14 C 1/2020

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Krištofovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem obec a číslo celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa žalobkyně , obě zastoupené Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa , obec , zastoupená JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa . příjmení 8 v řízení o určení neplatnosti smlouvy <b>I. Žaloba ze dne 16. 9. 2020, kterou se žalobkyně domáhaly určení neplatnosti darovací smlouvy uzavřené dne 26. 9. 2018 mezi žalovanou a zemřelou [jméno] [příjmení], jejímž předmětem je převod nemovitosti p.p. [číslo] o výměře 122949m2, orná půda k. ú. [část obce], obec Cheb, je neplatná, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně jsou povinné společně a nerozdílně uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 32 500 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.</b> <b>III. Žalobkyně jsou povinné společně a nerozdílně uhradit ČR – Okresnímu soudu v Chebu náklady státu ve výši 7 929,50 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalované se po právní moci rozsudku vrací záloha na znalečné ve výši 2 000 Kč.</b> <b>V. Žalobkyním se vrací přeplatek soudního poplatku za předběžné opatření ve výši 1 000 Kč.</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 16. 9. 2020 se žalobkyně domáhaly určení neplatnosti Darovací smlouvy ze dne 26. 9. 2018 (dále jen Darovací smlouvy), která byla uzavřena formou notářského zápisu NZ 115/ 2018 mezi dárkyní [jméno] [příjmení], narozenou 28. 2. 1927 (zemřelou 21. 7. 2019), (dále Dárkyně) a obdarovanou [celé jméno žalované] (žalovaná). Dárkyně darovala své dceři nemovitosti a to pozemkovou parcelu [číslo] o výměře 122 949 m2, orná půda v k.ú. [část obce], obec Cheb (dále jen Nemovitost). Darována byla orná půda v hodnotě zhruba 3 000 000 Kč a to pět měsíců po tom, co Dárkyně dne 22. 4. 2018 vyhotovila plnou moc k prodeji této Nemovitosti a zmocnila k tomu [celé jméno žalobkyně] (první žalobkyně). V době, kdy došlo k darování, byla podle žalobkyň Dárkyně s ohledem na věk ve složitém zdravotním stavu, kdy se u ní projevovala stařecká demence, zapomínala, nebyla často orientovaná, zapomínala jíst, brát léky, hledala věci např. klíče, peníze. Zdravotní stav Dárkyně je žalobkyním znám, neboť se o ni staraly po dobu, kdy Dárkyně bydlela v Potočišti. Žalobkyně v té době zvažovaly umístění [příjmení] do domova se zvláštním režimem, kde by jí byla poskytovaná potřebná péče. Psychický stav Dárkyně dle žalobkyň zcela vylučoval, že byla schopná platného právního jednání, neboť nemohla být plně svéprávná. O převodu nemovitosti se žalobkyně dozvěděly až v souvislosti s pozůstalostním řízením, Dárkyně je o darování neinformovala, ač první žalobkyně byla zmocněna k převodu nemovitostí plnou mocí od Dárkyně. Při pozůstalostním řízení vlivem darování nemovitosti je hodnota dědictví minimální.

2. Žalobkyně v žalobě uvedly, že jsou dědičkami po Dárkyni ve stejné dědické skupině jako žalovaná. Prohlášením darovací smlouvy za neplatnou bude darovaná Nemovitost předmětem pozůstalostního řízení a bude rozdělená mezi dědice, dle jejich podílů. Žalovaná je pasivně legitimována, neboť je jediným žijícím účastníkem předmětné Darovací smlouvy. Žalobkyně mají naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, neboť bez tohoto určení by došlo k ohrožení jejich dědického práva a jejich pozice v dědickém řízení ve vztahu k předmětné Nemovitosti by byla nejistá.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasí, nárok žalobkyň neuznává, kdy jej považuje za neoprávněný. Neshledává naléhavý právní zájem na podání této žaloby. Navíc ani tvrzení uvedená v žalobě nejsou pravdivá. Dárkyně byla matkou žalované a babičkou žalobkyň. Dárkyně vlastnila se svým manželem celý soubor nemovitostí v k.ú. Potočiště, obec Odrava, kdy tyto nemovitosti převedla na svého syna [jméno] [příjmení] a po jeho smrti získaly tento majetek jeho dcery – žalobkyně. I proto bylo vůlí Dárkyně paní [jméno] [příjmení] darovat své dceři alespoň nějaký majetek a tuto vůli naplnila předmětnou Darovací smlouvou sepsanou formou Notářského zápisu. Není pravdou, že by Dárkyně v době sepisu notářského zápisu nebyla schopna posoudit následky svého jednání, či nebyla schopná se samostatně zaopatřit, reagovat na běžné situace a byla dezorientovaná. V době darování si byla plně vědoma svého jednání, které zcela odpovídalo její vůli, kdy chtěla darovat dceři alespoň tento majetek, když syn Dárkyně formou daru obdržel majetek rozsáhlejší. Poté, co se žalobkyně dozvěděly o darování ve prospěch žalované, začaly Dárkyni hrubě napadat a donutily jí opustit rodinný dům ve statku, kde celý život žila a který předtím darovala jejich otci. Žalovaná si svoji maminku vzala k sobě a postarala se o ni. Dárkyně bydlela u žalované od října 2018 do ledna 2019, kdy onemocněla zápalem plic a po hospitalizaci v nemocnici byla umístěna v [příjmení] [příjmení] [jméno] v [obec], kde dne 21. 7. 2019 zemřela. Dárkyně těžce nesla, že musela opustit svůj rodný dům, i to, že se o ni vnučky přestaly zajímat. Celá situace, která nastala po podpisu Darovací smlouvy, vedla, ke zhoršení zdravotního stavu Dárkyně. Žaloba je dle žalované i nemorální.

4. Dne 7. 10. 2020 vydal Okresní soud v Chebu usnesení č.j. 14 C 1/2020-20, kterým zakázal formou předběžného opatření žalované nakládat se spornou Nemovitostí. Důvodem pro podání návrhu na předběžné opatření byla informace uvedená v katastru nemovitostí o chystaném převodu předmětné Nemovitosti. K odvolání žalované rozhodoval KS Plzeň, který dne 29. 10. 2020 usnesením č.j. 14 Co 184/2020-35 potvrdil usnesení Okresního soudu v Chebu, kterým bylo návrhu na vydání předběžného opatření vyhověno, kdy újma, která by při nevydání předběžného opatření hrozila žalobkyním je větší, než újma, která může vzniknout žalované jeho vydáním.

5. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Soud dospěl k závěru, že na podání žaloby na určení neplatnosti předmětné Darovací smlouvy není dán naléhavý právní zájem, neboť za situace, kdy by bylo žalobě vyhověno a určeno, že Darovací smlouva je neplatná, pak nelze provést zápis změny vlastníka v katastru nemovitostí a vyznačit, že vlastníkem nemovitostí je Dárkyně. Tedy automaticky by se předmětná sporná Nemovitost nestala součástí pozůstalosti. Soud se ztotožnil s tvrzením žalobkyň v bodě V. žaloby, že dle ustálené judikatury NS je dán naléhavý právní zájem ve věcech vlastnického práva k nemovitostem zapisovaným do KN, ale žalobkyně se žalobním petitem nedomáhají určení vlastnického práva k nemovitosti, které by bylo zapsáno do KN. Právní zástupce žalobkyň na tuto nesrovnalost byl upozorněn nejen ve vyjádření protistrany, ale i v usnesení KS Plzeň, kterým bylo rozhodováno o předběžném opatření. Soud však provedl dokazování, neboť k petitu stávajícímu i případně změněnému by bylo prováděno totožné dokazování, neboť stávající petit by byl otázkou předběžnou a účelem dokazování bylo zjistit, zda byla Dárkyně způsobilá učinit právní jednání a to darování nemovitosti.

6. Z provedeného dokazování a to výslechu účastníků, svědků, znalce, listinných důkazů a znaleckého posudku, má soud zjištěn následující skutkový stav:

