15 C 111/2020

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně IČO sídlem adresa, číslo obec zastoupené advokátem titul jméno příjmení, IČO, sídlem adresa, číslo obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa obec, okres obec o zaplacení 1 382 Kč s příslušenstvím

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 1 382 Kč, částky 600 Kč a částky 135 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 13. července 2020, ve znění doplnění žaloby ze dne 18. ledna tr., na zaplacení částky 1 982 Kč. Ta představovala jednak nedoplatek pojistného 1 382 Kč, žalovaného v částce 1 259 Kč za pojistné období od 30. července do 29. října 2019 a dále v částce 123 Kč za dobu 9 dní v období od 30. října do datum; a dále upomínací poplatek 300 Kč za upomínku k zaplacení a upomínací poplatek 300 Kč za zaslaný pokus o smír. Nakonec byl také žalován úrok z prodlení z neuvedené jistiny za období od 9. listopadu 2019 do 13. července 2020 v částce 135 Kč. Podle tvrzení žalobkyně uzavřeli dne 30. dubna 2019 účastníci pojistnou smlouvu číslo o závazku žalobkyně poskytnout žalovanému v případě nahodilé pojistné události pojistné plnění a závazku žalovaného platit žalobkyni pojistné. Předmětem pojištění mělo být vozidlo zn. příjmení, registrační značka, s počátkem pojištění od 30. dubna 2019 Smlouva byla uzavřena zaplacením pojistného za první pojistné období dne 24. dubna 2019. Pojistné bylo stanoveno pro pojistné období v částce 1 259 Kč, splatným čtvrtletně. Žalovaný přes výzvy žalobkyně nezaplatil žalované pojistné za uvedené období. Ohledně žalovaných poplatků žalobkyně odkazovala na čl. 4 odst. 10 všeobecných pojistných podmínek, podle nichž má pojistitel právo na náklady spojené s vymáháním pojistného a sazebníku poplatků. Žaloba na zaplacení úroku z prodlení nebyla blíže vysvětlena. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nedostavil se ani k nařízenému jednání, stejně jako žalobkyně a její zástupce, když pouze neúčast žalobkyně byla předem omluvena. Na základě dokazování soud nezjistil, že by žalobkyní tvrzená povinnost žalovaného platit pojistné v uváděné ve výši za uváděné pojistné období, byla mezi účastníky sjednána, resp. že by takové pojistné bylo žalovaným někdy placeno. Žalobkyně k prokázání všech svých tvrzení označila důkazy pouze hromadně. Jednalo se vesměs o písemnosti, jež byly zjevně vyhotoveny jen žalobkyní, kde správnost jejich obsahu nebyla jakkoli potvrzována žalovaným. Z upomínek žalobkyně přitom lze zjistit pouze to, že takové upomínky byly vyhotoveny a z poštovního podacího archu jen to, že nějaká zásilka byla odeslána. Soud proto důkazní návrhy v tomto směru nevyslyšel. Podstatný pro rozhodnutí tak byl jen důkazy, označený žalobkyní jako pojistná smlouva. Tato písemnost nebyla opatřena podpisem žalovaného, který by ve smyslu § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) potvrzoval správnost údajů v ní uvedených. Další označený důkaz (res. důkazní prostředek), nazvaný inkasní bilance, nebyl soud předložen, resp. nebyla doručena elektronická písemnost (datový soubor) s takovým názvem. Soud proto důkaz touto písemností neprovedl. Pokud by se však jednalo také o soukromou písemnost žalobkyně, nepodepsanou žalovaným, nemohla by tvrzení žalobkyně o placení pojistného prokázat ani ona. Soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný nezaplatil žalované pojistné či poplatky, když žalovaný v tomto směru neuváděl tvrzení o případném opaku, ačkoli tato povinnost by jej jinak (v případě placení) tížila podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“). Shora uvedené tvrzené ujednání, resp. jeho část, týkající se pojištění, by skutečně bylo možné souladně s žalobkyní hodnotit jako pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“). K tomu, aby předmětná smlouva žalovaného zavazovala k placení pojistného ve smyslu § 2758 odst. 1 OZ, bylo ovšem nutné zjistit, že se žalovaný k placení konkrétního pojistného sjednáním smlouvy zavázal. Protože podpis žalovaného na písemné smlouvě chybí a žalobkyně neoznačila žádný důkaz k tvrzení, že bylo včas zaplaceno alespoň první pojistné, resp. takový důkaz nepředložila, nemohl soud ani uzavřít, že by došlo k uzavření smlouvy podle § 2758 odst. 2 OZ přijetím nabídky pojistitele včasným zaplacením pojistného. Protože se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky 1 382 Kč, ale i částky 600 Kč právě z důvodu nesplnění sjednané povinnosti žalovaným, když pojistné podmínky měly být podle žalobkyně součástí uváděné smlouvy, a protože soud takové ujednání nezjistil, byl nucen žalobu na zaplacení těchto částek výrokem I. zamítnout pro neunesení důkazního břemene. Nebyla-li žaloba na zaplacení jistiny shledána důvodnou, nelze žalobkyni přiznat ani žalovaný úrok z prodlení. Jestliže totiž nebylo zjištěno prodlení s plněním jistiny peněžité povinnosti, není možné dovozovat vznik nároku na její příslušenství, když žalobkyně neuvedla, že by se jednalo o příslušenství jiné pohledávky. Ze stejného důvodu také pochopitelně nelze dovozovat vznik nároku na náhradu jakýchkoli nákladů spojených s vymáháním nezjištěné pohledávky. Proto byla žaloba stejným výrokem zamítnuta i v tomto rozsahu. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě byl zcela procesně úspěšný žalovaný. Tomu však žádné náklady nevznikly a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ).