14 C 49/2025

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Krištofovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit pozemek parcelního čísla st. , Anonymizováno, , druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o výměře , Anonymizováno, m2, jehož součástí je budova označená , adresa, , rodinný dům, dále pozemek parcelního čísla , Anonymizováno, , druh pozemku ostatní plocha, o výměře , Anonymizováno, m2 a pozemek parcelního čísla , hodnota, , druh pozemku zahrada, o výměře , Anonymizováno, m2, to vše zapsané na LV číslo , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , v evidenci katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Karlovarský kraj, katastrálního pracoviště , adresa, , a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou včetně jejího doplnění domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost vyklidit nemovitosti uvedené v bodě I. výroku rozsudku (dále také „předmětné nemovitosti“). Vznesený nárok odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem předmětných nemovitostí, které žalovaná užívala jakožto životní partnerka žalobce, který se po ukončení vztahu odstěhoval a zajistil si jiné bydlení. Žalovaná však dosud předmětné nemovitosti bez jakéhokoli právního důvodu obývá a odmítá je opustit. Žalobce následně vyzval žalovanou k vyklizení a předání předmětných nemovitostí předžalobní výzvou ze dne , datum, , ve které žalované poskytl lhůtu do , datum, , žalovaná však dané výzvy nevyslyšela.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem výše uvedených předmětných nemovitostí. Žalovaná spolu s žalobcem obývala předmětné nemovitosti již od roku 2006 jakožto žalobcova životní partnerka, účastníci řízení však v průběhu let nikdy neuzavřeli manželství. Po ukončení vzájemného vztahu v roce 2021 se žalobce odstěhoval a předmětné nemovitosti až dosud bez právního důvodu obývá právě žalovaná, která přes opakované urgence ze strany žalobce odmítá předmětné nemovitosti vyklidit. Naposledy vyzval žalobce žalovanou k vyklizení a předání předmětných nemovitostí nejpozději do , datum, výzvou ze dne , datum, , zaslanou na adresu užívané nemovitosti, žalovaná tak však dosud neučinila.

5. Podle § 1011 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.

6. Podle § 1012 OZ vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

7. Podle § 1040 odst. 1 OZ kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

8. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně skutečností, které by nárok žalobce vyvracely, ležela na žalované, která však žádnou z těchto povinností nesplnila. Soud tak při rozhodování ve věci vycházel z tvrzení žalobce, korespondujícího s předloženými listinami. Soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná v řízení nijak nerozporovala tvrzení žalobce o jejím užívání předmětných nemovitostí ani v žádném směru neprokazovala právní důvod k jejich užívání. Žalobce coby vlastník nemovitostí opakovaně k jejich vyklizení žalovanou urgoval. Vzhledem k tomu, že žalovaná přes výzvy žalobce předmětné nemovitosti žalobci neodevzdala ani v dodatečně poskytnuté lhůtě do , datum, , uložil jí soud tuto povinnost. Lhůta k vyklizení bytu byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ.

9. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě měl plný úspěch ve věci žalobce, soud mu proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč a v nákladech zastoupení žalobce advokátem, kde odměna zástupce žalobkyně činí 4 600 Kč dle § 9 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a náhradě hotových výdajů zástupce žalobce ve výši 900 Kč za dva shora uvedené úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT.