12 C 512/2023

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 32 311 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 32 311 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 063 Kč od 25. 12. 2023 do zaplacení, z částky 9 355 Kč od 26. 1. 2023 do zaplacení, z částky 9 355 Kč od 26. 2. 2023 do zaplacení, z částky 9 355 Kč od 26. 3. 2023 do zaplacení a z částky 2 183 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 026 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 32 311 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobce je vlastníkem domu na adrese [adresa žalovaného], ve kterém se nachází byt [číslo] ke kterému byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva ze dne [datum], a to na dobu určitou do [datum]. Nájemné bylo ujednáno ve výši 3 045 Kč měsíčně, zálohy za služby pak činily 6 310 Kč měsíčně. Z důvodu neuhrazeného nájemného ze strany žalovaného byla žalobcem nájemní smlouva vypovězena, kdy výpověď z nájmu žalovaný převzal dne [datum]. K předání bytu došlu dne [datum]. Žalovaný neuhradil část nájemného za měsíc prosinec 2022 ve výši 2 063 Kč, a dále nájemné a zálohy za služby za měsíce leden až březen 2023 po 9 355 Kč měsíčně. Žalobce následně vyúčtoval žalovanému spotřebované služby a energie za prosinec 2022, kdy tyto náklady činí 2 183 Kč. Vyúčtování služeb a energií bylo žalovanému doručeno dne [datum], žalovaný však dosud ničeho neuhradil, a to i přes žalobcem zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.

4. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně zaplacení, případně jiných skutečností, které by nárok žalobce vyvracely, ležela na žalovaném, který však žádnou z těchto povinností nesplnil. Soud tak při rozhodování ve věci vycházel z tvrzení žalobce, korespondujícího s předloženými listinami. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že vlastníkem domu na adrese [adresa žalovaného]. Z doložené nájemní smlouvy k bytové jednotce [číslo] ve výše uvedeném domě ze dne [datum] má soud za prokázané, že nájemní smlouva byla mezi účastníky uzavřena na dobu určitou, a to od [datum] do [datum]. Výše nájemného a záloh za služby a energie byla stanovena v souladu s ujednáním čl. III. odst. 1, 2 nájemní smlouvy evidenčním listem na částku 9 355 Kč měsíčně, kdy nájemné činilo 3 045 Kč a zálohy na služby 6 310 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou povinných plateb žalobce vypověděl nájemní smlouvou ke dni [datum] a dne [datum] následně došlo k předání bytu, což má soud za prokázané z doložené výpovědi nájemní smlouvy ze dne [datum] a protokolu o předání bytu. Následně bylo žalovanému zasláno vyúčtování záloh za služby a energie za měsíc prosinec 2022 s nedoplatkem ve výši 2 183 Kč. Žalovaný dosud, i přes předžalobní upomínku žalobce ze dne [datum] neuhradil ničeho a jeho dluh i nadále sestává z části dlužného nájemného za měsíc prosinec 2022 ve výši 2 063 Kč, dlužného nájemného a záloh za služby za měsíce leden až březen 2023 po 9 355 Kč (tj. 28 065 Kč) a nedoplatku na vyúčtování služeb za prosinec 2022 ve výši 2 183 Kč.

5. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Smlouva o nájmu bytu a práva a povinnosti účastníků takové smlouvy jsou upraveny v ustanoveních § 2201 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), a speciálně v ustanoveních § 2235 a následujících OZ. Podle § 2201 OZ nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. V uvedeném rozsahu však žalovaný svou povinnost nesplnil, kdy neuhradil sjednané platby částečně za měsíc prosinec 2022 a dále za měsíce leden až březen 2023 v celkové výši 32 311 Kč. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobci přiznal i právo na úrok z prodlení dle ust. § 1970 OZ, a to ve výši, která je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že soud byl v souladu s ust. § 153 odst. 2 OSŘ vázán návrhem žalobce i ve vztahu k požadovanému příslušenství, přiznal soud žalobci úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužného nájemného za prosinec 2022 ve výši 2 063 Kč, splatného dne [datum], od jím požadovaného data, tedy od [datum] do zaplacení.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ, kdy žalobce byl v řízení plně procesně úspěšný. Soud tak žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, když tyto sestávaly ze soudního poplatku ve výši 1 616 Kč dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměny advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva – prostá, žaloba) po 2 420 Kč dle § 7 bod 5 AT v celkové výši 6 050 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobce.