Okresní soud v Chebu · Rozsudek

14 C 109/2025

č. j. 14 C 109/2025-22

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-08-05 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCH:2025:14.C.109.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Chebu rozhodl o vyklizení bytové jednotky, která je zapsána na listu vlastnictví katastrálního úřadu. Soud uložil žalované povinnost vyklidit byt do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí. Povinnost vyklizení byla založena na vlastnickém právu žalobce, který dokázal vlastnictví darovací smlouvou. Soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 14 982,50 Kč, včetně daně z přidané hodnoty.

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Krištofovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit jednotku č. Anonymizováno, způsob využití byt, nacházející se ve Anonymizováno nadzemním podlaží budovy č.p. Anonymizováno postavené na stavebním pozemku parcelního čísla adresa, která je zapsaná na listu vlastnictví č. hodnota, vedeném u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště v Anonymizováno, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 14 982,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost vyklidit nemovitost uvedenou ve výroku I. rozsudku (dále také „předmětný byt“). Vznesený nárok odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu na základě darovací smlouvy ze dne datum. Žalovaná dosud užívá předmětný byt bez jakéhokoli právního důvodu a odmítá jej opustit. Žalobce vyzval žalovanou k vyklizení a předání předmětného bytu dopisem ze dne datum, ve kterém žalované poskytl lhůtu 14 dnů od obdržení výzvy, žalovaná však dané výzvy nevyslyšela.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.

4. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně skutečností, které by nárok žalobce vyvracely, ležela na žalované, která však žádnou z těchto povinností nesplnila. Soud tak při rozhodování ve věci vycházel z tvrzení žalobce, korespondujícího s předloženými listinami. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem výše uvedené bytové jednotky, kterou žalovaná dosud bez právního důvodu obývá a odmítá vyklidit. Naposledy vyzval žalobce žalovanou k vyklizení a předání předmětného bytu nejpozději do 14 dnů výzvou ze dne datum, zaslanou dne datum na adresu užívané nemovitosti, žalovaná tak však dosud neučinila.

5. Podle § 1011 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.

6. Podle § 1012 OZ vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

7. Podle § 1040 odst. 1 OZ kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

8. Soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná v řízení nijak nerozporovala tvrzení žalobce o jejím užívání předmětného bytu ani v žádném směru neprokazovala právní důvod k jejímu užívání. Žalobce coby vlastník nemovitosti k jeho vyklizení žalovanou urgoval. Vzhledem k tomu, že žalovaná přes výzvu žalobce předmětný byt žalobci neodevzdala ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, uložil jí soud tuto povinnost. Lhůta k vyklizení bytu byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ.

9. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě měl plný úspěch ve věci žalobce, soud mu proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč a v nákladech zastoupení žalobce advokátem, kde odměna zástupkyně žalobce činí 6 900 Kč dle § 9 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, návrh ve věci samé) po 2 300 Kč a náhrada hotových výdajů zástupkyně žalobce ve výši 1 350 Kč za tři shora uvedené úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokátka žalobce je registrována k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % v částce 1 732,50 Kč z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokátky žalobce. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu. Odvolání je třeba podat ve dvou vyhotoveních. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze podat k soudu nebo soudnímu exekutorovi návrh na výkon rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.