Okresní soud v Chebu · Rozsudek

12 C 83/2022

č. j. 12 C 83/2022-46

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-10 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCH:2022:12.C.83.2022.1

Citované zákony (4)

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 10 447,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 447,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 447,14 Kč od 14. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 447,14 Kč s úroky z prodlení s odůvodněním, že pracovníky společnosti [právnická osoba], bylo dne [datum] v odběrném místě [adresa žalované], zjištěno, že žalovaná provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, když následkem tohoto jednání vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody za tento neoprávněný odběr. Žalobkyně uvedla, že dne 27. 4. 2021 byla ze strany obchodníka v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie původnímu zákazníkovi na elektroměru v. [číslo] se stavy uvedenými v Protokolu o převzetí bytu ze dne 19. 3. 2021, VT 76 kWh a NT 1 198 kWh. Dne 4. 6. 2021 byl při demontáži bezesmluvního odběru zjištěn na elektroměru v. [číslo] stav VT 147 kWh, NT 2 968 kWh, množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem stavů mezi stavy uvedenými v Protokolu o převzetí bytu a demontáží elektroměru, tedy 1 841 kWh. Po vyčíslení škody byla žalovaná seznámena s informacemi o zjištěném neoprávněném odběru dopisem ze dne 27. 7. 2021. Při výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr zjištěný dne 4. 6. 2021 vycházela žalobkyně z ust. § 9 odst. 1, § 9 odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., tedy rozdíl stavů 1 841 kWh x 5, [číslo] Kč/kWh, tedy částky 10 281,54 Kč. Po žalované se domáhala zaplacení způsobené škody v celkové výši 10 447,14 Kč sestávající ze škody za neoprávněný odběr ve výši 10 281,54 Kč a platby za příkon ve výši 165,60 Kč včetně DPH, když tuto částku vyúčtovala žalované ve faktuře [číslo] splatné dne 13. 9. 2021.

2. Opatrovnice žalované uvedla, že nerozporuje listinné důkazy předložené žalobkyní. Nicméně namítla, že žalobkyně v řízení neprokázala žádným způsobem pasivní legitimaci žalované, neboť nebylo prokázáno, že to byla právě a pouze žalovaná, kdo je odpovědný za neoprávněný odběr elektrické energie.

3. Žalobkyně následně v replice uvedla, že pasivní legitimaci žalované dovozuje ze skutečnosti, že žalovaná měla na odběrném místě sjednánu nájemní smlouvu uzavřenou dne [datum], když odběrné místo převzala dne 19. 3. 2021.

4. Soud v dané věci rozhodoval v souladu s ust. § 115a OSŘ bez nařízení jednání poté, co s tímto postupem obě strany souhlasily.

5. Skutkový stav popsaný v žalobě má soud za prokázaný z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 4. 6. 2021, kterým byl pracovníky společnosti [právnická osoba] zjištěn neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa žalované], když dne 27. 4. 2021 byla ze strany obchodníka v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie původnímu zákazníku se stavem elektroměru VT 76 kWh a NT 1 198 kWh, přičemž při demontáži bezesmluvního odběru byl dne 4. 6. 2021 zjištěn stav elektroměru se stavy VT 147 kWh, NT 2 968 kWh, tedy rozdílu oproti stavům uvedeným v Protokolu o převzetí bytu a demontáží elektroměru ve výši 1 841 kWh. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny za období od 27. 4. 2021 do 4. 6. 2021 a oznámení o neoprávněném odběru elektřiny na odběrném místě ze dne 27. 7. 2021 má soud za prokázané, že dne 4. 6. 2021 byl na shora uvedeném odběrném místě zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, přičemž tento trval po dobu 38 dnů, spotřeba za dobu trvání neoprávněného odběru činila 1 841 kWh. Škoda způsobená žalobkyni neoprávněným odběrem elektřiny byla vyúčtována fakturou [číslo] na částku 10 447,14 Kč, splatnou dne 13. 9. 2021, když tato sestávala z náhrady za neoprávněný odběr 1 841 x 5, [číslo] Kč/kWh a platby za příkon 165,60 Kč včetně DPH. Upomínkou ze dne 5. 10. 2021 a předžalobní výzvou k úhradě ze dne 14. 10. 2021, která se dostala do dispoziční sféry žalované dne 9. 11. 2021, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky. Ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] uzavřené dne 4. 3. 2021 má soud za prokázané, že žalovaná byla v době od 8. 3. 2021 do 31. 5. 2021 nájemkyní bytu [číslo] na adrese [adresa žalované]. Z protokolu o převzetí bytu žalovanou ze dne 19. 3. 2021 má soud za prokázané stavy elektroměru VT 76 kWh, NT 1 198 kWh. Žalovaná uvedenou částku přes výzvu žalobkyně dosud neuhradila.

6. Podle § 51 odst. 1 písmeno a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen„ EZ“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

7. Podle § 28 odst. 2 písmeno d) EZ, zákazník je povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám.

8. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

9. Podle § 9 odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena za a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny.

10. Popsaný skutkový stav soud posoudil podle § 51 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), podle kterého neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je mj. odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny či odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění. Nárok žalobkyně vychází dále z ust. § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Žalobkyně v řízení prokázala, že v předmětném odběrném místě došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie, když neoprávněný odběr se týkal spotřeby 1 841 kWh. Výpočet náhrady škody pak odpovídá § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Námitku opatrovnice žalované soud neshledal důvodnou s ohledem na to, že v řízení bylo prokázáno, že žalovanou s daným místem pojil obligační vztah, a to nájemní smlouva, na základě níž v rozhodném období užívala bytovou jednotku, k níž se odběrné místo vztahovalo, viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2017 ve věci sp.zn. 25 Cdo 1803/2017. Žalovaná byla vyzvána k úhradě vzniklé škody fakturou se splatností [datum], od následujícího dne pak byla v prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě měla plný úspěch ve věci žalobkyně, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení představující soudní poplatek ve výši 800 Kč, 3 x paušální náhradu po 300 Kč za právní úkony spočívající v přípravě a převzetí věci, podání žaloby, replice ze dne 27. 5. 2022 dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, celkem částku 1 700 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.