7. Dne 26. 9. 2018 formou notářského zápisu sepsaného notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] darovala [jméno] [příjmení] [celé jméno žalované] nemovitost a to pozemek parcela [číslo] – orná půda, zapsaný na [list vlastnictví] pro obec Cheb, k.ú. [část obce]. Katastrální úřad vložil vlastnické právo [celé jméno žalované] k tomuto pozemku. Z vyjádření MUDr. [příjmení] ze dne 6. 1. 2021 bylo zjištěno, že Dárkyni, MUDr. [příjmení] jako psychiatrička, viděla pouze jednou dne 28. 11. 2018 a tehdy vykazovala známky středně těžké demence s nevyrovnaným výkonem aterosklerotického/vaskulárního původu. Stejné skutečnosti zjištěné i z lékařské zprávy, kterou MUDr. [příjmení] téhož dne vyhotovila, kde je uvedeno, že se orientuje osobou jinak ne. Kontakt paní [příjmení] navázala kvalitní, odpovídala ochotně, adekvátně, bez konfabulací, porucha paměti středně těžká, diagnóza je smíšená demence. [příjmení] [příjmení] moci k zastupování při prodeji nemovitosti bylo zjištěno, že Dárkyně zplnomocnila dne 22. 4. 2018 první žalobkyni [celé jméno žalobkyně], aby ji zastupovala při prodeji předmětné Nemovitosti. Z lékařské zprávy MUDr. [příjmení] ze dne 27. 1. 2021 soud zjistil, že ohledně zdravotního stavu zemřelá paní [příjmení] prodělala v roce 2006 zánět pobřišnice, infarkt a trpěla hypertenzí. V roce 2012 cévní mozkovou příhodu, v květnu 2015 byla Warfarinem léčena fibrilace síní. V říjnu 2018 vnučky, které se starají, požadují opatrovnictví, vyžádáno psychiatrické a neurologické vyšetření. V listopadu si ji do péče vzala dcera (žalovaná) pro celkové zhoršení. Sám lékař pacientku vyšetřil 11. 12. 2018 pro potřebu OSSZ, zjistil hlavně pohybové omezení, nevyjde schody, sní připravené jídlo. 30. 1. 2019 hospitalizovaná na interně v [obec] pro celkové zhoršení, orientovaná místem a osobou, zhoršení demence. Březen 2019 pacientka v LDN, sama se nají jinak naprostá dezorientace. MUDr. [příjmení] ve své zprávě neuvedl žádné relevantní informace k období podpisu Darovací smlouvy, neboť paní [příjmení] vyšetřil naposledy 25. 9.2015. Z listiny nazvané Předání peněz z pronájmu polí ze dne 25. 5. 2018 a ze dne 10. 7. 2018 bylo zjištěno, že první žalobkyně předala paní [příjmení] peníze za pronájem polí, kdy z vybrané částky uhradila daň z nemovitostí. Z výpisu z KN [číslo] pro [anonymizována dvě slova], [územní celek] bylo zjištěno, že paní [příjmení] sama a také ve spoluvlastnictví se synem [jméno] [příjmení] vlastnila další nemovitosti. Z dopisu ze dne 20. 6. 2018 bylo zjištěno, že za paní [příjmení] zřejmě jednala s nájemcem polí první žalobkyně [celé jméno žalobkyně]. Ze spisu OS Cheb sp.zn. 0 D 621/2019 bylo zjištěno, že při předběžném šetření v rámci pozůstalostního řízení po [jméno] [příjmení] byly přítomné všechny účastnice tohoto řízení, které jsou dědičkami. Jediným majetkem byl zůstatek na účtu a z pasiv náklady pohřbu. Z protokolu ze dne 22. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně požádaly notářku o prošetření, kdy a jakým způsobem došlo k uzavření Darovací smlouvy na Nemovitost. Z protokolu ze dne 7. 1. 2020 pak bylo zjištěno, žádný z dědiců dědictví neodmítl a vnučky zůstavitelky informovaly notářku, že budou podávat žalobu na neplatnost darovací smlouvy.

8. Ze svědecké výpovědi notářky JUDr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že notářka si na den, kdy sepisovala tento notářský zápis, nepamatuje. Notářka dostatečně přesvědčivě vysvětlila, že pokud má jakékoliv pochybnosti o schopnosti účastníka notářského zápisu učinit právní jednání, tak notářský zápis s ním nesepíše. Pokud jí účastník sdělí ohledně sebe nějakou lékařskou diagnózu, tak ona vyžaduje lékařskou zprávu a i když ji má, pokud má o zdraví a schopnostech účastníka pochybnosti, pak notářský zápis nesepíše. Před samotným sepisem notářského zápisu účastníkům vše podrobně vysvětlí, sepsaný zápis nahlas a zřetelně přečte a následně si ho mohou účastníci přečíst sami. Účastníci jsou opakovaně dotazováni, zda chtějí takový úkon učinit. Jsou poučeni u darovací smlouvy o možnosti vrácení daru. Notářka uvedla, že na tomto notářském zápisu nebylo nic nestandartního, paní [příjmení] si vůbec nepamatuje.

9. Z účastnické výpovědi první žalobkyně bylo zjištěno, že zůstavitelka byla její babička, o kterou se s rodinou dennodenně starala a znala její zdravotní stav. [příjmení] zahrnovala zatopení v domě, kontrolu braní léků, pravidelnosti stravy, pomoc s hygienou. Takto se o zůstavitelku starali po smrti jejího manžela a hlavně po smrti jejího syna, otce žalobkyně, neboť zůstavitelka jeho smrt vzala těžce, nikdy jí úplně neuvěřila a její psychický stav se zhoršil. V té době začala zapomínat věci, hledala různé předměty – klíče, peníze, byla zmatená. Jednoho dne se babička zmínila, že za ní byli vnuci a podepsala jim něco k honitbě. Podle žalobkyně byla babička schopná podepsat cokoliv, obávali se, aby nepodepsala něco lidem, co vykupují pozemky a začali uvažovat o omezené svéprávnosti. O babičku pečovali do října 2018, kdy si ji do svého domu odvezla dcera (žalovaná) a oni za babičkou už nejezdili. Po přeložení babičky na [anonymizováno] ji pak dál navštěvovali, ale to už babička nikoho nepoznávala. [příjmení] moc, kterou měla k převodu nemovitostí od babičky, nevyužila, neboť měla pochybnosti o zdravotním stavu babičky.

10. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že je dcerou zůstavitelky, za matkou pravidelně jezdila ona i její synové 2x týdně, vztah měli dobrý. Když si vzala matku k sobě, tak se o ni 3 měsíce starala, maminka byla soběstačná, jednou i uvařila. Až když onemocněla zápalem plic, byla hospitalizovaná a pak v LDN, kde už to vzdala a její stav se zhoršil. Maminku si k sobě vzala 24. 10., kdy jí maminka volala, že jí [jméno] z domu vhodila a že sedí na dvoře na bednách. Ona byla s manželem v nemocnici a tak poslala zprávu synům a ti ji přestěhovali. V rodině bylo zle, když maminka převedla pole na ní. Maminka se tak rozhodla, neboť žalobkyně měly nemovitosti po svém otci a proto darovala pole jí. Když si maminku k sobě stěhovala, tato měla vkladní knížku a hotovost 28 000 Kč. Důchod si přebírala hotově od pošťačky. Termín notářského zápisu domlouvala ona, kdy předtím se matka po rozhovoru s jejím manželem rozhodla, že napíše pole na ní, neboť [příjmení] již měli statek. Maminka se zajímala o politiku, na vánoce společně navštívili celé příbuzenstvo, sledovala televizi, zajímala se o dění kolem sebe.

11. Ze svědeckých výpovědí [jméno] [jméno] (syn žalované) a [jméno] [celé jméno žalované] (snacha žalované) bylo zjištěno, že tito svědci se se zůstavitelkou vídali v jejím bydlišti v [anonymizováno], kde ji pravidelně navštěvovali, když potřebovala pomoc, tak i pomohli např. nanosit uhlí. Po přestěhování do [obec] se s ní vídali pravidelně denně a navštěvovali jí i na [anonymizováno], kdy je babička poznávala. Oba svědci potvrdili, že zůstavitelka chtěla darovat předmětnou nemovitost – pole své dceři paní [celé jméno žalované] a tak vyrovnat nespravedlnost v rodině, neboť pan [příjmení] měl pole a statek a bral nájem z polí. Babička si věci pro ni důležité např. termín důchodu pamatovala.

12. Z výpovědi [jméno] [jméno] (syn žalované) bylo zjištěno, že zůstavitelku, která byla jeho babičkou, pravidelně navštěvoval v [anonymizováno]. Babička byla soběstačná. Když se přestěhovala do [obec], tak ji vozil za příbuznými do [anonymizováno] nebo za jejím bratrem. Babičku stěhoval s bratrem, věci měla babička již zabalené. Důvodem stěhování bylo, že jí paní [celé jméno žalobkyně] dělal peklo po přepisu pozemku. Svědek uváděl, že za ním babička chodila na návštěvu, neboť bydlel vedle. Podle svědka babička nezapomínala, neptala se na věci opakovaně, orientovala se v čase, místě. [příjmení] ji vezl k notářce a byl u celého jednání u notářky. Babička se nikdy nezmínila, že by chtěla pozemky prodat. Babička měla zvířata, o která se starala. Když byla hospitalizovaná na [anonymizováno], navštěvovali jí skoro denně, byla orientovaná, poznávala ho.

