15 C 15/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem titul : Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem titul . jméno příjmení , IČO sídlem adresa , číslo obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa obec , okres obec o zaplacení 2 584 Kč s příslušenstvím

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 2 584 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z této částky za období od 25. května 2019 do zaplacení. <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 30. září 2020, na zaplacení částky 2 584 Kč s příslušenstvím podle výroku

I. Žalovaná jistina představovala nedoplatek pojistného za dobu od 20. ledna do 24. května 2019. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] to za účelem sjednání pojistného produktu„ [název pojištění] [anonymizováno]“. Předmětem pojištění bylo vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] Smlouva měla být uzavřena přijetím písemného návrhu pojistitelky uhrazením prvního pojistného pojistníkem. V uvedené smlouvě se žalobkyně měla zavázat pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak měl zavázat platit žalobkyni pojistné. Pro pojistné období jednoho kroku bylo stanoveno pojistné na částku 7 452 Kč se čtvrtletní roční splatností a počátek pojištění byl sjednán ke dni 20. července 2018. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 20. ledna 2019. Žaloba na zaplacení úroku z prodlení nebyla blíže vysvětlena. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nedostavil se ani k nařízenému jednání, stejně jako žalobkyně a její zástupce, když pouze neúčast strany žalující byla předem omluvena. Na základě dokazování soud nezjistil, že by žalobkyní tvrzená povinnost žalovaného platit pojistné byla mezi účastníky sjednána. Žalobkyně k prokázání všech svých tvrzení označila vesměs důkazy, které byly zjevně vyhotoveny jen žalobkyní. Z upomínek žalobkyně, z dokladu odeslání či přehledu žalobkyně o placení (bilance smlouvy) lze zjistit pouze to, že takové upomínky či přehled byly vyhotoveny, případně, že nějaká zásilka byla odeslána. Jediný významným důkazem snad mohl být doklad o úhradě 1. pojistného, pokud by se jednalo o písemnost jiné osoby, než žalobkyně. Takový důkazní prostředek však žalobkyně soudu nepředložila, ačkoli jí tuto povinnost ukládá § 79 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“). Protože tento důkazní návrh nebyl blíže konkretizován, provedl soud k důkazu písemnost, která v jiných řízení o obdobných nárocích bývala také označována jako doklad o placení pojistného, a to bilanci. Ostatní důkazní návrhy soud nevyslyšel, neboť nemohly prokázat základ skutkových tvrzení, tedy sjednání předmětné smlouvy. Ani samotná písemná smlouva by žádné zjištění ve prospěch žalobkyně nemohla přinést, neboť zjevně nebyla autorizována žalovaným, který by ve smyslu § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) potvrzoval správnost údajů v ní uvedených a jednalo se tedy jen o návrh smlouvy. Bilance placení pojistného je ovšem jen zřejmě žalobkyní provedený výčet předpisů plateb a jejich zaúčtování, v němž žalovaný také nijak neosvědčoval správnost jeho obsahu. Doklad o úhradě prvního pojistného tedy nebyl soudu předložen, a protože se žalobkyně jednání před soudem neúčastnila, nemohl ji soud k předložení písemného důkazního prostředku vyzvat. Soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný nezaplatil žalované pojistné, když žalovaný v tomto směru neuváděl tvrzení o případném opaku, ačkoli tato povinnost by jej jinak (v případě placení) tížila podle § 101 odst. 1 OSŘ. Shora uvedené tvrzené ujednání by skutečně bylo možné souladně s žalobkyní hodnotit jako pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) nikoli již však podle zákona č. 168/1999 Sb., na který žalobkyně také odkazovala. V pořadí druhý zákon totiž upravuje pojištění odpovědnosti, zatímco žalobkyně tvrdila, že předmětem pojištění byl automobil. K tomu, aby předmětná smlouva žalovaného zavazovala k placení pojistného ve smyslu § 2758 odst. 1 OZ, bylo ovšem nutné zjistit, že se žalovaný k placení konkrétního pojistného sjednáním smlouvy zavázal. Protože podpis žalovaného na písemné smlouvě nebyl a žalobkyně nepředložila žádný relevantní důkaz k tvrzení, že bylo včas zaplaceno alespoň první pojistné, nemohl soud ani uzavřít, že by došlo k uzavření smlouvy podle § 2758 odst. 2 OZ přijetím nabídky pojistitelky včasným zaplacením pojistného. Protože se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky 2 584 Kč právě z důvodu nesplnění sjednané povinnosti žalovaným a protože soud takové ujednání nezjistil, byl nucen žalobu na zaplacení této částky výrokem I. zamítnout pro neunesení důkazního břemene. Nebylo-li zjištěno prodlení s plněním jistiny peněžité povinnosti, není možné dovozovat vznik nároku na placení úroku z prodlení. Žaloba tak byla stejným výrokem zamítnuta i v tomto rozsahu. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. Zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.