12 C 440/2021

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 35 234,50 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty 5 307,33 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 35 234,50 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 271,96 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 307,32 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do smluvní pokuty ve výši 0,01 Kč zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám zástupkyně žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] náhradu nákladů řízení ve výši 32 618 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet [název soudu] náklady státu ve výši 7 595,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet [název soudu] náklady státu ve výši 2 268,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou po částečném zastavení řízení usnesením [název soudu] ze dne 4. 5. 2022, č. j. 12 C 440/2021-92, domáhal po žalovaném zaplacení částky 35 234,50 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 12. 3.2019 do 19. 11. 2021 v částce 9 271,96 Kč a smluvní pokuty za období od 12. 3. 2019 do 8. 4. 2019 v částce 5 307,33 Kč s odůvodněním, že žalobce jako zhotovitel uzavřel dne [datum] s žalovaným jako objednatelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vybudování vrtu včetně zapažení. Cena díla byla sjednána částkou 152 684 Kč včetně DPH. Žalobce dílo řádně provedl a žalovanému předal. Žalovaný po dokončení prací uhradil žalobci dne 18. 12. 2018 v hotovosti částku 80 000 Kč. Fakturou ze dne 28. 11. 2018 vyúčtoval žalobce žalovanému doplatek ceny díla ve výši 72 684 Kč, se splatností 11. 3. 2019. Žalovaný uhradil dne 13. 3. 2019 doplatek ceny díla ve výši 37 449,50 Kč, zbývající část doplatku dosud přes výzvu žalobce neuhradil. Žalobce se tudíž podanou žalobou domáhal zaplacení doplatku ceny díla ve výši 35 234,50 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši z částky 72 684 Kč za období od 12. 3. 2019 do 13.3 2019 ve výši 38,83 Kč, z částky 35 234,50 Kč od 14. 3. 2019 do 19. 11. 2021 ve výši 9 233 Kč, celkem tedy kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9 271,96 Kč. Dále se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty sjednané v čl. VI. odst. 2 smlouvy o dílo ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, kdy žalobce požadoval smluvní pokutu 0,5 % denně z částky 72 684 Kč od 12. 3. 2019 do 13. 3. 2019 ve výši 726,84 Kč, dále z částky 35 234,50 Kč od 14. 3. 2019 do 8. 4. 2019 ve výši 4 580,49 Kč, tedy celkem smluvní pokuty ve výši 5 307,33 Kč.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Popřel, že by se žalobcem uzavřel písemnou smlouvu, zpochybnil pravost podpisu na uvedené smlouvě. Smlouva o dílo byla dle tvrzení žalovaného uzavřena na základě nabídky nazvané„ Celková kalkulace hydrogeologického vrtu“, kterou žalovaný přijal, celková cena díla měla činit 63 420 Kč. Celková hloubka vrtu byla bez bližšího objasnění provedena až do hloubky 49 m, přestože hydrogeolog Ing. [jméno] [jméno] odhadl hloubku vrtu na 25 – 28 m a v „ Technické zprávě vrtných prací“ sám žalobce uvedl naraženou vodu již v 25,5 m, určení ustálené hladiny podzemní vody zůstalo ve zprávě nevyplněno. Dne 17. 12. 2018 žalobce navrhl žalovanému novou cenu za dílo z důvodu hlouběji prováděného vrtu, a to ve výši 100 000 Kč, splatnou v hotovosti bez účetního dokladu, žalovaný s touto cenou souhlasil a předal žalobci 80 000 Kč v hotovosti s tím, že zbývajících 20 000 Kč vybere z bankovního účtu následně. K předání hotovosti nakonec z důvodu zdržení žalovaného na cestě na dovolenou nedošlo. Následně žalobce žalovanému zaslal fakturu na částku 160 650 Kč s DPH ve výši 21 %. Vzhledem k tomu, že žalovaný s předmětnou fakturou nesouhlasil, zaslal tuto zpět žalobci i s námitkami a žádostí o opravu. Z důvodu, že žalobce námitce žalovaného nevyhověl, opravil žalovaný sám uvedenou fakturu, kdy sjednanou cenu vynásobil metry deklarovaného díla, přičemž celková cena včetně daně činila 117 449,50 Kč, zbývající část ceny díla ve výši 37 449,50 Kč uhradil žalobci dne 13. 3. 2019 Cena díla je tak v plném rozsahu uhrazena. Žalovaný dále namítl promlčení žalobního nároku s tím, že s ohledem na to, že mezi účastníky nebyla písemně a ani ústně sjednána splatnost ceny za dílo, vznikl žalobci nárok na zaplacení ceny díla provedením díla. Dílo bylo provedeno dne 28. 11. 2018, tento den tak vzniklo žalobci právo na úhradu ceny díla. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána až dne 17. 12. 2021, nárok je promlčen.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti. Z emailové komunikace ze dne 12. 10. 2018 a 17. 10. 2018 má soud za prokázané, že na základě žádosti žalovaného zaslal žalobce žalovanému dne 17. 10. 2018 cenovou nabídku označenou jako„ [příjmení] kalkulace hydrogeologického vrtu“, a to vrt [číslo] mm hloubka 30 m, vrt s průměrem 220 mm – 30 m – 52 500 Kč (1 750 Kč), příplatek za převrt na průměr 254 mm – ocelová pažnice s průměrem 219 mm – 6 m – 10 920 Kč (1 820 Kč), tedy celková cena díla 63 420 Kč s tím, že ceny jsou uvedeny bez DPH ve výši 21 %.