13. Ze zprávy katastrálního úřadu bylo zjištěno, že od roku 2014 do své smrti zůstavitelka nakládala pouze se spornou nemovitostí. Ze zprávy ÚP bylo zjištěno, že dne 29. 5. 2019 byl zůstavitelce přiznán příspěvek na péči ve třetím stupni závislosti, k žádosti ze dne 25. 10.2018, vyplacen byl zpětně od 10/ 2018 do 1/ 2019.

14. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] a z jeho výslechu bylo zjištěno, že lze s vysokou pravděpodobností konstatovat, že se v době podpisu darovací smlouvy ke dni 26. 9. 2018 rozvíjelo u zůstavitelky dementní onemocnění, ale jeho tíži a hloubku nelze přesně určit a specifikovat a to zejména ve vztahu k jejím schopnostem v oblasti šetřeného právního jednání. Znalec setrval na svém názoru, že nelze najisto vyloučit, že by posuzovaná nebyla schopna právní jednání učinit, ale upozornil na zvýšené riziko její manipulovatelnosti. Uvedl, že duševní porucha se projevovala zapomínáním, poruchami paměti zejména v oblasti novopaměti, možná narušenou orientací. Nelze ani bezpečně zjistit, že duševní porucha – dementní syndrom, měla bezprostřední vliv na jednání zůstavitelky v době podpisu smlouvy. Je pouze možné konstatovat, že zůstavitelka byla v tomto stavu zvýšeně ovlivnitelná. Kromě zvýšené ovlivnitelnosti se však znalce nemohl vyjádřit k schopnostem zůstavitelky k uzavírání právních jednání, která se týkala převodu majetku větší hodnoty. S jistotou se znalec nedokázal vyjádřit ani k tomu, zda zůstavitelka byla v době podpisu darovací smlouvy schopna rozpoznat následky takového jednání. Znalec při svém výslechu doplnil, že ani následně přiznaný příspěvek na péči pro posuzovanou nic nemění na jeho závěrech, neboť přiznání příspěvku nemusí znamenat, že by byly postižené psychické funkce, mohlo jít o funkce tělesné. [příjmení] musel vycházet pouze ze zdravotní dokumentace, kdy tíže demence není rigorózně popsána. Znalec nevyloučil, že zůstavitelka podlehla svému okolí, když činila právní jednání, ale nelze najisto postavit, že dne 26. 9. 2018 byla zcela neschopna učinit toto právní jednání. Znalec uvedl, že rozvoj demence hypoteticky obecně probíhá v delším časovém období, ale z toho nelze učinit žádný závěr pro tento konkrétní případ. Znalec se nedokáže vyjádřit k prvopočátku rozvoje demence u zůstavitelky, neboť není k dispozici dostatek lékařských zpráv. Znalec se také vyjádřil, že teoreticky každá změna u osoby v tak vysokém věku, zejména vybočení ze stereotypu se může projevit na psychické pohodě dotyčného, ale jestli změna bydliště u posuzované zůstavitelky se projevila na jejím stavu, k tomu se nedokáže vyjádřit.

15. Svědci [jméno] [příjmení] (matka žalobkyň), [příjmení] [příjmení] (manžel druhé žalobkyně) a [jméno] [příjmení] (sousedka zůstavitelky) ve svých svědeckých výpovědích shodně popsali špatný zdravotní stav zůstavitelky, kdy jí v rámci rodiny a sousedské výpomoci pomáhali s domácností, úklidem, přípravou jídla, zajišťovali léky a jejich řádné užívání, vozili ji k lékařům, topili v domě. Popsali, že zůstavitelka se doma orientovala, ale v cizím prostředí byla ztracená. Její stav se zhoršil po smrti jejího syna, kdy jeho smrti nechtěla věřit a nepřipouštěla si jí. V září už byl stav zůstavitelky tak špatný, že začali činit kroky k jejímu umístění do domova s 24 hodinovou péčí. Zůstavitelka si nepamatovala, zda již jedla, zda si vzala léky, nechávala zapnutou vodu, plyn, peníze a klíče opakovaně hledala po domě. Svědkyně [příjmení] uvedla, že zůstavitelky zdravotní stav se zhoršil hlavně po její hospitalizaci v lednu 2019, kdy jí už nepoznávala.

16. Soud zamítl důkaz lékařskými zprávami, které byla součástí žádosti o příspěvek na péči, neboť o příspěvek bylo žádáno až měsíc po sepisu notářského zápisu a tedy lékařské posouzení zdravotního stavu žadatele proběhlo až po darování, v době, kdy je již o zdravotním stavu zůstavitelky dost dokladů.

17. Podle § 581 zákona č. 89/2012Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) není-li osoba svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednací v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

18. Podle § 574 o.z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

19. Soud zhodnotil provedené důkazy, a to podle § 132 o. s. ř., každý důkaz jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím závěrům:

20. Z provedeného dokazování soud učinil závěr, že zůstavitelce v době sepisu notářského zápisu bylo devadesát jedna let. Podle lékařských zpráv prodělala v roce 2006 několik závažných chorob, ale ve zprávách obvodního lékaře ani neurologa z doby předcházející sepisu notářského zápisu není uvedeno, že by trpěla nějakou duševní poruchou. Notářka ve své svědecké výpovědi uvedla, že právní jednání, které chtěla zůstavitelka učinit, jí řádně vysvětlila včetně důsledků a opakovaně se jí zeptala, zda si tak přeje učinit a nemovitost darovat. Zůstavitelka chtěla úkon učinit a nemovitosti darovat. Na Dárkyni nepozorovala, že by nebyla orientovaná, nikdo jí nesdělil, že by sepisu bránila nějaká diagnóza u Dárkyně. Notářský zápis pak celý přečetla nahlas, jasně a hlasitě a dárkyně s jeho zněním souhlasila.

21. Podle rozhodnutí NS 30 Cdo 3641/2009 je vyloučeno učinit závěr o neplatnosti právního úkonu z důvodu, že ho jednající osoba učinila v duševní poruše, která ji činila k tomuto právnímu úkonu neschopnou, jen na základě pravděpodobnosti. Účastnické a svědecké výpovědi rodinných příslušníků a sousedky zůstavitelky, lze rozdělit na dvě skupiny, podle toho, zda se jedná o osoby blízké žalobkyním nebo žalované. Skupina svědků blízká žalobkyním popisuje zůstavitelku a její zdravotní stav tak, že rozhodně nemohla činit žádná právní jednání, neboť nebyla orientována situací a byla zcela závislá na pomoci druhých. Tato pomoc, která jí byla ze strany rodiny poskytována, byla hlavně na zajištění stravy, dohled nad léky, doprava k lékaři, péče o dům. Svědci popisovali, že zůstavitelka byla zmatená, hledávala peníze, klíče. Svědci uváděli, že rozhodnutí o umístění zůstavitelky do domova pro seniory, kde by jí poskytovali 24 hodinou péči, učinili až v září 2018 (po podpisu darovací smlouvy), kdy požádali obvodního lékaře o doporučení ke specialistům.

22. Svědci vypovídající ve prospěch žalované naopak zůstavitelku popisují jako vitální a orientovanou téměř do její smrti. Tito svědci zůstavitelku navštěvovali v jejím bydlišti v [anonymizováno] a následně s ní byli téměř v každodenním kontaktu v době, kdy zůstavitelka žila u žalované v domě v [obec].

23. Následně zůstavitelku všichni účastníci a svědci navštěvovali v [příjmení] [příjmení], kam byla převezena po prodělání zápalu plic. Opět informace o zdravotním stavu zůstavitelky se zcela rozcházejí, podle některých již nikoho nepoznávala, podle druhých byla nadále zcela orientovaná.

