14 C 42/2026

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Krištofovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 28 992 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 799,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 799,41 Kč od 23. 12. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do částky 12 192,59 Kč a rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 400 Kč od 3. 11. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I. tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že žalovaná uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, (dále též jako „věřitel“) smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit do jednoho měsíce. Dodatkem ke smlouvě z , datum, byla prodloužena splatnost úvěru do , datum, . Žalovaná úvěr řádně neplatila. Pohledávku původní věřitel ze shora uvedené smlouvy postoupil dne , datum, na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna spolu s výzvou k plnění a předžalobní upomínkou ze dne 12. 12. 2025, odeslanou 16. 12.2 025. Žalobkyně se domáhá úhrady jistiny ve výši 20 000 Kč, smluveného poplatku za sjednání úvěru 8 400,22 Kč, smluvního úroku 591,78 Kč a zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.

3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.

4. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „OZ“), platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle § 580 odst. 1 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

5. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2991 OZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. S ohledem na žalobní tvrzení se soud zabýval nárokem na zaplacení částky 20 000 Kč na jistině, poplatku ve výši 8 400,22 Kč a smluvního úroku ve výši 591,78 Kč s příslušenstvím na základě žalobkyní tvrzené a doložené smlouvy o úvěru dle ust. § 2395 OZ, přičemž dospěl k závěru o neplatnosti tohoto právního jednání pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 odst. 1 OZ, a to s ohledem na výši sjednaného úroku ve výši 36 % ročně a poplatku za sjednání úvěru 8 400,22 Kč, který je skrytým úrokem, dále s ohledem na celkovou koncepci smlouvy, sjednané sankce v podobě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a povinnosti hradit další náklady související s prodlením žalované. Dále soud považuje smlouvu za neplatnou i proto, že údaje ve formuláři o spotřebitelském úvěru obsahují zcela odlišné informace o úvěru, kdy je zde uvedená úroková sazba 36 % denně a RPSN 7 082,47 %, kdy tyto částky více odpovídají skutečnosti, než sazby uvedené ve smlouvě, byť všechny jsou v rozporu s dobrými mravy, co se úroku týká. Ze zprávy , právnická osoba, má však soud za prokázané, že věřitel poukázal dne , datum, částku 20 000 Kč na bankovní účet číslo , č. účtu, , vedený na jméno žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná netvrdila, tudíž ani neprokazovala právní titul, na základě něhož jí byla věřitelem vyplacena tato částka, došlo na straně žalované co do částky 16 799,41 Kč (po odečtení částečných plateb žalované ve výši 3 200,59 Kč) ke vzniku bezdůvodného obohacení, které je žalovaná povinna v souladu s ust. § 2991 OZ žalobkyni vydat, neboť žalobkyně v řízení prokázala, že pohledávka za žalovanou byla věřitelem postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Soud tak žalované výrokem I. uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 799,41 Kč včetně úroku z prodlení, počínajícího od doručení předžalobní výzvy, dle ustanovení § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalované uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ. Ohledně zbylých nároků, tedy poplatku za sjednání úvěru a smluvního úroku a příslušenství z nich, soud žalobu zamítl, kdy je nelze nárokovat na základě neplatné smlouvy.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 OSŘ, kdy obě účastnice řízení měly ve věci úspěch částečný a soud rozhodl, že žádná z nich nemá nárok na náhradu nákladů řízení.