15 C 101/2020

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr Ing Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem titul . jméno příjmení , IČO , sídlem adresa , číslo obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného , okres obec o zaplacení 969 Kč s příslušenstvím I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 969 Kč s úrokem z prodlení 10 % z částky 669 Kč za období od 22. září 2019 do zaplacení. <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 22. července 2020, ve znění doplnění žaloby ze dne 15. dubna tr., na zaplacení částky 969 Kč. Ta představovala nedoplatek pojistného, žalovaného za dobu od 21. září 2019 do 10. ledna 2020 v částce 669 Kč a administrativní poplatek za odeslání upomínky v částce 300 Kč. Stejnou žalobou byl také žalován úrok z prodlení podle výroku I., aniž by byl tento nárok blíže odůvodněn. Podle tvrzení žalobkyně uzavřeli dne 21. března 2019 účastníci pojistnou smlouvu [číslo] to za účelem sjednání pojistného produktu SP Autopojištění. Předmětem pojištění bylo vozidlo PEUGEOT, [registrační značka]. Ve smlouvě se žalobkyně měla zavázat zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak měl zavázat platit žalobkyni pojistné. Smlouva byla uzavřena na základě písemného návrhu a jeho přijetí formou úhrady prvního předpisu pojistného ve stanovené lhůtě. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné 6 450 Kč s pololetní splatností a počátek pojištění stanoven ke dni 21. března 2019. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 21. září 2019. Administrativní poplatek za odeslání upomínky byl žalován v souladu se sazebníkem poplatků žalobkyně, který měl být nedílnou součásti předmětné smlouvy. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nedostavil se ani k nařízenému jednání, stejně jako žalobkyně a její zástupce, když pouze neúčast strany žalující byla předem omluvena. Podle žalobkyně bylo předmětem ujednání účastníků pojištění, tedy poskytnutí plnění při vzniku nahodilé události na uvedeném pojištěném vozidle. Pokud se žalovaný za to měl zavázat platit žalobkyni sjednané částky, lze souhlasit s právním hodnocením žalobkyně o tom, že se jednalo o pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“). Podle žalobkyně byla smlouva uzavřena zaplacením prvního pojistného podle její nabídky ve smyslu § 2758 odst. 2 OZ. Z žalobkyní označených důkazů, resp. z označených a předložených písemných důkazních prostředků však soud nezjistil jakékoli ujednání účastníků. Návrh smlouvy nebyl podepsán žalovaným a nelze proto vycházet ze správnosti jeho obsahu ve smyslu § 565 OZ. Doklad o zaplacení byl výpisem z bankovního účtu neidentifikovatelného subjektu, na nějž mělo být převedeno 3 225 Kč z jiného účtu s názvem [příjmení] [jméno]. Jakákoli souvislost s účastníky tedy nebyla z této písemnosti zřejmá. Další označené důkazy byly pak již v podstatě bez významu, neboť o sjednání smlouvy zaplacením pojistného nelze uvažovat. Přestože tedy soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný nezaplatil žalobkyni částku žalovanou jako pojistné, když žalovaný v tomto směru neuváděl tvrzení o případném opaku, ačkoli tato povinnost by jej jinak (v případě placení) tížila podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“) nezbylo soudu než žalobu v této části výrokem I. zamítnout pro nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní, tížící žalobkyni ve smyslu § 101 odst. 1 OSŘ. Žalobkyně se totiž domáhala zaplacení žalované jistiny na základě smluvního ujednání, které nebylo soudem zjištěno. Nebylo-li zjištěno sjednání smlouvy, nemohl vzniknout ani nárok žalobkyně na placení poplatku podle její přílohy (součásti). A nebyla-li žaloba na zaplacení jistiny shledána důvodnou, nelze žalobkyni přiznat ani žalovaný úrok z prodlení. Pokud totiž nebylo zjištěno prodlení s plněním jistiny peněžité povinnosti, není možné dovozovat vznik nároku na její příslušenství, když žalobkyně neuvedla, že by se jednalo o příslušenství jiné pohledávky. Proto soud žalobu stejným výrokem zamítl také v tomto rozsahu. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě byl zcela procesně úspěšný žalovaný. Tomu však žádné náklady nevznikly a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.