12 C 83/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 141,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 141,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,12 % denně z částky 1 141,75 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 5. 3. 2015 Rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb, na základě níž se žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést bankovní účet číslo [bankovní účet], když nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky žalobkyně. Na základě smlouvy o vydání platební karty uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 5. 3. 2015 byla žalovanému vydána platební karta Fio MC Debit Contactless CZK, [číslo] s týdenním limitem 50 000 Kč, přičemž v souladu s čl. VIII. odst. 3 Obchodních podmínek pro vydávání a používání vlastních platebních karet k účtům (dále jen„ OP“) je držitel karty oprávněn provádět platební kartou transakce pouze v rámci stanoveného limitu, maximálně do výše disponibilního zůstatku účtu a je povinen průběžně sledovat a kontrolovat částky transakcí provedené prostřednictvím platební karty a zabránit přečerpání disponibilního zůstatku účtu. Žalovaný se platbami kartou dne 12. 8. 2018 dostal na účtu do záporného zůstatku ve výši 472 Kč k datu 13. 8. 2018, čímž porušil čl. VIII. odst. 3 OP. Ke dni 31. 8. 2020 se žalovaný dostal do neoprávněného debetu ve výši 1 141,75 Kč, jehož zaplacení včetně smluvního úroku z prodlení ve výši 0,12 % denně dle čl. 6 Nabídky účtů a sazebníků úroků v souladu s čl. IX. odst. 9 Obchodních podmínek k Rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb, účinných od 1. 6. 2020, se žalobkyně podanou žalobou domáhala. Žalovaný dlužnou částku přes výzvu žalobkyně této dosud neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.

4. Soud má jinak prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 5. 3. 2015 Rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb, na základě níž se žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést běžný účet číslo [bankovní účet], když nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky k Rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb, Ceník a Sazebník. Dle čl. IX. odst. 9 Obchodních podmínek k Rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb se žalovaný zavázal bezodkladně vyrovnat neoprávněný debetní zůstatek s tím, že neoprávněný debetní zůstatek je úročen smluvním úrokem z prodlení dle sazby uvedené v Sazebníku žalobkyně. Z přehledu pohybů na bankovním účtu číslo [bankovní účet] v období od 5 3. 2015 do 31. 8. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný se dne 12. 8. 2018 dostal do neoprávněného debetního zůstatku, který ke dni 31. 8. 2020 činil částku 1 141,75 Kč. Z nabídky účtů a sazebníku úroků pro fyzické osoby ze dne 24. 7. 2020, má soud za prokázané, že smluvní úrok z prodlení činil 0,12 % denně z dlužné částky. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně zaplacení, resp. o jiných skutečnostech, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok, leží na žalovaném, který však žádnou z těchto povinností nesplnil, a proto má soud za prokázané, že neuhradil tak, jak je uvedeno v žalobě.

5. Po právní stránce soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi účastníky řízení dle ust. § 2662 občanského zákoníku jako smlouvu o běžném účtu. V souladu s ust. § 2668 občanského zákoníku po zániku závazku dojde k vypořádání pohledávek a dluhů týkajících se účtu a ke zrušení účtu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení prokázala, že v důsledku platebních transakcí učiněných žalovaným, vznikl k datu 31. 8. 2020 na účtu debetní zůstatek ve výši 1 141,75 Kč, přičemž žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by tento debetní zůstatek vyrovnal, dospěl soud k důvodnosti podané žaloby co do částky 1 141,75 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši sjednané mezi účastníky řízení.

6. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 OSŘ, když žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, soud jí tedy přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč a v nákladech zastoupení žalobkyně advokátem, kde odměna zástupce žalobkyně činí 600 Kč dle § 14b odst. 1bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění), náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně představuje částku 300 Kč za tři shora uvedené úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a náhrady DPH ve výši 21% z odměny a náhrady výdajů podle § 137 OSŘ, celkem částky 2 089 Kč O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ.