12 C 81/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno , IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o neoprávněnost výpovědi z nájmu bytu

I. Určuje se, že výpovědi z nájmu bytu č. , hodnota, umístěného v prvním patře domu č.p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , doručené žalovanou žalobci a) a žalobkyni b) dne , datum, , jsou neoprávněné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům k rukám zástupce žalobců , Jméno advokáta A, náhradu nákladů řízení ve výši 33 114,20 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali určení, že výpovědi z nájmu bytu č. , hodnota, umístěného v prvním patře domu č.p. , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, (dále jen „předmětný byt“) ze dne , datum, , doručené žalobci a) a žalobkyni b) dne , datum, , jsou neoprávněné. V podané žalobě uvedli, že žalobci jsou nájemci předmětného bytu po dobu padesáti let, když původní nájemní vztah byl sjednán na dobu neurčitou, poté dne , datum, byla mezi žalobcem a) a žalovanou uzavřena dohoda o užívání bytu. V budově, v němž se nachází předmětný byt je Základní škola a mateřská škola , adresa, , u níž byli dříve žalobci zaměstnáni, nicméně předmětný byt nebyl bytem služebním. Budova č.p. , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, byla zkolaudována s předmětným bytem. Žalobcům byly dne , datum, doručeny výpovědi z nájmu předmětného bytu s odkazem na ust. § 2288 odst. 1 písm. c) o. z. a ust. § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. s tím, že škola je nucena navýšit kapacitu žáků ze současných padesáti na šedesát žáků z důvodu zvýšeného počtu dětí žijících v obci, když v důsledku této skutečnosti vznikla nutnost rozšíření prostoru v rámci budovy školy a žalovaná má v úmyslu předmětný byt využít pro vybudování další potřebné třídy, tedy ve veřejném zájmu již nebude možno předmětný byt vůbec užívat. Podané výpovědi považovali žalobci za neoprávněné, když údajný veřejný zájem žalované nebyl doložen předchozím rozhodnutím orgánu veřejné moci, tedy stavebního úřadu. Zároveň namítli, že žalovaná dostatečně přesně nespecifikovala důvody výpovědi. Uvedli, že výpovědi z nájmu předmětného bytu jsou v rozporu s dobrými mravy, když žalobci užívají předmětný byt padesát let, pro obec dříve pracovali a nyní jsou starobními důchodci s omezenými možnostmi financování jiné formy bydlení.

2. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou s tím, že byl naplněn jak výpovědní důvod dle ust. § 2288 odst. 1 písm. c) o. z., tak výpovědní důvod dle ust. § 2288 odst. 1 písm. d) o. z., neboť žalovaná potřebuje rozšířit stávající prostory školy z důvodu navýšení počtu žáků, k čemuž bude využit předmětný byt. V daném případě je tak naplněn předpoklad veřejného zájmu, když předmětný byt již nadále nebude moci být pro účely bydlení využíván. Úkolem žalované je zajistit podmínky pro vzdělávání dětí s bydlištěm na území obce, kdy tedy výpovědi nelze považovat za rozporné s dobrými mravy.

3. Po dokazování provedeném v souladu s ust. § 122 odst. 1 o. s. ř. a jeho zhodnocení dle ust. § 132 o. s. ř. soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

4. Na základě dohody o užívání bytu uzavřené dne , datum, mezi žalobcem a) jako uživatelem a žalovanou, na dobu neurčitou, byl žalobce a) oprávněn užívat předmětný byt (dohoda o užívání bytu ze dne , datum, ), přičemž žalobce a) užíval předmětný byt fakticky od roku 1975, kdy uzavřel manželství s žalobkyní b), s níž je v současné době rozveden. Žalovaná výpovědí z nájmu bytu ze dne , datum, , doručenou žalobci a) dne , datum, (doručenka čl. 24 spisu) a výpovědí z nájmu bytu ze dne , datum, , doručenou žalobkyni b) dne , datum, (doručenka čl. 29 spisu), vypověděla žalobcům nájemní vztah s odkazem na ust. § 2288 odst. 1 písm. c) o. z. a ust. § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. z důvodu nutnosti navýšení kapacity školy, která se nachází v budově, kde je předmětný byt, když s tímto navýšením je spojená nutnost rozšíření počtu tříd v budově, přičemž pro tyto účely žalovaná hodlá využít předmětný byt. Ve veřejném zájmu – rozšíření počtu tříd v budově, tak již nebude možné předmětný byt vůbec užívat. Výpovědi obsahovaly poučení o právu nájemců podat do dvou měsíců ode dne doručení této výpovědi návrh soudu, aby přezkoumal, zda tato výpověď je oprávněná (výpovědi z nájmu bytu ze dne , datum, ). Zastupitelstvo obce , adresa, schválilo dne , datum, podání výpovědi žalobci a) a žalobkyni b) z důvodu nutnosti rozšíření prostor základní školy pro vybudování další školní třídy (výpis usnesení z jednání zastupitelstva obce , adresa, ze dne , datum, ). Žalobci oznámili žalované dopisem ze dne , datum, , že výpovědi z nájmu předmětného bytu považují za neoprávněné (dopis ze dne , datum, ). Z emailové korespondence mezi starostkou , jméno FO, a zástupcem žalované ze dne , datum, vyplývá, že od září 2024 došlo k navýšení počtu učeben přestavbou sborovny, přičemž v další fázi je počítáno s rekonstrukcí základní školy zahrnující i přestavbu předmětného bytu. Žalovaná adresovala žalobcům nabídku možností uzavření nájemního vztahu od potenciálních pronajímatelů – fyzických osob (e-mail , jméno FO, ze dne , datum, čl. 50, dopis ze dne , datum, čl. 51, sdělení , jméno FO, ze dne , datum, čl. 52), přičemž žalobci o tyto nabídky neprojevili zájem s tím, že mají zájem pouze o uzavření nájemního vztahu s žalovanou.

5. Starostka obce , adresa, , jméno FO, ve své výpovědi uvedla, že funkci starostky obce zastává od června 2023. Důvodem výpovědí z nájmu bytu žalobcům byla skutečnost, že vznikla potřeba navýšení počtu žáků ve školním roce 2023/2024 z padesáti na šedesát. Základní škola, kde se nachází předmětný byt, je školou pro žáky do 5. ročníku, v horním patře budovy jsou tři třídy, ve spodním patře jedna třída. V době výpovědí z nájmu bytu nebylo vydáno rozhodnutí stavebního úřadu o změně v účelu užívání bytu, žádost o toto rozhodnutí dosud nebyla podána, neboť žalovaná vyčkává, dokud se byt neuvolní.

6. Soud pro nadbytečnost zamítl návrhy na provedení zbývajících důkazních návrhů, a to výslechu žalobců a ředitelky školy , jméno FO, , neboť s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci byly tyto důkazy nadbytečné.

7. Podle § 871 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném od 1. 1. 1992 do 31. 12. 2013, právo osobního užívání bytu a právo užívání jiných obytných místností a místností nesloužících k bydlení vzniklé podle dosavadních předpisů, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se mění dnem účinnosti tohoto zákona na nájem. Společné užívání bytu a společné užívání bytu manžely se mění na společný nájem.

8. Podle § 2286 odst. 1 o. z., výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.

9. Podle § 2286 odst. 2 o. z., vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

10. Podle § 2290 o. z., nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

11. Podle § 2288 odst. 1 písm. c) o. z., pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat.

12. Podle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z., pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

13. Soud dospěl k závěru, že žalobci jsou společnými nájemci bytu, v tomto směru soud vycházel z tvrzení žalobců o tom, že byt fakticky užívají od roku 1975 (byť k tomuto nedoložili právní titul), kdy v tomto roce zároveň uzavřeli manželství. Dne , datum, byla mezi Obecním úřadem , adresa, a žalobcem a) uzavřena dohoda o užívání předmětného bytu, žalobkyně b) užívala v této době byt společně s žalobcem a) – svým manželem. V souladu s ust. § 155 odst. 1 a § 175 odst. 1 obč. zák. ve znění účinném do , datum, , se žalobci stali společnými uživateli předmětného bytu. Toto právo se dnem nabytí účinnosti zákona č. 509/1991 Sb., tedy dnem , datum, změnilo na společný nájem bytu manželů. Z činnosti soudu je známo, že manželství žalobce a) a žalobkyně b) bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , ve věci sp.zn. , incidenční spisová značka, , přičemž právo společného nájmu bytu nebylo zrušeno rozhodnutím soudu dle § 705 odst. 1, odst. 3 obč. zák., ani dle § 768 odst. 1 o. z. (za použití § 3074 odst. 1 o. z.). Mezi žalobci jako bývalými manžely nebyla uzavřena ani dohoda, že předmětný byt bude užívat po rozvodu manželství jen jeden z nich. Dle tvrzení žalobců (s nímž se při své výpovědi ztotožnila , jméno FO, ) žalobce a) předmětný byt trvale užívá, žalobkyně b) užívá předmětný byt o víkendech a přispívá žalobci a) na nájemné.

14. Výpovědi žalované z nájmu předmětného bytu ze dne , datum, , doručené žalobci a) a žalobkyni b) dne , datum, , splňovaly formální náležitosti dle ust. § 2286 odst. 1 o. z. a § 2286 odst. 2 o. z., když v těchto byl dostatečně určitým způsobem nezaměnitelným s jiným specifikován důvod výpovědi z nájmu spočívající v přestavbě předmětného bytu v prostory sloužící pro vzdělávání rostoucího počtu žáků základní školy, která je provozována v budově, v níž se předmětný byt nachází. Výpovědi byly každému ze žalobců doručeny dne , datum, , přičemž žalobci se žalobou podanou ve lhůtě dvou měsíců od doručení výpovědí dne , datum, dle § 2290 o. z. domáhali přezkumu oprávněnosti podaných výpovědí. Výpovědi obsahovaly poučení dle § 2286 odst. 2 o. z., tj. o právu každého ze žalobců podat soudu návrh, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení výpovědi. Byť ve výpovědích nebylo obsaženo poučení o právu vznést proti výpovědi námitky, nezpůsobil tento nedostatek neplatnost výpovědí (viz rozsudek NS ze dne 18. 3. 2019, sp.zn. 26 Cdo 2199/2018).

15. Pokud se jedná o výpovědní důvod dle § 2288 odst. 1 písm. c) o. z., je tímto důvodem skutečnost, že byt má být vyklizen, protože z důvodu veřejného zájmu je potřebné s ním nebo s domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat. Pod tento výpovědní důvod lze podřadit žalovanou tvrzenou realizaci změny účelu užívání domu, jejímž důsledkem by bylo, že byt již dále nebude plnit svoji funkci, tedy že dojde k rozšíření prostor školy na úkor předmětného bytu, v čemž žalovaná spatřuje veřejný zájem. V souladu s ustálenou judikaturou je však třeba tuto skutkovou podstatu výpovědi vykládat ve vazbě na stavebněprávní předpisy (viz rozhodnutí NS ze dne 31. 8. 1998, sp.zn. 3 Cdon 7/96, a ze dne 20. 9. 1999, sp.zn. 26 Cdo 919/99, uveřejněná v časopise Soudní judikatura č. 21/1998, pod pořadovým č. 155, a č. 5/2000, pod pořadovým č. 51, rozsudek NS ze dne 19. 4. 2006, sp.zn. 26 Cdo 1424/2005, rozsudek NS ze dne 8. 4. 2009, sp.zn. 26 Cdo 1642/2008). Jinými slovy výpovědní důvod dle § 2288 odst. 1 písm. c) o. z. je dán jen tehdy, je-li tvrzení o nutnosti naložit s bytem tak, že tento nebude možno užívat vůbec, doloženo příslušným správním aktem stavebního úřadu podle stavebněprávních předpisů. V projednávané věci žalovaná tvrdí, že veřejný zájem vyžaduje stavebními úpravami rozšířit počet učeben na úkor předmětného bytu a změnit tak účel užívání těchto prostor. V takovém případě pak vztaženo k datu výpovědí z nájmu ze dne , datum, , byl rozhodnou právní úpravou zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, účinný do 31. 12 .2023 (stavební zákon), který v ust. § 126 stanovuje, že stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Nevyžaduje-li stavba kolaudaci podle ustanovení § 119 odst. 1 stavebního zákona, lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby. Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, nebo změna doby trvání dočasné stavby, je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu. Z uvedené stavebněprávní úpravy tak vyplývá, že změna v účelu užívání bytové jednotky (např. na zmíněný nebytový prostor - učebnu) je možná pouze na základě vydaného souhlasu nebo povolení stavebního úřadu. Dle ust. § 127 odst. 2 stavebního zákona, vydá stavební úřad souhlas se změnou v užívání stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení, a to při naplnění zákonných podmínek (zejm. úplnost oznámení, soulad s územně plánovací dokumentací, obecnými požadavky na výstavbu a veřejnými zájmy, nedotčení práv třetích osob, nepotřebnost podrobnějšího posouzení účinků na okolí či stanovení zkušebního provozu apod.). V předmětné věci bylo nepochybné (tvrzení žalované, výpověď starostky , jméno FO, ), že žalovaná ke dni podání výpovědí z nájmu, a ani poté, neopatřila rozhodnutí, tedy souhlas či povolení stavebního úřadu o změně v účelu užívání předmětného bytu na učebnu či jiné prostory pro zajištění vzdělávacích potřeb zvýšeného počtu žáků. S ohledem na to soud dospěl k závěru, že nebyl naplněn výpovědní důvod dle § 2288 odst. 1 písm. c) o. z.

