14 C 6/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Krištofovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A , bytem Adresa žalobkyně A , zastoupené Jméno Zástupce A , advokátem se sídlem Anonymizováno proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A , bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B , bytem Adresa žalované B 3. Jméno žalované C , narozená Datum narození žalované C , bytem Adresa žalované C 4. Anonymizováno , narozená Anonymizováno , bytem Anonymizováno všechny zastoupené Anonymizováno , advokátkou se sídlem Anonymizováno o určení dědického práva žalobkyně I. Určuje se, že , Jméno žalobkyně A, , narozená , Datum narození žalobkyně A, je závětní dědičkou po zůstaviteli , jméno FO, , narozeném , datum, , zemřelém , datum, .II. Žalované jsou povinné společně a nerozdílně uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 39 500,32 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou dne , datum, na základě usnesení notáře , tituly před jménem, , jméno FO, , jako soudního komisaře, č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , se žalobkyně domáhala určení, že je závětní dědičkou po zůstaviteli , jméno FO, , zemřelém , datum, . Uvedla, že v průběhu pozůstalostního řízení byla předložena závěť zůstavitele ze dne , datum, , která byla zůstavitelem podepsána před dvěma svědky a kterou zůstavitel odkázal žalobkyni veškerý majetek. Žalované v pozůstalostním řízení napadly pravost závěti z důvodu, že podpis zůstavitele nepovažují za pravý, neboť se podle nich zůstavitel podepisoval jiným způsobem. Platnost závěti napadly z důvodu, že zůstavitel měl být při podpisu závěti pod vlivem léků, které užíval a nebyl schopen posoudit právní následky svého jednání. Žalobkyně naopak tvrdí, že zůstavitel závěť podepsal, a to před dvěma svědky, kdy i rovněž žalobkyně byla u podpisu přítomna. Zůstavitel byl také zcela orientovaný a zdravotně způsobilý chápat smysl svého jednání, kdy až do smrti nevykazoval žádné známky duševní choroby. Podpis byl ovlivněn pouze špatným citem v rukou zůstavitele.

2. Žalované namítaly, že závěť nebyla podepsána zůstavitelem, kdy podle nich se podepisoval jinak a ze zdravotních důvodů se již nebyl schopen podepsat. Žalované také uváděly, že svědci závěti nebyli přítomni při podpisu závěti zůstavitelem, ale podepsali ji až dodatečně. Žádaly žalobu zamítnout.

3. Soud provedl důkaz usnesením , adresa, č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, a kterým byla žalobkyně odkázána na civilní spor. Žalobkyně podala žalobu k Okresnímu soudu v Chebu ve lhůtě dvou měsíců, která jí byla usnesením soudního komisaře stanovena.

4. Podle § 1534 občanského zákoníku (dále jen o.z.) závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

5. Z pozůstalostního spisu po zůstaviteli , jméno FO, byl proveden důkaz závětí ze dne , datum, , kterou předložila žalobkyně a která je psána rukou a jsou na ní podpisy zůstavitele a dvou svědků , jméno FO, a , jméno FO, . Z protokolu sepsaného při jednání u soudního komisaře byli oba svědci závěti vyslechnuti soudním komisařem a oba po poučení uvedli, že podpisy svědků jsou jejich podpisem a zůstavitel podepsal závěť v jejich přítomnosti. Byli sousedé zůstavitele, jiný vztah mezi nimi a zůstavitelem nebyl. Oba svědci uvedli, že závěť byla podepsána odpoledne, v kuchyni zůstavitele na adrese , Anonymizováno, . Po celou dobu čtení závěti a jejího podepisování byli oba svědci i zůstavitel spolu. Závěť sepsala svědkyně , jméno FO, . Ze svědecké výpovědi svědkyně , jméno FO, i účastnické výpovědi žalobkyně bylo prokázáno, že závěť nazvanou Darovací smlouva sepsala svědkyně , jméno FO, u zůstavitele v jeho kuchyni a na jeho přání, on si jí přečetl, souhlasil s ní a podepsal ji a podepsali ji i oba svědci. Svědkyně a sepisovatelka závěti uvedla, že jí zůstavitel nadiktoval osobní údaje, které nevěděla a které pak ona uvedla v závěti. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že zůstavitel si závěť přečetl, souhlasil s obsahem a podepsal ji. Podpis mu netrval déle než ostatním. V době podpisu závěti mu to myslelo, věděl, kdy a kde se narodil, byl naprosto normální. Shodně sepis závěti popsala i žalobkyně, kdy uvedla, že zůstavitel v době podpisu závěti už tři nebo čtyři roky vůbec nepil alkohol, netrpěl žádnou duševní poruchou. Z těchto důkazů má soud za prokázané, že zůstavitel i oba svědci závěti podepsali závěť v jednom okamžiku, svědci byli přítomni tomu, kdy si zůstavitel závěť přečetl a podepsal. On byl přítomen podpisu závěti svědky. Tedy je vyvráceno tvrzení žalovaných, že na závěti není zůstavitelův podpis i tvrzení, že svědci a zůstavitel závěť nepodepsali ve stejný okamžik.