4. Ze smlouvy o dílo uzavřené žalobcem jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce jako zhotovitel se zavázal provést pro objednatele vrt, včetně zárubnice s předpokládanou hloubkou vrtu [číslo] m, vrt měl být proveden na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále jen„ SOD“). V čl. I., odst. 3 SOD bylo sjednáno, že objednatel souhlasí, aby v případě nutnosti zhotovitel na místě předpokládanou hloubku vrtu bez dalšího výslovného ujednání zvětšil až o 33 % s tím, že objednatel je povinen uhradit cenu dle skutečné hloubky vrtu. V čl. I., odst. 4 SOD bylo sjednáno, že hloubku vrtu určí na základě hladiny spodní vody zhotovitel. Dle čl. II., odst. 1 SOD se zhotovitel zavázal zahájit práce na díle dne 28. 11. 2018. Dle čl. II., odst. 6 SOD bylo sjednáno, že odjezdem vrtné soupravy zhotovitele z pozemku, na němž je vrtné dílo prováděno, je považováno dílo bez nutnosti dalšího písemného záznamu za dokončené a řádně převzaté objednatelem. V čl. III., odst. 1, písm. B) SOD byla sjednána cena za dílo, a to za každý započatý běžný metr v případě 220 mm vrtání – zárubnice PVC 160 mm atest pro vrtané studny ve výši 2 275 Kč. Dle čl. III., odst. 2 SOD byly sjednány příplatky k základní ceně za každý započatý běžný metr v případě, že vrt je prováděn v nesoudržné hornině a je užita pažnice z bodu A – F, když určení hloubky provedení pažení měl vyhodnotit a určit při samotném provádění vrtu zhotovitel na základě konečného průměru vrtu a složení podloží, přičemž v případě varianty D) 254 mm vrtání – [číslo] mm pažení ocel byla sjednána cena 2 366 Kč, přičemž byla sjednána úhrada základní ceny včetně příplatku k základní ceně za příslušné pažení. Dle čl. III., odst. 3, poslední věta SOD bylo sjednáno, že k celkové ceně je zhotovitel povinen účtovat DPH ve výši 21 %. V čl. VI., odst. 1 SOD bylo sjednáno, že zhotovitel po dokončení díla vystaví a zašle doporučeně na poštovní případně emailovou adresu objednatele fakturu, která bude splatná do 7 dnů. V čl. VI., odst. 2 SOD bylo sjednáno, že v případě nezaplacení faktury zhotoviteli v termínu splatnosti, uhradí objednatel smluvní pokutu 0,5 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V čl. VII., odst. 2 SOD bylo sjednáno, že veškeré dodatky k této smlouvě budou vyhotoveny písemně a odsouhlaseny smluvními stranami.

5. Při jednání soudu dne [datum] žalovaný uvedl, že mu byla žalobcem předložena smlouva o dílo, která obsahovala vyšší cenu, nežli byla dohodnuta, přičemž za účelem Technické zprávy žalovaný vyplnil hlavičku této smlouvy, ale smlouvu nepodepsal.

6. Z Technické zprávy vrtných prací ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce provedl dne [datum] vrt na pozemku parc. [číslo] ve [obec] u [anonymizováno] s hloubkou vrtu 49 metrů při způsobu vrtání rotačním příklepovém s průměrem 254 mm do hloubky 8 m, s průměrem 220 mm do hloubky 49 m, kdy byly použity ocelové pažnice o průměru 219 mm do hloubky 8,4 m. [příjmení] naražené podzemní vody byla zaznamenána již v 25,5 metrech, položka hladiny podzemní vody ustálené nebyla uvedena z důvodu, že tato hladina se uvádí až po 24 hodinách. Dle tvrzení žalobce v hloubce 25,5 metru nebylo dostatečné množství vody, z toho důvodu telefonicky kontaktoval žalovaného, který souhlasil s vyvrtáním vrtu do větší hloubky tak, aby množství vody bylo dostatečné.

