13 C 97/2022

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Homolkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 1 327 688,44 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 327 688,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 327 688,44 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 209 919,54 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby ji žalovaná zaplatila částku 1 327 688,44 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela žalobkyně jako postupník s korporací [právnická osoba] jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky z titulu neuhrazené části kupní ceny podle kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] jako prodávající a žalovanou jako kupující. Předmětem kupní smlouvy byl závazek prodávající převést na žalovanou vlastnické právo k movitým věcem a naproti tomu závazek žalované uhradit kupní cenu ve výši 3 785 771,08 Kč s DPH. Předmět koupě byl žalované předán dne [datum] v rámci předání závodu v souvislosti se skončením nájmu závodu podle smlouvy o nájmu podniku uzavřené dne [datum]. K úhradě kupní ceny vystavila prodávající žalované fakturu [číslo] na částku 3 785 771,08 Kč. Žalovaná dne [datum] uhradila pouze část kupní ceny ve výši 2 015 185,71 Kč. Ve zbývající části žalovaná dlužnou částku neuhradila.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Své stanovisko odůvodnila tím, že v dané věci je třeba vycházet ze smlouvy o nájmu podniku uzavřené mezi žalovanou jako pronajímatelem a korporací [právnická osoba], jako nájemcem. Později došlo u nájemce ke změně obchodní firmy na [právnická osoba] V bodě [číslo] smlouvy se nájemce zavázal, že bez předchozího písemného souhlasu pronajímatele nepostoupí jakákoli práva nebo pohledávky z této smlouvy. Jakékoli postoupení pohledávky bez předchozího písemného souhlasu žalované je stiženo absolutní neplatností. Žalobkyně tak není pro podání žaloby aktivně legitimována. Dále namítala, že došlo k zániku pohledávky započtením, když proti pohledávce, která je předmětem tohoto řízení, žalovaná započetla své pohledávky vůči původnímu nájemci ze smlouvy o nájmu podniku.

3. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že dne [datum] uzavřela korporace [právnická osoba] se žalovanou kupní smlouvu k movitým věcem specifikovaným v přílohách ke kupní smlouvě s kupní cenou ve výši 3 785 771,08 Kč s DPH. Tomu předcházela smlouva o nájmu podniku, kterou uzavřela [právnická osoba] se žalovanou dne [datum]. Dne [datum] žalovaná uhradila část kupní ceny ve výši 2 015 185,71 Kč.

4. Dále má soud po provedeném dokazování za prokázané, že v původní smlouvě o nájmu podniku mezi žalovanou jako pronajímatelem a korporací [právnická osoba] (původně [právnická osoba]) jako nájemcem si smluvní strany sjednaly závazek, že nájemce bez předchozího písemného souhlasu pronajímatele nepostoupí jakákoli svá práva nebo pohledávky z této smlouvy vyplývající, když takové postoupení by odporovalo dohodě smluvních stran ve smyslu § 525 odst. 2 občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.). Současně si strany sjednaly, že ke dni skončení nájmu přechází na pronajímatele„ vlastnické právo ke zboží na skladě, k materiálu určenému ke zpracování, k náhradním dílům a jiným věcem určeným podle druhu, které se spotřebovávají nebo zpracovávají v souvislosti s provozem podniku nebo které slouží k odbytu. Kupní cena za takto vymezený soubor movitých věcí, který bude výslovně specifikován a určen v zápise o předání a převzetí podniku sepsaného podle této smlouvy dle stavu ke dni skončení nájmu, bude stanovena ve výši 100 % pořizovací hodnoty, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak“ (bod [číslo]). Následně byla mezi smluvními stranami při skončení nájmu uzavřena kupní smlouva uvedená výše, která upravila práva a povinnosti smluvních stran, když kupní cena byla stanovena odlišně od ustanovení článku [číslo] smlouvy. Na základě kupní smlouvy korporace [právnická osoba] vystavila žalované fakturu [číslo] na částku 3 785 771,08 Kč. Následně žalovaná uhradila částku 2 015 185,71 Kč. Dne [datum] žalovaná provedla zápočet vzájemných pohledávek, kdy vůči pohledávkám [právnická osoba] ve výši 8 705 355,10 Kč započetla své pohledávky vůči této korporaci ve stejné výši. [právnická osoba] odmítla jednostranný zápočet, když s pohledávkami žalované nesouhlasila a považovala je za sporné, nejisté a neurčité. [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku vůči žalované na žalobkyni.

5. Ujednání stran v nájemní smlouvě je prokazováno obsahem smlouvy o nájmu podniku mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne [datum]. Uzavření kupní smlouvy k movitým věcem po skončení nájmu vyplývá z kupní smlouvy mezi týmiž korporacemi ze dne [datum]. Z této listiny pak vyplývají i jednotlivá ujednání mezi smluvními stranami, včetně výše kupní ceny. Vyúčtování kupní ceny vyplývá z faktury [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum]. Naproti tomu úhrada částky 2 015 185,71 Kč vyplývá z výpisu z účtu [právnická osoba] u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet]. Jednostranné započtení vzájemných pohledávek ze strany žalované vyplývá z listiny ze dne [datum] označené jako„ oznámení o vzájemném zápočtu závazků a pohledávek firmě“. Dopisem ze dne [datum] je pak prokazována skutečnost, že [právnická osoba] odmítla jednostranný zápočet ze strany žalované. Postoupení pohledávky [právnická osoba] vůči žalované na žalobkyni pak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalobkyní. Tyto důkazy na sebe navazují, doplňují se, nejsou mezi nimi podstatné rozpory a uvedené skutečnosti jednoznačně prokazují. O hodnověrnosti těchto důkazů neměl soud žádné pochybnosti, když jejich hodnověrnost nebyla zpochybňována ani účastníky řízení.

6. Je ovšem možné konstatovat, že ohledně skutkového stavu nebylo mezi účastnicemi v podstatě sporu. [příjmení] mezi nimi se týkal pouze dvou okolností, a to zda je žalobkyně aktivně legitimována k podání předmětné žaloby, tj. zda [právnická osoba] byla oprávněna postoupit svoji pohledávku na žalobkyni, a zda došlo k zániku pohledávky žalobkyně započtením ze strany žalované.

7. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen („ ObčZ“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

8. Nejdříve se soud zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně, tj. především skutečností, zda byla korporace [právnická osoba] oprávněna postoupit svoji pohledávku na žalobkyni s ohledem na ustanovení bodu [číslo] smlouvy o nájmu podniku, který zakazuje postoupení pohledávky bez předchozího písemného souhlasu žalované. V předmětné věci se žalobkyně domáhá plnění z kupní smlouvy, kde žádné takové ujednání není, proto pohledávku z kupní smlouvy bylo možné postoupit na třetí osobu bez předchozího písemného souhlasu žalované. Kupní smlouva není pouhým naplněním článku [číslo] smlouvy o nájmu podniku, ale jde o nový závazkový vztah mezi původními smluvními stranami, tj. [právnická osoba] a žalovanou. Kupní smlouvou došlo k jinému ujednání kupní ceny, než bylo stanoveno v předmětném článku smlouvy o nájmu podniku. Článek [číslo] takový postup umožňoval („ …pokud se smluvní strany nedohodnou jinak…). [právnická osoba] tedy byla oprávněna postoupit svoji pohledávku z kupní smlouvy na třetí osobu bez předchozího písemného souhlasu žalované. Žalobkyně je tak oprávněnou nositelkou práva z výše uvedené kupní smlouvy.

9. Následně se soud zabýval tím, zda došlo k zániku pohledávky žalobkyně vůči žalované jednostranným započtením vzájemných pohledávek žalovanou ze dne [datum].

10. Mezi účastnicemi je sporné, zda pohledávka žalované byla způsobilá k započtení dle § 1987 odst. 2 ObčZ či nikoli, kdy podle žalobkyně tato pohledávka jako nejistá a neurčitá není způsobilá k započtení. S ohledem na procesní obranu žalované, která namítala jednostranné započtení pohledávek a tudíž zánik nároku žalobkyně, a kdy žalobkyně se naproti tomu dovolává nemožnosti započtení pohledávky žalované (pasivní pohledávky) proti její pohledávce (aktivní pohledávce) včetně důvodů a s poukazem na ustanovení § 1987 odst. 2 ObčZ se soud musel zabývat posouzením způsobilosti pohledávky žalované k započtení (zda se jedná o pohledávku jistou a určitou, způsobilou přivodit svým započtením zánik žalobou uplatněné pohledávky).

