12 C 77/2026

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 20 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 500 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 985,62 Kč, úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 20 000 Kč od 5. 1. 2026 do 1. 2. 2026, úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 2. 2026 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 15. 1. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 820 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou včetně doplnění ze dne 13. 4. 2026 domáhala zaplacení částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že uzavřela dne 1. 8. 2023 se žalovaným rámcovou smlouvu č. , číslo, , na základě níž aktivovala pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, . Dne 14. 7. 2025 uzavřela žalobkyně se žalovaným po posouzení úvěruschopnosti žalovaného Dodatek č. , číslo, k rámcové smlouvě, na základě něhož se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému možnost čerpat kontokorent ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal k datu měsíční splatnosti úroků mít na běžném účtu k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc, dále se zavázal splatit včetně sjednaných úroků ve výši 18,9 % ročně kontokorent do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostal do mínusu, dále se zavázal k zasílání odpovídající výše splátek na běžný účet v případě využívání dalšího splátkového produktu u žalobkyně. Žalovaný poskytnutý kontokorent postupně vyčerpal v celé výši, když s čerpáním započal dne 16. 7. 2025. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením naúčtovaných úroků. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani po výzvách žalobkyně dlužnou částku neuhradil, využila žalobkyně svého smluvního oprávnění a úvěr ke dni 5. 1. 2026 zesplatnila. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve sjednané výši z dlužné jistiny za dobu od 1. 10. 2025 do 4. 1. 2026 ve výši 985,62 Kč a dále plynoucího úroku a úroku z prodlení od 5. 1. 2026, resp. 15. 1. 2026 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný se na běžném účtu vedeném žalobkyní č. , č. účtu, dostal do debetu ve výši 500 Kč, kdy byla žalovanému dne 15. 12. 2025 naúčtována sjednaná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v částce 500 Kč, domáhala se žalobkyně zaplacení taktéž částky 500 Kč.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z rámcové smlouvy č. , číslo, uzavřené mezi účastníky řízení dne 1. 8. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala vést pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, . Dodatkem č. , číslo, k Rámcové smlouvě uzavřeným elektronickou formou dne 14. 7. 2025 došlo k uzavření smlouvy, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s možností přečerpání do částky 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit včetně úroku ve výši 18,9 % ročně do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane do mínusu, dále se žalovaný zavázal mít na běžném účtu k datu měsíční splatnosti úroků dostatečný disponibilní zůstatek. Před poskytnutím kontokorentu žalobkyně náležitě posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to výpisem z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 4. 2025 do 14. 7. 2025, zjistila průměrný čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 57 000 Kč dosahovaný u společnosti , Anonymizováno, , výdaje domácnosti ve výši 30 000 Kč, 2 vyživované osoby v domácnosti, příjem ostatních členů domácnosti v částce 25 000 Kč, jiné splátky úvěrů v částce 12 656 Kč měsíčně. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, má soud za prokázané, že žalobkyně vyplatila žalovanému úvěr platbami ze dne 16. 7. 2025, 17. 7. 2025, 18. 7. 2025 a 21. 7. 2025, kdy k tomuto datu žalovaný vyčerpal úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč. Ze splátkového kalendáře a přehledu plateb ve vztahu k poskytnutému úvěru má soud za prokázané, že žalovaný porušil sjednané podmínky, když k datu 1. 10. 2025 neměl na účtu dostatečný disponibilní zůstatek k úhradě splatných úroků, naposledy na tyto uhradil dne 1. 11. 2025 částku 8,54 Kč, dále již neuhradil ničeho. Vzhledem k porušení sjednaných podmínek, tak žalobkyně v souladu se smlouvou zesplatnila úvěr dopisem ze dne 5. 1. 2026, když dlužná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve sjednané výši z dlužné jistiny za dobu od 1. 10. 2025 do 4. 1. 2026 ve výši 985,62 Kč. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za období od 15. 7. 2025-10. 2. 2026 má soud za prokázané, že žalovaný se dostal do debetu naúčtováním účelně vynaložených nákladů na vymáhání dne 15. 12. 2025, když dlužnou částku ve výši 500 Kč dosud žalobkyni neuhradil.

4. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) smlouvou o úvěru. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr a žalovaný byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků dle § 2395 OZ. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, úroků z úvěru, úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalovaném, který však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl, v rozsahu uvedeném pod bodem I. výroku včetně úroků ve sjednané výši a úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovanému uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ.

5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 820 Kč, které žalobkyně uplatnila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.