16. Výpovědní důvod dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z., pod nějž žalovaná taktéž podřadila důvod výpovědí dané žalobcům, byť tento shodně spočíval v rozšíření výukových prostor školy na úkor předmětného bytu, je zakotven jako jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu. V tomto případě je důvod výpovědi specifikován jako obdobně naléhavý a významný důvod pro skončení nájmu jako důvody uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a c), který není blíže konkretizován a bude tedy vždy záležet na konkrétních důvodech vymezených pronajímatelem a případném posouzení závažnosti těchto důvodů při přezkumu oprávněnosti výpovědi soudem při využití práva nájemce dle § 2290 o. z. Jiným obdobně závažným důvodem výpovědi však nemůže být důvod uvedený v § 2288 odst. 1 písm. a), b) či c) o. z. tak, jako je tomu v projednávané věci. Žalovanou skutkově vymezený výpovědní důvod spočívající v tvrzeném veřejném zájmu žalované v souvislosti se změnou užívání bytu na nebytový prostor sloužící pro výuku žáků, je výpovědním důvodem dle § 2288 odst. 1 písm. c) o. z. a nemůže tak být zároveň výpovědním důvodem dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. Podřazení výpovědi z nájmu pod § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. tak, jak učinila žalovaná, za situace, kdy nejsou naplněny předpoklady výpovědního důvodu § 2288 odst. 1 písm. c) o. z., by vedly k neplatnosti takového právního jednání z důvodu rozporu se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z., § 588 o. z.). Soud tudíž dospěl k tomu, že nebyl naplněn ani výpovědní důvod dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z.

17. S ohledem na to, že nebyly naplněny žalovanou tvrzené výpovědní důvody dle § 2288 odst. 1 písm. c), písm. d) o. z., nezabýval se soud již z důvodu nadbytečnosti žalobci namítaným rozporem výpovědí s dobrými mravy, byť v opačném případě by se soud i s touto argumentací žalobců musel vypořádat (viz rozsudek NS ze dne 16. 3. 2004, sp.zn. 26 Cdo 1619/2003, rozsudek NS ze dne 13. 5. 2005, sp.zn. 26 Cdo 2297/2004).

18. Soud tudíž podané žalobě výrokem I vyhověl a určil, že výpovědi z nájmu předmětného bytu ze dne , datum, , doručené žalovanou žalobci a) a žalobkyni b) dne , datum, , jsou neoprávněné, neboť nebyl naplněn výpovědní důvod dle § 2288 odst. 1 písm. c) o. z., ani dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z., na nichž žalovaná založila podané výpovědi z nájmu.

19. Výrok II o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě měli plný úspěch ve věci žalobci, neboť soud podané žalobě zcela vyhověl. Procesně úspěšným žalobcům tak soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč, v nákladech zastoupení žalobců advokátem, kde odměna zástupce žalobce činí celkem 22 660 Kč, a to dle § 9 odst. 3 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále též „a. t.), ve spojení s § 7 bod. 5. a. t. a § 12 odst. 4 a. t., kdy zástupci žalobců náleží za zastupování každého ze žalobců mimosmluvní odměna snížená o 20 %, tedy odměna po 2 000 Kč za zastupování každého ze žalobců za úkony dle § 11 odst. 1 a. t. spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, předžalobní výzvě k plnění, podání žaloby, účasti na jednání soudu dne , datum, (celkem za tyto úkony odměna ve výši 16 000 Kč), dále odměna dle § 9 odst. 3 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 258/2024, ve spojení s § 7 bod. 5. a. t. a § 12 odst. 4 a. t., kdy zástupci žalobců náleží za zastupování jednoho ze žalobců mimosmluvní odměna v plné výši 3 700 Kč a za zastupování druhého ze žalobců odměna snížená o 20 %, tedy odměna po 2 960 Kč za úkon spočívající v účasti na jednání soudu dne , datum, (celkem za tento úkon odměna ve výši 6 660 Kč), náhrada hotových výdajů zástupce žalobců představuje částku 1 200 Kč za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, předžalobní výzvě k plnění, podání žaloby, účasti na jednání soudu dne , datum, po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění účinném do 31. 12. 2024) a částka 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. za úkon spočívající v účasti na jednání soudu dne , datum, . Soud má za to, že za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů. Ve prospěch tohoto výkladu svědčí i dikce § 13 odst. 4 a. t., dle něhož paušální náhrada výdajů činí částku 300 Kč na jeden úkon právní služby, neboť i v případě, že advokát zastupuje dva a více účastníků a provede při tom nějaký úkon právní služby, jde stále o jeden úkon (např. podání žaloby), bez ohledu na to, kolik účastníků advokát zastupuje. Tomuto názoru odpovídá i praxe řady senátů Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 7. 3. 2014, sp. zn. 21 Cdo 42/2014, 21 Cdo 43/2014, ze dne 2. 5. 2013, sp. zn. 23 Cdo 1263/2012, ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 25 Cdo 1483/2011, ze dne 24. 1. 2012, sp. zn. 28 Cdo 2158/2011, ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. 29 Cdo 239/2014, a ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 32 Cdo 3295/2012) a rovněž praxe Nejvyššího správního soudu (srov. např. jeho rozsudky ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 2 Aos 1/2013, nebo ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 6 As 95/2014). Náklady řízení dále představují náhradu za promeškaný čas strávený na cestě dle § 14 odst. 1 písm. a) a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 za 2 půlhodiny ve výši 200 Kč při cestě na jednání soudu dne , datum, , náhrady za promeškaný čas strávený na cestě dle § 14 odst. 1 písm. a) a. t. ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. za 2 půlhodiny ve výši 300 Kč při cestě na jednání soudu dne , datum, , cestovní výdaje za cestu osobním motorovým vozidlem zástupce k jednání pak odpovídají § 30 a § 32 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve spojení s § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. a skládá se u motorového vozidla zástupce žalobců z náhrady za spotřebované pohonné hmoty v množství 5 litrů NM/100 km a náhrady za opotřebení vozidla - základní náhrada podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a podle vyhlášky 398/2023 Sb., pro jízdu v roce 2024 ve výši 5,60 Kč/km a 38,70 Kč/litr při cestě na jednání u Okresního soudu v Chebu z , Anonymizováno, a zpět, tj. 2x 30 km dne , datum, , dále z náhrady za spotřebované pohonné hmoty v množství 5 litrů NM/100 km a náhrady za opotřebení vozidla - základní náhrada podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a podle vyhlášky 475/2024 Sb., pro jízdu v roce 2025 ve výši 5,80 Kč/km a 34,70 Kč/litr při cestě na jednání u Okresního soudu v Chebu z , Anonymizováno, a zpět, tj. 2x 30 km dne , datum, , celkem jízdní výdaje ve výši 904,20 Kč, dále DPH z odměny, náhrad hotových výdajů a jízdného ve výši 5 400 Kč. Soud tak uložil žalované výrokem II povinnost zaplatit žalobcům náklady řízení v celkové výši 33 114,20 Kč, splatné k rukám zástupce žalobců ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.