6. Že je na závěti zůstavitelův podpis a to, jak se podepisoval dokazuje i výpověď svědka , jméno FO, , který znal zůstavitele několik desítek let a podrobně popsal, jaké měl zůstavitel problémy s třesem rukou, jak byl jeho rukopis nečitelný, ale že zůstavitel stále trval na tom, že bude psát vše sám a dotýkalo se ho, pokud na to svědek upozornil, nebo si z něj kvůli tomu dělal legraci. Svědek také popsal duševní stav zůstavitele, který rozhodně netrpěl duševní poruchou a byl do konce života orientovaný a věděl, co činí. Potvrdil, že zůstavitel nebyl závislý na alkoholu, naopak, již několik let zcela abstinoval. Svědek tedy vyvrátil i tvrzení žalovaných, že zůstavitel byl pod vlivem léků, či jinak duševně nezpůsobilý k právním jednáním, když sepisoval závěť.

7. Z lékařských zpráv z , datum, a , datum, bylo zjištěno, že zůstavitel byl orientovaný, byť imobilní, když byl přijat na ošetřovatelské lůžko v LDN, ale při propuštění, již mobilní pomocí hole, orientovaný, propuštěný do domácí péče. Ze zprávy je zjištěno, že dva roky po sepisu závěti, když byl zůstavitel přijat do ošetřovatelské lůžko, byl orientovaný, v lékařské zprávě není žádná zmínka o duševní poruše ani v jeho anamnéze. Jeho imobilita uvedená ve zprávě je v souladu s výpovědí žalobkyně, která uváděla, že se zůstavitel rozhodl, že nebude chodit, aby se šetřil a jen ležel, ale při propuštění opět normálně chodil. Rozhodnutí šetřit se a nechodit u zůstavitele popsal i svědek , jméno FO, . Tedy z těchto důkazů je vyvráceno i tvrzení žalovaných o dušení nezpůsobilosti zůstavitele, kdy žalované nenavrhly žádný důkaz pro svá tvrzení o tom, že zůstavitel byl v době sepisu závěti pod vlivem léků a nevěděl co dělá.

8. Po provedeném dokazování právní zástupkyně žalovaných uvedla, že závěť nesplňuje zákonné náležitosti § 1540 a 1541 o.z., neboť sepisovatelka závěti je zároveň svědkyní závěti a to nepřipouští právě tato ustanovení občanského zákoníku. Soud nepřisvědčil ani tomuto výkladu zákona, neboť ustanovení § 1540 a 1541 o.z. se týkají závěti pořízené veřejnou listinou, což v daném případě nebylo. Dále soud okazuje na komentář k Občanskému zákoníku, 2 vydání (3. aktualizace, 2024): M. MuzikářI. „Obecná“ allografní závěťAllografní závěť je závěť, která není napsána vlastní rukou zůstavitele (a zároveň se nejedná o závěť sepsanou ve formě veřejné listiny). Rozlišujeme: (i) „obecnou“ allografní závěť, jejímž pořizovatelem není osoba nevidomá nebo osoba se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát (§ 1534), a (ii) „zvláštní“ allografní závěť, jejímž pořizovatelem je osoba nevidomá nebo osoba se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát (§ 1535 a 1536).

2. Napsání závěti nikoliv vlastní rukou. a. Obecně. Charakteristickým znakem allografní závěti je, že není napsána vlastní rukou zůstavitele, což znamená, že může být napsána jakýmkoliv jiným způsobem, např. na počítači, na psacím stroji nebo rukou jiného člověka.Pokud text závěti napíše jiná osoba, nejedná se o pisatele závěti ve smyslu § 1541. Takováto osoba (jejíž ruka je pouze „využita“ k tomu, aby napsala text závěti) totiž má [na rozdíl od pisatele „zvláštní“ allografní závěti (srov. § 1536 odst. 1: „kdo závěť napsal“)] funkci pouhého vyhotovitele textu, stejně jako tak činí např. psací stroj, na kterém text píšeme. Proto může být takováto závěť napsána i dědicem či odkazovníkem, popř. osobou jemu blízkou nebo jeho zaměstnancem (§ 1541 ve spojení s § 1540 odst. 1). Proces samotného napsání textu nenáleží k aktu zřízení „obecné“ allografní závěti, a proto není osoba pisatele vůbec zapotřebí, viz např. NS 2 Cdon 1883/96 = Rc 28/2000: „zřízením závěti podle § 543 obč. zák. (§ 543 ObčZ 1950, dnes § 1534 – pozn. aut.) je třeba rozumět jen akt, při kterém pořizovatel o závěti, kterou nenapsal vlastní rukou, kterou však vlastní rukou podepsal, přede dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlašuje, že obsahuje i jeho poslední vůli. K tomuto aktu (...) nenáleží již sepis listiny obsahující poslední vůli pořizovatele. Listina ta může být vyhotovena a připravena již dříve.“9. Soud po provedeném dokazování dospěl k jednoznačnému závěru, že závěť zůstavitele , jméno FO, má všechny zákonné náležitosti. Co do obsahu byla sepsána podle přání zůstavitele, a to svědkyní , jméno FO, , kdy zůstavitel chtěl veškerý svůj majetek darovat po smrti žalobkyni. Byla podepsána zůstavitelem a dvěma svědky, kdy zůstavitel si závěť přečetl a souhlasil s ní a podepsal ji před svědky a ti ji také před ním podepsali. Zůstavitel závěť podepsal sám, vlastní rukou, kdy jeho roztřesený podpis odpovídá tomu, jak se normálně podepisoval a psal. Zůstavitel také v době pořízení závěti netrpěl duševní poruchou, která by ovlivňovala jeho rozhodování a právní jednání. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť zůstavitel si přál a v závěti zachytil své přání, aby jeho dědičkou byla právě žalobkyně.

10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí přiznal náhradu nákladů řízení sestávající ze soudního poplatku 2 000 Kč a nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) z tarifní hodnoty 65 000 Kč. Za převzetí zastoupení, sepis žaloby, porada s klientem, účast na soudním jednání , datum, (2 úkony), písemné podání z , datum, a účast na soudním jednání , datum, . Celkem 7 úkonů po 3 700 Kč, což je celkem 25 900 Kč, k tomu sedm režijních paušálů po 450 Kč, což je 3 150 Kč. Cestovné z , adresa, do Chebu a zpět k soudnímu jednání, při délce jedné cesty tam i zpět 72 km za 571 Kč a osm půlhodinových paušálů dle § 14 odst. 1 písm. b) a odst. 3 vyhlášky 177/1996 Sb. Cestovné celkem 1 942 Kč. Advokát žalobkyně je plátcem DPH, které činí 21 % a je počítáno z celkových nákladů vyjma soudního poplatku. DPH činí 6 508,32 Kč. Celkově činí náklady 39 500,32 Kč.