7. Fakturou ze dne 16. 2. 2019, splatnou 23. 2. 2019, [číslo] 2019 žalobce vyúčtoval doplatek ceny díla při ceně 49 m x 2 275 Kč, příplatku za převrt – 9 x 2 366 Kč, včetně DPH ve výši 21 % po odečtení zálohy ve výši 80 000 Kč, tedy doplatek ceny díla v celkové výši 80 650 Kč. Žalovaný v emailové korespondenci ze dne 26. 2. 2019 reklamoval fakturu s tím, že byla telefonicky sjednána cena díla ve výši 100 000 Kč bez DPH. Fakturou s datem vystavení dokladu 28. 11. 2018, splatnou dne 11. 3. 2019, [číslo] 2019 žalobce vyúčtoval shodnou cenu díla pouze s DPH ve výši 15 % z celkové ceny díla, kdy celková cena díla s DPH činila 152 684 Kč, doplatek ceny díla po odečtení zálohy ve výši 80 000 Kč činil 72 684 Kč. Ze třetí reklamace žalovaného ze dne 11. 3. 2019 má soud za prokázané, že žalovaný již v emailové korespondenci ze dne 26. 2. 2019 požadoval opravu faktury [číslo] 2019, a to mimo jiné pod písmeny d) opravu sazby daně z 21 % na sazbu daně 15 %, písmenem e) ohledně data poskytnutí služby, když vrt byl proveden 28. 11. 2018, písm. f) datum vystavení daňového dokladu (faktury), když v tomto emailu ze dne 11. 3. 2019 žalovaný stvrdil, že převzal opravený daňový doklad [číslo] 2019, v němž byly opraveny mimo jiné body d), e) a f) dle reklamace žalovaného. Žalovaný zaslal žalobci vzorovou fakturu (čl. 37 spisu), kde byly jako data vystavení dokladu a uskutečnění zdanitelného plnění uvedena 28. 11. 2018.

8. Upomínkou ze dne 19. 11. 2021 vyzval žalobce žalovaného k úhradě doplatku ceny díla ve výši 35 234,50 Kč.

9. Svědek [celé jméno svědka] ve své výpovědi uvedl, že v době provádění vrtu na pozemku žalovaného, pracoval se žalobcem. V den provádění vrtu seděl svědek v autě, přičemž viděl dvě smlouvy vedle sebe, kdy každý podepsal jednu smlouvu a předal jí druhé straně. Bližší podrobnosti svědek nebyl schopen uvést, neboť této záležitosti nevěnoval pozornost. Pouze uvedl, že k podpisu mělo dojít na kapotě auta. Žádnému dalšímu jednání mezi žalobcem a žalovaným o ceně přítomen nebyl.

10. Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že v den provádění vrtu přivezl žalovaného na místo provádění vrtu, při vystoupení z auta viděl na pozemku vyjma žalovaného další dvě osoby. Následně jedna z osob šla společně s žalovaným k autu, když tito se nakláněli nad kapotou auta u blíže nespecifikovaných listin, žádné další bližší okolnosti ohledně podpisu smlouvy svědek neviděl.

11. Ve znaleckém posudku z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, [číslo] vypracovaném dne [datum] [celé jméno znalkyně], znalkyně ve vztahu k textu psanému hůlkovým písmem na titulní straně SOD dospěla ke kategorickému závěru, že tento text psal žalovaný. Ve vztahu ke spornému podpisu na poslední straně SOD znalkyně dospěla k závěru, že je pravděpodobnější, že sporný podpis je pravým podpisem (komoleným či neznámou variantou) žalovaného, než že by se mělo jednat o smyšlený padělek, když závěr byl učiněn v rovině nízké pravděpodobnosti. V odůvodnění znaleckého posudku znalkyně uvedla, že sporný podpis patří k podpisům nacvičeného druhu charakteristických především pohybovým zaměřením a zjednodušením prvků, kdy předmětem zkoumání těchto podpisů je zejména způsob, plynulost a posloupnost psacího pohybu. Znalkyně uvedla, že zkoumaný podpis není variantou běžně užívaného podpisu pisatele, ani se nejedná o padělek se snahou o nápodobu běžné varianty podpisu. Komparací sporného podpisu se srovnávacím materiálem znalkyně zjistila jak shodné, tak i rozdílné znaky v posloupnosti a systému psacího pohybu, kdy mezi shodné znaky patřilo nasazení zátrhem vedeným zprava, odlehčený tah do horního pásma, mělký dolní levotočivý oblouk s prodlouženým a odlehčeným tahem vedený vpravo, lomený horní pravotočivý obrat psaný s přítlakem, dynamika psacího tahu, podobnost systému tvorby masivního pravotočivého oblouku v úvodu podpisu, podobnost v systému tvorby nasazení zátrhem. Shoda nebyla zjištěna v poměru výšky a délky podpisu, ani v ostrém dolním obratu, který následuje po masivním oválu. Znalkyně zkoumáním zjistila jak shodné a podobné znaky, tak i znaky rozdílné. Sporný podpis byl psaný rychlým, jistým a dynamickým psacím tahem. Pro smyšlený padělek dle názoru znalkyně nesvědčí shodné a podobné znaky, neboť podstatou smyšleného padělku je vymyšlený podpis padělatelem, přičemž je nepravděpodobné, že by padělatel vymyslel podpis se shodnými znaky pisatele, které se vyskytují ojediněle. Z toho důvodu znalkyně dospěla k závěru, že je pravděpodobnější, že podpis na SOD je pravým podpisem žalovaného, než že by se mělo jednat o smyšlený podpis či padělek psaný se snahou o nápodobu.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaný popřel pravost podpisu na srovnávacím materiálu, a to podpisu žádosti o vydání cestovního pasu ze dne 1. 10. 2014, konktrétně podpisu žádosti a podpisu uvedeného u fotografie žalovaného, vyžádal soud vyjádření [stát. instituce], odboru správních činností a obecního živnostenského úřadu, ohledně postupu při přijetí předmětné žádosti, kdy [stát. instituce] ve vyjádření ze dne [datum] sdělil, že totožnost osoby při podání žádosti o cestovní pas byla ověřena předložením [číslo obč. průkazu], následně proběhlo focení s přenosem fotografie do žádosti o vydání cestovního pasu, dále byly pořízeny a ztotožněny otisky prstů žadatele na snímači otisků prstů, poté došlo k zobrazení náhledu žádosti žadateli, pořízení podpisu žadatele a pořízení podpisu stvrzujícího správnost údajů předmětné žádosti s tím, že celý proces probíhá před úředníkem, žádost podepisuje žadatel.

13. Znalkyně při jednání soudu stvrdila písemně vypracovaný znalecký posudek s tím, že za účelem znaleckého zkoumání byl zajištěn srovnávací materiál, ze kterého vyplývala široká variabilita podpisů žalovaného, které bylo možno rozdělit jednak do první skupiny ustálených podpisů žalovaného a dále do druhé skupiny podpisů vybočujících z ustáleného způsobu podpisu, o čemž svědčily podpisy označené ve srovnávacím materiálu pod [číslo] 8b, které byly ze srovnávacího materiálu vyřazeny z důvodu zpochybnění jejich pravosti žalovaným, ovšem sloužily pro podporu konečného závěru ohledně pravosti podpisu na smlouvě. V případě sporného podpisu na SOD znalkyně uvedla, že grafická podoba podpisu byla na jednu stranu odlišná od srovnávacích materiálů, na druhou stranu obsahovala shodné prvky jako například nasazení tahu, což znalkyni vedlo k závěru, že se nejedná o běžně užívaný podpis žalovaného a nejedná se o snahu nápodobu tohoto podpisu. Přicházela tedy v úvahu varianta buď smyšleného padělku, který ovšem vykazoval některé shodné prvky s podpisy žalovaného nebo varianta neznámého, vlastního záměrně komoleného podpisu žalovaného tak, jak tomu bylo v případě srovnávacího materiálu označeného [číslo] 8b případně [číslo]. Z toho důvodu znalkyně dospěla k závěru, že se jedná o záměrně komolený vlastní podpis žalovaného, a to v rovině nízké pravděpodobnosti.

14. Svědkyně [celé jméno svědkyně] ve své výpovědi uvedla, že žalobce prováděl pro svědkyni vrt. Svědkyně se nejprve domluvila se žalobcem na provedení vrtu a ceně za provedení s tím, že žalobce sdělil svědkyni, jaké podklady a povolení bude požadovat, když tyto měla zajistit svědkyně. Po předestření a nahlédnutí do smlouvy o dílo ze dne [datum] (čl. 201-203 spisu) svědkyně uvedla, že podpis na smlouvě je její, tedy smlouva byla uzavřena v písemné formě, má k dispozici technickou zprávu k vrtným pracím. Svědkyně si již nevybavila, zda této byla zaslána cenová kalkulace (čl. 200 spisu). Nicméně uvedla, že závěrečná cena odpovídala ceně sjednané. Další podrobnosti ohledně sjednání ceny díla si nevybavila.

15. Svědkyně [celé jméno svědka] ve své výpovědi uvedla, že žalobce prováděl pro svědkyni dílo spočívající ve vyvrtání studny. Do kontaktu s žalobcem vešla svědkyně na jaře roku 2019, kdy byla zřejmě zaslána i cenová nabídka. Oproti původně sjednané ceně byla výsledná cena navýšena o DPH a dále z důvodu větší hloubky vrtu. Dle tvrzení svědkyně byla původně dohodnuta cena bez DPH, ale nakonec byla vyúčtována cena s DPH. Návrh smlouvy o dílo byl svědkyni zaslán emailem a po provedení díla byla smlouva podepsána. Svědkyně následně popisovala problémy, které měla v souvislosti s absencí povolení, či následnými problémy se zanášením vrtu a udělením pokuty. Svědkyně uvedla po předestření smlouvy o dílo ze dne 25. 9. 2019 (čl. 209-211 spisu), že vyplnila první stranu smlouvy o dílo a tuto smlouvu také podepsala. Svědkyně uvedla, že žalobce zmiňoval problémy ohledně neúčtovaného DPH šetřené finančním úřadem.

16. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako zhotovitelem a [celé jméno svědkyně] jako objednatelem má soud za prokázané, že mezi těmito byla uzavřena smlouva o dílo v písemné formě, jejímž předmětem bylo zhotovení vrtu, ceny sjednané v čl. III. byly oproti cenám obsaženým v čl. III. SOD zvýšené, v ostatním se jednalo o totožná ujednání smlouvy včetně smluvní pokuty sjednané v čl. VI. SOD. Ze smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobcem jako zhotovitelem a [jméno] [celé jméno svědka] dne [datum] má soud za prokázané, že mezi těmito byla uzavřena smlouva o dílo v písemné formě, jejímž předmětem bylo zhotovení vrtu, ceny sjednané v čl. III. byly oproti cenám obsaženým v čl. III. SOD zvýšené, v ostatním se jednalo o totožná ujednání smlouvy včetně smluvní pokuty sjednané v čl. VI. SOD.

17. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh na provedení důkazu výslechem svědků [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení], neboť žalovaný již na výslechu těchto svědků netrval.

18. Ze shora uvedených důkazů soud dospěl při jejich hodnocení v jejich vzájemné souvislosti k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel uzavřeli dne [datum] v písemné formě smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení vrtu, včetně zárubnice na pozemku ve vlastnictví žalovaného. Byť žalovaný zpochybnil pravost svého podpisu na smlouvě o dílo, soud má za prokázané, že podpis na smlouvě je pravým podpisem žalovaného. K pravosti podpisu žalovaného na SOD dospěla znalkyně [celé jméno znalkyně] v jí vypracovaném znaleckém posudku (byť na škále běžné užívané znalci v oboru písmoznalectví v rovině nízké pravděpodobnosti), doplněném o výslech znalkyně při jednání soudu, kdy znalkyně dostatečným způsobila obhájila písemně podaný znalecký posudek, podrobným, logickým způsobem vysvětlila, že s ohledem na to, že sporný podpis žalovaného na SOD obsahoval jak shodné, tak rozdílné znaky se srovnávacím materiálem, na němž byly obsaženy podpisy žalovaného, dospěla ke shora uvedenému závěru. Ve srovnávacím materiálu přitom znalkyně zjistila širokou variabilitu podpisů žalovaného. Při posuzování pravosti podpisu žalovaného na SOD soud posuzoval taktéž věrohodnost žalovaného, kdy žalovaný popřel pravost podpisů na žádosti o vydání [číslo pasu], a to podpisů u fotografie držitele a podpisu o stvrzení údajů o žadateli ze dne 1. 10. 2014, přičemž se jednalo o podpisy vybočující z ustáleného způsobu podpisů žalovaného, přestože [stát. instituce], odbor správních činností a obecní živnostenský úřad ve svém sdělení ze dne 14. 6. 2022, podrobně popsal způsob opatření takovýchto podpisů žalovaného při podání žádosti, včetně pořízení a ztotožnění otisků prstů žadatele na snímači otisků prstů, kdy je dle názoru soudu vyloučeno, že by podpisy žalovaného u fotografie shora uvedené žádosti a stvrzení správnosti údajů na žádosti ze dne 1. 10. 2014, nebyly pravými podpisy žalovaného. Ostatně, je poněkud absurdní, že žalovaný se tedy prokazuje cestovním pasem České republiky jakožto dokladem totožnosti obsahujícím podpis, jehož pravost zpochybňuje. Zpochybněním pravosti podpisů žalovaného na žádosti o vydání [číslo pasu], a to podpisů u fotografie držitele a podpisu o stvrzení údajů o žadateli ze dne 1. 10. 2014, tak byla značným způsobem zpochybněna věrohodnost tvrzení žalovaného právě ve vztahu k pravosti podpisu žalovaného na SOD. Stejně tak, pokud žalovaný nejprve tvrdil, že SOD v písemné formě nebyla mezi účastníky uzavřena, podpis na SOD není jeho pravým podpisem, přičemž až poté, co byl soudem zadán k vypracování znalecký posudek z oboru písmoznalectví, ruční písmo (usnesení [název soudu] ze dne 21. 3. 2022, č.j. 12 C 440/2021-77), jehož předmětem bylo nejen posouzení pravosti podpisu žalovaného, ale taktéž posouzení toho, zda první strana smlouvy vyplněná hůlkovým písmem, byla psána vlastnoručně žalovaným, žalovaný při jednání soudu dne 28. 4. 2022, uvedl, že první stranu smlouvy vyplnil za účelem technické zprávy, avšak smlouvu nepodepsal, spíše svědčí o tom, že žalovaný vzhledem k dostatečnému množství psaného textu na první straně smlouvy, měl obavu, že pravost jeho písma bude ustanovenou znalkyní zjištěna, jak se tomu ostatně stalo. Nelze sice vyloučit, že žalovaný nejprve vypsal první stranu SOD obsahující jeho identifikační údaje (jméno, příjmení, bydliště, datum narození, telefonní a emailový kontakt), a po přečtení textu smlouvy, s ohledem na ceny odlišující se od cenové nabídky žalobce, tuto odmítl podepsat, avšak s ohledem na zcela zřejmou pečlivost žalovaného a jeho právní povědomí, které je zřejmé z jeho podrobných reklamací žalobcem vystavených faktur (viz. reklamace ze dne 11. 3. 2019 na čl. 37 p.v.- 38 spisu), má soud žalovaným popsaný průběh při uzavírání SOD mezi žalobcem a žalovaným, za málo pravděpodobný. Ostatně své údaje za účelem žalovaným tvrzeného vystavení technické zprávy mohl žalovaný sdělit žalobci jakýmkoliv jiným způsobem, nikoliv vyplněním první strany SOD.

19. Naopak tvrzení žalobce uvedená při prvním jednání soudu dne 17. 2. 2022, v souvislosti s tím, že v mezidobí oproti zaslání cenové nabídky žalovanému došlo ke zvýšení cen, stejně jako skutečnost, že s ohledem na to, že žalobce začal být vyšetřován finančním úřadem pro krácení daní, a z toho důvodu od určité doby upozorňoval zákazníky, že není možné uzavřít se žalobcem smlouvu o dílo a sjednat cenu díla bez daně z přidané hodnoty, stejně jako skutečnost, že uzavíral v rozhodné době se zákazníky smlouvy o dílo v písemné formě, korespondovala s výpověďmi svědkyň [celé jméno svědkyně] a [jméno] [celé jméno svědka], s nimiž s oběma byly uzavřeny smlouvy o dílo v písemné formě, s [celé jméno svědkyně] dne 2. 12. 2019, se [jméno] [celé jméno svědka] dne 25. 9. 2019, oproti cenám sjednaným ve smlouvě o dílo uzavřené dne [datum] se žalovaným byly jednotkové ceny vyšší (čl. III. SOD), v ostatním se znění smlouvy zcela shodovala se zněním smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne [datum]. Svědkyně [celé jméno svědka] pak uvedla, že oproti cenové nabídce v jejím případě došlo k navýšení ceny jednak v souvislosti s větší hloubkou zhotoveného vrtu, jednak v souvislosti se žalobcem požadovanou daní z přidané hodnoty, když žalobce při předchozí telefonické komunikaci se svědkyní uváděl, že s ohledem na šetření finančním úřadem, platbu daně z přidané hodnoty musí požadovat. Obdobně zmínila navýšení ceny o daň z přidané hodnoty i v případě dalšího zákazníka žalobce p. [příjmení].

20. Ze shora uvedeného hodnocení tak soud dospěl k závěru, že smlouva o dílo byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dne [datum] v písemné formě a smluvní strany jsou tak jejím obsahem vázány. Žalobce za provedení prací vystavil nejprve dne [datum] fakturu [číslo] 2019, splatnou dne 23. 2. 2019, kterou vyúčtoval provedené práce v rozsahu odpovídajícím Technické zprávě vrtných prací ze dne [datum] (49 m x 2 275 Kč dle čl. III., odst. 1, písm. B) SOD, příplatek za užití pažnice 9 m x 2 366 Kč dle čl. III., odst. 2., písm. D) SOD), včetně DPH ve výši 21 %, celkem částka 160 650 Kč, kdy po odečtení žalovaným zaplacené zálohy ve výši 80 000 Kč činil doplatek 80 650 Kč. Vzhledem k tomu, že v čl. I., odst. 1 SOD byla sjednána hloubka vrtu [číslo] m, kterou byl navíc žalobce v souladu s čl. I., odst.

3. SOD oprávněn bez výslovného ujednání, zvětšit v případě nutnosti až o 33 %, námitku žalovaného, že vrt byl bez bližšího objasnění proveden až do hloubky 49 m, byť hydrogeolog Ing. [jméno] [jméno] odhadl hloubku vrtu na [číslo] m, neshledal soud důvodnou. Po doručení faktury žalovanému následovala reklamace faktury žalovaným (viz. emailová komunikace ze dne [datum] na čl. 36 p.v.). Jak vyplývá z třetí reklamace faktury žalovaným (dopis ze dne [datum] na čl. 37 p.v [číslo] spisu), žalovaný reklamoval fakturu v mezidobí v pořadí druhou reklamací (tato není součástí spisu), kdy mj. požadoval opravu sazbu daně z 21 % na 15 %, dále požadoval opravu data uskutečnění zdanitelného plnění na datum 28. 11. 2018 a data vystavení dokladu na 28. 11. 2018 (vzhledem k provedení vrtu v tento den), žalovaný zaslal za účelem opravy faktury žalobci vzorovou fakturu (viz. čl. 37 spisu). Na tuto druhou reklamaci žalobce reagoval vystavením faktury [číslo] 2019, v níž zjevně na základě požadavku žalovaného opravil datum vystavení dokladu a datum uskutečnění zdanitelného plnění na 28. 11. 2018, datum splatnosti stanovil dne 11. 3. 2019, přičemž při uvedení shodných cen jako v případ předchozí faktury, pouze s opravenou DPH nyní ve výši 15 %, vyúčtoval žalovanému doplatek ceny ve výši 72 684 Kč.

21. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

22. Podle § 2604 OZ, dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

23. Podle § 2610 odst. 1 OZ, právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

24. Žalobce jako zhotovitel se zavázal na základě písemně uzavřené SOD provést pro žalovaného jako objednatele vrt, včetně zárubnice za cenu sjednanou v čl. III. SOD. Dle čl. II. odst. 1, odst. 6 SOD, bylo dílo žalobcem zhotoveno dne 28. 11. 2018, přičemž odjezdem vrtné soupravy dne 28. 11. 2018 bylo dílo považováno za dokončené a předané žalovanému jako objednateli. V souladu s SOD pak žalobce opravenou fakturou [číslo] 2019, s DPH ve výši 15 %, s uvedením data vystavení 28. 11. 2018, splatnou dne 11. 3. 2019, vyúčtoval žalovanému doplatek ceny díla dle čl. III. SOD ve výši 72 684 Kč, na nějž žalovaný uhradil dne 13. 3. 2019 částku 37 449,50 Kč. Žalovaným vznesenou námitku promlčení soud neshledal důvodnou. V čl. VI. odst.

1. SOD nebyla sjednána mezi účastníky lhůta pro vystavení faktury, pouze splatnost faktury ve lhůtě sedmi dnů od vystavení. Ze shora uvedených v řízení provedených listinných důkazů je zřejmé, že žalobce vystavil první fakturu dne 16. 2. 2019, splatnou dne 23. 2. 2019 (čl. 36 spisu), kterou na základě reklamace žalovaného mj. ohledně nesprávně uvedené výše daně z přidané hodnoty 21 %, namísto 15 %, opravil fakturou označenou shodným číslem jako v případě první vystavené faktury [číslo] 2019, kde stanovil splatnost 11. 3. 2019. Byť je v této faktuře uvedeno datum vystavení faktury den 28. 11. 2018, byla tato faktura zjevně vystavena až po vystavení první faktury (dne 16. 2. 2019), přičemž datum 28. 11. 2018 bylo uvedeno na základě požadavku žalovaného vyplývajícího zjevně z druhé reklamace faktury, jak vyplývá z třetí reklamace ze dne 11. 3. 2019, přičemž tato faktura byla žalovanému doručena na počátku března 2019, jak stvrzuje v třetí reklamaci ze dne 11. 3. 2019 s tím, že obdržel zásilku datovanou dne 4. 3. 2019, která obsahovala právě fakturu [číslo] 2019, splatnou dne 11. 3. 2019. Z uvedeného je tak zřejmé, že faktura [číslo] 2019, splatná dne 11. 3. 2019, s doplatkem ve výši 72 684 Kč, byla vystavena žalovaným dne 4. 3. 2019, což koresponduje se sjednanou splatností v délce sedmi dnů. Pokud žalobce podal žalobu dne 17. 12. 2021, přičemž splatnost faktury [číslo] 2019, byla stanovena na 11. 3. 2019, není nárok promlčen, neboť v době podání žaloby dosud neuplynula tříletá promlčení lhůta ve smyslu ust. § 629 odst. 1 OZ. Ostatně, ani v případě v pořadí prvně vystavené faktury [číslo] 2019, splatné dne 16. 2. 2019, by nárok žalobce promlčen nebyl. Žalobcem mohlo být u soudu uplatněno právo poprvé teprve den následující po splatnosti vystavené faktury, nikoliv den následující po provedení díla, jak míní žalovaný. Jak bylo shora uvedeno, v čl. VI., odst. 1 SOD, nebyla sjednána lhůta pro vystavení faktury žalobcem, přičemž pozdější vystavení faktury žalobcem, a následná pozdější splatnost faktury, byly ve prospěch žalovaného, který již převzal žalobcem zhotovené dílo. Vzhledem k tomu, že na žalobcem oprávněně vystavenou faktura [číslo] 2019, splatnou dne 11. 3. 2019, kterou žalovaný prokazatelně obdržel, žalovaný plnil pouze částečně, a to dne 13. 3. 2019, platbou ve výši 37 449,50 Kč, vznikl žalobci nárok na zaplacení zbývající části ceny díla dle ust. § 2586 odst. 1 OZ, v částce 35 234,50 Kč. Žalovaný se nezaplacením doplatku ceny díla ve lhůtě splatnosti do 11. 3. 2019, dostal od 12. 3. 2019 do prodlení s úhradou, žalobci tak vznikl dle ust. § 1970 OZ, nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to dle požadavku žalobce, z částky 72 684 Kč od 12. 3. 2019 do 13. 3. 2019 ve výši 38,83 Kč, z částky 35 234,50 Kč od 14. 3. 2019 do 19. 11. 2021 ve výši 9 233,13 Kč, celkem úrok z prodlení ve výši 9 271,96 Kč. Žalobci dále v souladu s čl. VI., odst. 2 SOD, vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve sjednané výši 0,5 % z dlužné částky denně dle ust. § 2048 OZ, a to za žalobcem požadované období, z částky 72 684 Kč od 12. 3. 2019 do 13. 3. 2019 ve výši 726,84 Kč, z částky 35 234,50 Kč od 14. 3. 2019 do 8. 4. 2019 ve výši 4 580,48 Kč, celkem nárok na smluvní pokutu v částce 5 307,32 Kč. Soud tak podané žalobě výrokem I. vyhověl co do doplatku ceny díla ve výši 35 234,50 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9 271,96 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 307,32 Kč, když žalovanému uložil povinnost uhradit tyto částky dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. Co do smluvní pokuty ve výši 0,01 Kč (výrok II.) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, s ohledem na nesprávnost výpočtu smluvní pokuty žalobcem v tomto rozsahu.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 146 odst. 2, věta prvá OSŘ ve spojení s ust. § 142 odst. 2 OSŘ, když žalobce zavinil zastavení řízení co do smluvní pokuty ve výši 168 420,91 Kč, dále byla žaloba zamítnuta v části specifikované ve výroku II. tohoto rozsudku, přičemž neúspěch žalobce představoval cca. 77 % předmětu řízení, ve zbývajícím rozsahu (výrok I.) představujícím cca. 23 % předmětu řízení, byl žalobce v řízení úspěšný. Žalovanému tak v souladu s ust. § 142 odst. 2 OSŘ vzniklo právo na částečnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 54 %, po odpočtu procentního neúspěchu žalovaného od úspěchu (77 % - 23 %). Účelně vynaložené náklady žalovaného v tomto řízení představují náklady právního zastoupení žalovaného advokátkou, kde odměna zástupkyně žalovaného činí celkem 47 520 Kč za čtyři úkony poskytnutých právních služeb dle § 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) z tarifní hodnoty ve výši 208 962,74 Kč (35 234,50 Kč + smluvní pokuta ve výši 173 728,24 Kč) spočívajících v přípravě a převzetí věci, vyjádření žalovaného ve věci samé ze dne 13. 1. 2022, vyjádření žalovaného ve věci samé ze dne 24. 2. 2022, účasti na jednání soudu dne 17. 2. 2022, dále čtyři úkony poskytnutých právních služeb dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. g) AT z tarifní hodnoty ve výši 40 541,83 Kč (35 234,50 Kč + smluvní pokuta ve výši 5 307,33 Kč) spočívajících v účasti na jednání soudu dne 28. 4. 2022, dne 26. 8. 2022, dne 14. 10. 2022 a dne 10. 11. 2022, náhrada hotových výdajů zástupkyně žalovaného ve výši 2 400 Kč za osm shora uvedených úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, a dále DPH z odměny, náhrad hotových výdajů ve výši 10 483 Kč, tj. celkem částky 60 403 Kč, z čehož 54 % činí částku 32 618 Kč, splatnou k rukám zástupkyně žalovaného ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Soudem neproplacená záloha na svědečné uhrazená ve výši 2 000 Kč bude žalobci po právní moci rozsudku vrácena, stejně tak jako žalovanému soudem neproplacená záloha na svědečné ve výši 8 803 Kč.

26. Výrokem IV., výrokem V. soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 OSŘ, dle něhož stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu představovaly částku 9 864 Kč činící rozdíl mezi žalobcem zaplacenou zálohou na náklady dokazování znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví ve výši 15 000 Kč, a soudem proplaceným znalečným na základě usnesení [název soudu] ze dne 31. 5. 2022, č.j. 12 C 440/2021-149, v částce 23 392 Kč, a usnesení [název soudu] ze dne 1. 9. 2022, č.j. 12 C 440/2021-186, v částce 1 472 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce zavinil zastavení řízení co do předmětu řízení představujícím cca. 77 %, kdy v tomto rozsahu je tak žalobce povinen hradit náklady státu, uložil soud žalobci výrokem IV. povinen zaplatit České republice na účet [název soudu] náklady státu ve výši 7 595,30 Kč. Žalovanému pak vzhledem k jeho neúspěchu v řízení představujícím cca. 23 % předmětu řízení, uložil soud výrokem V. povinnost zaplatit České republice na účet [název soudu] náklady státu ve výši 2 268,70 Kč Lhůtu k plnění pak soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 OSŘ stanovil jako třídenní.