14 C 26/2026

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Krištofovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 139 579,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 139 579,07 Kč s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 122 027,89 Kč od 19. 12. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 122 027,89 % ročně od 19. 12. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 184 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že účastníci na základě žádosti o poskytnutí úvěru uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 350 000 Kč poukázáním na jeho bankovní účet. Součástí smlouvy byl , sazebník, . Žalovaný byl povinen splácet vyčerpaný úvěr v měsíčních splátkách po 4 395 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 6,9 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaný vyčerpaný úvěr řádně nesplácel, využila žalobkyně oprávnění dle bodu , číslo, smlouvy o úvěru a pohledávku ze smlouvy o úvěru zesplatnila ke dni 29. 3. 2025. Žalovaný dosud přes výzvy žalobkyně neuhradil jistinu úvěru ve výši 122 027,89 Kč, úrok ve výši 6,9 % ročně z aktuální dlužné jistiny kapitalizovaný za období 29. 3. 2025 do 18. 12. 2025 v částce 6 441,5 Kč a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období 31. 3. 2025 do 18. 12. 2025 ve výši 11 109,68 Kč.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. Za souhlasu účastníků rozhodoval soud dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z doložené smlouvy o úvěru ze dne , datum, , má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku 350 000 Kč, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, dne , datum, , což plyne z výpisu účtu žalovaného. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpaný úvěr včetně sjednaného úroku 6,9 % ročně v podobě měsíčních splátek po 4 395 Kč, počínaje , datum, . Z transakční historie předmětného úvěru má soud za prokázané, že žalovaný splácel nejdříve pravidelně a následně nepravidelně až do , datum, a poté již splátky nehradil, tedy žalovaný nedostál své smluvní povinnosti, když nesplácel vyčerpaný úvěr řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné splátky neuhradil, zesplatnila žalobkyně ke dni 29. 3. 2025 celý úvěr a žalovaného vyzvala k jeho okamžitému doplacení. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil ještě splátku ve výši 5 000 Kč dne 29. 4. 2025, 8000 Kč dne 23. 5.2025 a 8 000 Kč dne 30. 6. 2025. Jeho dluh při podání žaloby dne 19. 12. 2025 sestává z nesplacené jistiny 122 027,89 Kč, úroku 6 441,50 Kč a úroku z prodlení 11 109,68 Kč. Na svůj dluh žalovaný dosud ničeho neuhradil i přes žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku ze dne 19. 11. 2025.

1. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), smlouvou o úvěru. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr a žalovaný byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků dle § 2395 OZ a poplatků. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, poplatků, úroků z úvěru, úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalovaném, který však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Soud zkoumal i to, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného a dospěl k závěru, že ano, kdy žalobkyně doložila žádost o poskytnutí úvěrového produktu, kde žalovaný uvedl, že má příjem ze zaměstnání na dobu neurčitou ve výši 18 365 Kč a výdaje 4 100 Kč, nesplácí žádnou jinou půjčku. Informace ohledně půjčky žalobkyně ověřila z výpisů z účtu, který u ní má žalovaný veden. Navíc žalovaný byl schopen úvěr splácet po dobu pěti let. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v plném rozsahu vyhověl včetně úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovanému uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ.

5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 5 584 Kč a dvou paušálních náhradách po 300 Kč, tedy celkem 6 184 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný k rukám žalobkyně.