15 C 146/2021
č. j. 15 C 146/2021-25
V PLATNOSTIOkresní soud v Chebu rozvedl manželství účastníků na základě trvalého a nenapravitelného rozvrácení manželského společenství, které bylo způsobeno nevěrou, zadlužením, uvězněním a zatajením podstatných informací manželem. Soud zjistil, že manželé spolu nežijí již více než rok a žádný z nich nechce obnovit manželství, což odpovídá podmínkám uvedeným v § 755 odst. 1 OZ. Soud upustil od výslechu manžela kvůli jeho opakované neúčasti a procesnímu zdržování, což nepřímo potvrdilo pravdivost výpovědi žalobkyně. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože podle § 23 ZŘS není v statusových věcech manželských případně náhrada nákladů přípustná, pokud soud nezjistil zvláštní okolnosti.
Plný text
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci navrhovatelky: osobní údaje navrhovatelky bytem adresa manžela a manželky za účasti manžela navrhovatelky: celé jméno manžela, datum narození v obec, okrese obec bytem adresa manžela o rozvod manželství
I. Soud rozvádí manželství účastníků, uzavřené dne datum před stát. instituce.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem, doručeným soudu dne 23. dubna 2021, se navrhovatelka domáhala rozvodu manželství účastníků s odůvodněním, že manželem od února 2021 nežije, když se odstěhovala ze společné domácnosti po návratu manžela z vězení, že manžel jí zatajil své zadlužení z doby před svatbou a informace o jeho životě, že manželství bylo bezdětné a účastníci nemají společný majetek.
2. Manžel navrhovatelky se k návrhu nevyjádřil a opakovaně se bez předchozí omluvy nedostavoval ani k nařízeným jednáním před soudem. Teprve neúčast na posledním jednání konaném dne 14. února tr., předem omluvil. Významný důvod své nepřítomnosti ale soudu nesdělil.
3. Z účastnického výslechu navrhovatelky soud zjistil skutečnosti uváděné v návrhu. Navrhovatelka dále vypověděla, že nyní již bydlí opět ve svém bytě, z nějž se její manžel odstěhoval. Důvodem podání návrhu byly nejen uváděné skutečnosti, ale také uvěznění manžela pro neplacení výživného na jeho dítě z předchozího vztahu s jinou ženou a manželova nevěra. Vyloučila zároveň obnovení manželského společenství.
4. Z oddacího listu soud zjistil prohlášení o manželství před matričním úřadem dne datum. Výpis z informačního systému základních registrů pak prokázal tvrzení navrhovatelky o tom, že účastníci nejsou rodiči dosud nezletilého dítěte.
5. Soud upustil od provedení účastnického výslechu manželky navrhovatelky v souladu s § 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ ZŘS“), neboť ten se jeho provedení zjevně záměrně vyhýbal, když účast tohoto účastníka na jednání se soudu nepodařilo zajistit ani po opakovaném ukládání pořádkových pokut a nařízení jeho předvedení. Tento důkaz však nebyl pro rozhodnutí soudu nezbytný, přičemž právě procesní obstrukce manžela navrhovatelky nepřímo potvrzovaly správnost výpovědi navrhovatelky.
6. Výrokem I. soud podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) rozvedl manželství účastníků, neboť byly splněny zákonné podmínky pro toto rozhodnutí, tedy to, že soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. To je zřejmé z toho, že účastníci spolu jako manželé nežijí rok a ani jeden z nich zjevně nechce obnovit manželské společenství (§ 687 odst. 2 OZ). Protože účastníci nejsou rodiči společného, dosud nezletilého dítěte, není překážkou rozvodu manželství podmínka, stanovená v § 755 odst. 3 OZ. Soud přitom nezjistil žádné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné považovat tvrzení navrhovatelky o rozvratu jejich manželství za nepravdivé. Za příčinu tohoto rozvratu soud považoval nevěru manžela navrhovatelky, jeho zadlužení, uvěznění a nesdělení podstatných informací o svém životě své manželce. Za těchto okolností je pochopitelné, že vztah manželů nemůže být založen na vzájemné důvěře a porozumění a proto nemůže plnit svou společenskou funkci.
7. Výrokem II. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů, neboť podle § 23 ZŘS na tuto náhradu nemá podle výsledku právo žádný z účastníků řízení ve statusových věcech manželských, když soud nezjistil žádné okolnosti případu, které by odůvodnily jiné rozhodnutí o tomto právu. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí (§ 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“) ve spojení s § 1 odst. 3 ZŘS). Účastníci, kteří jsou státními občany České republiky a držiteli občanského průkazu jsou povinni do 15 dnů od právní moci výroku o rozvodu manželství požádat orgán vydávající občanský průkaz o vydání nového občanského průkazu s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci (§ 14 odst. 1 písm. d) bod 3. zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech)), pokud je v jejich dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o manželství. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 OZ).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.