15 C 123/2021
č. j. 15 C 123/2021-21
V PLATNOSTIOkresní soud v Chebu zamítl žalobu na zaplacení částek 4 054 Kč a 2 182 Kč, protože žalobkyně neprokázala uzavření pojistných smluv s žalovanou. Soud se opřel o § 2758 odst. 1 a násl. občanského zákoníku, podle něhož je nutné pro závazek k placení pojistného prokázat sjednání konkrétní smlouvy. Žalobkyně nepředložila důkazy o podpisu žalované na smlouvách ani o včasném zaplacení první splátky pojistného. Soud také odmítl žádost o náhradu nákladů řízení, protože žádná ze stran nebyla úspěšná, a to podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve spojené věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem titul jméno příjmení, IČO, sídlem adresa, číslo obec proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 4 054 Kč s příslušenstvím a 2 182 Kč s příslušenstvím
I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 4 054 Kč, částky 50 Kč, částky 2 182 Kč a částky 50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 4 104 Kč za období od 5. června 2019 do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky 2 232 Kč za období od 22. února 2020 do zaplacení.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem spojeného řízení byly nároky žalobkyně uplatněné rozkazními žalobami, podanými ke zdejšímu soudu, a to dne 11. února tr., na zaplacení částky 4 154 Kč s úrokem z prodlení z této částky podle výroku I. a dne 22. března tr., na zaplacení částky 2 232 Kč s úrokem z prodlení z této částky podle výroku
I. K odůvodnění první žaloby žalobkyně právně hodnotila, že účastnice uzavřely dne datum pojistnou smlouvu číslo ve znění dodatku o poskytnutí slevy na pojistném, o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značka, registrační značka, s pojistným 1 322 Kč měsíčně, splatným vždy 2. dne každého měsíce. Smlouva měla být uzavřena přijetím nabídky žalobkyně na uzavření smlouvy uhrazením první splátky pojistného 1 322 Kč žalovanou dne datum. Žalovaná však již nezaplatila pojistné splatné ve dnech 2. března, 2. dubna, 2. května a 2. června 2019. Za období od 2. března do 4. černa 2019 tedy nezaplacené pojistné dosáhlo částky 4 054 Kč Vedle toho se žalobkyně domáhala zaplacení 50 Kč jako upomínacích výloh v souladu s čl. 5 odst. 4 pojistných podmínek. K odůvodnění druhé žaloby žalobkyně právně hodnotila, že účastnice uzavřely dne datum pojistnou smlouvu číslo o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značka, registrační značka, (tedy zřejmě stejného automobilu jako u předchozí smlouvy) s pojistným 760 Kč měsíčně, splatným vždy 25. dne každého měsíce. Smlouva byla uzavřena přijetím nabídky žalobkyně na uzavření smlouvy uhrazením první splátky pojistného 760 Kč žalovanou dne datum. Žalovaná však již nezaplatila pojistné splatné ve dnech 25. listopadu a 25. prosince 2019 a 25. ledna 2020. Za období od 25. listopadu 2019 do 25. ledna 2020 tedy nezaplacené pojistné dosáhlo částky 2 182 Kč Vedle toho se žalobkyně domáhala zaplacení 50 Kč jako poplatku za upomínku. Žaloba na zaplacení úroku z prodlení nebyla blíže vysvětlena. Usnesením zdejšího soudu ze dne 11. června tr., čj. 15 C 123/2021-15, byla řízení o obou žalobách spojena ke společnému řízení, které bylo vedeno pod spisovou značkou tohoto rozsudku. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a nedostavila se ani k nařízenému jednání ve spojené věci, stejně jako žalobkyně a její zástupce, když pouze neúčast strany žalující byla předem omluvena. Na základě dokazování soud nezjistil, že by žalobkyní tvrzená povinnost žalované platit pojistné právě ve výši 1 322 Kč, resp. 760 Kč měsíčně, byla mezi účastnicemi sjednána. Žalobkyně k prokázání všech svých tvrzení označila důkazy, které byly zjevně vyhotoveny jí samotnou, s výjimkou upomínky k placení, která ovšem nemůže mít na níže uvedené závěry vliv. Z upomínek žalobkyně, či jiné společnosti, jež jménem žalobkyně jednala, lze totiž zjistit pouze to, že takové upomínky byly vyhotoveny, případně, že nějaká zásilka byla odeslána. Soud proto důkazní návrhy v tomto směru nevyslyšel. Ani písemné smlouvy zjevně nemohly ujednání účastnic prokázat. Již podle žalobních tvrzení totiž neobsahují jakékoli potvrzení žalované o správnosti jejich obsahu. Podstatné pro rozhodnutí tak byly důkazy, označené žalobkyní jako přehled předpisů a plateb. Ani tyto písemnosti ovšem nebyly opatřeny podpisem žalované, která by ve smyslu § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) potvrzovala správnost údajů v nich uvedených. Tyto důkazy (důkazní prostředky) proto nepřesvědčily soud o správnosti jejich obsahu. Soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná nezaplatila žalované pojistné, když žalovaná v tomto směru neuváděla tvrzení o případném opaku, ačkoli tato povinnost by jí jinak (v případě placení) tížila podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“). Shora uvedená tvrzená ujednání (byť se žalobkyně o sjednání smlouvy nezmiňovala, lze z jejích právních úvah o uzavření smlouvy tuto skutečnost odvodit), resp. jejich část, týkající se pojištění, by skutečně bylo možné souladně s žalobkyní hodnotit jako pojistné smlouvy ve smyslu § 2758 a násl. OZ. K tomu, aby předmětné smlouvy žalovanou (která zjevně měla být pojistníkem) zavazovaly k placení pojistného ve smyslu § 2758 odst. 1 OZ, bylo ovšem nutné zjistit, že se žalovaná k placení konkrétního pojistného sjednáním konkrétní smlouvy zavázala. Protože podpis žalované na písemných smlouvách nebyl a žalobkyně neoznačila žádný relevantní důkaz k tvrzení, že bylo včas zaplaceno alespoň první pojistné z příslušné smlouvy, nemohl soud ani uzavřít, že by došlo k uzavření smluv podle § 2758 odst. 2 OZ přijetím nabídky pojistitele včasným zaplacením pojistného. Protože se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částek 4 054 Kč a 2 182 Kč právě z důvodu nesplnění sjednané povinnosti žalovanou a protože soud takové ujednání nezjistil, byl nucen žalobu na zaplacení těchto částek výrokem I. zamítnout pro neunesení důkazního břemene. Nebylo-li zjištěno prodlení s plněním jistiny peněžité povinnosti, není možné dovozovat vznik nároku na placení úroku z prodlení, ale na další příslušenství, popsané žalobkyní jako upomínací výlohy či platby za upomínku. Žaloba tak byla stejným výrokem zamítnuta i v tomto rozsahu. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě zcela procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádné z účastnic. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.