11. Podle § 1987 ObčZ k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem (odst. 1). Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není (odst. 2).

12. Pokud se jedná o výklad ustanovení § 1987 odst. 2 ObčZ, soud odkazuje na závěry rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020. Podle tohoto rozhodnutí je ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 ObčZ zpravidla nejistou nebo neurčitou pohledávka, která je co do základu a (nebo) do výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. Likvidita pohledávky užité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení; není-li taková pohledávka„ jistá a určitá“, odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 ObčZ a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pohledávky, proti které je započítáváno, vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pohledávka, proti které je započítáváno nezanikne).

13. Započtení představuje způsob zániku závazků, k němuž dochází jednostranným právním jednáním jedné strany vůči druhé, nebo dohodou. Podle důvodové zprávy k návrhu občanského zákoníku aktivní pohledávka (tj. pohledávka k započtení použitá) použitá k jednostrannému započtení musí být splatná a uplatnitelná u soudu, nesmí být nejistá a neurčitá, neboť započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoli vyvolání nejasností a následných sporů. Pokud je užíváno pojmu„ likvidní pohledávka“ v případě aktivní pohledávky, touto je pohledávka, kterou lze co do základu i do výše snadno prokázat (zjistit), resp. pohledávka, o níž není rozumných pochyb. Smyslem ustanovení § 1987 odst. 2 ObčZ je zabránit tomu, aby započtení vyvolávalo nejasnosti a následné spory, a ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté a neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky, a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. Za nejistou či neurčitou pohledávku nelze tuto považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává nebo že je sporná právní kvalifikace, musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, příp. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše. Významné je rovněž, zda pohledávky vznikly ze stejného právního vztahu. Věřitel pasivní pohledávky by se měl relativní neplatnosti jednostranného právního jednání (započtení) dovolat. Pro posouzení, zda jednostranné započtení odporuje § 1987 odst. 2 ObčZ, jsou přitom rozhodné toliko okolnosti, které tu byly v době okamžiku, kdy je započtení (projev vůle dlužníka pasivní pohledávky) účinné, tedy k okamžiku, kdy projev vůle dlužníka pasivní pohledávky dojde věřiteli (viz § 570 ObčZ). Pasivní pohledávka zpravidla nebude způsobilá přivodit svým započtením zánik žalobou uplatněné pohledávky tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky, co do důvodu nebo výše, rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce.

14. Zhodnocením provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru. Pokud se jedná o žalobou uplatněnou pohledávku žalobkyně na zaplacení částky 1 327 388,44 Kč, proti této pohledávce jako takové žalovanou nebyly vznášeny žádné výhrady. Žalovaná tuto pohledávku považovala za„ jasnou“, nijak ji nezpochybňovala. Tato pohledávka ve výši 1 327 688,44 Kč spočívá v nedoplatku kupní ceny z kupní smlouvy ze dne [datum], kterou bylo převedeno vlastnické právo k movitým věcem na žalovanou, a to při ukončení smlouvy o nájmu podniku. Tuto smlouvu mezi [právnická osoba] a žalovanou soud hodnotil jako smlouvu kupní podle § 2079 ObčZ.

15. Pokud se jedná o pohledávku žalované, tuto žalovaná uplatňuje v části 180 024,90 Kč jako nárok na smluvní pokutu za pozdní úhradu fixního nájemného, když nájemné ve výši 2 264 465,90 Kč bylo splatné dne [datum], ale tato částka byla korporací [právnická osoba] uhrazena až dne [datum]. Podle smlouvy byl pronajímatel oprávněn účtovat smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, což za dobu od [datum] do [datum] činí právě částku 180 024,90 Kč. V části 438 958,63 Kč se také jedná o smluvní pokutu za pozdní úhradu nájmu, které bylo ve výši 7 020 824,62 Kč splatné dne [datum]. Tato částka byla hrazena ve splátkách, když poslední splátka ve výši 1 534 820,40 Kč byla uhrazena až dne [datum]. Smluvní pokuta z této částky ve výši 0,05 % denně za dobu od [datum] do [datum] činí právě částku 438 958,63 Kč. Ve výši 19 571,52 Kč jde opět o smluvní pokutu za prodlení s úhradou nájmu, a to v částce 190 014,80 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Z těchto pohledávek žalovaná započetla svůj nárok ve výši 638 555,05 Kč. Druhá část započtených pohledávek představuje část nájemného dle smlouvy o nájmu podniku, a to ve výši 590 063,76 Kč, včetně DPH. Nájemné v této výši bylo [právnická osoba] účtováno, když v této výši nájemce neoprávněně krátil nájemné o ponížené odpisy [právnická osoba] [anonymizováno]. Pakliže v dané věci je na jedné straně nezpochybňovaný nárok žalobkyně a na druhé strany zpochybněný uplatněný nárok žalované, přičemž s ohledem na vyjádření a návrhy žalované je zjevné, že k jeho prokázání by bylo nutno vést rozsáhlejší dokazování, pak soud s ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl k závěru, že pohledávka žalované (pasivní pohledávka) je pohledávkou sice uplatnitelnou u soudu ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 1 OčZ, avšak ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 ObčZ nezpůsobilou k započtení, a to i s přihlédnutím k tomu, že mimo jiné ani její výši s ohledem na zjištěný skutkový stav není možno považovat za určitou, tato nebyla náležitě prokázána (doložena). Soud poukazuje na skutečnost, že rozhodné jsou tu okolnosti k okamžiku provedení jednostranného zápočtu, a to včetně vyčíslení a doložení požadovaného nároku. S ohledem mimo jiné na to, jakým způsobem byla částečně tvrzená pohledávka vyčíslena žalovanou žalobkyni, nelze dospět k závěru, že by pohledávka žalované k okamžiku započtení byla k započtení způsobilá. Z těchto důvodů považuje soud pohledávku žalované za neurčitou.

16. S ohledem na soudem učiněný závěr považoval soud za nadbytečné provádět ve věci další dokazování výslechem předsedy představenstva žalobkyně a jednatele žalované, auditora Ing. [jméno] [příjmení], daňové poradkyně [jméno] [příjmení] a vedoucího výtopny Ing. [příjmení], neboť účelem tohoto by bylo provádět dokazování pohledávky, kterou shledal jako nezpůsobilou k započtení, proto byly návrhy na doplnění dokazování zamítnuty.

17. Jelikož byl nárok žalobkyně shledán důvodným, přičemž soud dospěl k závěru, že k zániku pohledávky žalobkyně nedošlo v důsledku jednostranného započtení pohledávek ze strany žalované, soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť nesplnila-li žalovaná svůj závazek řádně a včas, dostala se dnem následujícím do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované úrok z prodlení dle § 1968 a následujících ObčZ. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), kdy soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měla plný úspěch ve věci žalobkyně, neboť její žalobě bylo zcela vyhověno, proto ji soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně spočívaly v nákladech na zaplacený soudní poplatek ve výši 66 384,50 Kč a dále v nákladech na její zastoupení advokátem podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. na odměnu advokáta za osm úkonů (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, vyjádření na výzvu soudu ve dnech [datum], [datum] a [datum] a účast na soudních jednáních ve dnech [datum] a [datum]) po 13 620 Kč a osm paušálů na hotové výdaje advokáta za tyto úkony po 300 Kč. Advokát má též právo na náhradu za promeškaný čas strávený na cestě, a to celkem za 16 půlhodin po 100 Kč, a na náhradu cestovného ze sídla kanceláře v [obec] k jednání soudu v [obec] a zpět ve dnech [datum] a [datum] v celkové výši 5 664 Kč. Součástí náhrady nákladů advokáta je též 21 % DPH, tj. částka 24 911,04 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně činily 209 919,54 Kč.