24. Soud nepovažoval za věrohodné ani jednu ze skupin výpovědí, neboť výsledek sporu velmi citelně zasáhne do finanční sféry jedné nebo druhé strany a výpovědi byly tímto jednoznačně ovlivněné. Soud tedy musel vycházet z dalších důkazů, které byly nezávislé na jedné či druhé straně sporu, tedy svědecké výpovědi notářky a ze znaleckého posudku. Notářka, která sepisovala notářský zápis, nepojala žádné podezření o neschopnosti zůstavitelky toto jednání učinit. Řádně ji poučila o průběhu notářského zápisu, jeho důsledky jí vysvětlila, zápis hlasitě přečetla a až poté následoval podpis Darovací smlouvy. Notářka byla se zůstavitelkou při sepisu notářského zápisu v osobním kontaktu, věděla jakého věku je zůstavitelka, a přesto neměla pochybnosti o její schopnosti učinit darování. Dalším důkazem, který soud považuje za stěžení je znalecký posudek, kdy znalec dospěl k závěru, že nelze ani bezpečně zjistit, že duševní porucha – dementní syndrom, měla bezprostřední vliv na jednání zůstavitelky v době podpisu smlouvy. Je pouze možné konstatovat, že zůstavitelka byla v tomto stavu zvýšeně ovlivnitelná. Kromě zvýšené ovlivnitelnosti se však znalce nemohl vyjádřit k schopnostem zůstavitelky k uzavírání právních jednání, která se týkala převodu majetku větší hodnoty. S jistotou se znalec nedokázal vyjádřit ani k tomu, zda zůstavitelka byla v době podpisu darovací smlouvy schopna rozpoznat následky takového jednání. Tyto závěry plynou hlavně z nedostatku lékařských zpráv, které by zachycovaly zdravotní stav zůstavitelky v době podpisu darovací smlouvy. Soud tedy uzavřel, že nelze-li prokázat duševní poruchu zůstavitely, která by ovlivňovala její jednání v době uzavření darovací smlouvy, pak je třeba hledět na takové právní jednání jako na platné. Tedy, ani kdyby byl dán naléhavý právní zájem na podání žaloby, pak se dokazováním v tomto rozsahu nepodařilo prokázat, že by zůstavitelka nebyla schopná darovat nemovitosti pro duševní poruchu, kterou údajně trpěla. Pokud se u zůstavitelky v době darování rozvíjela demence, pak nebylo možné jednoznačně prokázat, že byla rozvinutá natolik, aby bránila činit platně právní jednání a to darování. Z provedeného dokazování je tedy prokázáno, že Darovací smlouva je tedy platná. Soud by žalobu zamítl i za situace, kdy by byl dán naléhavý právní zájem, neboť se nepodařilo prokázat, že by zůstavitelka v době uzavření Darovací smlouvy trpěla duševní poruchou, která by měla vliv na její schopnost toto právní jednání učinit.

25. Žalovaná měla v řízení plný úspěch a proto jí soud přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají z nákladů právního zastoupení dle § 9 odst. 3 AT za 8 úkonů po 2 500 Kč, tedy 20 000 Kč, 8 režijních paušálů po 300 Kč (2 400Kč), cestovné z Plzně do Chebu a zpět osobním vozem Mercedes Benz s průměrnou spotřebou dle TP 7,73 l /100 km, ceně nafty 27,20 Kč a amortizaci 4,40 Kč/km, tedy jedna cesta 1 430 Kč, při dvou jednáních celkem cestovné 2 860 Kč. Náhrada za promeškaný čas na cestě celkem za obě cesty 8 hodin po 200Kč, tedy 1 600 Kč Celkem náklady 26 860 Kč a z toho DPH 21 % ve výši 5 640 Kč Celkem tedy náklady právního zastoupení 32 500 Kč.

26. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. soud stanovil výrokem III. rozsudku povinnost žalobkyním uhradit náklady státu, které vznikly za znalečné, které nebylo pokryto zálohami, kdy znalečné činilo za vypracovaný znalecký posudek částku 21 840,50 Kč a za výslech znalce při jednání částku 1 089 Kč. Záloha složená žalobkyněmi byla ve výši 15 000 Kč. Rozdíl 7 929,50 Kč pak jsou žalobkyně povinné společně a nerozdílně uhradit státu.

27. Výrokem IV. soud rozhodl o vrácení zálohy na svědečné ve výši 2 000 Kč, kdy žádný ze svědků svědečné neúčtoval.

28. Podle § 10 odst. 1 zákona 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve spojení s položkou 5 sazebníku poplatků soud vrátil žalobkyním přeplatek soudního poplatku za předběžné opatření.