desetin na předmětných nemovitostech náleží do výlučného vlastnictví žalovaného, který jej nabyl na základě darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi babičkou žalovaného [jméno] [příjmení] jakožto dárkyní a žalovaným jakožto obdarovaným. Stejně tak bylo mezi účastníky nesporné, že podíl o velikosti jedné desetiny na předmětných nemovitostech nabyl žalovaný na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalovaným jako kupujícím, a to za prostředky náležejí do společného jmění manželů. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 12. 8. 2020 má soud za prokázané, že manželé v této době jednali o obsahu dohody o vypořádání společného jmění manželů a výši vypořádacího podílu, přičemž v dopisu bylo uvedeno, že spoluvlastnický podíl o velikosti jedné desetiny na předmětných nemovitostech je bez ohledu na stav zápisu v katastru nemovitostí součástí společného jmění manželů, přičemž tento nedostatek lze jednoduše zhojit, bude-li toho zapotřebí. Dne 8. 4. 2021 byl zástupci žalobkyně zaslán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí spolu se souhlasným prohlášením o vzniku vlastnického práva manželky týkající se spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech.

6. S ohledem na ust. § 80 OSŘ se soud nejprve zabýval tím, zda žalobkyně měla na požadovaném určení naléhavý právní zájem, přičemž dospěl k závěru, že s ohledem na nesoulad skutečného stavu se stavem zápisu v katastru nemovitostí je tento naléhavý právní zájem dán, když žalobkyně tvrdila, že spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech náleží do společného jmění manželů, zatímco dle stavu zápisu v katastru nemovitostí je výlučným vlastníkem těchto nemovitostí žalovaný. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je pak v tomto případě dán již na základě ust. § 985 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) a ust. § 986 OZ. Vzhledem k tomu, že manželé učinili nesporným, že spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech nabyli za trvání manželství, přičemž se nejednalo o výjimky dle ust. § 709 odst. 1 písm. a) -e) OZ, vyhověl soud výrokem I. podané žalobě a určil, že spoluvlastnický podíl o velikosti jedné desetiny na předmětných nemovitostech náleží do společného jmění manželů.

7. Byť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, neshledal soud podmínky pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení ve smyslu ust. § 142 odst. 1 OSŘ. Podle ust. § 142a odst. 1 OSŘ, žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Přestože se ust. § 142a odst. 1 OSŘ, vztahuje primárně na řízení o splnění povinnosti, nelze jej a priori vyloučit ani v případě žaloby určovací. V předmětné věci bylo prokázáno, že účastníci před zahájením řízení i poté jednali o obsahu dohody o vypořádání společného jmění manželů, kdy vzhledem k tomu, že žalovaný je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti devíti desetin na předmětných nemovitostech, bylo zřejmé, že zájem o zbývající spoluvlastnický podíl o velikosti jedné desetiny má žalovaný, přičemž vyjma dalších movitých věcí náležejících do společného jmění manželů, byla zjevně řešena především výše vypořádacího podílu, který bude vyplacen žalobkyni. Je pravdou, že z vyjádření tehdejší právní zástupkyně žalovaného v dopisu ze dne 31. 7. 2020 ohledně spoluvlastnického podílu o velikosti jedné desetiny na předmětných nemovitostech (nabytí žalovaným na základě kupní smlouvy s tím, že finanční prostředky představující kupní cenu byly žalovanému darovány, tedy spadaly do výlučného vlastnictví žalovaného), mohla žalobkyně nabýt dojmu, že žalovaný má za to, že i spoluvlastnický podíl o velikosti jedné desetiny je jeho výlučným vlastnictvím. Z žádné další písemnosti provedené k důkazu však nevyplývá, že by žalovaný stále setrvával na tomto stanovisku. Naopak je zřejmé, že předmětem sporu byla a je výše vypořádacího podílu, která bude žalovaným žalobkyni vyplacena. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 12. 8. 2020 pak vyplývá, že žalobkyně sama vyjádřila stanovisko, že nesoulad skutečného stavu se stavem zápisu v katastru nemovitostí lze odstranit (zjevně myšleno souhlasným prohlášením manželů), pokud to bude nutné. Stanovisko žalovaného od počátku řízení bylo neměnné, když žalovaný učinil nesporným, že spoluvlastnický podíl o velikosti jedné desetiny na předmětných nemovitostech byl nabyt za finanční prostředky náležející do společného jmění manželů, tudíž tento je součástí společného jmění manželů. V průběhu řízení pak zaslal žalobkyni jím vyplněné souhlasné prohlášení manželů s tímto korespondující, stejně jako návrh na vklad do katastru nemovitostí, aniž by se žalobkyně k tomuto připojila. Za tohoto stavu tedy soud dospěl k závěru, že pakliže žalobkyně před zahájením řízení o určení prokazatelně nevyzvala žalovaného k učinění souhlasného prohlášení manželů, že spoluvlastnický podíl o velikosti jedné desetiny na předmětných nemovitostech náleží do společného jmění manželů s upozorněním, že v opačném případě přistoupí k podání určovací žaloby, nevzniklo žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu ust. § 142a odst. 1 OSŘ, byť byla v řízení plně úspěšná. Nelze totiž odhlédnout od toho, že cílem jakéhokoliv soudního řízení je přiznání právní ochrany účastníku řízení, který se svého práva nemůže domoci jiným způsobem, tedy míněno mj. dohodou účastníků. Smyslem soudního řízení pak jistě není zvyšování nákladů řízení na straně jakéhokoliv účastníka řízení, kdy v předmětné věci je zřejmé, že spor účastníků ohledně vypořádání společného jmění manželů, zejména tedy výše vypořádacího podílu, který žalobkyně požaduje, není tímto řízením nikterak vyřešen, a pokud tedy účastníci nedosáhnou dohody, bude následovat další soudní řízení o vypořádání společného jmění manželů. Pro úplnost soud uvádí, že i pokud by byla v případě určovací žaloby vyloučena aplikace ust. § 142a odst. 1 OSŘ (k čemuž soud jak výše uvedeno nedospěl), aplikoval by soud ust. § 150 OSŘ, s čímž účastníky při jednání dne [datum], seznámil, a ve shora uvedených okolnostech by soud shledal naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele pro rozhodnutí o nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků řízení. Soud tudíž výrokem II. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.